Diplomové a bakalářské práce
Poslední aktualizace: 6. února 2013

Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1.LF UK
Laboratoř gastroenterologie
zveřejňuje na této stránce Diplomové a bakalářské práce studentů s jejich souhlasem. Zveřejněné dokumenty mohou sloužit jako vzor pro studenty, kteří připravují vypracování bakalářské nebo diplomové práce.
Podrobné údaje o laboratorních testech pro gastroenterologii najdete v naší on-line internetové miniencyklopedii - GastroLab s odkazy na Národní číselník laboratorních položek (na webu MZ ČR) a abstrakta z databáze NLM Medline.


Interindividuální variabilita testů exokrinního pankreatu dechovým testem

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Studijní program: Zdravotnická technika a informatika
Studijní obor: Specializace ve zdravotnictví
Interindividuální variabilita testů exokrinního pankreatu dechovým testem
Bakalářská práce
Vypracoval: David Tomeček
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Praha 2012

Abstrakt:
13C-MTG dechové testy jsou využívány pro diagnostiku exokrinní funkce pankreatu. V případě testu s použitím substrátu značeného uhlíkem 13C se jedná o test poměrně drahý a jeho použití v klinické praxi nebylo nikdy zkoumáno v dlouhodobém horizontu. Tato studie se zabývá preanalytickou fází a probíhala na souboru 4 jedinců po dobu 6 měsíců a jako taková je tedy vůbec první studií 13C-MTG testu provedenou v dlouhodobém horizontu. Půl roční profil čtyř jedinců ukázal, že výsledky naměřených hodnot jsou v některých případech rozptýleny až o desítky procent proti svému průměru. Test stability oxidu uhličitého ukázal, že jeho hodnota se v závislosti na teplotě nemění. Po celou dobu 7 dnů tedy zůstala jeho koncentrace ve vacích prakticky beze změny. Z toho se dá usuzovat, že vaky jsou na přepravní a skladovací podmínky prakticky necitlivé. Otázkou ale zůstalo, proč se měnila hodnota delty 13C/12C. Výsledky této studie tedy poukazují na fakt, že výsledné hodnoty měření kumulativního výdeje čtyř zdravých jedinců se během půl roku mění.


Stanovení interindividuelní variability ELISA testem pankreatické elastázy ve stolici

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Studijní program: Zdravotnická technika a informatika
Studijní obor: Specializace ve zdravotnictví
Stanovení interindividuelní variability ELISA testem pankreatické elastázy ve stolici
Bakalářská práce
Vypracoval: David Mrňák
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Praha 2012

Abstrakt:
Hlavním zájmem této práce je určení hodnot pankreatické elastázy 1 ve stolici. Určení hodnot pankreatické elastázy 1 je důležité pro zjištění funkčnosti exokrinního pankreatu a má vysokou specificitu i senzitivitu. Je využívána k dlouhodobému sledování pacientů s chronickou insuficiencí pankreatu, dále jako screeningový test onemocnění pankreatu a u diferenciální diagnostiky malabsorbčního syndromu. Hodnotu pankreatické elastázy 1 ve stolici můžeme stanovit pomocí ELISA metody. Princip metody ELISA(enzyme linked immunoassay) je založen na sandwichové reakci se dvěma monoklonálními protilátkami vysoce specifickými proti lidské pankreatické elastáze 1. Cílem této práce je zjistit míru variability hodnot pankreatické elastázy 1 u skupiny zdravých jedinců. Tato studie bude prováděna na čtyřech jedincích a jejich vzorky stolice budou v měsíčních intervalech po dobu půl roku vyšetřovány pomocí metody ELISA. ELISA metoda byla zpracována pomocí setu od firmy ScheBo®. Po zpracování celého půlročního testu je jasné, že výkyvy hodnot pankreatické elastázy 1 u dané skupiny jsou velké. Hodnoty rozdílu mezi jednotlivými měřeními u dvou vyšetřovaných osob přesáhly hranici 70 procent. Variační koeficient se u vyšetřovaných pohyboval rozmezí od 16,6 % do 27,7 % s průměrem 22,7 % a mediánem 23,3 %. Druhá část této práce je týdenní test změn v hodnotách pankreatické elastázy 1 u dvou zdravých jedinců při teplotách od -25 °C, +8 °C, +25 °C do +37 °C. Cílem této části je zjistit, nakolik různé teploty mění hodnoty pankreatické elastázy 1 v měřených vzorcích, tedy zjistit jejich stabilitu. I tato část práce na měření pankreatické elastázy 1 metodou ELISA byla zpracována pomocí setu od firmy ScheBo®. Z celkových výsledků týdenního testu plyne, že klinická praxe, kdy je vzorek stolice po odebrání od pacienta zmražen a připraven do extrakčního pufru den před samotnou analýzou, dosahuje elastáza 1 nejvyšších výsledků hodnot. Hodnoty elastázy ve stolici jsou však při porovnání s přesným postupem přípravy vzorku(dle výrobce setu) stabilní ve formě stolice i tři dny při teplotě 37 °C.


Posouzení efektivity laboratorních testů pro stanovení exokrinní funkce pankreatu

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
Studijní obor: Klinická a toxikologická analýza
Posouzení efektivity laboratorních testů pro stanovení exokrinní funkce pankreatu
Bakalářská práce
Vypracovala: Lenka Šubčíková
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Markéta Martínková, Ph.D.
Konzultant laboratoře 1.LFUK: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Praha 2012

Abstrakt:
Chronická pankreatitida je velmi komplexní onemocnění s obtížnou diagnostikou. V současné době je diagnostika a klasifikace chronické pankreatitidy založena hlavně na zobrazovacích metodách. V této práci byly porovnávány výsledky dvou nepřímých testů exokrinní pankreatické funkce s rozdílným uspořádáním. Byla stanovována elastáza 1 ve stolici ELISA metodou s monoklonální protilátkou, jako představitel jednoduchého screeningového testu a dynamika a kinetika exokrinní pankreatické sekrece pomocí dechového testu s 13C značeným substrátem. Testy byly prováděny na skupině čtyř dobrovolníků do dobu půl roku s frekvencí jeden měsíc. Byla sledována vzájemná variabilita a korelace prováděných testů. Dále byla statisticky zpracována data z těchto testů u pacientů s podezřením na chronickou pankreatitidu poskytnutá v anonymizované formě pracovištěm Ústavu laboratorní biochemie a laboratorní diagnostiky. Prokázali jsme, že nepřímé funkční testy a stanovení pankreatických enzymů spolu nekorelují a proto oba tyto laboratorní testy mají svůj specifický význam především v diagnostice exokrinni pankreatické nedostatečnosti.


Stanovení koncentrace alfa-1-antitrypsinu ve stolici imunoanalytickou metodou

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Studijní program: Zdravotnická technika a informatika
Studijní obor: Specializace ve zdravotnictví
Stanovení koncentrace alfa-1-antitrypsinu ve stolici imunoanalytickou metodou
Diplomová práce
Vypracovala: Marie Plačková
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Konzultant: MUDr. Zdislava Vaníčková
Praha 2011

Abstrakt:
Stanovení koncentrace alpha1 – antitrypsinu ve stolici je diagnostickým ukazatelem zánětlivých onemocnění tenkého a tlustého střeva, zejména malabsorpčního syndromu. alpha1 – antitrypsin patří mezi skupinu plazmatických bílkovin s antiproteázovým účinkem. Je syntetizován především v játrech, v malém množství v makrofázích jako antiproteáza fyziologicky inhibuje serinové proteázy neutrofilů. Z jater je uvolňován do krevního řečiště. alpha1 – antitrypsin je reaktant akutní fáze. Při zánětlivé reakci je tvorba ?1 – antitrypsinu v játrech stimulována protizánětlivými cytokiny. Vzestup hladiny v časné fázi zánětu koreluje s CRP a dalšími pozitivními proteiny akutní fáze. Jako spolehlivý senzitivní a specifický marker ztráty proteinů může být clearance ?1 – antitrypsinu ve stolici. Stanovení alpha1 – antitrypsinu ve stolici lze provádět technikami ELISA. ELISA je metoda sloužící k detekci protilátek nebo antigenů, která funguje na bázi imunoenzymatické reakce. Cílem práce bylo porovnat komerční sety pro imunoanalytické stanovení koncentrace alpha1 – antitrypsinu ve stolici metodou ELISA, a to sety firmy Immundiagnostik a Ridascreen. Dále pak zjistit stabilitu alpha1 – antitrypsinu ve vzorku stolice a v extraktu připraveného ze vzorku stolice v závislosti na době a teplotě skladování a zavést metodu stanovení alpha1 – antitrypsinu ve stolici do běžné laboratorní praxe. Pro porovnání setů bylo vybráno 20 vzorků pacientských stolic, u nichž byl předpoklad pozitivního alpha1 – antitrypsinu ve stolici, tzn. u pacientů, kteří v době odběrů prodělali zánětlivé onemocnění tenkého nebo tlustého střeva. Naměřené hodnoty koncentrací alpha1 – antitrypsinu byly následně vyhodnoceny a pomocí komerčního programu STATISTICA 9.1., byly zhotoveny grafy a vypočítán korelační koeficient (0,91), který naznačuje, že metody spolu dobře korelují. Pro zjištění stability alpha1 – antitrypsinu byly vybrány 3 vzorky pacientských stolic, u nichž byl předpoklad na pozitivitu alpha1 – antitrypsinu. Z každého vzorku byly připraveny extrakty, které byly skladovány při teplotách -30 oC, +5 oC a +25 oC po dobu jednoho dne, osmi dnů a k porovnání extrakt připravený v den měření. Dále byly stejným způsobem skladovány vzorky stolic, z nichž byly v den měření připraveny extrakty, které byly tentýž den analyzovány.


Immunofluorescenční detekce endomysiálních protilátek (EmA) v diagnostice celiakie

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Studijní program: Zdravotnická technika a informatika
Studijní obor: Specializace ve zdravotnictví
Immunofluorescenční detekce endomysiálních protilátek (EmA) v diagnostice celiakie
Diplomová práce
Vypracoval: Bc. Petr Martikán
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Konzultant: MUDr. Zdislava Vaníčková
Praha 2010

Abstrakt:
Cílem práce bylo srovnání několika immunofluorescenčních metod a substrátů pro detekci endomysiálních protilátek (EmA). Rutinní metoda (Anti-Endomysium antibodies AEA) používaná Ústavem klinické biochemie a laboratorní diagnostiky ve Všeobecné fakultní nemocnici dává u některých vzorků nejednoznačné výsledky vlivem jiných autoprotilátek (např. ANA, AMA, ASMA). Bylo provedeno porovnání rutinní metody s jinými soupravami (IFA-EmA–IgA – AEMAk 03a-10, ImmuGlo anti-Endomysial Antibody EMA IFA Kit). Dalším cílem bylo naučit se pracovat s touto metodou a umět co nejlépe hodnotit vzorky z fluorescenčního mikroskopu. Testovaných bylo 40 vzorků, každý vzorek byl 7x hodnocen za pomocí EmA metod. Pro srovnání byly vyhodnoceny protilátky IgA, IgG, atTG. Po mikroskopickém hodnocení bylo zjištěno, že žádná ze souprav nedokázala eliminovat vliv jiných autoprotilátek. Nejlepší poměr mezi kontrastem pozitivita/negativita měl set IFA-EmA–IgA – AEMAk 03a-10. Po statistickém hodnocení bylo zjištěno, že ačkoliv souprava IFA-EmA–IgA – AEMAk 03a-10 poskytuje velmi kvalitní fluorescenční výsledky, dává více negativní hodnoty. Tato práce přinesla velmi cenných zkušeností v práci v laboratoři a zároveň mě velmi dobře naučila hodnotit protilátky proti endomysiu metodou nepřímé fuorescence.


Model aplikace technologie RFID, NFC a trendy elektronizace zdravotnictví v ČR v letech 2008 - 2013

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Zdravotnická technika a informatika
Model aplikace technologie RFID, NFC a trendy elektronizace zdravotnictví v ČR v letech 2008 - 2013
Diplomová práce
Vypracoval: Jan Šitina
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Praha 2009

Abstrakt:
Tato diplomová práce se zabývá elektronizací zdravotnictví v České republice v letech 2008-2013. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou sesbírány informace z různých oblastí problematiky. Praktickou částí práce je vytvoření modelů aplikace moderních technologií RFID a NFC na elektronickou identifikaci pacienta a zdravotnického personálu.

Abstract:
This Graduation thesis deals with electronization of public health in Czech Republic. It is divided in theoretic and practical part. Theoretic part contains informations of various sections of the sphere. Practical part is a simulation of RFID and NFC electronical identification model for patients and medical staff.


Gliadinové sekvence v patogenezi a diagnostice celiakie

Fulltext práce v PDF formátu.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Fakulta potravinárské a biochemické technologie
Ústav biochemie a mikrobiologie
Gliadinové sekvence v patogenezi a diagnostice celiakie
Diplomová práce
Vypracovala: Kateřina Topinková
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Konzultant: MUDr. Zdislava Vaníčková
Studijní obor: Obecná a aplikovaná biochemie
Studijní zaměření: Biomedicínské inženýrství
Praha 2009

SOUHRN
Celiakie, také zvaná gluten-senzitivní enteropatie, je velmi rozšířená autoimunitní nemoc iniciovaná pšeničným zásobním proteinem gliadinem a jeho geneticky příbuznými proteiny žita a ječmene. Sérologické testy jsou prvním vyžadovaným testem při podezření na celiakii. Stanovují se protilátky proti gliadinu (AGA, AGG), tkáňové transglutaminase (atTG) a endomysiu (EMA). Protilátky proti gliadinu jsou v diagnostice celiakie stanovovány i navzdory jejich nízké citlivosti a specificitě. Při stanovování se využívá komerčních ELISA setů, využívajících jako antigen purifikovaný alpha-gliadin. Nedávné studie poukazují na povzbudivé výsledky ELISA setů detekujících protilátky proti deaminovaným gliadinovým peptidům (DGP). Stanovují se protilátky ve třídách IgA a IgG a tyto sety by měly vykazovat vyšší specificitu a citlivost než používaný purifikovaný alpha-gliadin. Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit ELISA sety dvou firem, využívající jako antigen deaminované gliadinové peptidy. Výsledky těchto dvou firem byly porovnávány s výsledky třetí firmy Dialab, využívající jako antigen purifikovaný alpha-gliadin. Testovací skupina byla tvořena 120 séry získaných od pacientů s provedenou enterobiopsií, 79 sér bylo pozitivních na celiakii, 35 negativních (s normální střevní sliznicí) a 6 sér bylo získáno od pacientů v remisi. Testovala se přítomnost protilátek proti gliadinu ve třídě IgA a IgG od firmy Quanta Lite Gliadin IgA II a IgG II (iDGPA/G; Inova Diagnostics) a dále gliadinové protilátky Anti-gliadin ELISA IgA a IgG (eDGPA/G; Euroimmun). Výsledné hodnoty byly porovnávány s výsledky protilátek získanými rutinně používanou firmou Dialab (dAGA/G). Všechny metody jsou založené na nepřímé ELISA metodě. Výsledky metod využívajících deaminovaných gliadinových peptidů jsou následující (v %): citlivost, specificita a přesnost iDGPA (89,9; 97,1; 92,1), iDGPG (84,8; 100; 89,5), eDGPA (72,2; 68,6; 71,1), eDGPG (73,4; 68,6; 71,9). Přesnost dosahuje vyšších hodnot, jsouli protilátky IgA a IgG posuzovány současně iDGPA nebo iDGPG (96,5 %), eDGPA nebo eDGPG (78,1 %). Rutinně používané sety firmy Dialab dosahovaly těchto hodnot (v %)t: AGA (84,8; 100; 89,5), AGG (88,6; 100; 92,1), EMA (83,5; 100; 88,6) a atTG (89,9; 100; 93). Běžně používané antigliadinové protilátky (Dialab) vykazují přesnost 95,6 %, zatímco Inova vykazuje přesnost 96,5 % Deaminované gliadinové peptidy tedy mohou v diagnostice celiakie zvyšovat citlivost a přesnost.


Stanovení antigenu Helicobacter pylori ve stolici rapid testem

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Stanovení antigenu Helicobacter pylori ve stolici rapid testem
Bakalářská práce
Řešitel: Jan Jeřábek
Vedoucí: as. MUDr. Petr Kocna, CSc.
Oponent: MUDr. Otakar Nyč
Praha 2007

Abstrakt
Helicobacter pylori (Hp) je spirální, gramnegativní bakterie kolonizující žaludeční sliznici, je klasifikována WHO jako kancerogen 1. třídy. Infekce Hp je spojována se vznikem atrofické gastritidy, s rozvojem vředové choroby a souvisí se vznikem karcinomu žaludku a MALT-lymfomu. V naší populaci je prevalence infekce asi 42 %. K diagnostice infekce se používají invazivní (rychlý ureázový test, histologické vyšetření, kultivace) a neinvazivní (sérologické vyšetření, dechový ureázový test, průkaz antigenu ve stolici) testy. V neinvazivní diagnostice je zlatým standardem dechový test s 13C značenou ureou, jehož alternativou je pak vyšetření antigenu Hp ve stolici. To je dostupné ve 2 uspořádáních – ELISA test a imunochromatografický (rapid) test. Test ELISA (Amplified IDEIA™ Hp StAR™) s monoklonálními protilátkami jsem porovnával se dvěma rapid testy – helicoCARE direct a RAPID Hp StAR™. Porovnání bylo provedeno na 50 vzorcích stolice uchovávaných při teplotě –70 °C. Stabilita antigenu ve zmražené stolici byla ověřena na 10 náhodně vybraných ELISA pozitivních vzorcích, u nichž bylo provedeno opakování testu ELISA. U testu helicoCARE direct provádí v běžné praxi sám pacient odběr vzorku (cca 10 mg) do pufru pomocí plastového kartáčku. Vzorek pro test RAPID Hp StAR™ připravuje až vyšetřující, který za pomoci dřevěné špejle odebírá asi 100 mg stolice do pufru. Preanalytická fáze je proto spolehlivější u testu RAPID Hp StAR™. S rutinní metodou ELISA se test helicoCARE direct shodoval ve 42 případech (Cohenův koeficient kappa = 0,672; 95% interval spolehlivosti 0,465–0,878), relativní senzitivita, specificita a přesnost tohoto testu vzhledem k referenční metodě ELISA byly 79 %, 94 % a 84 %. RAPID Hp StAR™ se s ELISA shodoval u 30 vzorků (? = 0,543; 95% interval spolehlivosti 0,312 až 0,775), relativní senzitivita, specificita a přesnost tohoto testu vzhledem k referenční metodě ELISA byly 64 %, 100 % a 76 %. Vyšší spolehlivost a shodu s testem ELISA jsem prokázal pro test helicoCARE direct.


Zdravotnická dokumentace z pohledu populace ČR v roce 2006

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Zdravotnická technika
Zdravotnická dokumentace z pohledu populace ČR v roce 2006
bakalářská práce
Autor: Jan Šitina
Vedoucí diplomové práce: as. MUDr. Petr Kocna CSc.
Praha 2006

Abstrakt:
Tato bakalářská práce se zabývá systémem zdravotnické dokumentace. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou sesbírány informace z různých oblastí problematiky a je uveden lékařský, etický a legislativní pohled. Praktickou částí práce je dotazníková studie, která se zabývá názory jednotlivých skupin respondentů na různá témata vztahující se k pacientově dokumentaci.


Elektronická zdravotní karta v pohledu možných uživatelů

Fulltext práce v PDF formátu.

Univerzita Karlova v Praze, 1.Lékařská fakulta
Zdravotnická technika
Elektronická zdravotní karta v pohledu možných uživatelů
Bakalářská práce
Autor: Vojtěch Zdráhal
Vedoucí diplomové práce: as. MUDr. Petr Kocna CSc.
Praha 2006

Dotazníkovým šetřením jsem zjistil, že většina respondentů si přeje zdravotní kartu v elektronické formě. Nejčastěji potom jako čipovou kartu, kde jsou uložena všechna osobní zdravotní data. Konzervativnější přístup k formě zdravotní knížky zastávají občané s nižším dosaženým vzděláním a lidé starší, kteří se přiklánějí k papírové formě. Pokud by byl použit systém elektronické zdravotní karty ve formě čipové karty nadpoloviční většina (asi 60%) odpovídajících by si přála sloučení osobních dokumentů v jednu kartu. Přibližně 80% respondentů si myslí, že takový trend změny nastane. Tato skutečnost by mohla vést například k postupnému zavedení biometrického systému identifikace občanů. Vydávání léků by mohlo fungovat na základě elektronického i papírového systému. Odpověděla tak většina odpovídajících, přibližně 70%. Výkyv v této otázce ve prospěch papírového systému jsem zaznamenal u občanů s nižším dosaženým vzděláním a osob starších. Systém internetového přístupu ke zdravotním datům pacienta – IZIP je pro 60% respondentů neznámý. Účastníci IZIPu jej hodnotí vesměs průměrně, ostatní pak spíše dobře. Elektronická zdravotní karta na internetu by nemusela být vhodnou alternativou pro skupiny s nižším dosaženým vzděláním a starší občany. Frekvence používání internetu je u nich nejmenší. Zdravotnicky vzdělaní lidé jsou s problematikou systému IZIP seznámeni lépe. Dnešní úrovni zabezpečení elektronických dat respondenti spíše věří. Otázka důvěry v zabezpečení elektronických dat souvisí s věkem odpovídajících. Starší občané jsou skeptičtější. Možnost vkládat do zdravotní knížky vlastní poznámky by uvítalo přibližně 50% odpovídajících. Myslím, že by tento fakt mohl ukazovat na jejich větší vztah k vlastnímu zdraví. Skupiny s nižším dosaženým vzděláním a starší občané by tuto možnost spíše neuvítali. Nedokázal jsem však statisticky prokázat vztah věku a dosaženého vzdělání na odpovědi.


Integrace obrazu ve zdravotnické dokumentaci a jeho aplikace

Fulltext práce v PDF formátu.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Studijní obor: Zdravotnická technika
Integrace obrazu ve zdravotnické dokumentaci a jeho aplikace
Bakalářská práce
Vojtěch Hána
Vedoucí práce: as.MUDr.Petr Kocna CSc.
Praha 2006

Abstrakt
Cílem této bakalářské práce bylo podat informace a upozornit na využívaná řešení v oblasti aplikace medicínské obrazové dokumentace. Dále jsem se zaměřil na vytvoření programu GastroAtlas, který formou elektronického atlasu umožňuje zobrazení endoskopických, sonografických, endosonografických a RTG obrazových záznamů. Využití je pro pedagogy 1.LF UK jako edukační CD-ROM elektronický atlas.


Imunochemické stanovení krve ve stolici

Fulltext práce v PDF formátu.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Imunochemické stanovení krve ve stolici
Diplomová práce
Karla Niklová
Vedoucí práce: as.MUDr.Petr Kocna CSc.
Oponent: doc.MUDr.Miloš Dvořák CSc.
Praha 2005

ABSTRAKT
Kolorektální karcinom je v České republice nejčastější malignitou trávicího ústrojí a jeho incidence v posledních desetiletích stále narůstá. Sekundární prevence screeningovým programem je nejrozšířeněji realizována pomocí testů na okultní krvácení ve stolici. Z nich je nejčastěji používán test na bázi guajakové pryskyřice, ale zájem odborníků se také obrací k imunochemickým testům. Ty se používají především v Japonsku a Číně. Studie, které vyhodnocují účinnost screeningu byly realizovány v Evropě, USA a Japonsku. U všech bylo zjištěno snížení úmrtnosti na kolorektální karcinom. Guajakové testy mají oproti imunochemickým testům nízkou senzitivitu a jsou limitovány compliance pacientů. Jejich specificita je vyšší než senzitivita, ale u imunochemických testů je specificita na stejné nebo mírně vyšší úrovni. Nevýhody imunochemických testů spočívají ve vyšší ceně, mohou přinášet více falešně pozitivních výsledků, což v důsledku zvyšuje náklady screeningu a mohou být nehodnotitelné pro jejich špatnou přípravu. Parametry senzitivity a specificity jsou srovnávány v řadě studií s nejednotnými výsledky i názory na užívání toho či onoho typu testu. Senzitivita a specificita jsou nepřímo úměrné, při posunu meze metody tedy dochází ke zvyšování senzitivity při poklesu specificity a naopak. Cílem výzkumu bylo stanovit analytickou citlivost imunochemického testu a ověřit, zda bude zjištěná citlivost stejná při opakování testu tentokrát s použitím pufru se stolicí. K testování jsem používala imunochromatografický test Diaquick. Z pufru tohoto testu a hemolyzované krve jsem postupně připravovala roztoky o různých koncentracích a vyhodnocovala výsledky. Nejnižší koncentrace, kdy byla odečitatelná pozitivní reakce byla 0,000005 mg hemoglobinu/ml pufru, tzn. že dolní hraniční mez leží v intervalu 0,000005 mg/ml až 0,000001 mg/ml. Nejvyšší koncentrace s pozitivním výsledkem byla 0,5 mg/ml, tzn. že horní hraniční mez leží v intervalu 0,75 mg/ml až 0,5 mg/ml. Koncentrace vyšší než 0,5 mg/ml vykazovaly opět negativní reakci vzhledem k hook-effectu. Obě hladiny byly potvrzeny i s použitím pufru se stolicí, ale k pozitivní reakci došlo za delší časový úsek, než při použití pufru bez stolice. Lze předpokládat, že přítomnost stolice má vliv na výsledek testu.


Hodnocení dechových testů po podání různých monosacharidů a disacharidů

Fulltext práce v PDF formátu.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
Bc. Jana Bartoňová
Diplomová práce
Hodnocení dechových testů po podání různých monosacharidů a disacharidů
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, MUDr. Zdislava Vaníčková
Oponenti: Doc. MUDr. Richard Průša CSc.
Praha, červen 2004

Závěr
Dechové testy jsou rychlé, přenosné a hlavně neinvazivní metody diferenciální diagnostiky malabsorpčních syndromů. Slouží také k objasnění příčiny malabsorpce, ke zjištění bakteriálního přerůstání tlustého střeva, ke zjištění doby pasáže gastrointestinálním systémem. Nejpoužívanější je laktózový H2 dechový test pro diagnostiku laktózové intolerance a malabsorpce. Fruktózový H2 dechový test se používá pro diagnostiku fruktózové malabsorpce. Oba testy mohou objasnit řadu gastrointestinálních symptomů a kolik především u malých dětí. Sacharózový H2 dechový test se používá při diagnostice sacharózové intolerance a sacharózo–izomaltázové malabsorpce. Pro diagnostiku bakteriálního přerůstání v tlustém střevě se využívá glukózový H2 dechový test a xylózový H2 dechový test. Xylózový H2 dechový test se také využívá při zjišťování doby pasáže gastrointestinálním systémem. Z výsledných koncentrací H2 měřených H2 dechovými testy ve vydechovaném vzduchu po podání stejně vysoké dávky 25 g monosacharidu (xylózy, glukózy, fruktózy) a disacharidu (laktózy, sacharózy) vyplývá, že se každý hydrolyzuje jinak rychle. Nejrychleji nastal peak koncentrace H2 po podání 25 g sacharózy v průměrném čase 18,75 ± 7,5 min. pomaleji nastal peak koncentrace H2 po podání 25 g glukózy v průměrném čase 26,25 ± 22,5 min. Po podání 25 g xylózy nastal peak koncentrace H2 v průměrném čase 78,75 ± 22,5 min. po podání 25 g laktózy nastal peak koncentrace H2 v průměrném čase 90 ± 12,25 min. Peak koncentrace H2 nastal nejpomaleji po podání 25 g fruktózy. Druhý peak koncentrace H2 nastal po podání 25 g laktózy v průměrném čase 142,5 ± 6,12 min. Po podání 25 g xylózy nastal v průměrném čase 245,6 ± 11,25 min. Tento peak je způsoben bakteriální anaerobní hydrolýzou v tlustém střevě. Z výsledků testů vyplývá, že se 25 g laktózy a 25 g xylózy úplně nevstřebává v tenkém střevě, a že teprve v tlustém střevě dochází k anaerobní bakteriální hydrolýze nestrávených zbytků sacharidů. Maxima dosáhl peak v průměrné koncentraci H2 ve vydechovaném vzduchu 28 ± 19,85 ppm po podání 25 g fruktózy. Po podání 25 g xylózy peak koncentrace H2 průměrně dosáhl 20 ± 18,43 ppm. Po podání 25 g glukózy peak koncentrace průměrně dosáhl 14,25 ± 7,03 ppm. Po podání 25 g sacharózy peak koncentrace průměrně dosáhl 10,5 ± 4,26 ppm. A nejmenší hodnoty měl peak koncentrace po podání 25 g laktózy průměrně 4,25 ± 0,64 ppm.Intraindividuální variabilita jednotlivých H2 dechových testů je velká. Do výsledných hodnot koncentrací H2 ve vydechovaném vzduchu se promítá stav organizmu. Mělo by být provedeno větší množství měření 50 až 100 pro každý sacharid, aby naměřené hodnoty byly statisticky hodnotnější.


Protilátky ke tkánové transglutaminase ve screeningu celiakií

Fulltext práce v PDF formátu.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Fakulta potravinárské a biochemické technologie
Ústav biochemie a mikrobiologie
Protilátky ke tkánové transglutaminase ve screeningu celiakií
Diplomová práce
Vypracovala: Jitka Hlavatá
Vedoucí diplomové práce: MUDr. Petr Kocna, CSc.
Konzultant: MUDr. Zdislava Vaníčková
Studijní obor: Obecná a aplikovaná biochemie
Studijní zaměření: Biomedicínské inženýrství
Praha 2006

SOUHRN
Enzym tkáňová transglutaminasa hraje velmi duležitou roli v rozvoji celiakie, geneticky podmíněného autoimunitního onemocnění, které se projevuje chronickým zánětem tenkého střeva. Úkolem této práce bylo porovnat metodu ImmunoDot s rutinní metodou klinické laboratoře, a to při stanovení čtyř sérologických markerů celiakie, protilátek proti tkáňové transglutaminase ve třídě IgA a IgG a protilátek proti gliadinu ve třídě IgA a IgG. Stanovení protilátek proti tkáňové transglutaminase třídy IgA bylo doporučeno pro screening celiakie. Obě metody jsou založeny na principu nekompetitivní enzymové imunoanalýzy. Bylo analyzováno celkem 96 vzorků, rozdělených do tří skupin, podle výsledku rutinního stanovení protilátek proti tkáňové transglutaminase IgA. Zjištená diagnostická přesnost metody ImmunoDot vzhledem k rutinní metodě, která byla při výpočtu považována za referenční, byla nejvyšší právě u protilátek ke tkáňové transglutaminase třídy IgA. Diagnostická specificita stanovení byla 100% a senzitivita 78,4%. Metoda ImmunoDot může být použita pro screening celiakie v klinických laboratořích. Interakce mezi tkáňovou transglutaminasou a fragmenty a-gliadinu byly zkoumány pomocí nekompetitivní enzymové imunoanalýzy. Na začátek byl zařazen krok, kdy proběhla preinkubace enzymu s fragmenty gliadinu. Bylo prokázáno, že fragmenty a-gliadinu blokují epitopy tkáňové transglutaminasy, na které se následně nemohou vázat protilátky. Zvýšení koncentrace fragmentu při preinkubaci má za následek snížení detekované hladiny protilátek proti atTG IgA v séru. Bohužel při identifikaci peptidových fragmentů pomocí hmotnostní spektrometrie se podařilo určit pouze tři fragmenty pocházející prokazatelně z a-gliadinu. Vzhledem k malému množství těchto fragmentů je nebylo možné použít pro další experimenty.


WebMaster: Petr Kocna - kocna@cesnet.cz
HomePage: orientovaná lékařsky na 1.LF UK nebo orientovaná církevně a teologicky