Internetový portál pro gastroenterology

Nárůst prevalence celiakie
březen 2024Celiakie (146)
Epidemiol Mikrobiol Imunol, 2023;72(3):172–183
Nárůst prevalence celiakie – kde hledat odpovědi?
Šťastná M.,Norek A.,Řádková J.,Sluková M.,Hrunka M.,Jabandžiev P.,Janda L.
Výzkumný ústav veterinárního lékařství, Brno; Masarykova univerzita, Ústav biochemie, Brno; Nemocnice AGEL Šternberk; Ústav sacharidů a cereálií, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze; Pediatrická klinika Fakultní nemocnice Brno; Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Souhrn:
Celiakie neboli glutenová enteropatie je relevantním problémem moderní doby. Pro rozvoj nemoci jsou nezbytné tři předpoklady, a to genetická predispozice, konzumace lepku a environmentální faktory. Retrospektivní studie vedené napříč všemi věkovými skupinami vyloučily, že by za nárůstem prevalence byl pokrok v diagnostických metodách. Vzhledem k tomu, že je genetická predispozice v populaci víceméně konstantní, předpokládá se, že zásadní roli v nárůstu nemocných hrají vnější vlivy. V současné době je přijímán názor, že za nárůst onemocnění spojených s glutenovou intolerancí mohou moderní odrůdy pšenice, tento předpoklad ale vyvracejí analýzy současných i 100 let starých odrůd. Příčina by však mohla souviset s moderním životním stylem, změnami v technologiích přípravy potravin nebo jejich složení, narušením střevní bariéry při virovém onemocnění a dalšími faktory vedoucími ke střevní dysbióze. Možnou preventivní strategií by u predisponovaných jedinců mohlo být vynechání lepku ze stravy v době onemocnění, a to především v případě onemocnění virového původu. Tento článek přináší nový pohled na toto v současnosti časté autoimunitní onemocnění.


Screening KRCA - testy okultního krvácení - TOKS
leden 2024Kolorektální karcinom (145)
Gastroent Hepatol 2023; 77(6): 553
Imunochemické testy na okultné krvácanie v Českej republike – ideme správnym smerom?
Kocna P.
Laboratoř gastroenterologie, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1.LFUK a VFN
Souhrn:
Kolorektálny karcinóm (KRCA) predstavuje vážne zdravotné riziko pre európsku populáciu a členské štáty Európskej únie implementujú populačné programy prevencie zhubných nádorov podľa odporúčaní Rady Európskej únie. Skríning kolorektálneho karcinómu (KRCA) má v Českej republike dlhú tradíciu. V rokoch 1979–1984 boli vykonané pilotné štúdie s guajakovým testom na okultné krvácanie v stolici (gTOKS), na základe ktorých bol vytvorený národný program skríningu KRCA. Národný program skríningu sa začal 1. 7. 2000 a Česká republika sa stala v celosvetovom meradle druhou krajinou, v ktorej bol takýto program prijatý. Skríning KRCA sa od januára 2014 stáva populačným skríningom a pre detekciu okultného krvácania boli zvolené imunochemické testy (FIT), kvantitatívne – rapid testy so značne rozdielnou senzitivitou,alebo testy laboratórne – kvalitatívne. Analýza vykonaná v roku 2018 preukázala značnú variabilitu pozitivity FIT v jednotlivých krajoch Českej republiky v rozmedzí 4–14 %. Rozhodnutím Rady pre skríning kolorektálneho karcinómu MZČR je pre skríning KRCA od roku 2020 vyžadovaná iba kvantitatívna analýza hemoglobínu v stolici na analyzátoroch laboratórnych a POCT u praktických lekárov. Kvantitatívne FIT pre okultné krvácanie je v súčasnej dobe optimálnym primárnym testom pre skríning KRCA a doterajšie dôkazy naznačujú, že okultné krvácanie testované pomocou FIT zostane najlepším testom pre populačný skríning KRCA v budúcom desaťročí. Citlivosť testu (cut-off) je teraz u nás nastavená na 15 µg/g stolice a zvažujeme variabilné nastavenia v závislosti od používaných analyzátorov. Od tohto roku zvyšujeme požiadavku na externú kontrolu kvality (EQA) s maximálnou povolenou variabilitou do 25 %. Technológia FIT analýzy sa líši u jednotlivých výrobcov a výsledky FIT nie sú prenositeľné. Situácia v Českej republike je veľmi podobná nemeckej, kde pre súbor 2,8 mil. FIT 12 rôznych výrobcov bol nastavený individuálny cut-off pre jednotlivé analyzátory v rozmedzí 4–24 µg/g stolice. Ďalšou perspektívou je personalizácia populačného skríningu, pretože kvantitatívny FIT ponúka významnú možnosť zahrnúť do algoritmu KRCA skríningu hodnoty FIT vo vzťahu k veku, pohlaviu, anamnéze, životnému štýlu a rizikovým ochoreniam.


Analýza vzorků stolice
listopad 2023Stolice (144)
Bulletin FONS, 2023; 2: 34-36
Multiparametrická analýza vzorků stolice.
Kocna P.
Laboratoř gastroenterologie, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, 1.LFUK a VFN
Souhrn:
Vyšetření stolice je nedílnou součástí diagnostiky a sledování efektu léčby u řady onemocnění postihující nejen gastrointestinální systém. Často se jedná o diagnostickou metodu první volby právě pro neinvazivnost a vysokou výtěžnost. Komplexní vyšetření stolice, od makroskopického posouzení, stanovení objemu, struktury, pH, k analytickému stanovení laboratorních markerů je proto považováno za základní vyšetřovací proces při podezření na onemocnění zažívacího traktu. Moderní imunotechnické metody nabízejí dnes široký rozsah analytů, které lze stanovit ve vzorku stolice – antigen Helicobacter pylori, pankreatické enzymy - elastázu, alfa1-antitrypsin, gliadin-33mer, kalprotektin a laktoferrin - markery IBD, hemoglobin (FIT), transferrin a pyruvát kinázu-M2 (M2-PK) - markery kolorektálního karcinomu


Screeningové programy - podle EU
září 2023Kolorektální karcinom (143)
Med. Praxi. 2023; 20(2): 90-93
Nové doporučení Rady Evropské unie o screeningu nádorových onemocnění
Májek O., Králová K., Lopourová A., Hejduk K., Ngo O., Válek V., Dušek L.
Národní screeningové centrum, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha; Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno; Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii, Brusel; Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha
Souhrn:
V průběhu českého předsednictví v Radě Evropské unie bylo v prosinci 2022 schváleno doporučení Rady o screeningu nádorových onemocnění. Jedná se o aktualizaci doporučení Rady z roku 2003, které pomohlo formovat zdravotní politiku ČR i dalších členských zemí, nicméně vyžadovalo aktualizaci dle nejnovějších vědeckých poznatků. Schválené doporučení Rady obsahuje šest diagnóz nádorových onemocnění. Ke screeningu karcinomu prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku se nově řadí i screening nádorů plic, prostaty a žaludku, přičemž technické specifikace těchto screeningů budou dále upřesněny v klinických doporučených postupech vydávaných Evropskou komisí. Do značné míry je toto doporučení Rady v ČR již implementováno, další postup bude diskutován mezi Ministerstvem zdravotnictví ČR, odbornými společnostmi a dalšími aktéry v rámci struktur Národního screeningového centra ÚZIS ČR. Za preferovaný screeningový test ve věku od 50 do 74 let pro odeslání osoby k následné kolonoskopii je považován kvantitativní imunochemický test na okultní krvácení do stolice (FIT). Kvantitativní informace z výsledků testů FIT mohou být na základě dalšího výzkumu použity k provádění strategií přizpůsobených riziku, se zavedením prahových hodnot definovaných podle pohlaví, věku a dřívějších výsledků testů. Endoskopii lze použít jako primární nástroj k provádění kombinovaných strategií.


Dechový test na SIBO
červenec 2023Dechové testy (142)
FONS Bulletin 2023, 1: 23-24
Kazuistika – bakteriální přerůstání v tenkém střevě
Vaníčková Z.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Praha
Souhrn:
Na našem pracovišti provádíme rutiní klinické měření na laboratorním analyzátoru Lactotest 202 Xtend (MEC - Medical Electronic Construction, Belgie) se třemi senzory - elektrochemickým pro H2 a NDIRS pro CO2 a CH4. Podáváme 75 g glukózy rozpuštěných ve 400 ml vody a vydechovaný vzduch odebíráme po dobu tří hodin v patnáctiminutových intervalech, což je v souladu s aktuálním evropským doporučením.


Celiakie u dětí
květen 2023Celiakie (141)
Pediatr. praxi. 2022; 23(2): 112-114
Celiakie u dětí – kdy na ni myslet, jak ji diagnostikovat a léčit?
Geryk M, Karásková E, Velgáňová-Véghová M.
Dětská klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice, Olomouc
Souhrn:
Celiakie je imunitně podmíněné střevní onemocnění vznikající u geneticky predisponovaných jedinců po opakovaném požití gliadinu (součást lepku). V Evropě je postiženo touto nemocí asi 1 % populace. Projevy celiakie u dětí jsou různorodé, mezi nejčastější patří bolesti břicha, průjmovité stolice a porucha růstu. Dle nových doporučení je u některých dětí za určitých podmínek možno stanovit diagnózu celiakie pouze na základě výsledků sérologických testů, část dětí však stále musí podstoupit endoskopické vyšetření s biopsií tenkého střeva. Jedinou terapií celiakie je bezlepková dieta, to znamená strava s vyloučením pšenice, ječmenu, žita a ovsa. Celiakie se často vyskytuje s dalšími onemocněními, především autoimunitními, jako je diabetes mellitus 1. typu nebo autoimunitní tyreoiditida.


Předčasný kolorektální karcinom
březen 2023Kolorektální karcinom (140)
Gastroent Hepatol 2023; 77(3): 221–224.
Věkově předčasný kolorektální karcinom - vlastní zkušenosti 2012-2021
Mikoviny Kajzrlíková I, Vítek P, Klvaňa P, Kuchař J, Platoš J, Chalupa J.
Beskydské gastrocentrum, Interní oddělení, Nemocnice ve Frýdku-Místku, Lékařská fakulta OU v Ostravě
Souhrn:
Úvod: Věkově předčasný kolorektální karcinom je definován jako karcinom diagnostikovaný před 50. rokem věku. Jeho incidence v posledních letech celosvětově vzrůstá. Cílem naší práce bylo zhodnotit výskyt věkově předčasného kolorektálního karcinomu a pokročilých neoplazií v reálné praxi endoskopického pracoviště. Metodika: Retrospektivně jsme hodnotili výskyt kolorektálního karcinomu a pokročilých neoplazií v populaci < 50 let věku ve srovnání s populací > 50 let. Hodnotili jsme všechna koloskopická vyšetření provedená v Nemocnici ve Frýdku-Místku od ledna 2012 do konce června 2021. Výsledky: Ve sledovaném období bylo provedeno celkem 18 257 koloskopických vyšetření, 14 728 v populaci > 50 let, 3 529 v populaci < 50 let. Za sledované období bylo diagnostikováno 29 pacientů s časným kolorektálním karcinomem (5,21 % z celkových 557) a 106 pacientů s časnou pokročilou neoplazií (4,47 % z celkových 2 371). Incidence časného kolorektálního karcinomu a pokročilých neoplazií se nelišila mezi pohlavími na rozdíl od incidence v populaci > 50 let. V naší studii nebyla prokázána statisticky významná asociace mezi rodinnou anamnézou kolorektálního karcinomu a výskytem časného kolorektálního karcinomu (p = 0,316) ani časných pokročilých neoplazií (p = 0,323). Závěr: Věkově předčasný kolorektální karcinom představoval 5,21 % všech kolorektálních karcinomů diagnostikovaných za sledované období. Incidence kolorektálního karcinomu a pokročilých neoplazií v populaci < 50 let byla 0,82 % a 3,00 %, ve srovnání s 3,59 % a 15,38 % v populaci > 50 let. Na rozdíl od starších pacientů není ve výskytu věkově předčasného kolorektálního karcinomu významný rozdíl mezi pohlavími.


Markery karcinomu pankreatu
leden 2023Pankreas (139)
Gastroent Hepatol 2022; 76(6): 551
Využití strojového učení v analýze nových biomarkerů karcinomu pankreatu
Hrabák P, Šoupal J, Kalousová M, Krechler T, Vočka M, Hanuš T, Petruželka L, Svačina Š, Žák A, ZimaT.
IV. interní klinika; III. interní klinika; Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky; Onkologická klinika a Urologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Souhrn:
Úvod: Karcinom pankreatu (KP) je závažné onemocnění s velmi špatnou prognózou, na kterém se podílí i pozdní diagnostika. Identifikace potenciálních biomarkerů KP je tedy zásadním úkolem současné medicíny. Tyto markery mohou sloužit nejen ke včasné diagnostice, ale i k hlubšímu pochopení patofyziologie KP. V naší práci jsme pomocí metod strojového učení definovali panely biomarkerů, které zlepšují diagnostickou schopnost zlatého standardu – CA19-9. Metodika: V séru/plazmě sledovaných skupin pacientů s nemetastazujícím KP (n = 28, stadium I–III), diabetem mellitem 2. typu (n = 60, DM2), chronickou pankreatitidou (ChP, n = 47) a u zdravých kontrol (n = 51) jsme stanovovali 58 biomarkerů zahrnujících rutinní parametry, matrix-metaloproteinázy, inzulinu-podobné růstové faktory, S100 proteiny a další potenciální biomarkery. K sestavení panelů vhodných k identifikaci nemetastazujícího PDAC jsme využili metodu náhodného lesa (Random forest – RF). Efektivitu získaných panelů jsme porovnávali s CA19-9. Výsledky: Pro odlišení KP od DM2 se ve srovnání s izol. Ca19-9 jako nejvhodnější jevil panel CA19-9, AAT, IGFBP2, albumin, ALP, Reg3a, HSP27 (AUC 0,92 vs. 0,82). Panel S100A11, CA72-4, AAT, CA19-9, CB, MMP-7, S100P-s, Reg3a odlišil KP od ChP efektivněji než CA19-9 (AUC 0,90 vs. 0,75). Panel MMP-7, Reg3a, sICAM1, OPG, CB, ferritin se jevil pro odlišení KP od zdravých kontrol jako vhodnější než CA 19-9 (AUC 0,89 vs. 0,78). Panel CA19-9, S100P-pl, AAT, albumin, adiponectin, IGF-1, MMP7, S100A11 identifikuje KP mezi ostatními skupinami lépe než CA19-9 (AUC 0,91 vs. 0,80). Téměř všechny panely obsahují Ca 19-9, rutinně používaný diagnostický marker. Nicméně i po vyřazení CA19-9 lze KP panelem CEA, glyk. HbA1c, AST, HDL-chol, prealbumin, SAA, IGF-2, TP odlišit od zdravých kontrol a panelem SAA, leptin, TP, prealbumin, HSP60, DJ-1, TAG od ChP lépe nežli CA19-9. Závěr: Metoda RF umožňuje korektní statistickou analýzu velkého množství různorodých markerů u několika skupin pacientů. Výsledky potvrzují zásadní roli CA-19-9 v diagnostice KP, zároveň odrážejí komplexní patofyziologii tohoto onemocnění a ukazují na výhodnost využití odlišných biomarkerů k odlišení KP od různých rizikových skupin (ChP, DM2). Přidáním identifikovaných bio­markerů k CA-19-9 lze zpřesnit dia­gnostiku KP. Mezi identifikovanými markery jsou molekuly, které se přímo podílejí na karcinogenezi, korespondují se stavem výživy, zánětlivou reakcí organizmu či dysregulací signalizačních drah.


Helicobacter pylori registr
listopad 2022Helicobacter pylori (138)
Gastroent Hepatol 2021; 75(5): 474
Evropský registr na management a léčbu Hp infekce
Kunovský L.,Vaculová J.,Šembera Š.,Tachecí I.,Čavajdová P.,Hrubá S.,Vašura A.,Blaho M.,Tesaříková P.,Trna J.,Bača J., Král J.,Bajer L.,Mégraud F.,O‘Morain C.,Nyssen OP.,Gisbert JP.
Interní gastroenterologická klinika a Chirurgická klinika LF MU a FN Brno; II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové; Oddělení gastroenterologie a hepatologie, I. interní klinika LF UK a FN Plzeň; Interní klinika LF OU a FN Ostrava; Gastroenterologická ambulance, Interní oddělení, Nemocnice Boskovice; II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc; Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha, Gastroenterologické centrum Medic Kral s. r. o., Praha; Laboratoire de Bactériologie, Hôpital Pellegrin, Bordeaux Cedex, France; Faculty of Health Sciences, Trinity College Dublin, Ireland; Hospital Universitario de La Princesa, Instituto de Investigación Sanitaria Princesa (IIS-IP), Universidad Autónoma de Madrid (UAM) and Centro de Investigación Biomédica en Red de Enfermedades Hepáticas y Digestivas (CIBEREHD), Madrid, Spain
Souhrn:
Velká rozmanitost léčebných režimů na léčbu Helicobacter pylori a jejich různá účinnost vyžadují kontinuální analýzu klinické praxe, systematické vyhodnocování účinnosti a bezpečnosti různých léčebných schémat a dia­gnosticko-terapeutických strategií. Hodnocení skutečné klinické praxe pomocí registrů pomůže zlepšit organizaci evropského konsenzu o léčbě infekce Helicobacter pylori. Evropskou studijní skupinou pro Helicobacter a mikrobio­m (European Helicobacter and Microbio­ta Study Group) byl v roce 2012 založen evropský registr pro management a léčbu infekce Helicobacter pylori (Hp-EuReg). Hlavním cílem je získat databázi systematicky registrující velký a reprezentativní vzorek rutinní klinické praxe evropských gastroenterologů se záměrem vypracovat popisné studie o léčbě infekce Helicobacter pylori. Z vedlejších cílů je to především snaha o vyhodnocení léčby infekce Helicobacter pylori a získání klinických dat v různých zemích. Dále je také snahou provádět studie zaměřené na epidemiologii, účinnost a bezpečnost běžně používaných léčebných postupů k eradikaci Helicobacter pylori, vyhodnotit dostupnost zdravotnických technologií a používaných léků při léčbě infekce Helicobacter pylori a umožnit vypracování dílčí a specifické analýzy zúčastněnými výzkumnými centry a pracovníky. Od roku 2019 je součástí Hp-EuReg také Česká republika. Obsahem a cílem této přednášky tak bude představit tento evropský registr pro management infekce Helicobacter pylori a prezentovat první česká data nasbíraná z celkem 8 center po celé České republice


Stanovení lepku ve stolici
září 2022Celiakie (137)
Gastroent Hepatol 2021; 75(6): 519-523
Stanovení lepku ve stolici jako metoda k ověření compliance s bezlepkovou dietou u dětí s nově diagnostikovanou celiakií
Vyhnánek R., Khaznadar Z., Paulík M.
Pediatrická klinika 1. LF UK a FTN, Praha 1; Imunologická laboratoř, FTN, Praha 2
Souhrn:
Úvod: Cílem studie bylo porovnat koncentraci lepku ve stolici pomocí měření z lepku odvozených imunogenních peptidů (GIP – gluten-related immunogenic peptides) s koncentrací protilátek proti tkáňové transglutamináze ve třídě IgA (anti-tTG IgA) v krvi u dětí s nově diagnostikovanou celiakií. Metody: Studie se zúčastnily děti, kterým byla na našem pracovišti diagnostikována od května 2018 do května 2020 celiakie a splnily podmínky studie. Při stanovení diagnózy jsme kromě anti-tTG IgA v krvi změřili GIP ve stolici. Tato vyšetření jsme zopakovali i při následné klinické kontrole. Obě metody – stanovení protilátek anti-tTG IgA v krvi i GIP ve stolici pomocí protilátky G12 – byly hodnoceny pomocí ELISA testu. Hodnoty jsme porovnali co do vztahu k příslušným horním hranicím normy. Výsledky: Studie se zúčastnilo 29 dětí (18 dívek) ve věku 2–15 let. U všech byly vstupní hodnoty GIP nad normu 0,15 µg/g (průměr 4,21; medián 3,29; standardní odchylka [SD] 3,7). Při kontrolním vyšetření (průměrně 4 měsíce od zahájení diety) byly koncentrace GIP u všech dětí až na tři (10,3 %) pod normu (průměr 0,29; medián 0,12; SD 0,73). V případě anti-tTG IgA byla jejich hodnota před zahájením diety průměrně 164 U/ml, s mediánem 195, SD 49, při horní hranici normy 9,9 U/ml. Při kontrolním odběru byly hodnoty anti-tTG IgA u všech dětí až na jedno nižší, ale pouze u deseti z nich (34,5 %) byly hodnoty v normě (průměr 27,9; medián 12,0; SD 38,9). Všechny děti deklarovaly striktní dodržování bezlepkové diety. Diskuze: Podle hodnocení koncentrace GIP ve stolici je adherence dětí s nově diagnostikovanou celiakií k bezlepkové dietě velmi dobrá, lepší než běžně literárně udávaná. Závěr: Hodnocení GIP ve stolici může být citlivějším ukazatelem dodržování bezlepkové diety zejména v prvních měsících od stanovaní diagnózy než anti-tTG IgA, u kterých je popsán výrazně pomalejší pokles do normy po zahájení bezlepkové diety.


Screening karcinomu pankreatu
červenec 2022Pankreas (136)
Gastroent Hepatol 2021; 75(5): 390–398
Screening karcinomu pankreatu: nastal čas vykročit?
Vaněk P, Zoundjiekpon V, Slodička P, Tichý T, Tesaříková J, Švébišová H, Kovář R, Kurfürstová D, Janíková M, Woitková V, Procházka M, Falt P, Urban O.
II. interní klinika-gastroenterologická a geriatrická; I. chirurgická klinika; Onkologická klinika; Radiologická klinika; Ústav klinické a molekulární patologie; Ústav lékařské genetiky - LF UP a FN Olomouc; Výzkumná skupina HEPACAS
Souhrn:
Včasná detekce karcinomu pankreatu je považována za nejúčinnější způsob, jak zvýšit míru přežití u pacientů s tímto onemocněním. Jedinci s familiárním výskytem nebo syndromy genetické náchylnosti mají prokazatelně zvýšené riziko vzniku karcinomu pankreatu. Současná odborná doporučení vycházejí z důkazů o přínosech systematického sledování těchto rizikových jedinců a zdůrazňují potenciál screeningu k ovlivnění tohoto onemocnění. Takový screeningový program nebyl v České republice zatím zaveden, nicméně v některých zemích se tomu tak již děje. Cílem naší přehledové práce je shrnout poznatky o hereditárním a familiárním karcinomu pankreatu a vyzvat ke spolupráci na pilotním screeningovému programu.


Laminarin u kolorektálního karcinomu
květen 2022Kolorektální karcinom (135)
Gastroent Hepatol 2021; 75(4): 323–327
Sérové protilátky proti laminarinu u kolorektálního karcinomu: prospektivní pilotní studie
Kohoutová D., Drahošová M., Morávková P., Podhola M., Rejchrt S., Bureš J.
II. interní gastroenterologická klinika; Institute of Clinical Immunology and Allergology; The Fingerland Department of Pathology - LF UK a FN Hradec Králové; The Royal Marsden NHS Foundation Trust, London, United Kingdom
Souhrn:
Úvod a cíle: Laminarin je nízkomolekulární (504 Da) větvený glukózový polysacharid [(1-3)-beta-D-glukan], který je schopen modulovat humorální a buněčnou imunitní odpověď, a to nespecifickou i specifickou. Laminarin se vyznačuje anti-tumorózní aktivitou, neboť indukuje apoptózu a ovlivňuje intestinální mikrobiota. Cílem studie bylo vyšetřit anti-laminarinové protilátky u pacientů s kolorektálním karcinomem. Metody: Do prospektivní studie bylo zahrnuto 46 jedinců, z toho 14 kontrol (5 mužů, 9 žen, věk 29–80, průměr 55 ± 13) a 32 pacientů s kolorektálním karcinomem (14 mužů, 18 žen, věk 46–86, průměr 66 ± 11). Dva pacienti z CRC skupiny byli vyřazeni pro zjištěnou odlehlou hodnotu. Z 30 pacientů s CRC mělo 12 pravostranný kolorektální karcinom (12/30, 40 %). Většina pacientů s CRC měla stadium III (13/30, 43 %) nebo IV (13/30, 43 %). Pacienti měli převážně středně diferencovaný (15/30, 50 %) nebo nízce diferencovaný (11/30, 37 %) karcinom. Vzorky byly odebírány z periferní žilní krve a sérové IgG protilátky proti laminarinu byly stanoveny metodou ELISA v jednotkách U/ml. Výsledky: Sérové protilátky proti laminarinu byly signifikantně vyšší u kontrol ve srovnání s pacienty s CRC (16,23 ± 6,60; 11,41 ± 5,53; p = 0,015) a u kontrol ve srovnání s pacienty s levostranným CRC (11,38 ± 5,39; p = 0,046). Významný rozdíl byl pozorován mezi kontrolami a CRC III. stadiem (11,01 ± 3,36; p = 0,017); mezi kontrolami a CRC IV. stadiem (10,98 ± 6,06; p = 0,049). Anti-laminarinové protilátky byly signifikantně nižší u středně diferencovaného CRC ve srovnání s kontrolami (10,78 ± 5,22; p = 0,020), avšak nikoli u nízce diferencovaného CRC (12,10 ± 6,28; p = 0,755). Nebyl prokázán rozdíl mezi kontrolami a ženami s CRC (11,94 ± 6,39; p = 0,092). Byl potvrzen signifikantní rozdíl mezi kontrolami a muži s CRC (10,72 ± 4,32; p = 0,017). Závěr:Sérové protilátky proti laminarinu byly signifikantně nižší u pacientů s CRC a u podskupin osob s kolorektálním karcinomem.


Malabsorpce žlučových kyselin
březen 2022Malabsorpce (134)
Gastroent Hepatol 2021; 75(5): 478–479
Malabsorpce žlučových kyselin
Kohoutová D.
Royal Marsden Hospital NHS Foundation Trust, London, Great Britain, LF UK a FN Hradec Králové
Souhrn:
Malabsorpce žlučových kyselin (BAM, bile acid malabsorption) byla poprvé identifikována Hofmannem v roce 1967. Za tohoto stavu nejsou žlučové kyseliny vstřebány v ileu, vstoupí do tlustého střeva a jsou příčinou chronického průjmu. Působí čtyřmi základními mechanizmy: zvýšenou sekrecí elektrolytů/vody, zvýšenou permeabilitou sliznice tlustého střeva, zvýšenou motilitou tlustého střeva, zvýšenou produkcí hlenu. Klinicky pacient trpí chronickými průjmy, nadýmáním, rektálními urgencemi i inkontinencí stolice. Pokud jde o závažnou malabsorpci žlučových kyselin, pak může pacient trpět steatoreou, světlou, olejovitou, zapáchající stolicí. Klasifikace malabsorpce žlučových kyselin BAM je obvykle klasifikován do třech základních typů. Příčinou sekundárního BAM (typ I) je anatomicky nebo patofyziologicky definovaná enteropatie: resekce ilea, zánětlivá onemocnění (nejčastěji Crohnova choroba, pravostranné kolektomie s resekcí terminálního ilea) a předchozí radioterapie v oblasti pánve. Literatura dokládá, že až 50 % (!) pacientů, kteří byli léčeni radioterapií pro malignitu lokalizovanou v pánvi, vyvine BAM. V případě morfologicky normálního ilea je BAM klasifikován jako primární (typ II). V minulosti byl typ II považován za vzácný, dnes je však označován za příčinu chronického průjmu u třetiny (!) pacientů s dráždivým tračníkem s predominancí průjmu. Třetí typ BAM je způsoben gastroenterologickými onemocněními/chirurgickými výkony bez vazby na ileum. Příkladem je předchozí operace žaludku (vagotomie), cholecystektomie, ale i chronická pankreatitida, celiakie nebo syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě. Diagnostika malabsorpce žlučových kyselin: Zlatým standardem diagnostiky je SeHCAT (75-Selenium HomoCholic Acid Taurine test) test, který byl poprvé proveden před 40 lety, v roce 1981. Je velmi dobře tolerován, je jednoduchý, neinvazivní, a zahrnuje minimální radiační zátěž. Praktický postup je následující: pacientovi je orálně podán analog žlučových kyselin konjugovaný s taurinem, označený radioaktivním selenem (75Se). První sken je proveden tři hodiny po orálním podání kapsle, druhý sken po jednom týdnu v identické poloze na zádech. Výsledek je vyjádřen jako kalkulace retence SeHCAT v procentech. Jako mírný BAM je označována retence 10–15 %, jako střední BAM retence 5–10 % a za těžký BAM je pokládána retence radiofarmaka < 5 %. Test vyžaduje absenci laxativ těsně před a během provádění testu. V současné době je SeHCAT scan dostupný ve 12 evropských zemích a Kanadě. V České republice je prozatím v rámci diagnostiky BAM prováděn „terapeutický test“ – tedy podání cholestyraminu a pozorování klinické odpovědi. Je třeba zdůraznit, že zlepšení symptomů může nastat placebovým efektem a naopak falešně negativní výsledek nedostatečnou compliance léčby. Obzvlášť nezanedbatelná je pak potenciální interakce sekvestrantů žlučových kyselin s jinými užívanými léky a navození malabsorpce tuků a vitaminů rozpustných v tucích. Léčba malabsorpce žlučových kyselin Základní léčbou u BAM je dieta s nízkým příjmem tuku a podání sekvestrantů žlučových kyselin, přičemž nejvíce rozšířený je cholestyramin. Druhou možností je podání colesevelamu, který je lépe tolerován. Léčba je velmi úspěšná a kvalita života nemocných se obvykle radikálně zlepší.


Bezlepková dieta, legislativa
leden 2022Celiakie (133)
Česko - slovenská pediatrie, 2020; 75(S1), 10
Bezlepková dieta – legislativa, možná rizika
Melek J.
Dětská klinika FN Hradec Králové
Souhrn:
Dle nařízení Evropské unie (2011) musí být lepek, pokud je v potravině přítomen, uveden ve složení. Tvrzení „bez lepku“ lze použít tehdy, neobsahuje-li potravina v konečnému stavu více než 20 mg/kg lepku. Oves musí být speciálně vyroben, připraven a/nebo zpracován tak, aby bylo zamezeno jeho kontaminaci, přičemž obsah lepku v ovsu nesmí být vyšší než 20 mg/kg. Preventivní označení „může obsahovat stopy lepku“ upozorňuje na riziko nezáměrné kontaminace původně bezlepkové potraviny, přičemž za maximální hodnotu stopového množství je považováno 50 mg lepku na 1 kg potraviny.Příspěvek na bezlepkovou dietu v rozdílné výši poskytují všechny zdravotní pojišťovny kromě Vojenské zdravotní pojišťovny. O finanční podporu lze při splnění určitých podmínek zažádat také prostřednictvím sociálního systému (pomoc v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí; zákon o sociálních službách – příspěvek na péči).Děti s celiakií mohou být indikované ke komplexní lázeňské léčbě 1x za rok (Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Lázně Kynžvart, Luhačovice). Děti obecně konzumují nedostatečné množství vlákniny, železa, jejich strava je chudá na vitamin D a vápník. Naopak zastoupení tuků ve stravě je nadměrné. Tyto stravovací vzory se u dětí s celiakií prohlubují. Dále bývá u těchto dětí alterován příjem folátů, magnesia, zinku a jídel s vysokým glykemickým indexem. Vliv bezlepkové diety na kardiovaskulární rizikové faktory není dosud zcela objasněn. Bezlepková dieta u dětí s celiakií o délce trvání 1 roku nevedla k nárůstu kardiovaskulárních rizikových faktorů (BMI, hypertenzi, inzulinové rezistenci). Byl zde pozorován mírný nárůst HDL cholesterolu.U dospělých s celiakií může bezlepková dieta vést k zvýšení BMI, u dětí jsou data nejednoznačná.


Prediktory pokročilé kolorektální neoplazie
listopad 2021Kolorektální karcinom (132)
Gastroent Hepatol 2020; 74(5): 386-392
Prediktory pokročilé kolorektální neoplazie ve screeningu kolorektálního karcinomu – průběžné výsledky multicentrické prospektivní studie
Grega T, Vojtěchová G, Ngo O, Ambrožová M, Voška M, Májek O, Jirkovská J, Zavoral M, Suchánek Š.
Interní klinika 1. LF UK a UVN, Praha; Institut bio­statistiky a analýz LF MU, Brno; Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha
Souhrn:
Úvod: Výskyt pokročilé kolorektální neoplazie ve screeningové populaci vykazuje velkou diverzitu s prevalencí 3–12 %. Vzhledem k nerovnoměrnému rozložení v populaci jsou hledány potenciální rizikové faktory, které by umožňovaly stratifikaci jedinců dle míry rizika kolorektální neoplazie. Cíl: Hodnocení potenciálních rizikových faktorů asociovaných s výskytem pokročilé kolorektální neoplazie ve screeningové populaci. Metodika: Do analýzy byli zahrnuti asymptomatičtí jedinci ve věku 45–75 let, kteří podstoupili preventivní koloskopii v letech 2012–2016 v rámci multicentrické prospektivní studie sledující metabolické rizikové faktory kolorektálního karcinomu (MRF KRK studie). Byly provedeny základní popisné statistiky dat. Srovnání potenciálních rizikových faktorů asociovaných s výskytem pokročilé kolorektální neoplazie bylo provedeno pomocí Fisherova exaktního testu. Výsledky: Do studie bylo zahrnuto celkem 1 967 jedinců; 1 108 mužů (56,3 %) a 859 žen (43,7 %); průměrný věk jedinců byl 60 let. Celkem 59,7 % osob bylo referováno k primární screeningové koloskopii (1 174 osob) a 793 osob (40,3 %) podstoupilo koloskopii po pozitivním testu na okultní krvácení do stolice (TOKS) Celkový počet pokročilých kolorektálních neoplazií v souboru byl 11,8 % (233 jedinců). Mezi potenciální rizikové faktory asociované s pokročilou kolorektální neoplazií patřily věk (p < 0,001), mužské pohlaví (p = 0,001), kouření (p < 0,001), sérová koncentrace triglyceridů (p = 0,029; zejména koncentrace > 2 mmol/l) a nízká hladina vitaminu D (p = 0,033). Jedná se o předběžné výsledky, které budou podrobně zkoumány v navazující analýze dat pomocí logistické regrese. Závěr: Potenciálně nejsilnějšími faktory asociovanými s pokročilou kolorektální neoplazií byly věk, pohlaví a kouření. Kromě těchto faktorů byla signifikantně asociovaná s výskytem pokročilé kolorektální neoplazie sérová koncentrace triglyceridů a nízká hladina vitaminu D. U jedinců s vyšším výskytem pokročilých kolorektálních neoplazií dle daných faktorů by měla být zvažována primárně screeningová koloskopie.


Dechové testy v gastroenterologii
září 2021Dechové testy (131)
Klin. Biochem. Metab. 2021, 29 (50)/3; 124-131
Funkční dechové testy - neinvazivní diagnostika v gastroenterologii
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Neinvazivní metody s analýzou vydechovaného vzduchu nabízejí v klinické biochemii velmi široká uplatnění, která nejsou v současné době dostatečně využívána. V NLM Pubmed databázi je zařazeno více než 8500 publikací a pro metody se stabilním izotopem uhlíku 13C je popsáno více než 40 13C-značených substrátů. V naší klinické praxi jsou indikovány vodíkové dechové testy, v případě 13C-uhlíku nabízejí naše laboratoře detekci Helicobacter pylori s 13C-močovinou a test exokrinního pankreatu s 13C-mixed triglyceridy. Výjimečně jsou používány testy s 13C-oktanoátem nebo 13C-methioninem. V žádné laboratoři není nabízen 13C-glukózový test pro screening prediabetu, diabetu 2. typu a inzulínové rezistence. Analýza těkavých organických látek (VOC) je zatím předmětem výzkumných projektů. S rozvojem nových technologií, analýzy hmotnostní spektrometrií se selektivními, specifickými senzory na bázi nanočipů lze snad v blízké budoucnosti očekávat vyšší využití neinvazivních dechových testů.


Diagnostika chronické pankreatitídy dle UEG
červenec 2021Pankreas (130)
Vnitřní Lékařství 2021; 67(2): 85-91
Diagnostika a terapie chronické pankreatitidy dle UEG guidelines
Kunovský L, Dítě P, Bojková M, Dolina J, Vaculová J, Kolovratníková H, Uvírová M, Janeček P, Kala Z, Jabandžiev P.
Interní gastroenterologická klinika, Chirurgická klinika a Pediatrická klinika, FN Brno; Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity, Brno; Interní klinika, FN Ostrava; Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava; CGB Laboratoř Ostrava; Středoevropský technologický institut (CEITEC), Masarykova univerzita, Brno
Souhrn:
Chronická pankreatitida patří mezi onemocnění, jejichž incidence mírně, ale dlouhodobě vzrůstá. Zřejmě to souvisí s našimi současnými dietními návyky a obecně se způsobem života v průmyslově vyspělých společnostech. V posledních letech dochází u chronické pankreatitidy k větší diagnostické přesnosti a spolehlivosti, i když časná stadia nemoci stále diagnostikovat neumíme. V diagnostice tak jsou na prvním místě sofistikované metody zobrazovací a méně časté je využití testů, které hodnotí exokrinní funkce žlázy. Neinvazivní terapeutické přístupy zahrnují opatření dietetická, včetně absolutního zákazu alkoholu. Medikamentózní terapie spočívá v aplikaci léků s obsahem pankreatických trávicích enzymů a léčby pankreatické bolesti. Efektivní je podání kapslí s obsahem mikročástic, obsahujících pankreatické enzymy a chráněných proti inaktivaci enzymů v kyselém žaludečním prostředí. V léčbě pankreatické bolesti využíváme škály analgeticky působících léků, ale již samotná abstinence vede k poklesu frekvence pankreatické bolesti. Velmi efektivní je terapie chirurgická. Mezi další léčebné metody patří také léčba endoskopická. Z pohledu diagnostiky a terapie tak chronická pankreatitida patří ke stavům, vyžadujícím multioborový přístup. V tomto přehledovém článku pojednáváme o možnostech diagnostiky a léčby chronické pankreatitidy dle současných doporučení UEG (United European Gastroenterology).


Celiakie - markery dodržování bezlepkové diety
květen 2021Celiakie (129)
Česko - slovenská pediatrie, 2020; 75(S1): 19
Nové markery dodržování bezlepkové diety.
Vyhnánek R., Paulík M.
Pediatrická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Imunologická laboratoř, Thomayerova nemocnice, Praha
Souhrn:
Úvod: Měření z glutenu odvozených imunogenních peptidů (GIP) ve stolici je nová metoda monitorace dodržování bezlepkové diety. Po požití je lepek enzymaticky rozštěpen a stráven. Některé sekvence proteinu se ale nerozštěpí, nevstřebají se a odcházejí ve stolici. Jejich měřením lze sledovat správné dodržování diety. Cíl: Hodnotit dodržování bezlepkové diety u nově diagnostikových dětí s celiakií pomocí měření GIP ve stolici a porovnání hodnot s protilátkami proti tkáňové transglutamináze ve třídě IgA (TGA-IGA) v krvi. Metodika: Všechny u nás nově diagnostikové dětí s celiakií (06/2018–06/2019) byly pozvány do studie. Vyšetřili jsme TGA-IGA v krvi metodou ELISA a GIP metodou kvantitativní sandwitch ELISA pomocí G12 protilátky ve stolici před zahájením diety a 3 měsíce poté. Výsledky: Studii dokončilo 15 dětí (7 ). GIP před zahájením diety bylo u všech dětí pozitivní (nad 0,15 µg/g). Průměr 4,96, medián 4,11, SD 4,76. Po 3 měsících bylo GIP ve 14 z 15 vzorků stolice ?(93 %) negativních: Průměr 0,13, medián 0,12, SD 0,03. TAG-IgA bylo také nad normu (9 U/ml) u všech dětí před zahájením diety. Průměr 154, medián 194, SD 57. Přestože 14 z 15 dětí mělo za 3 měsíce od zahájení diety TA-IgA nižší, pouze 6 (40 %) mělo hodnoty v normálním rozmezí. Průměr 23,9, medián 11,2, SD 49,1. Všechny děti deklarovaly striktní dodržování diety. Závěr: Hodnocení GIP ve stolici by mohlo být užitečné v monitoraci dodržování bezlepkové diety v úvodních měsících po diagnóze, kdy TGA-IgA jsou stále zvýšené, vzhledem k dobře popsanému postupnému poklesu trvajícím řadu měsíců po odstranění lepku ze stravy.


Stanovení hemoglobinu ve stolici – preanalytika a analytika
březen 2021Kolorektální karcinom (128)
Klin. Biochem. Metab. 2021, 29 (50)/1; 4-10
Kvantitativní stanovení hemoglobinu ve stolici – preanalytické a analytické aspekty.
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Preanalytické a analytické aspekty kvantitativní metody stanovení hemoglobinu ve stolici mají podstatný význam na vyhodnocení testu, jehož pozitivita je indikací ke kolonoskopii při screeningu kolorektálních nádorů. Požadavky na kvalitu laboratorní analýzy vyžadují podle normy ČSN EN ISO 15189, aby byla hodnocena variabilita ve všech fázích procesu zkoušky. Preanalytickým aspektem je odběr a transport vzorku zahrnující odběrovou kazetu (množství stolice, objem a složení extrakčního pufru), konzistenci stolice, stabilitu vzorku (doba a teplota transportu). Analytickým aspektem je především variabilita imunochemické technologie, rozdílné protilátky, pufry, standardy a kalibrace analyzátorů. Harmonizace a standardizace stanovení hemoglobinu ve vzorcích stolice je tématem pracovní skupiny IFCC - WG-FIT (Working Group for Fecal Immunochemical Testing).


Testy exokrinní funkce pankreatu
leden 2021Pankreas (127)
Klin. Biochem. Metab. 2020, 28 (49)/4; 150-160
Laboratorní diagnostika exokrinní funkce pankreatu.
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1.LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Klinický význam stanovení exokrinní funkce pankreatu spočívá především v diagnostice exokrinní pankreatické nedostatečnosti (PEI) a vztahu k chronické pankreatitídě (CHP). Tento přehled reprezentuje široké spektrum funkcí exokrinního pankreatu, přímých (intubačních nebo endoskopických), nepřímých - perorálních testů, analýzy stolice (stanovení tuků nebo pankreatických enzymů), dechových testů i nutričních markerů v plasmě, které lze použít k diagnostice PEI a CHP. Volba vhodného testu musí být přizpůsobena klinickému scénáři. V přehledu jsou vyhodnoceny a popsány jednotlivé funkční testy a trendy jejich používání v rutinní klinické praxi. Součástí článku jsou i aktuální mezinárodní doporučení a vlastní zkušenosti gastroenterologické laboratoře.


Stanovení kalprotektinu ve stolici
listopad 2020IBD (126)
Klinická biochemie a metabolismus 2020; 28/2; s.87
Vyšetřování fekálního kalprotektinu na automatickém systému COBAS 8000
Zápecová M., Gáborová J., Bednaříková J., Hynková P.
Oddělení klinické biochemie, Fakultní nemocnice Olomouc
Souhrn:
Úvod: Fekální kalprotektin je významný senzitivní nespecifický diagnostický marker, jehož hodnoty korelují s výskytem zánětlivého onemocnění střev a kolorektálního karcinomu. Využívá se též pro diagnostiku a monitorování nespecifických střevních zánětů (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba) a jejich diferenciaci od funkčních poruch. Metody: Přechod ze stanovení fekálního kalprotektinu metodou Quantum Blue Calprotectin High Range (Bühlmann) na analyzátoru Quantum Blue reader (Bühlmann) na stanovení na automatickém analyzátoru Cobas 8000 (Roche) soupravou Bühlmann fCAL turbo si vyžádal porovnání těchto dvou vyšetřovacích metod. V rámci testování bylo také provedeno srovnání výsledků získaných soupravou Bühlmann fCAL turbo na automatickém analyzátoru Cobas 8000 a automatickém analyzátoru Advia (Siemens). Výsledky: Hodnoty fekálního kalprotektinu získané měřením na automatických analyzátorech vykazují velmi dobrou korelaci, jsou porovnatelné. Hodnoty získané na automatickém analyzátoru Cobas 8000 a metodou Quantum Blue Calprotectin High Range (Bühlmann) takovou shodu nevykazují. Závěr: Výsledné hodnoty fekálního kalprotektinu závisí na způsobu vyšetřování, velkou roli sehrává i samotný odběr vzorku do odběrové zkumavky.


Diagnostika celiakie u dětí
září 2020Celiakie (125)
Pediatr. praxi 2020; 21(3): 164–167
Diagnostika celiakie u dětí, kdy je a kdy není potřeba biopsie
Nevoral J.
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Souhrn:
Pro vysokou prevalenci je celiakie jedním z nejdůležitějších onemocnění trávicího ústrojí. Pacientů je přibližně 1 % v populaci, a proto je vyhledávání tohoto onemocnění nezbytné. Prvním krokem v diagnostice celiakie je vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze ve třídě A imunoglobulinů (anti-TG-IgA) a vyloučení deficitu IgA stanovením jeho celkové hodnoty. Tato kombinace dvou vyšetření je nejpřesnějším a nejrentabilnějším úvodním vyšetřením. Během prvního vyšetření není potřeba stanovovat protilátky proti endomysiu ve třídě IgA (EMA-IgA) a protilátky proti deamidovanému gliadinu ve třídě G imunoglobulinů (anti-DGP- IgG). Pokud má dítě dvakrát, tj. i ve druhém vzorku krve 10× vyšší hodnoty anti-TG-IgAa současně je také pozitivní EMA -IgA, je možno stanovit diagnózu celiakie bez následné biopsie. Děti, u kterých byla nalezena hodnota anti-TG-IgA nižší než 10násobek normální hodnoty, mají podstoupit střevní biopsii ke snížení rizika falešně pozitivní diagnózy. HLA vyšetření a přítomnost symptomů nejsou potřeba ke stanovení diagnózy celiakie bez biopsie.


Dechový test s 13C-methacetinem
červenec 2020Dechové testy (124)
Vnitr Lek 2020, 66(3):e38-e40
Význam dechových testů k hodnocení jaterních funkcí u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Mejzlíková N., Krátká K., Vejvodová M., Libicherová P., Uzlová N.,Vránová J., Rychlík I.
I.interní klinika a Ústav lékařské biofyziky a lékařské informatiky 3. LF UK Praha
Souhrn:
Dechové testy k hodnocení jaterních metabolických funkcí představují neinvazivní diagnostickou metodu s vysokou senzitivitou a specificitou. Problematika poškození jater u nemocných s těžší renální insuficiencí není dostatečně prostudovaná, i když může mít významné klinické následky. V následujícím článku jsou popsány principy dechových testů, zkušenosti s dechovými testy u pacientů s chronickou renální insuficiencí i výsledky naší pilotní studie s dechovým testem s methacetinem u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a v pravidelném peritoneálně dialyzačním léčení.


GAPPS syndrom, molekulární diagnostika
květen 2020Žaludek (123)
Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 1): s. S71-72
Syndrom GAPPS, masivní polypóza žaludku a vysoké riziko karcinomu – Diagnostika a prevence
Grell P., Grell R., Foretová L., Navrátilová M., Svoboda M., Šachlová M., Novotný I., Jedlička V., Němec L., Obermannová R.
Klinika komplexní onkologické péče, Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů, Gastroenterologické oddělení, Oddělení chirurgické onkologie, Klinika operační onkologie; MOÚ, Brno
Souhrn:
Východiska: GAPPS, recentně popsaná forma familiární adenomatózní polypózy, je vzácný autozomálně dominantní syndrom spojený s výskytem masivní kobercovité polypózy fundu a těla žaludku s významným rizikem vzniku adenokarcinomu žaludku. Genetickou podstatou tohoto syndromu je mutace v promotoru 1B genu APC. Materiál a metody: Od roku 2009 do roku 2018 jsme v Masarykově onkologickém ústavu analyzovali pacienty s karcinomem žaludku a proximální kobercovitou polypózou, v případě pozitivity byli následně analyzováni jejich rodinní příslušníci. Byla použita metoda sekvenování dle Sangera. Pacienti s karcinomem žaludku byli léčeni podle aktuálních léčebných doporučení. Pacienti s GAPPS bez nálezu karcinomu žaludku byli individuálně sledováni nebo jim bylo doporučeno absolvovat profylaktický operační výkon. Výsledky: Celkem 22 jedinců z 8 rodin bylo dia gnostikováno s GAPPS. U všech byl zjištěn pouze jediný typ mutace c.-191T> C. Šest pacientů bylo diagnostikováno již s karcinomem žaludku, z toho 5 s iniciálně metastatickým karcinomem, medián celkového přežití u těchto pacientů byl 8 měsíců, 1 pacient byl dia gnostikován po profylaktické gastrektomii – byl zjištěn karcinom pT1 pN1 (2/ 23). U 16 pacientů bylo zjištěno nosičství bez nálezu karcinomu, u 12 byla přítomná kobercovitá polypóza, 1 pacient měl přítomné sporadické polypy, 2 pacienti byli bez výskytu polypózy a u 2 nebylo provedeno endoskopického vyšetření. Šest pacientů s diagnózou GAPPS absolvovalo profylaktickou gastrektomii. Závěr: V současné době neexistují žádné doporučení pro sledování nosičů/ pacientů s GAPPS. Na základě našich zkušeností navrhujeme algoritmus pro diagnostiku, léčbu a sledování. Pacienti s karcinomem by měli být léčeni podle aktuálních doporučení pro léčbu karcinomu žaludku. Pacientům s kobercovou polypózou doporučujeme provedení profylaktické operace – totální gastrektomii s D2 lymfadenektomií. Pacienty bez polypózy je potřeba individuálně sledovat – interval gastroskopie by měl být 6–12 měsíců podle bio logického chování lézí a rodinné anamnézy. Součásti sledování je i kolonoskopické vyšetření.


Molekulární heterogenita kolorektálních adenomů
březen 2020Kolorektální karcinom (122)
Klin Onkol 2019; 32 (Suppl 1); s136
Stanovení molekulární heterogenity adenomů pro predikci rizika rekurence kolorektální neoplazie
Benešová L., Ptáčková R., Hálková T., Suchánek Š., Traboulsi E., Brogyuk N., Zavoral M., Minárik M.
Genomac výzkumný ústav s.r.o.; Interní klinika 1. LF UK a ÚVN – VFN, Oddělení patologie, ÚVN – VFN, Praha
Souhrn:
Východiska: Pacienti s adenomatózními polypy, nejčastějšími novotvary zjištěnými během screeningu kolorektálního karcinomu, mají zvýšené riziko vzniku metachronních adenomů a kolorektálního karcinomu. Dispenzární péče po odstranění adenomů zahrnující pravidelná kolonoskopická vyšetření může zabránit rozvoji rakoviny a snížit mortalitu. Dle současných doporučení je interval těchto vyšetření v rozmezí 1–10 let v závislosti na míře rizika rekurence, která se stanovuje na základě počtu, velikosti, stupně dysplazie, lokalizace a vilózního charakteru detekovaných adenomů. Jednou z možností, jak zpřesnit riziko rekurence, je doplnit endoskopické a histologické vyšetření o molekulární testování. Z našich předchozích výzkumů vyplývá, že zastoupení somatických mutací v rámci jednoho adenomu bývá často heterogenní a že stupeň této heterogenity by mohl souviset s mírou rizika vzniku metachronních adenomů. Cílem této práce je stanovení molekulární heterogenity velkých adenomů, následná korelace s výskytem rekurence a defi nice parametrů predikujících míru rizika této rekurence. Materiál a metody: Do studie jsou zahrnuti pacienti ve věku 18–75 let, kterým byly endoskopicky odstraněny kolorektální polypy > 10 mm. Každý polyp byl rozkrájen na 4–8 částí a ty byly zpracovány do parafínových bloků a podrobeny histologickému vyšetření. Následně bylo provedeno vzorkování ze čtyř oblastí každého bloku. Z každého vzorku byla izolována DNA a vyšetřena na přítomnost mutací v 11 oblastech genů KRAS, TP53, PIK3CA, APC a BRAF s využitím analýzy heteroduplexů pomocí denaturační kapilární elektroforézy. U každé detekované mutace bylo stanoveno její procentuální zastoupení. Výsledky: Dosud bylo do studie zahrnuto celkem 118 adenomů, u 79 bylo provedeno vzorkování, a získáno tak celkem 1 193 vzorků. U 682 vzorků byla provedena mutační analýza. Na základě kombinace několika faktorů (počet mutací, zastoupení mutovaných alel v rámci vzorku a adenomu) byl stanoven algoritmus pro určení stupně heterogenity 1–5. U 10 kompletně vyhodnocených adenomů byl stanoven 3× stupeň 1, 2× stupeň 2, 2× stupeň 3, 2× stupeň 4 a 1× stupeň 5. Závěr: Byl nastaven systém pro vzorkování, analýzu a stanovení intraadenomové heterogenity (stupně 1–5) velkých adenomů. Tato data budou následně korelována s výsledky postpolypektomických sledování pacientů v intervalu 1 roku. Dále bude u vybraných vzorků s vyšším stupněm heterogenity provedeno podrobnější topologické profi lování somatických mutací s využitím sekvenování nové generace.


Serologické markery celiakie
leden 2020Celiakie (121)
Gastroenterologie a hepatologie, 2019; 73/S1: 51-52
Máme již jasno v laboratorních markerech celiakie?
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK, Praha
Souhrn:
Sérologické markery celiakie mají svůj význam pro cílený screening, diferenciální diagnostiku i monitoring a dlouhodobé sledování nemocných s celiakií. Předkládám přehled poznatků publikovaných během posledních 2-3 let. Otázkou je, zda máme v rámci doporučení navrhnout vhodné testy , jaká doporučení zvolit pro screening, cílenou diagnostiku nebo monitoring, a jak se postavit k POCT testům. Diagnostické a screeningové algoritmy vycházejí z mezinárodních doporučení a v jednotlivých zemích jsou modifikovány, např. podle rizika na nízko-středně-vysoko rizikové skupiny liší se pro děti a dospělé. Protilátky ke tkáňové transglutamináze atTG - IgA jsou primárním testem ve všech algoritmech. Stanovení celkové IgA vzhledem k riziku IgA deficience některé algoritmy doporučují teprve při negativním atTG testu, nebo může být nahrazeno IgG-DGP testem, který následuje při IgA deficiency. Stanovení EMA je většinou doporučeno ve druhém kroku, při nízké aktivitě atTG-IgA, kanadské doporučení nabízí IgA EMA jako variantu primárního testu místo IgA atTG, volba je na laboratoři. Serologické markery celiakie se běžně používají pro dlouhodobé sledování nemocných s celiakií resp. ke kontrole dodržování bezlepkové diety. Signifikantní pokles IgA-atTG při dodržování bezlepkové diety je prokázán po 26 týdnech. Vyšší citlivost než anti-tTG IgA vykazují anti-DGP protilátky. V současnosti používané serologické markery (atTG, EMA, DGP) vyhodnocují adaptivní imunitní odpověď u celiakie, nikoliv přímou aktivitu zánětu. Možným řešením by mohla být hladina střevního vazebného proteinu I-FABP, který je exprimován především ve zralých enterocytech přítomných na vrcholu klků, takže je vhodným markerem destrukce enterocytů. Po zavedení GFD se sérové hladiny IFABP snižují poměrně rychle a snížení I-FABP je rychlejší než pokles IgA-atTG, u dětí se hladiny I-FABP normalizovaly během šesti týdnů po zahájení GFD. Omezení tradičních metod monitorování GFD u pacientů s celiakií by mohl být řešen detekcí 33-mer gliadinových peptidů ve stolici nebo v moči, které umožňuje přímé a kvantitativní posouzení expozice glutenu brzy po požití a může pomoci při monitoringu nereagující nebo refrakterní celiakie. Point-of-care serologické markery celiakie (POCT) jsou v posledních letech intensivně testovány jak v pediatrii, tak v praktické medicíně dospělých. Sdružená citlivost a specifičnost POCT testů je 94.0% a 94.4%. POCT soupravy detekují protilátky během 5ti minut z plné krve. Na trhu je několik souprav, které se liší volbou detekovaných protilátek: IgA-atTG a celkové IgA; IgADGP a IgG-DGP; IgA-atTG, IgG-atTG a IgM-atTG; IgA atTG a IgG atTG. Simtomax vykazuje nejvyšší citlivost, srovnatelnou s laboratorní metodou IgA-atTG, pediatrická studie prokázala 100% diagnostickou přesnost především u dětí do 10 let.


Exokrinní pankreatická insuficience u cystické fibrózy
listopad 2019Pankreas (120)
Gastroent Hepatol 2019; 73(4): 303– 307
Cystická fibróza a exokrinní pankreatická insuficience
Tesarikova P, Kunovsky L, Trna J, Dite P, Jabandziev P, Vaculova J, Kala Z.
Department of Internal Medicine and Gastroenterology, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno; Gastroenterology Unit, Department of Internal Medicine, Hospital Boskovice; Department of Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno; Department of Gastroenterology and Digestive Endoscopy, Masaryk Memorial Cancer Institute Brno; Department of Internal Medicine, Faculty of Medicine, University of Ostrava and Faculty Hospital Ostrava; Department of Pediatrics, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno.
Souhrn:
Cystická fibróza (CF) je genetická choroba postihující řadu orgánů vč. orgánů trávicího traktu. Zatímco postižení plic je nejvíce život ohrožující, pankreas je jedním z prvních a nejvíce postižených orgánů. Mutace v genu pro transmembránový regulátor vodivosti (CFTR) vede k poklesu tvorby pankreatické šťávy a zvýšené koncentraci makromolekul, což ve svém důsledku vede k precipitaci v duktech s jejich následnou obstrukcí a poškozením. Výsledný klinický projev závisí na kombinaci jednotlivých mutací, potenciální přítomnosti mutací v dalších chorobu modifikujících genech a případně na přítomnosti faktorů prostředí. CFTR mutace se historicky člení do 5 tříd – závažné mutace (třídy 1– 3) a mírné mutace (třídy 4– 5). Stupeň postižení funkce CFTR závisí na kombinaci mutací obou alel CFTR a je obecně určován mírnější z přítomných mutací. Většina pacientů s CF vykazuje exokrinní pankreatickou insuficienci již od časného dětství, protože ke ztrátě funkčního parenchymu dochází již v průběhu nitroděložního vývoje či krátce po porodu. Tito pacienti pouze vzácně trpí pankreatickými komplikacemi typu rekurentní akutní pankreatitidy či chronické pankreatitidy, které se naopak mohou vyskytnout u menšiny pacientů s určitým stupněm reziduální pankreatické exokrinní funkce. Mutace v CFTR bývají nacházeny častěji též ve skupině pacientů s idiopatickou a alkoholickou pankreatitidou, nicméně důkazy nejsou jednoznačné. U pacientů s idiopatickou formou bývá též nalézána kombinace s mutacemi v genu pro pankreatický sekreční inhibitor (SPINK-1) a přítomnost různých faktorů prostředí. Malnutrice přímo souvisí se zhoršením prognózy pacientů s CF, a podávání trávicích enzymů proto tvoří základní prvek léčby CF. Snižování kyselosti žaludeční šťávy a suplementace vitaminů pak představují důležité pomocné nástroje léčby.


Cirkulujících mikroRNA - biomarkery karcinomu rekta
září 2019Karcinom rekta (119)
Klin Onkol 2019; 32(Supplementum1): 157-159
Využití sekvenování nové generace v analýze cirkulujících mikroRNA jako prediktivních biomarkerů u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem rekta
Macháčková T.,Grolich T.,Fiala L.,Procházka V.,Škrovina M.,Kala Z.,Slabý O.
CEITEC – Středoevropský technologický institut, Masarykova univerzita, Brno; Chirurgická klinika LF MU a FN Brno; Oddělení chirurgické onkologie, Masarykův onkologický ústav, Brno; Chirurgické oddělení, Komplexní onkologické centrum, Nemocnice Nový Jičín
Souhrn:
Východiska: MikroRNA (miRNA) jsou krátké nekódující RNA podílející se na posttranskripční regulaci genové exprese. Jsou esenciálními regulátory fyziologických procesů, podílejí se na patogenezi mnoha onemocnění a jejich deregulace byla prokázána u řady nádorových onemocnění vč. karcinomu rekta. Cirkulující miRNA přítomné v krevní plazmě by mohly být vhodnými kandidáty na neinvaziní prediktivní biomarkery odpovědi na neoadjuvantní chemoradioterapii u pacientů s lokálně pokročilým karcinomem rekta. Předkládaná pilotní studie se zabývá využitím sekvenování nové generace k analýze cirkulujících miRNA. Materiál a metody: K analýze miRNA expresních profilů byly použity vzorky RNA izolované z krevní plazmy pacientů odebrané v době TNM restagingu po neoadjuvantní chemoradioterapii, a párové vzorky RNA z plazmy odebrané před zahájením neoadjuvantní chemoradioterapie. K přípravě sekvenčních knihoven bylo využito kitu, který do knihoven implementuje univerzální molekulární index, jenž napomáhá citlivějšímu oddělení biologického šumu při analýze dat. Sekvenční data byla zpracována multidimenzionálními biostatistickými přístupy. Závěr: Byl stanoven expresní profil miRNA u pacientů s karcinomem rekta, který umožňoval odlišit pacienty s různou léčebnou odpovědí na neoadjuvantní chemoradioterapii.


Kalprotectin ve stolici, POCT home-test
červenec 2019IBD (118)
Klin. Biochem. Metab. 2019, 27(48)/2: 72 - 77
POCT systém detekce hladin fekálního kalprotektinu při telemonitoringu pacientů s idiopatickými střevními záněty
Malíčková K, Pešinová V, Kolář M, Lukáš M.
Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE IVF a 1.LF UK, Praha; Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1.LF UK, Praha
Souhrn:
Cíl studie: Ověřit možnost využití testu k domácímu měření koncentrací fekálniho ka|protektinu (FC) CalproSmart při telemonitoringu pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD). Typ studie: Retrospektivni. Název a sídlo pracoviště: Klinické centrum ISCARE 1.V.F. a 1. LF UK, Jankovcova 1569/2c, 170 00 Praha 7. Mariál a metody: Srovnali jsme 100 hodnot koncentrací FC, změřených pacienty s pomocí domáciho testu CalproSmart založeného na Iaminární průtokové analýze (LFA), s hodnotami, které byly získány standardním vyšetřením metodou fluoroimunoanalýzy (FIA) v klinické Iaboratoři. Výsledky: Spearmanův korelační koeficient r=0,895 (p=0,0004) a vážená Cohenova kappa 0,835 svědčí pro dobrou korelaci dat naměřených dvěma odlišnými měřicími systémy. Závěr: Test k domácímu měřeni hladin FC CalproSmart je použitelný ke kvalitativní analýze FC při telemonitoringu pacientů s IBD. Nemůže sloužit jako plnohodnotná náhrada standardniho Iaboratorniho měření FC, taková vlastnost od této soupravy však ani neni požadována.


Screening kolorektálního karcinomu - změny 2019
květen 2019Kolorektální karcinom (117)
Acta Medicinae 2018, 12: 28 - 32
Čas pro změny ve screeningu kolorektálního karcinomu v ČR
Seifert B., Král N., Suchánek Š., Zavoral M., Kocna P., Májek O., Ngo O., Dušek L.
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK, Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK, Praha a Institut biostatistiky a analýz LF MU, Brno
Souhrn:
Článek se zabývá rozborem screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) v kontextu jeho vývoje v České republice a v mezinárodním srovnání. Zároveň představuje soubor změn, které je třeba uvést, aby screening KRK v ČR směřoval správným směrem. Změny zahrnují standardizaci imunochemických testů ve smyslu kvality i citlivosti, změnu chápání role praktického lékaře ve screeningu, zajištění kvality center pro screeningovou kolonoskopii a datový audit k vyhodnocení programu a kontrolní činnosti.


Neceliakální glutenová senzitivita - NCGS
březen 2019Celiakie (116)
Vnitř Lék 2019; 65(1): 19-23
Neceliakální glutenová/pšeničná senzitivita: stále více otázek než odpovědí
Hoffmanová I.
II. interní klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, Praha
Souhrn:
Neceliakální glutenová/pšeničná senzitivita (NCG/PS) je syndrom definovaný intestinálními a extraintestinálními projevy vznikajícími krátce po konzumaci stravy obsahující lepek, resp. pšenici u jedinců, kteří nemají celiakii ani alergii na pšenici. Vzhledem k chybění specifického diagnostického markeru je diagnóza NCG/PS založena na hodnocení subjektivních obtíží a je nutno ji ověřit pomocí dvojitě slepého, placebem kontrolovaného expozičního testu (Salernská kritéria). Článek shrnuje současné znalosti o patogenezi, diagnóze a léčbě tohoto syndromu.


Diagnostika motility GIT
leden 2019Motilita (115)
Vnitř Lék 2018; 64(6): 611-620
Diagnostika poruch motility gastrointestinálního traktu
Koželuhová J., Balihar K., Zdrhová L.
Gastroenterologické a hepatologické oddělení I. interní kliniky LF UK a FN Plzeň
Souhrn:
Gastrointestinální motilita a její vliv na clearance luminálního obsahu trávicím traktem lze diagnostikovat různými vyšetřovacími modalitami. V klinické praxi je jednou z nejdůležitějších diagnostických metod manometrie, a to zejména v detekci ezofageálních a anorektálních poruch. Také radiografické metody poruch motility gastrointestinálního traktu jsou cenným diagnostickým nástrojem. Scintigrafie je stále standardem pro hodnocení žaludečního vyprazdňování, 13C dechové testy jsou její alternativou. Mnoho jiných technik se používá především v rámci vědeckého výzkumu, nicméně některé vybrané metody mohou být začleněny do standardní diagnostiky poruch motility GIT.


SIBO - dechové testy
listopad 2018SIBO (114)
Gastroenterol.Hepatologie 2017, 71/6, 541
SIBO – naše skúsenosti s dychovým testom
Letkovský J.
Gastroenterologická klinika SZU a UN Bratislava
Souhrn:
Syndróm bakteriálneho prerastania (SIBO – small intestinal bacterial overgrowth) označuje súbor klinických prejavov u pacientov s bakteriálnym prerastaním kolonickej flóry v tenkom čreve. Kvantitatívnym kritériom pre diagnózu SIBO je prítomnosť > 105 CFU/ml duodenálneho aspirátu. Aj keď výskyt SIBO je v bežnej populácii nízky, u predisponovaných skupín pacientov môže dosahovať až 90 %. Spektrum príznakov SIBO varíruje od nezávažných dyspeptických symptómov až po ťažkú malnutríciu. V diagnostike sa pre svoju neinvazívnosť a nenáročnosť osvedčili dychové testy stanovujúce množstvo vydychovaných plynov – produktov bakteriálneho metabolizmu. V našej štúdii sme prostredníctvom H2 dychového testu s administráciou laktulózy vyšetrovali výskyt SIBO, ako aj odpoveď na liečbu rifaximínom u konzekutívnych pacientov odoslaných na vyšetrenie pre dyspeptické ťažkosti. Naše výsledky potvrdzujú vyšší výskyt SIBO u pacientov s prítomnosťou rizikových faktorov a dokumentujú tiež dobrý efekt liečby rifaximínom.


Kalprotektin
září 2018IBD (113)
Klinická biochemie a metabolismus 2018; 2: 103
Kalprotektin
Šloufová R.
OKBMI, Nemocnice Jihlava
Souhrn:
Fekální kalprotektin se jeví jako nezbytný marker v diferenciální diagnostice onemocnění GIT a jeho koncentrace ve stolici bývá zvýšená u pacientů s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. Od roku 2012 na našem oddělení OKBMI Nemocnice Jihlava byla zavedena na stanovení fekálního kalprotektinu metoda kvantitativní laterální průtokové analýzy soupravou firmy BÜHLMANN, která byla jedinou dostupnou metodou na trhu. Při zavádění této metody jsme začali používat soupravu s limitem stanovení 30-300 µg/g. S pozdějším nárůstem počtu vyšetření a se zvyšujícími se požadavky ze stran oddělení, z největší části gastroenterologické porady, bylo zavedeno vyšetření s vyšším horním limitem stanovení – 100-1800 µg/g. To se ukázalo jako nezbytné pro sledování relapsu onemocnění u kontrolovaných pacientů. V akutní fázi nespecifického střevního onemocnění je však několikanásobně zvýšená hladina fekálního kalprotektinu nad hodnotu 1800 µg/g. Vzhledem k žádosti ze strany lékařů sledovat dynamiku kalprotektinu i ve vyšších hladinách a díky rozrůstající se nabídce diagnostik na trhu, jsme se na začátku roku 2016 začali používat testovací soupravu ELISA firmy EUROIMMUN. Detekční limit u této soupravy je 6,5 -2100 µg/g s možností dále vzorek naředit. Výrobce této soupravy využívá extrakční zkumavky, pomocí kterých získáváme definované množstvím stolice ve vzorku. I přes úskalí nestandardnosti vyšetřovaného materiálu se jedná o marker, který se stal i díky neinvazivnosti odběru v rutinní laboratorní diagnostice důležitým pomocníkem při diagnostice idiopatických střevních zánětů.


Populační screening KRCA v České republice
červenec 2018Kolorektální karcinom (112)
Gastroent Hepatol 2017; 71(5): 377–383
Účast české populace na screeningu kolorektálního karcinomu – vývoj a aktuální stav
Ngo O., Bučková B., Suchánek Š., Seifert B., Zavoral M., Dušek L., Májek O.
Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno
Souhrn:
Východiska: Česká republika (ČR) zaujímá v mezinárodním srovnání přední pozici v incidenci a mortalitě kolorektálního karcinomu. Klíčovým prvkem prevence je screeningový program, který byl v ČR implementován v roce 2000. Předpokladem úspěšnosti programu je vysoká účast cílové populace, a proto proběhla v ČR řada aktivit k zajištění zvýšení adherence populace ke screeningu. Začátkem roku 2014 byl program posílen zavedením adresného zvaní občanů, kteří se dlouhodobě neúčastní screeningu. Cílem sdělení je prezentace současné situace pokrytí cílové populace screeningem a míry účasti po adresném pozvání v ČR. Materiál a metody: K hodnocení uvedených ukazatelů byla využita data plátců zdravotní péče, která představují plně reprezentativní profil všech provedených screeningových vyšetření na národní úrovni. Analýza pokrytí byla provedena do roku 2016 a v rámci adresného zvaní byly hodnoceny pozvánky zaslané od ledna 2014 do prosince 2016. Výsledky: Pokrytí cílové populace screeningem dlouhodobě roste. K výraznějším nárůstům došlo v roce 2010 se změnou nastavení programu a v roce 2014 se zavedením adresného zvaní. Rostoucí trend pokračoval do roku 2015 (pokrytí 32,2 %), ale v následujícím roce došlo poprvé v historii k poklesu pokrytí o více než 2 procentní body. Během prvních 3 let adresného zvaní bylo rozesláno přes 3,7 mil. pozvánek (2 mil. prvních pozvánek, 1 mil. druhých a 666 000 třetích pozvánek). Po prvním pozvání se dostavila na screening 1/5 osob, po druhém pozvání 18,9 % osob a na třetí opakovanou výzvu zareagovalo 11,5 % osob. Závěr: Pokrytí screeningem prozatím nedosahuje mezinárodně doporučených 45 %. Navíc je patrná velká rezistentní část populace, která nereaguje na opakované výzvy k účasti. Je tedy nutné nastavit opatření směřující k vyššímu zájmu cílové populace k participaci na screeningovém programu. Problematikou se zabývá i nově vznikající Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění, které se bude mimo jiné věnovat optimalizaci programu screeningu kolorektálního karcinomu a procesu adresného zvaní.


Diagnóza celiakie bez biopsie - ESPGHAN doporučení
květen 2018Celiakie (111)
Gastroent Hepatol 2017; 71(6): 469–475
Možnosť vynechania enterobioptických vyšetrení detí a adolescentov s podozrením na celiakiu v zmysle odporúčaní ESPGHAN
Kabátová J., Husťak R., Blažíčková S., Bošák V.
Gastroenterologická ambulancia, Odborná detská ambulancia, Piešťany, Slovenská republika
Souhrn:
Príspevok je zameraný na analýzu protilátok proti transglutamináze 2 (anti-TG2) a endomyziálnych protilátok (EMA – endomysial antibodies), prítomnosť haplotypov HLA-DQ2/HLA-DQ8 u symptomatických detí a adolescentov vyšetrovaných s podozrením na celiakiu v súvislosti s plnením nových kritérií ESPGHAN z roku 2012, ktoré umožňujú stanoviť diagnózu celiakie bez enterobioptického vyšetrenia. Za účelom analýzy sa retrospektívne spracovala štúdia a to u 258 detí a adolescentov vyšetrovaných v súvislosti s celiakiou (86 chlapcov, 172 dievčat) vo veku 2–18 rokov. Pri analýze sa postupovalo podľa štandardných diagnostických a terapeutických postupov daných Metodickým listom z roku 2009. Získané údaje boli aplikované na revidované kritériá ESPGHAN z roku 2012, ktoré umožňujú v indikovaných prípadoch stanoviť diagnózu celiakie bez enterobioptického vyšetrenia. Výsledok štúdie potvrdil odporúčanie možnosti vynechať pri splnení daných podmienok u skupiny 86 symptomatických pacientov enterobiop-tické vyšetrenie, čo predstavuje 33,3 % celkového súboru, pričom každý z týchto pacientov mal nález na úrovni Marsh 2–3. Súčasťou spracovania štúdie bolo aj stanovenie senzitivity a špecificity, pozitívnej a negatívnej prediktívnej hodnoty výsledných laboratórnych testov a diagnostickej presnosti kombinovaného testovania protilátok.


Adiponektin - marker metabolického syndromu
březen 2018Metabol.syndrom (110)
Vnitř Lék 2017; 63(12): 945 - 948
Adiponektin u nemocných s metabolickým syndromem a chorobami jater, žlučových cest a pankreatu
Vašura A., Blaho M., Dítě P., Kupka T., Svoboda P., Martínek A.
Gastroenterologické oddělení Interní kliniky LF OU a FN Ostrava
Souhrn:
Epidemiologická data ukazují, že metabolický syndrom lze diagnostikovat až u 30 % populace. Celkem 5 komponent metabolického syndromu, z nichž v případě pozitivity 3 z nich (viscerální obezita, arteriální hypertenze, hypertriglyceridemie, změny HDL-cholesterolu a diabetes mellitus 2. typu) jsou patogenetickými faktory, které jsou nejčastěji spojovány s kardiovaskulárními onemocněními, ale v současnosti jsou středem zájmu i gastroenterologů. Popsán byl vztah mezi nealkoholickou jaterní steatózou, včetně nealkoholické steatohepatitidy. Méně známo je stále o vztahu k onemocnění pankreatu, především u stavu označeném jako nealkoholické ztukovatění pankreatu (non-alcoholic fatty pancreas disease). Hormonem selektivně produkovaným tukovou tkání je adiponektin. Tento protein je studován jako možný biomarker u osob s metabolickým syndromem, včetně obezity. Kromě toho je ale studována otázka, zda adiponektin může hrát významnější roli i v patogenezi nemocí spojených s ukládáním tuku v parenchymatózích orgánech. Najít spolehlivý biomarker pro nemocné s metabolickým syndromem, resp. s onemocněním jater, biliárního systému a pankreatu v souvislosti s metabolickým syndromem je velkou výzvou. A adiponektin je jedním ze slibných biomarkerů.


Stanovení pepsinu ve slinách při GERD
leden 2018GERD (109)
Čes.slov Pediat 2017; 72(3): 176-181
Pepsín v sekrétoch horných dýchacích ciest u detí ako marker extraezofágového refluxu
Strachan T, Melter J, Barabasová A, Miškovská M, Ferenc P, Fábry J, Bánovčin P.
Klinika detí a dorastu Jesseniovej lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Univerzitnej nemocnice, Martin, Šrobárov ústav detskej tuberkulózy a respiračných chorôb, Klinika detskej TBC a respiračných chorôb JLF UK, Dolný Smokovec
Souhrn:
Účel štúdie: Extraezofágové prejavy gastroezofágovej refluxovej choroby (GERD) predstavujú rôznorodú skupinu symptómov a ochorení, u ktorých sa predpokladá podiel refluxu na ich vzniku, udržiavaní alebo zhoršovaní. Naším cieľom bolo poukázať na problematiku extraezofágového refluxu (EER) u detí a predstaviť naše skúsenosti s vyšetrovaním pepsínu v slinách pomocou imunochromatografickej metódy – PeptestTM. Metódy: Výskum sme realizovali prostredníctvom 2 rôznych súborov pacientov. V prvom súbore 39 detských pacientov s podozrením na GERD sme korelovali výsledky Peptestu s 24-hodinovou pH metriou pažeráka. V druhom 62-člennom súbore detí so suspektnými prejavmi EER bolo u každého jednotlivca realizované ORL vyšetrenie a kvantitatívne vyšetrenie pepsínu z dvoch vzoriek slín. Jednotlivé výstupy realizovaných vyšetrení boli korelované s klinickými ťažkosťami detských pacientov. Výsledky: V prvej vyšetrovanej skupine malo 17 z 39 pacientov abnormálny pH záznam, na základe čoho im bola stanovená diagnóza GERD. 82,4 % z nich malo pozitívnu aspoň jednu vzorku slín na prítomnosť pepsínu. Naopak, až 90,9 % pacientov s fyziologickým pH záznamom malo pozitívnu aspoň jednu vzorku slín na prítomnosť pepsínu. V druhej vyšetrovanej skupine bol pepsín v slinách potvrdený u všetkých 62 detí s podozrením na EER. 50 % všetkých vzoriek slín vykazovalo vysokú koncentráciu pepsínu (>500 ng/ml). Vyššie koncentrácie pepsínu v slinách boli zaznamenané u pacientov s pridruženým ORL nálezom (zadná laryngitída, chronická faryngitída). Nezaznamenali sme významnú koreláciu medzi koncentráciou pepsínu v slinách a výskytom jednotlivých symptómov. Najčastejším príznakom u našich EER-pozitívnych detských pacientov bola nadmerná tvorba hlienov v hrdle a potreba odkašlať si. Závery: Nezistili sme priamu koreláciu medzi 24-h pH metriou pažeráka a záchytom pepsínu v slinách u detí. Senzitivita Peptestu vzhľadom k pH metrii bola 82,4 %. Špecificita vyšetrenia vzhľadom na absenciu kontrolnej skupiny nebola stanovená. Avšak, až 90,9 % pacientov s fyziologickým pH záznamom malo pozitívny výsledok Peptestu. Oveľa užší vzťah sa javí medzi klinickými prejavmi EER a výsledkom Peptestu (v našom súbore 100% senzitivita). Preto pri podozrení na mimopažerákové prejavy GERD u detí uprednostňujeme vyšetrenie slín/spúta na prítomnosť pepsínu pred klasickou 24-hodinovou pH metriou.


Koncentrace S100P proteinu u kolorektálního karcinomu
listopad 2017Kolorektální karcinom (108)
Gastroent Hepatol 2017; 71(4): 293–298
Sérové koncentrace S100P proteinu u pacientů s kolorektálním karcinomem
Morávková P, Kohoutová D, Drahošová M, Bureš J.
II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Souhrn:
Úvod: Kolorektální karcinom (CRC – colorectal cancer) je třetí nejčastější nádorové onemocnění celosvětově a v ČR. S100P protein hraje významnou roli v kancerogenezi CRC a v jeho metastatické progresi. Cílem prospektivní studie bylo posoudit asociaci sérové koncentrace S100P s CRC. Metodika: Studie zahrnovala 79 jedinců – 36 kontrol (normální pankoloskopický nález; bez anamnézy kolorektální neoplazie) a 43 pacientů s CRC. Skupina s CRC byla rozdělena do jednotlivých podskupin: 1. dle lokalizace nádoru – 13 subjektů s karcinomem pravého tračníku (CRC-R skupina) a 30 osob s karcinomem levého tračníku (CRC-L skupina); 2. dle klinického stadia onemocnění – 9 pacientů ve stadiu I, 7 ve stadiu II, 13 ve stadiu III a 13 ve stadiu IV; 3. dle gradingu nádoru – 5 nemocných s dobře diferencovaným karcinomem (G1), 24 se středně diferencovaným karcinomem (G2) a 11 s nízce diferencovaným karcinomem (G3). Sérové koncentrace S100P proteinu byly hodnoceny ELISA metodou ze vzorků periferní žilní krve. Výsledky: Sérové koncentrace S100P byly signifikantně vyšší v CRC skupině (medián 1 251, interkvartilové rozpětí – IQR 731–1 749 ng/l) ve srovnání s kontrolní skupinou (medián 765, IQR 545–1 158 ng/l); p = 0,012. Ve srovnání s kontrolní skupinou byly sérové koncentrace S100P významně vyšší v CRC-L skupině (medián 1 426, IQR 739–1 925 ng/l); p = 0,005, u pacientů v klinickém stadiu IV (medián 1 622, IQR 778–2 154 ng/l); p = 0,008, a u pacientů se středně diferencovaným karcinomem (medián 1 318, IQR 853–1 879 ng/l); p = 0,005. Nebyl prokázán signifikantní rozdíl u skupiny CRC-R ve srovnání s kontrolami ani ve srovnání s CRC-L skupinou; p > 0,05. Závěr: Studie potvrdila asociaci sérové koncentrace S100P proteinu s CRC. Významně vyšší koncentrace S100P byly potvrzeny u pacientů v klinickém stadiu IV a pacientů s levostranným CRC.


HLA genetické vyšetření u celiakie
září 2017Celiakie (107)
Postgraduální gastroenterologie a hepatologie 2017: 3/2, 6-11
Genetické vyšetření HLA pro diagnostiku celiakie
Vraná M, Kelifová S, Ratajová E, Szitanyi P.
Ústav hematologie a krevní transfuze, Oddělení HLA; Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Klinika dětského a dorostového lékařství
Souhrn:
Celiakie je multifaktoriální hereditární autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). Základní podmínkou vzniku je přítomnost některých kombinací genů HLA systému. Genotyp HLA většiny pacientů s celiakií obsahuje HLA-DQA1*05 a HLA-DQB1*02 (DQ2) nebo HLA-DQA1*03 a DQB1*03:02 (DQ8). Přítomnost rizikového genotypu je nutnou, nikoliv však dostačující podmínkou rozvoje onemocnění. Predispoziční genotypy jsou přítomny u řádově 40 % evropské populace, pouze kolem 1 % osob chorobu vyvine. Genetické testy HLA mají tedy podpůrný, ale nezastupitelný význam pro určení diagnózy celiakie. Podle aktuálních doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) je vyšetření HLA zařazeno do diagnostických postupů, zvláště pro vyloučení rizika choroby u osob bez predispozičních genotypů. V České republice testy nabízí cca třicet diagnostických laboratoří, ročně je provedeno přibližně 3500 těchto testů ve třiceti laboratořích. Jejich kvalita a vypovídací schopnost se průběžně zvyšují. Význam vyšetření nesmí být v diagnostice celiakie přeceňován, ale neměl by být ani podceněn.


Zánětlivé markery - CRP, PCT, IL-6
červenec 2017Pankres (106)
Klinická biochemie a metabolismus 2016; 2: 103
Laboratorní markery zánětu - kdy nám stačí C-reaktivní protein a kdy ne?
Malina P., Cejp V., Čečelovský V., Gergely L.
Oddělení klinické biochemie; Chirurgické oddělení;Interní oddělení Nemocnice Písek
Souhrn:
Cíl studie: Účelem přednášky je podat souhrnný přehled o možnostech praktického využití nejčastěji vyšetřovaných laboratorních ukazatelů zánětu – C-reaktivního proteinu (CRP), prokalcitoninu (PCT) a interleukinu-6 (IL-6). Přínos novějších markerů PCT a IL-6 je srovnáván s CRP. Stručně jsou nastíněny nejnovější laboratorní ukazatele zánětu a jejich možné klinické použití. Metody: Prezentované poznatky byly získány v průběhu vlastní mnohaleté klinické praxe, v rámci vlastních výzkumných studií v různých klinických situacích, nejvíce pak u akutní pankreatitidy a studiem publikací v odborných časopisech. Výsledky: Největším přínosem CRP je možnost rozlišení bakteriální a nebakteriální infekce, monitorace závažnosti syndromu systémové zánětové odpovědi (SIRS), sledování průběhu revmatických onemocnění atd., dále se omezeně využívá v rámci predikce kardiovaskulárního rizika. PCT má největší význam v rozlišení SIRS bakteriálního (sepse) a nebakteriálního původu (senzitivita 85 % a specificita 91 %), umožňuje též rozlišení sepse/těžké sepse/septického šoku. Dále existuje řada studií prokazující výraznou redukci použití antibiotik u infekcí dolních dýchacích cest na základě hodnot PCT s cut-off hodnotou mezi 0,25-0,5 µg/l.IL-6 je v běžné praxi využíván zejména v diagnostice novorozenecké sepse, nicméně poskytuje řadu výhod proti CRP a PCT v různých klinických situacích (náhlé příhody břišní, akutní pankreatitida, časná fáze sepse. Závěr: V diagnostice zánětu a s ním spojených stavů máme kromě CRP k dispozici i novější markery – prakticky jsou využívány ponejvíce PCT a IL-6. Každý z nich má své specifické výhody a limitace. Při jejich znalosti přináší použití těchto markerů šité na míru dané klinické situaci a otázce významné výhody pro péči o konkrétního pacienta.


Genové mutacé u karcinomu žaludku
květen 2017Karcinom žaludku (105)
Gastroent Hepatol 2016; 70(3): 244-251
Využití panelu somatických genových mutací a amplifikací pro odhad prognózy pacientů s karcinomem žaludku
Benešová L, Mináriková P, Hálková T, Belšánová B, Suchánek Š, Bělina F, Dušek L, Jarkovský J, Zavoral M, Minárik M.
Genomac výzkumný ústav, Centrum aplikované genomiky solidních nádorů; Interní klinika 1. LF UK a ÚVN; Chirurgická klinika 2.LF UK a ÚVN – VFN Praha; Institut biostatistiky a analýz, LF a PřF MU, Brno
Souhrn:
I přesto, že se pětileté přežívání pacientů s karcinomem žaludku za posledních 20 let zlepšilo jen minimálně, existují specifické podskupiny pacientů, které přežívají výrazně déle. Významným tématem se tak stává hledání markerů na úrovni genových poruch umožňujících individualizovaný odhad prognózy pacientů. Cílem projektu bylo provést profilování somatických bodových mutací a genových amplifikací pro zmapování výskytu v české populaci a případně identifikace potenciálních prognostických markerů karcinomu žaludku. Materiál a metody: Soubor vyšetřených čítal 70 pacientů s histologicky potvrzeným karcinomem žaludku. Vzorky byly získány ve formě FFPE bločků z endoskopických tkáňových biopsií nebo resekátů u pacientů podstupujících operaci. Byla provedena vyšetření mutací genů KRAS, BRAF, PIK3CA, EGFR, CTNNB1, TP53 a APC a panelu amplifikací 29 genů zahrnujících nejčastější (proto)onkogeny a tumor supresorové geny procesu vzniku a progrese nádoru. Výsledky byly korelovány s klinickými daty vč. stadia, lokalizace a histopatologického podtypu karcinomu a přežití pacientů. Korelace amplifikací a mutací s přežitím byla analyzována Kaplan-Meierovou metodikou, relativní poměry rizik (HR –? hazard ratio) byly analyzovány na základě vícerozměrného testu dle Coxova modelu proporcionálního rizika. Výsledky: Četnosti poruch byly nižší ve srovnání s celosvětovou populací. Shluková analýza identifikovala specifickou skupinu profilů se zhoršeným přežitím (HR = 7,36; 95% CI 1,34–?40,4; p = 0,022). Při analýze amplifikací pro tuto skupinu, PDGFRB, ERBB2, RET, EGFR, CCND1 a CDKN1B (p27/?Kip1), byl zjištěn zvýšený HR u pacientů s amplifikací u minimálně dvou genů (HR = 4,66; 95% CI 1,5–?14,43; p = 0,008). Závěr: V této studii byla určena frekvence somatických mutací a genových amplifikací u českých pacientů s karcinomem žaludku. Dále byla identifikována skupina genových amplifikací, které by mohly sloužit k odhadu prognózy pacientů. Pro ověření výsledků bude nutno provést validaci na rozšířeném souboru pacientů, pravděpodobně kombinací typicky malých souborů vzorků z více pracovišť. V případě potvrzení by vyšetřování této skupiny markerů mohlo najít uplatnění při racionálním rozhodování o léčbě, a tím zajistit celkové zlepšení přežívání pacientů s karcinomem žaludku.


HLA typizace u dětí s celiakií
březen 2017Celiakie (104)
Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 475–479
Niektoré genetické determinanty celiakie, význam HLA typizácie v klinickej praxi a zastúpenie HLA-DQ haplotypov v súbore 306 detských pacientov
Kubina M, Čierna I, Székyová D, Kovács L.
II. detská klinika LF UK a DFNsP Bratislava, Slovenská republika
Souhrn:
Celiakia je chronická imunitne sprostredkovaná enteropatia tenkého čreva vyvolaná požívaním lepku a postihujúca geneticky predisponovaných jedincov. Postihuje 1 % populácie, napriek tomu, že takmer 40 % ľudí je nosičom hlavného predisponujúceho faktoru a conditio sine qua non – HLA-DQ2/DQ8 haplotypu. Berúc do úvahy exklúzne kritérium nosičstva HLA-DQ2/DQ8 ako hlavného predisponujúceho faktora celiakie sme podrobili 306 pacientov sledovaných pre celiakiu v gastroenterologickej ambulancii II. detskej kliniky LF UK a DFNsP v Bratislave vyšetreniu HLA-DQ2 haplotypu. Celkom 17 % (54 zo 306) pacientov, ktorí neboli nosičmi HLA-DQ haplotypu asociovaného s celiakiou, sme podrobili záťaži lepkom a podarilo sa nám vylúčiť celiakiu u 50 pacientov (16 %). U troch pacientov sme preukázali neceliakálnu intoleranciu lepku.


Fekální kalprotektin v pediatrii
leden 2017IBD (103)
Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 480–484
Význam fekálního kalprotektinu v diagnostice a sledování dospělých a dětských pacientů s idiopatickými střevními záněty
Čopová I., Hradský O., Zárubová K., Gonsorčíková L., Bronský J.
Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Souhrn:
Idiopatické střevní záněty (IBD – inflammatory bowel disease) – Crohnova choroba, ulcerózní kolitida a nezařaditelná IBD – jsou chronická onemocnění postihující gastrointestinální trakt. Jejich incidence zvláště v pediatrické populaci alarmujícím způsobem roste. Manifestují se nespecifickými příznaky, jako je bolest břicha a chronický průjem. K diagnóze je nutné endoskopické vyšetření s odběrem vzorků k histologickému zpracování. Nevýhodou je invazivita vyšetření a nutnost provádění v celkové anestezii u dětí. Navíc jsou dané metody potřebné i v průběhu sledování pacientů s IBD k ozřejmění aktivity zánětu. Potřeba neinvazivního a dostatečně senzitivního markeru je vzhledem k výše uvedeným faktům značná. Kalprotektin je protein uvolňovaný především z cytoplazmy aktivovaných neutrofilů. Ke zvýšení jeho hladiny ve stolici dochází během zánětu ve střevě. Pro svou vysokou citlivost je považován za dobrý neinvazivní biomarker střevního zánětu. Umožňuje rozlišení zánětlivých onemocnění střev od funkčních poruch a sledování jejich aktivity. Do jisté míry jej lze využít také k predikci klinické recidivy IBD. U asymptomatických pacientů ukazuje nízká koncentrace kalprotektinu ve stolici trvání klinické remise. Následující přehledový článek pojednává o možnostech využití fekálního kalprotektinu jako neinvazivního markeru v diagnostice a sledování pacientů s IBD.


Nové markery pro analýzu stolice
listopad 2016Stolice (102)
Klinická biochemie a metabolismus 2/2016, str.100-101
Nové markery a automatizace analýzy vzorků stolice
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Vyšetření stolice je nedílnou součástí diagnostiky a sledování efektu léčby u řady onemocnění postihující nejen gastrointestinální systém, i když gastrointestinální obtíže patří mezi nejčastější důvody vyhledávání lékařské péče. Mezi tyto gastrointestinální obtíže patří přetrvávající průjem, zácpa, nadýmání, zažívací potíže, syndrom dráždivého tračníku a projevy malabsorpce. Komplexní vyšetření stolice, od makroskopického posouzení, stanovení objemu, struktury, pH, k analytickému stanovení laboratorních markerů je považováno za základní vyšetřovací proces v diferenciální diagnostice uvedených gastrointestinálních obtíží. Přehledný referát nabízí přehled nejnovějších analytických markerů, které lze ve vzorku stolice stanovit - alfa-1-antitrypsin, beta defensin-2, calprotectin, calgranulin, pyruvát-kinásový isoenzym M2-PK, gliadin-33mer, haptoglobin, lactoferrin, transferrin, zonulin, i markerů běžně používaných - antigen Helicobacter pylori, hemoglobin, pankreatická elastáza-1. Analýza vzorků stolice se v uplynulých letech rovněž výrazně automatizuje, panely markerů lze vyšetřit z jediného odběru vzorku, a to jak pomocí POCT rapid testů, komplexní ELISA technologií, a dokonce pomocí automatických analyzátorů. Vlastní zkušenosti z našeho pracoviště zahrnují analýzu alfa-1-antitrypsinu, antigenu Helicobacter pylori, hemoglobinu, pankreatické elastázy-1, a probíhající pilotní studii s gliadin 33-merem a zonulinem.


Celiakie - guidelines pro pediatrii
září 2016Celiakie (101)
Pediatr. pro Praxi, 2016; 17(3) ePublikace
Celiakie – doporučený postup pro diagnostiku a terapii u dětí a dospívajících
Frühauf P, Bronský J, Dědek P, Nevoral J, Kotalová R, Sýkora J, Szitányi N, Šebková A, Zahradníček L.
Pracovní skupina pro dětskou gastroenterologii a výživu České pediatrické společnosti, Odborná společnost praktických lékařů pro děti a dorost, Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha, Dětská klinika FN a LF UK, Hradec Králové, Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň, Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Praha, PLDD Praha, PLDD Plzeň, Dětská klinika MN, Ústí nad Labem
Souhrn:
1. Celiakie je imunitně zprostředkované systémové onemocnění vyvolané glutenem a jemu podobnými prolaminy u geneticky vnímavých jedinců, charakterizované různou kombinací klinických příznaků za přítomnosti specifických protilátek, HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 haplotypů a enteropatií. 2. Celiakie má různorodý klinický obraz, ale může být i asymptomatická. Je třeba na ni myslet a provádět selektivní screening, neboť je v populaci nedostatečně diagnostikovaná. 3. Neléčená celiakie může být spojena s vážnými zdravotními komplikacemi. 4. Mezi nejvýraznější symptomy celiakie u dětí patří gastrointestinální symptomy, neprospívání, porucha růstu a anémie z deficitu železa. 5. Mezi onemocnění jednoznačně asociovaná s celiakií v dětském věku patří diabetes mellitus 1. typu, juvenilní idiopatická artritida, IgA nefropatie, deficit sérového IgA, autoimunitní tyroiditida, autoimunitní hepatitida, Downův syndrom, Turnerův syndrom a Williamsův syndrom. 6. Základem diagnostiky v první linii u symptomatického pacienta je vyšetření celkového IgA a anti-TG2 ve třídě IgA. Další sérologické testy v primodiagnostice pacientů bez IgA deficitu nejsou nutné a mohou být zavádějící. Negativita anti-TG2 u pacienta bez IgA deficitu diagnózu prakticky vylučuje. V době vyšetření však musí pacient konzumovat stravu s lepkem v dostatečném množství (alespoň 15 g/den). 7. Při opakované pozitivitě protilátek anti-TG2 je nutno diagnózu potvrdit biopsií, kterou indikuje dětský gastroenterolog. Diagnózu bez enterobiopsie stanovuje pouze dětský gastroenterolog na základě splnění všech kritérií. 8. U  asymptomatických jedinců (asociovaných onemocnění a  prvostupňových příbuzných) je doporučeno provést jako první vyšetření HLA-DQ2 a HLA-DQ8, pokud je dostupné. Při pozitivitě HLA je nutné vyšetření protilátek – viz bod 6. K potvrzení diagnózy u  těchto pacientů je biopsie vždy nutná. Vzhledem k vysoké prevalenci HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 u pacientů s diabetem 1.typu je vhodné jako screeningové vyšetření provádět anti-TG2. 9. Pozitivita HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 genotypu je v  populaci velmi častá (35–40 %). Jen malá část těchto pacientů však vyvine celiakii. Genetické vyšetření se proto nehodí k diagnostice celiakie a naopak se používá k jejímu vyloučení. Negativita HLA-DQ2 a HLA-DQ8 diagnózu celiakie prakticky vylučuje. 10. Sérologické testy i  vyšetření HLA mohou být falešně pozitivní i negativní z důvodu laboratorní chyby. Při přetrvávajícím podezření na celiakii nebo diskrepantních výsledcích je doporučeno vyšetření opakovat. 11. Léčba celiakie je založena na přísné celoživotní bezlepkové dietě. Při jejím zahájení je vhodná konzultace specialisty na bezlepkovou dietu. Noncompliance k  dietě hrozí zejména u starších adolescentů. 12. Zahájení bezlepkové diety před dokončením diagnostiky celiakie je zcela chybné. 13. Plošný screening celiakie není v našich podmínkách opodstatněný. K cílenému screeningu jsou indikováni pacienti s  definovanými symptomy, asociovanými onemocněními a příbuzní 1. stupně. 14. Délka kojení a věk v době zavedení lepku do výživy kojenců neovlivní riziko rozvoje celiakie v dětském věku


Populační screening kolorektálního karcinomu
červenec 2016Kolorektální karcinom (100)
Čas Lék česk. 2016; 155(1): 7-12
Populační screening kolorektálního karcinomu v České republice
Zavoral M, Vojtěchová G, Májek O, Ngo O, Grega T, Seifert B, Dušek L, Suchánek Š.
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN Praha, Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně, Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK a VFN v Praze
Souhrn:
Kolorektální karcinom (KRK) je třetím nejčastějším zhoubným onemocněním ve vyspělých zemích a jeho incidence neustále narůstá. Tento trend má setrvalý charakter i přesto, že KRK patří mezi nejlépe prevencí ovlivnitelné malignity. Národní program screeningu KRK v České republice, zavedený v roce 2000, sleduje světové trendy vycházející z evidence based medicine. Aktuálně jsou jeho základními nástroji imunochemické testy na okultní krvácení do stolice (s kolonoskopií v případě jejich pozitivity) a screeningová kolonoskopie. Vzhledem ke stagnující účasti cílové populace bylo v lednu 2014 zavedeno cílené adresné zvaní, kdy jsou občané pravidelně vyzýváni k účasti na screeningu a jejich odezva je následně vyhodnocována. Screening, který takto organizovaně zasahuje celou cílovou populaci, nazýváme populační.


Markery karcinomu pankreatu
květen 2016Pankreas (99)
Vnitř Lék 2015; 61(4): 351-354
miRNA-192, miRNA-21 a miRNA-200: nové markery karcinomu pankreatu u diabetiků?
Škrha P., Hořínek A., Anděl M., Škrha J.
II. interní klinika 3. LF UK a FN Královské Vinohrady Praha, III. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Úvod: U osob středního a staršího věku může být nově diagnostikovaný diabetes mellitus (DM) již prvním symptomem karcinomu pankreatu (PC). Dostatečně citlivé markery PC stále chybí. MicroRNA (miRNA) hrají významnou roli v regulaci buněčné odpovědi. U karcinomů byly pozorovány významné změny v expresích jednotlivých miRNA. Cílem naší studie bylo porovnat exprese vytipovaných miRNA u pacientů s PC, DM a u kontrol. Metody: Do studie bylo zařazeno 74 pacientů s PC (42/32, s/bez DM), 29 pacientů s DM 2. typu a 17 zdravých kontrol. U 9 pacientů s PC byl následně tumor resekován. MicroRNA byla získána ze séra pacientů, u uvedených 9 pacientů s PC byla navíc doplněna kontrola 3 měsíce po operaci tumoru. V séru jsme stanovili expresi u 8 miRNA, které byly vytipovány v předchozí pilotní studii (miR-21, miR-30, miR-191, miR-192, miR-196, miR-200, miR-423, miR-454). Výsledky: Exprese všech 6 miRNA byly mezi skupinami signifikantně změněny. Nejvýznamnější rozdíl byl pozorován u miR-192, miR-21 a miR-200, které byly výrazně vyšší u pacientů s PC proti DM a kontrolám: miR-192: 1,6 (1,2–2,0) vs 0,3 (0,2–0,4) vs 0,3 (0,2–0,5), p < 0,00001; miR-21: 1,4 (1,2–1,7) vs 0,3 (0,2–0,5) vs 0,5 (0,4–0,7), p < 0,00001, miR-200: 1,6 (1,1–2,3) vs 0,3 (0,3–0,4) vs 0,3 (0,2–0,4), p < 0,00001. Mezi DM a kontrolami nebyl pozorován rozdíl, stejně tak nebylo možné odlišit uvnitř PC skupiny pacienty s diabetem a bez něho. Celkový rozdíl expresí miRNA u 9 pacientů po operaci pankreatu nebyl signifikantní v porovnání se stavem před operací. Byly však patrné významné interindividuální rozdíly. Závěr:Naše data ukazují, že miR-21, miR-192 a miR-200 by mohly být použity jako nové diagnostické markery karcinomu pankreatu. Sledování dynamiky těchto miRNA u pacientů po odstranění karcinomu by pak mohlo sloužit i jako prognostický marker. K posouzení, zda tyto markery bude možno použít jako časné markery v diagnostice karcinomu pankreatu, bude zapotřebí prospektivní studie u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem.


Neceliakální glutenová senzitivita
březen 2016Celiakie (98)
Vnitř Lék 2015; 61(3): 219-227
Neceliakální glutenová senzitivita
Hoffmanová I., Sánchez D.
II. interní klinika 3.LFUK a FN Královské Vinohrady Praha,Laboratoř buněčné a molekulární imunologie Mikrobiologického ústavu AV ČR,Praha
Souhrn:
Neceliakální glutenová senzitivita byla recentně uznána odbornou veřejností jako součást spektra chorob vyvolaných lepkem. Je definována jako onemocnění projevující se gastrointestinálními nebo extraintestinálními sym­ptomy, jež vyvolává konzumace stravy obsahující lepek u jedinců, kteří netrpí celiakií ani alergií na pšenici. V současnosti pro tuto jednotku není dostupný žádný specifický sérologický marker, a tak bývá diagnóza neceliakální glutenové senzitivity stanovena per exclusionem: vyžaduje vyloučení celiakie sérologickým a histologickým vyšetřením, vyloučení alergie na pšenici, zlepšení či vymizení symptomů po bezlepkové dietě a definitivní potvrzení expozičním testem. Článek popisuje současné znalosti o patofyziologii neceliakální glutenové senzitivity, rozebírá klinický a epidemiologický obraz, diagnózu a léčbu této nové klinické jednotky.


POCT analýza okultního krvácení
leden 2016Kolorektální karcinom (97)
Klin. Biochem. Metab. 2015; 23(44), 3: 141
POCT analýza FIT testů pro screening KRCA v České republice
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky, VFN Praha
Souhrn:
Riziko karcinomu tlustého střeva v populaci v České republice trvale narůstá a v roce 2010 dosáhlo hodnoty 80/100 tisíc obyvatel. V celopopulačním screeningu má význam nejen výtěžnost ověřená na principu vědeckých důkazů, ale také cena a způsob provedení, který musí být pro většinu populace dobře přijatelné. Doporučení EU zahrnuje i podmínky zajištění kvality, včetně systému externí kontroly kvality-EQAS. POCT analýza zahrnuje provádění testů v místě péče o pacienta. Výhodou je snížení doby odezvy a okamžitý kontakt s pacientem. Nevýhodou je vyšší cena analýzy při porovnání s laboratorním provozem. POCT analýza zahrnuje při screeningu KRCA testy kvalitativní (hodno cené subjektivně) i kvantitativní. Kvalitativní rapid testy používá 66% praktických lékařů podle statistiky z března 2014. Kvalitativní testy jsou kritizovány především pro vysokou falešnou pozitivitu, která je na rozdíl od individuální diagnostiky v populačním screeningu větším rizikem než falešná negativita, vede ke zvyšování nákladů, zbytečnému vyšetřování a negativnímu ovlivnění kvality života zdravých lidí. Kritikou pro populační screening v ČR je pak navíc možnost používat libovolné FIT testy se značně rozdílnou senzitivitou.Stanovení Hb ve stolici kvantitativní imunochemickou technologií je v současné době nejpřesnější metodou stanovení okultního krvácení, vhodnou pro screening KRCA. Kvantitativní analýza umožňuje definovat optimální cut-off hodnotu a nabízí možnost zahrnout hodnoty FIT testu do rizika algoritmu KRCA screeningu. Systém externí kontroly kvality je dostupný od ledna 2012 ve dvou variantách, včetně POCT. Posledního cyklu v říjnu 2014 se účastnilo již 82 pracovišť, provádějících kvantitativní FIT. Variabilita FIT testů (CV) j 8,37-14,49% při laboratorní analýze a 28,65-63,88% při POCT.


Intestinální cytosolický protein vázající mastné kyseliny (iFABP)
listopad 2015Tenké střevo (96)
Klin. Biochem. Metab. 2015; 23(44), 3: 147
iFABP jako potenciální marker poškození tenkého střeva v průběhu resekce tlustého střeva
Hyšpler R., Tichá A., Svobodová I., Kaška M., Drahošová M., Zadák Z.
Centrum pro výzkum a vývoj, Chirurgická klinika, Ústav klinické imunologie a alergologie, Fakultní nemocnice Hradec Králové
Souhrn:
Intestinální cytosolický protein vázající mastné kyseliny (iFABP) umožňuje vazbu a transport mastných kyselin v cytosolu k různým buněčným organelám. Lze předpokládat, že iFABP by mohl sloužit jako marker nekrózy významné části enterocytů. Dysfunkce gastrointestinálního traktu u kriticky nemocných nebo pacientů po operaci je spojena s horší prognózou a vhodný marker střevního poškození stále není k dispozici. Cílem této studie bylo vyhodnotit plazmatický iFABP v kohortě pacientů po resekci tlustého střeva pro maligní onemocnění jako modelu poškození tenkého střeva. Metody: Hodnocenou skupinu tvořilo 117 pacientů (věk 66 ± 9,4 let; BMI 26,9 ± 4,7 kg/m2) podstupujících resekci tlustého střeva pro kolorektální karcinom. Plazmatický iFABP byl stanovován metodou ELISA. Vzorky byly odebírány před operací (den -1) a denně po dobu 5 dní po operaci (den 0 až den 4). Data byla statisticky vyhodnocena pomocí softwaru SigmaStat, test ANOVA. Data jsou prezentována jako medián a interkvartilové rozpětí. Výsledky: Byly nalezeny následující hodnoty plazmatické koncentrace iFABP (ng/l): den -1: 417,9 (232,3; 748,3), den 0: 583,15 (318,7; 956,1), den 1: 462,8 (292,3; 762,3), den 2: 367,8 (192,3; 563,4), den 3: 269,8 (163,2; 432,6), den 4: 284,6 (143,2; 519,9). Signifikantní rozdíly byly v koncentracích pooperačně (den 0) v porovnání s předoperačním odběrem (den -1) a pooperačními hodnotami (den 1-4). Závěr: Plazmatická koncentrace iFABP se zdá být citlivým markerem poškození enterocytů zvláště pokud je vyhodnocena jako změna proti bazální hodnotě.


Screening karcinomu pankreatu
září 2015Pankreas (95)
Čas. Lék. čes. 2014; 153: 267-270.
Adenokarcinom pankreatu – časné symptomy a screening
Bunganič B., Frič P., Zavoral M.
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha
Souhrn:
Adenokarcinom pankreatu je deprimující choroba se závažnou prognózou a velmi nízkým pětiletým přežitím. Lokální příznaky jsou přítomny až v pokročilé fázi onemocnění a ve většině případů neumožňují radikální chirurgickou terapii. Tato je možná pouze u lokálně nepokročilého nádoru a zůstává jedinou šancí na významné přežití. V současné době jsou známy dva časné symptomy adenokarcinomu pankreatu: porucha glukózové tolerance nebo diabetes podobný diabetu 2. typu s poklesem tělesné hmotnosti. Ty předcházejí o 2–3 roky výskyt symptomů, které jsou pozdní a jsou příčinou špatné prognózy tohoto onemocnění. Časnější diagnostika adenokarcinomu pankreatu je naléhavý a závažný úkol. Návrh screeningového programu s využitím časných symptomů může posunout diagnostiku adenokarcinomu pankreatu do časnějšího stadia. Klíčovými hráči jeho nejdůležitější první části jsou praktičtí lékaři a ambulantní diabetologové.


Screening kolorektálních nádorů
červenec 2015Kolorektální karcinom (94)
Klin. Biochem. Metab. 2015; 23(44), 2: 78 – 81.
Stanovisko ke stanovení hemoglobinu ve stolici kvantitativní analýzou
Kocna P., Zima T.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Stanovení hemoglobinu ve stolici kvantitativní imunochemickou technologií (FIT) je v současné době nejpřesnější metodou stanovení okultního krvácení, vhodnou pro celopopulační screening KRCA. Kvantitativní analýza byla doporučena Radou screeningu KRCA ČGS již v roce 2010, avšak populační screening KRCA od roku 2014 umožňuje použití nejrůznějších FIT testů, kvalitativních i kvantitativních. Rizikem kvalitativních FIT testů je vysoká falešná pozitivita, zvyšující nároky na screeningové kolonoskopie. rizikem heterogenity povolených FIT testů je výrazné zkreslení efektivity screeningu pro jednotlivé oblasti České republiky. ČSKB doporučuje z hlediska kvality a vyhodnocování péče o pacienty a epidemiologické srovnatelnosti výsledků, prováděných v České republice jednotný postup vyjadřovaný koncentrací Hb ve stolici, v jednotkách µg/g stolice. Spolehlivost kvantitativní analýzy prováděné v laboratořích i pomocí POCT analyzátorů má být pravidelně ověřována externí kontrolou kvality, v souladu s doporučením Evropské unie.


Nové markery karcinomu pankreatu
květen 2015Pankreas (93)
Vnitř Lék 2015; 61(4): 351 - 354
miRNA-192, miRNA-21 a miRNA-200: nové markery karcinomu pankreatu u diabetiků?
Škrha P., Hořínek A., Anděl M., Škrha J.
II.interní klinika 3.LF UK a FN Královské Vinohrady Praha, III.interní klinika 1.LFUK a VFN Praha
Souhrn:
Úvod: U osob středního a staršího věku může být nově diagnostikovaný diabetes mellitus (DM) již prvním symptomem karcinomu pankreatu (PC). Dostatečně citlivé markery PC stále chybí. MicroRNA (miRNA) hrají významnou roli v regulaci buněčné odpovědi. U karcinomů byly pozorovány významné změny v expresích jednotlivých miRNA. Cílem naší studie bylo porovnat exprese vytipovaných miRNA u pacientů s PC, DM a u kontrol. Metody: Do studie bylo zařazeno 74 pacientů s PC (42/32, s/bez DM), 29 pacientů s DM 2. typu a 17 zdravých kontrol. U 9 pacientů s PC byl následně tumor resekován. MicroRNA byla získána ze séra pacientů, u uvedených 9 pacientů s PC byla navíc doplněna kontrola 3 měsíce po operaci tumoru. V séru jsme stanovili expresi u 8 miRNA, které byly vytipovány v předchozí pilotní studii (miR-21, miR-30, miR-191, miR-192, miR-196, miR-200, miR-423, miR-454). Výsledky: Exprese všech 6 miRNA byly mezi skupinami signifikantně změněny. Nejvýznamnější rozdíl byl pozorován u miR-192, miR-21 a miR-200, které byly výrazně vyšší u pacientů s PC proti DM a kontrolám: miR-192: 1,6 (1,2–2,0) vs 0,3 (0,2–0,4) vs 0,3 (0,2–0,5), p < 0,00001; miR-21: 1,4 (1,2–1,7) vs 0,3 (0,2–0,5) vs 0,5 (0,4–0,7), p < 0,00001, miR-200: 1,6 (1,1–2,3) vs 0,3 (0,3–0,4) vs 0,3 (0,2–0,4), p < 0,00001. Mezi DM a kontrolami nebyl pozorován rozdíl, stejně tak nebylo možné odlišit uvnitř PC skupiny pacienty s diabetem a bez něho. Celkový rozdíl expresí miRNA u 9 pacientů po operaci pankreatu nebyl signifikantní v porovnání se stavem před operací. Byly však patrné významné interindividuální rozdíly.Závěr:Naše data ukazují, že miR-21, miR-192 a miR-200 by mohly být použity jako nové diagnostické markery karcinomu pankreatu. Sledování dynamiky těchto miRNA u pacientů po odstranění karcinomu by pak mohlo sloužit i jako prognostický marker. K posouzení, zda tyto markery bude možno použít jako časné markery v diagnostice karcinomu pankreatu, bude zapotřebí prospektivní studie u pacientů s nově diagnostikovaným diabetem.


Imunohistochemie intestinální metaplasie
březen 2015Žaludek (92)
Čes.-slov. Patol., 50, 2014, No.3, 141 - 148
Intestinální metaplazie žaludku a jícnu: imunohistochemická studie 60 případů včetně porovnání expresí hlenů v normální a zánětlivě změněné sliznici střeva
Chlumská A., Mukenšnabl P., Mareček P., Zámečník M.
Šikl's Department of Pathology, Faculty Hospital in Pilsen,; Laboratory of Surgical Pathology, Pilsen; Medicentrum, Beroun; Department of Pathology, Agel Laboratories Nový Jičín; Medicyt Laboratory Trenčín, Slovak Republic
Souhrn:
Intestinální metaplazie (IM) se v poslední době rozděluje podle imunohistochemických nálezů na dva typy: (1) smíšený gastrický a intestinální typ - nekompletní IM a (2) “čistý” intestinální typ - kompletní IM. V naší studii prezentujeme 30 případů IM žaludku a 30 případů IM jícnu hodnocených podle imunohistochemického průkazu žaludečních hlenů. V žaludku začínala metaplazie jako nekompletní IM v oblasti žlazových krčků a směrem k povrchu sliznice postupně vyzrávala do kompletního typu. V průběhu vyzrávání docházelo k postupnému úbytku exprese foveolárního žaludečního hlenu MUC5AC i hlenu pylorických žlázek MUC6. U dvou z 30 případů odpovídala IM nekompletnímu hyperproliferačnímu typu. V jednom případě byla v nekompletní IM prokázána high-grade adenomatózní dysplázie. V jícnu se IM nacházela v zánětlivě změněné sliznici typu kardie a byla obvykle nekompletní, s téměř difúzní pozitivitou MUC5AC a s ojedinělou expresí MUC6. Pohárkové buňky a nehojné cylindrické buňky produkovaly intestinální hlen MUC2. Buněčná proliferace byla v nekompletní IM difúzně zvýšená. V jednom případě se v nekompletní IM nacházela low-grade adenomatózní dysplázie. V kontrolní skupině jsme se zaměřili na výskyt žaludečních hlenů v normální a zánětlivě změněné sliznici střeva. Soubor tvořilo 50 biopsií duodenální sliznice, 50 biopsií sliznice ilea a 50 biopsií sliznice tlustého střeva. Zánětlivé změny zahrnovaly celiakii, Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. V normální sliznici exprimovaly nehojné pohárkové buňky MUC2 i MUC5AC. Četnější MUC5AC pozitivní pohárkové a cylindrické buňky byly prokázány u chronických zánětů a ojedinělé MUC6 pozitivní buňky u celiakie a Crohnovy choroby tenkého střeva. Závěr: naše nálezy prokázaly, že nekompletní IM představuje iniciální fázi vývoje IM, která může vyzrávat do kompletní IM nebo perzistovat a ohrožovat progresí do dysplázie a adenokarcinomu. Dále jsme zjistili pozitivitu “gastric-type” mucinů v normální a zánětlivě změněné sliznici střeva. U zánětů byla exprese MUC5AC výraznější než v normální sliznici. Exprese MUC5AC v kompletní IM, ale také v normální a zánětlivě změněné sliznici tenkého a tlustého střeva ukazuje, že přítomnost tohoto hlenu není možno považovat za projev nezralosti IM. V Barrettově jícnu odpovídaly naše nálezy výsledkům předchozích studií s výjimkou pozitivity CDX2, kterou jsme pozorovali ve stejné intenzitě v obou typech IM.


Význam stanovení hepcidinu u IBD
leden 2015IBD (91)
Česká Sloven. Pediatrie 2014; 69 (3): 137-147
Výskyt anemie a význam měření hladiny hepcidinu metodou ELISA u dětí s nespecifickými střevními záněty
Houda J., Džubák P., Karásková E., Holub D., Vydra D., Mlčůchová D., Hajdúch M., Pozler O., Pospíšilová D.
Dětská klinika při LF UP a FN, Olomouc, Laboratoř experimentální medicíny, Ústav molekulární a translační medicíny, Lékařská fakulta UP, Olomouc, Dětská klinika LF a FN, Hradec Králové
Souhrn:
Cílem práce je zhodnotit výskyt anemie a její charakteristiky v souboru dětských pacientů (n = 133) s nespecifickými střevními záněty (IBD) a zhodnotit výsledky měření hladiny hepcidinu metodou ELISA u části dětí souboru (n = 56). Anemie byla zjištěna u 47,7 % pacientů. Ve 43 % případů je doprovázena sníženou hladinou feritinu a zvýšenou hladinou sTfR, nález tedy odpovídá kombinaci absolutního deficitu železa (IDA) s anemií chronických chorob (ACD). Typický obraz ACD se zvýšenou hladinou feritinu byl přítomen pouze u 7,7 % anemických pacientů. Medián hladiny hepcidinu u pacientů s nespecifickými střevními záněty byl 42,0 ng/ml (SD 34,1), tedy v mezích normy udané výrobcem ELISA kitu (13,3–54,4 ng/ml). Hladina hepcidinu byla zvýšena u 55 % dívek a 18 % chlapců s IBD. Byla nalezena statisticky významná pozitivní korelace mezi hladinou hepcidinu a hladinou CRP (R = 0,30 a p <0,041). Dále byly zjištěny signifikantně vyšší hladiny hepcidinu u mladistvých pacientů starších 18 let ve srovnání se skupinou pacientů <18 let. Naše nálezy nasvědčují tomu, že u dětí s IBD převažuje anemie chronických chorob (ACD) v kombinaci s absolutním deficitem železa. Tyto výsledky se liší od dosud publikovaných dat u dospělých pacientů s IBD. Znalost hladiny hepcidinu může významně přispět k přesnějšímu stanovení stupně skutečného deficitu železa a může být důležitým vodítkem při rozhodování o léčebném postupu u pacientů s IBD. Rovněž může být přínosem pro diskusi o hierarchii jednotlivých regulačních systémů produkce hepcidinu.


Imunochemické FIT testy pro screening KRCA
listopad 2014Kolorektální karcinom (90)
Časopis lékařů českých 2014, 153/2, str. 106
Evropské zkušenosti s FIT testy
Kocna P.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Praha
Souhrn:
Souhrnné review je zaměřeno na screening CRC metodou FIT – imunochemické detekce okultního krvácení ve stolici. Analyzováno bylo 152 odborných publikací zveřejněných během posledních 5 let (2008–2013)a tato prezentace sumarizuje zkušenosti evropských zemí. Španělská multicentrická, prospektivní studie na souboru 5595 osob (Int J Cancer. 2013) prokázala, že provedení dvou testů nezvýší diagnostickou přesnost, ale zvýší cenu, počet nutných koloskopií a také počet nalezených lézí. Optimální nalezená cut-off je 115 ng/ml. Skotská studie s rozesláním 1 kazety OC-Sensor 66 225 osobám ve věku 50–74 (J Clin Pathol. 2013) prokázala vysokou návratnost testu – 60,6% a skutečnost, že koncentrace f-Hb je ve vztahu k závažnosti a stádiu CRC a současně je ve vztahu k velikosti lézí. Irská studie s poštovním rozesláním 2 testů OC-Sensor 9704 osobám ve věku 50–74 let (Colorectal Dis. 2013) měla návratnost 52 % a prokázala, že při provedení jen jednoho testu je procento nezachycených karcinomů 17,6 % a neoplazií včetně pokročilých adenomů 30 %. Německá studie (Eur J Cancer. 2013) porovnávala spolehlivost ELISA FIT testů s detekcí Hb nebo Hb/Hpt a automatizované analýzy s OC-Sensorem, u které prokázali nejvyšší záchyt neoplazií, 73,3 % pro CRC a 25,7 % pro pokročilé adenomy. Slovinská studie (Eur J Cancer Prev. 2013) na souboru 9189 osob ve věku 65–69 let, kterým byly poštou zaslány dvě odběrové kazety pro MagStream HT, měla návratnost kitů 90,8 %, pozitivitu 7,4 %, adenoma detection rate 53,8 % a 73,3 % nalezených CRC bylo ve stadiu Dukes I or II. Francouzská studie (Gastroenterology 2013) analyzovala soubor 19 797 osob ve věku 50-74 let, které provedly tři testy, ve třech stolicích – guajakový test, MagStream a OC Sensor, který prokázal nejvyšší spolehlivost a nejvyšší záchyt osob s CRC. Holandská studie (Int J Cancer 2013) podrobně analyzuje vyšetřený soubor osob z hlediska rizikových faktorů pro falešnou negativitu FIT testu – 5,8 % nebo falešnou pozitivitu FIT testu – 5,9 %, je-li screening proveden jedním FIT testem OC-Sensor s cut-off hodnotou 50 ng/ml. Belgická studie (Cancer Epidemiol 2012) porovnávala na souboru 19 542 rezidentů Flanders, ve věku 50–74 let, dvě strategie screeningu. Prokázala, že zasílání kazety OC-Sensor poštou má signifikantně vyšší návratnost 52,3 % s detekcí neoplazií a CRC 2,86 % než strategie zvaní osob k praktickým lékařům. Italská studie (Clin Gastroenterol Hepatol 2012) analyzovala význam opakovaného FIT testu na soubor u 9800 obyvatel, kterým byl FIT test nabízen ve čtyřech cyklech, v letech 2001, 2003, 2006 a 2008. Česká pilotní studie byla provedena ve VFN a FTN na souboru 815 nemocných indikovaných ke kolonoskopii (Biomed Pap 2012) a doporučuje pro screening v ČR provedení jednoho FIT testu při cut-off hodnotě 75 ng/ml. Kvantitativní imunochemická detekce okultního krvácení ve stolici se stává primárním screeningovým testem pro kolorektální karcinom. Kvantitativní analýza vyžaduje zajištění přesného a správného měření koncentrace hemoglobinu ve stolici. Systém externí kontroly kvality tuto spolehlivost ověřuje a v ČR je nabízen od ledna 2012.


Predikce závažnosti akutní pankreatitidy
září 2014Pankreas (89)
Klin. Biochem. Metabol. 2014, 22/1: 16-21
Možnost predikce závažnosti akutní pankreatitidy stanovením adipokinů (adiponektinu, FGF-21 a A-FABP) při přijetí
Malina P., Novotný D., Krumpholcová P., Tozzi I., Procházka V.
Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek, Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc, II. interní gastroenterologická a hepatologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc
Souhrn:
Cíl studie: Akutní pankreatitida (AP) je závažné onemocnění s relativně vysokou mortalitou u těžké formy. Léčba lehké formy (lehká AP) se liší od léčby těžkého průběhu (těžká AP), a proto je jejich časné rozlišení velmi žádoucí. K tomuto slouží různé skórovací systémy a laboratorní markery. Vzhledem k tomu, že obezita je rizikovým faktorem pro rozvoj akutní pankreatitidy a zároveň predikuje závažnější průběh, upírá se v tomto směru pozornost na adipokiny, jakožto působky pocházející z tukové tkáně. Cílem studie bylo zjistit, zda vstupní hodnoty vybraných markerů – adiponektinu (ADP), fibroblastového růstového faktoru (Fibroblast growth factor 21 - FGF-21), adipocytárního vazebného proteinu pro mastné kyseliny (Adipocyte-fatty acid binding protein - A-FABP) – korelují se závažností akutní pankreatitidy stanovenou CT vyšetřením. Materiál a metody: Celkem bylo do studie zahrnuto 54 pacientů s akutní pankreatitidou, CT vyšetření bylo dostupné u 47 z nich. Dle výpočetní tomografie (CT) byli pacienti skórováni pomocí Balthazarova skóre, skóre nekrózy a CT indexu závažnosti (CT severity index - CTSI). U všech pacientů byl v den přijetí odebrán vzorek žilní krve (srážlivá krev), ze kterého byly stanoveny následující markery: FGF-21, ADP, A-FABP. Byla provedena korelace hodnot adipokinů s CTSI skóre, pacienti byli rozděleni na 2 skupiny – lehká AP (CTSI skóre 0-5 b.) a těžká AP (CTSI skóre 6-10 b.) a bylo provedeno statistické porovnání obou skupin pomocí Kruskal-Wallisova testu (software MedCalc, Ostend, Belgie). Výsledky: Hodnoty adiponektinu při přijetí byly ve skupině pacientů s lehkou AP 6,4 (5,23-9,28) mg/l; medián (mezikvartilové rozpětí), s těžkou AP 8,45 (7,10-9,20) mg/l. Hodnoty A-FABP činily ve skupině s lehkou AP 28,0 (17,6-40,2) µg/l, ve skupině s těžkou AP 28,7 (17,6-40,2) µg/l. Hodnoty FGF-21 byly ve skupině s lehkou AP 666 (213-2379) ng/l, ve skupině s těžkou AP 522 (308-868) ng/l. U žádného z uvedených dipokinů nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinou lehké akutní pankreatitidy a těžké akutní pankreatitidy (pro adiponektin p=0,215, pro A-FABP p=0,794, pro FGF-21 p=0,458. Při rozdělení pacientů do 3 kategorií podle hodnoty CTSI skóre – kategorie A s 0 – 2 body CTSI (velmi lehká pankreatitida), kategorie B s 3 – 5 body CTSI (lehká pankreatitida), kategorie C s 6 – 10 body CTSI (těžká pankreatitida), nebyl nalezen statisticky významný rozdíl u adiponektinu (p=0,076), u A-FABP (p=0,842). U FGF-21 byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi kategoriemi A vs. B a mezi B vs. C (p=0,014). Závěr: Vstupní hodnota žádného z uvedených adipokinů nekorelovala s následnou závažností akutní pankreatidy stanovenou CT vyšetřením dle CTSI indexu. Rozdíly vstupních hodnot adiponektinu, FGF-21 a A-FABP u skupiny pacientů s lehkou AP oproti pacientům s těžkou AP nebyly statisticky významné. Z toho plyne, že hodnoty adiponektinu, FGF-21 a A-FABP při přijetí u pacientů s akutní pankreatitidou zřejmě nelze využít pro odhad závažnosti průběhu akutní pankreatitidy. Nicméně určitá diference (a to statisticky významná) byla nalezena u FGF-21 při podrobnějším rozčlenění pacientů na 3 skupiny podle CTSI, což značí jeho jistý potenciál a bude vyžadovat rozsáhlejší studie. Další výzkum také vyžaduje dynamika hodnot adipokinů v průběhu hospitalizace.


Němá forma celiakie
červenec 2014Celiakie (88)
Klin. Biochem. Metabol. 2014, 22/2: 99
Němá forma celiakie - nejčastěji opomíjená diagnóza
Kocna P., Dvořák
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky a 4.interní klinika, 1.LF UK a VFN Praha
Souhrn:
Celiakie je hereditární autoimunitní onemocnění způsobené celoživotní nesnášenlivosti lepku a jeho jedinou současnou kauzální terapii je bezlepková dieta. Prevalence celiakie odpovídá přibližně 1% populace a v současné době je diagnostikováno jen asi 15% nemocných. Hlavní příčinou tohoto stavu je fenotyp nemoci - střevní příznaky chybějí nebo jsou nevýrazné a diagnóza celiakie je velmi často opomíjena. V České republice je proto doporučen "Cílený screening celiakie“, publikovaný ve Věstníku MZ-ČR 2011, částka 3, strana 51-54. Diagnostický algoritmus tohoto screeningu zahrnuje laboratorní testy IgA protilátek ke tkáňové transglutamináze (IgA-atTG) a celkové hladiny IgA, variantou je kombinace s IgG protilátkami k deamidovaným gliadinovým peptidům (IgG-DGP) s následující biopsií sliznice tenkého střeva, v případě pozitivity protilátek. Téměř vzorovou ukázkou je prezentované kazuistika mladé ženy ve věku 33 let s indikovanou kolonoskopií pro hypochromní anémii, ženy s klinicky němou - tichou formou celiakie. Neléčená nebo pozdě diagnostikovaná celiakie (věk nad 50 let) je považována za závažnou prekancerózu, a statistiky uvádějí 8 – 10% prevalenci výskytu malignit. Toto riziko lze významně ovlivnit striktně dodržovanou bezlepkovou dietou, a po 5-letém dodržování diety se riziko již neliší od zdravé populace. Riziko malignity pravděpodobně souvisí s dysregulací slizniční imunity při dlouhodobé stimulaci lepkem a zvýšené propustnosti střevní sliznice pro karcinogeny. Cílený screening celiakie a vyhledávání dosud nediagnostikovaných celiaků, především němé - tiché formy, vyžaduje úzkou spolupráci kliniků a laboratoří.


Management infekce Helicobacter pylori
květen 2014Helicobacter pylori (87)
Gastroent Hepatol 2014; 68(1): 59
Management infekce Helicobacter pylori
Bureš J.
II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Souhrn:
Helicobacter pylori (Hp) je celosvětově nejčastější chronickou bakteriální infekcí. Prevalence infekce Hp je vysoká s rozvojových zemích (80–90 %) a nižší ve vyspělých zemích (10–30 %). U převážné většiny infikovaných osob je infekce získána v časném období života. Hp je jednoznačným patogenem, rozhodně není komenzálem, kolonizace žaludku Hp způsobuje vždy chronickou gastritidu. Nicméně u převážné většiny osob nevede k žádné další závažné zdravotní konsekvenci. Pouze u malé části infikovaných osob (5–10 %) je infekce Hp zodpovědná za vznik vředové choroby gastroduodena, karcinomu žaludku (asi 2/3 případů) nebo vzácného MALT-lymfomu žaludku a pravděpodobně také některých extragastrických chorob. K eradikaci infekce Hp jsou jednoznačně indikováni pouze pacienti s vředovou chorobou, s MALT lymfomem, s Ménétrierovou chorobou, s chronickou atrofickou gastritidou (s intestinální metaplazií) a nemocní po kurativní léčbě časného karcinomu žaludku. Pokud je v plánu dlouhodobá léčba nesteroidními antiflogistiky (např. u pacienta s nově diagnostikovanou revmatoidní artritidou), měl by být helikobakterový status vyšetřen a v případě pozitivity Hp eradikován ještě před zahájením terapie nesteroidními antiflogistiky. Za indikovanou považujeme také eradikaci Hp u jaterní cirhózy. U funkční dyspepsie dlouhodobě (tj. déle než 1 rok) z eradikace Hp profituje pouze 5 % nemocných. Názory na eradikaci v ostatních indikacích nejsou jednotné (gastroezofageální refluxní choroba a další). Eradikace Hp není spolehlivou prevencí vzniku karcinomu žaludku. Z extraintestinálních chorob z eradikace profituje polovina nemocných s idiopatickou trombocytopenickou purpurou. Eradikace Hp v dalších indikacích je předmětem klinických studií. Základní léčebnou kombinací je inhibitor protonové pumpy s dvěma antibiotiky: amoxicilinem (Hp je 100% citlivý) a klaritromycinem nebo metronidazolem na 7–14 dní. Při alergii na penicilinová antibiotika je možno podat klaritromycin a metronidazol. Terapií druhé volby jsou čtyřkombinace inhibitor protonové pumpy, koloidní vizmut, metronidazol, tetracyklin nebo dvojkombinace ranitidin-vizmut-citrát a tetracyklin nebo inhibitor protonové pumpy s ciprofloxacinem. Novinkou v eradikační léčbě Hp je tzv. sekvenční terapie. Představuje terapii inhibitorem protonové pumpy s amoxicilinem na pět dní, na kterou bezprostředně naváže podávání inhibitoru protonové pumpy s jinými dvěma antibiotiky (makrolid a nitroimidazol) na dalších pět dnů. Selže-li první eradikační pokus, měl by být Hp kultivován z bioptického vzorku žaludeční sliznice odebraného při kontrolní endoskopii se stanovením citlivosti na antibiotika. Úspěšnost eradikace je třeba ověřit, nejvhodnější je dechový test s 13C-ureou (za čtyři týdny po ukončení terapie), alternativou je stanovení antigenu ve stolici (HpSA) nebo některý z fokálních testů při gastroskopii. Ani po 20 letech výzkumného úsilí není k dispozici široce použitelná vakcína proti Hp (ať preventivní či léčebná). Dosavadní snahy jsou limitovány nedostatečnou účinností vlastní vakcíny nebo nežádoucími vedlejšími účinky adjuvans. Ve vyspělých zemích Evropy, Severní Ameriky, v Japonsku a v Austrálii dochází v posledních dvou dekádách k významnému poklesu prevalence infekce Hp (zejména CagA pozitivních kmenů). Vysvětlení pro tento fenomén není jednoduché a jednoznačné. Rozhodující jsou pravděpodobně zlepšující se hygienické podmínky v rodinách, životní prostředí jako celek a zlepšující se sociálně-ekonomická situace obyvatelstva. Ostatní faktory (nízká porodnost, široké užívání antibiotik, pokles kuřáků) hrají pravděpodobně méně důležitou roli. Je však třeba zvažovat i možné zásadní determinanty současného moderního světa, které mohou způsobit postupné mizení Hp z lidského „mikrobiomu“.


Markery IBD ve stolici
březen 2014IBD (86)
Gastroent Hepatol 2013; 67 (Suppl 3), S32-33
Fekální kalgranulin C u nemocných s idiopatickými střevními záněty
Malíčková K., Bortlík M., Ďuricová D., Lukáš M.jr., Machková N., Lukáš M.
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE a 1. LF UK Praha
Souhrn:
Úvod: Význam neinvazivní diagnostiky idiopatických střevních zánětů (IBD) stále stoupá. Jednou z hlavních metod je stanovení markerů zánětu ve stolici. Cíl: Cílem předkládané práce je analýza hladin fekálního S100A12 proteinu neboli kalgranulinu C. Metodika: Provedli jsme srovnávací analýzu výsledků vyšetření fekálního kalgranulinu C (Inflamark F-INFL-ELISA Cisbio) a fekálního kalprotektinu (Calprotectin ELISA Bühlmann), hodnotili jsme senzivitu a specificitu testu fekálního kalgranulinu C a určili jsme parametry variability měření kalgranulinu C (linearita, opakovatelnost) při použití metody enzymové imunoanalýzy. Výsledky: V 50 vyšetřených vzorcích byly nízké hladiny kalprotektinu (< 70 µg/g) nalezeny ve 20 případech (40 %), hraniční hladiny (70–100 µg/g) v devíti případech (18 %) a vysoké hodnoty (> 100 µg/g) ve 21 případech (42 %). Ve stejném souboru vzorků bylo 25 vzorků (50 %) negativních na kalgranulin C (< 2,8 µg/g), v osmi vzorcích (16 %) byly naměřeny hraniční hodnoty (2,8–3,3 µg/g) a v 17 vzorcích (34 %) byly zjištěny vysoké hodnoty fekálního kalgranulinu C (> 3,3 µg/g). Byla zjištěna signifikantní pozitivní korelace fekálních koncentrací kalprotektinu a kalgranulinu C (Spearman, r = 0,829). Senzitivita vyšetření kalgranulinu C pro diagnostiku IBD byla 75 %, specificita 88 %, v případě kalprotektinu byly hodnoty 87 % a 84 %. Závěr: Fekální kalgranulin C je novým a slibným biomarkerem neutrofilního zánětu střevní sliznice u nemocných s IBD.


Bio­marker SEPT9 a screening KRCA
leden 2014Kolorektální karcinom (85)
Vnitř Lék 2013; 59(11): 971 - 976
Nový krevní test bio­markeru SEPT9 a screening kolorektálního karcinomu
Beneš Z., Šedivcová M, Antoš Z., Kohout P., Puškárová G., Černík M., Rozmahel M., Shánělová M., Dolina J., Hep A., Trubač M., Stehlík J., Vaněček T., Michal M., Šimša J., Kala Z.
Interní oddělení Thomayerovy nemocnice Praha, Bioptická laboratoř s. r. o., Plzeň, Interní gastroenterologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, Chirurgická klinika Thomayerovy nemocnice a 1. lékařské fakulty UK Praha, Chirurgická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno
Souhrn:
Kolorektální karcinom představuje svou vysokou incidencí a mortalitou veliký medicínský problém. Přitom je prevencí velmi dobře ovlivnitelný. Je nutné detekovat časná stadia tohoto nádoru ke snížení úmrtnosti na tuto neoplazii. O to se snaží screeningové programy. Ty se opírají hlavně o záchyt skrytého krvácení pomocí různých laboratorních technik, sigmoideoskopii a hlavně kolonoskopii. Nicméně screeningové programy zatím nedosahují požadované účinnosti. Proto se vyvíjejí nové techniky, jako jsou např. detekce krevních bio­markerů. Do této skupiny patří detekce SEPT9 v krvi. Pomocí tohoto testu jsme vyšetřili 57 pacientů. rozdělili jsme skupinu do 2 částí, v jedné bylo 33 asymptomatických jedinců. V této skupině jsme zachytili jenom 1 SEPT9 pozitivní výsledek, přičemž následné kolonoskopie byly vždy negativní. V další skupině bylo 24 prokázaných karcinomů a u 2 byl SEPT9 negativní výsledek. U dalších 22 pacientů byl výsledek na SEPT9 pozitivní. Test se v budoucnu, po ověření jeho účinnosti dalšími studiemi, může použít zvláště u jedinců s malou compliencí. Pro nemocného totiž vyžaduje pouze rutinní krevní odběr.


Nové doporučení ESPGHAN
listopad 2013Celiakie (84)
Pediatr. praxi 2012; 13(3): 211 - 213
Nové doporučení ESPGHAN pro diagnostiku celiakie
Frühauf P., Szitányi P., Vyhnánek R.
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha, Centrum dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy VFN, Dětská klinika TN Praha
Souhrn:
Diagnostická kritéria celiakie Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) byla publikována v r. 1990. Od té doby byl identifikován autoantigen celiakie – tkáňová transglutamináza, změnilo se pojetí celiakie – z enteropatie na multiorgánové onemocnění, které souvisí s haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8, a zvýšila se výpovědní hodnota protilátkových testů. Závěr metaanalýzy 16 studií na 3 110 pacientech je, že endomysiální protilátky (EMA IgA) a protilátky proti transglutamináze 2 (TG 2 IgA) jsou vysoce specifické pro diagnózu celiakie a negativita deaminovaných protilátek proti glutenu (DGP IgG) pomáhá ve vyloučení celiakie.


Riziko kolorektálního karcinomu u příbuzných
září 2013Kolorektální karcinom (83)
Vnitřní Lék. 2013; 59(4): 264-268
Kteří příbuzní prvního stupně nemocných s kolorektálními neoplaziemi jsou nejvíce ohroženi
Mikoviny Kajzrlíková I., Vítek P., Chalupa J., Dítě P.
Beskydské Gastrocentrum Interního oddělení Nemocnice ve Frýdku, Katedra interních oborů Lékařské fakulty UO Ostrava
Souhrn:
Úvod: Příbuzní prvního stupně nemocných s kolorektálními neoplaziemi mají vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Kolorektální karcinom má hereditární i nehereditární rizika. Cílem naší práce je analýza hereditárních i nehereditárních rizik u příbuzných prvního stupně a identifikace jedinců s nejvyšším rizikem kolorektálního karcinomu. Metody: Analyzovali jsme výsledky kolonoskopických vyšetření příbuzných prvního stupně a srovnávali jsme je s epidemiologickými daty získanými formou dotazníku zaměřeného na nehereditární rizikové faktory kolorektálního karcinomu. Následná statistická analýza dat porovnala skupiny nemocných s nálezem neoplastické léze (adenomu nebo karcinomu) a bez nálezu neoplastické léze. Výsledky: V rámci projektu podstoupilo kolonoskopické vyšetření 160 příbuzných prvního stupně (66 mužů, 94 žen, průměrný věk 48,2 roku, SD ± 10,9). U 55 (34?%) byly sneseny neoplastické léze, 105 (66?%) mělo kolonoskopické vyšetření bez nálezu neoplastické léze. Při bivariační statistické analýze byly jako statisticky významné rizikové faktory pro vznik neoplazie zjištěny: mužské pohlaví (OR 2,30, 95% CI 1,18–?4,48, p = 0,014), věk nad 50 let (OR 2,78, 95% CI 1,42–?5,45, p = 0,003), sourozenecký vztah s nemocným (OR 2,71, 95% CI 1,25–?5,87, p = 0,012), kouření (OR 2,37, 95% CI 1,21–?4,63, p = 0,012) a vyšší příjem tuků v potravě (OR 2,07, 95% CI 1,07–?4,04, p = 0,032). Při následné multivariační analýze vyšel jako nezávislý signifikantní rizikový faktor pouze věk nad 50 let (OR 2,84, 95% CI 1,32–?6,09, p = 0,007). Většina neoplastických lézí byla nalezena v pravém tračníku. Závěry: V našem souboru potvrzujeme vysokou incidenci neoplastických lézí u příbuzných prvního stupně. K nejrizikovější skupině příbuzných prvního stupně v našem souboru patřili muži, sourozenci, kuřáci, kteří neomezují tuky v potravě. Tato skupina sdílí jak genetické, tak enviromentální rizikové faktory, a proto by měla být dispenzarizována s nejvyšší prioritou.


Choroby způsobené lepkem
červenec 2013Celiakie (82)
Vnitř Lék 2013; 59 (5): 376 - 382
Choroby způsobené lepkem
Frič P., Zavoral M., Dvořáková T.
Interní klinika 1. lékařské fakulty UK a ÚVN Vojenské fakultní nemocnice Praha
Souhrn:
Zavedení výrobků z obilovin do lidské výživy před 10 000 roky vytvořilo podmínky pro vznik chorob způsobených lepkem. Tento bílkovinný komplex je patogenním faktorem alergie na pšenici, celiakie a citlivosti k lepku. Alergie na pšenici a celiakie jsou zprostředkovány systémem adaptivní imunity. Citlivost na lepek je nově definovaná jednotka způsobená aktivací vrozené imunity bez účasti adaptivní imunity. Tito nemocní mají různé střevní a zejména mimostřevní symptomy. Rozdíly mezi citlivostí na lepek a celiakií jsou v permeabilitě střevní slizniční bariéry, histologii střevní bio­psie a expresi genů slizniční imunity. Projevy citlivosti na lepek mohou pravděpodobně mít i jiné genetické pozadí potravinové intolerance, odlišné od celiakie a nezávislé na tkáňové transglutamináze a HLA-DQ2, -?DQ8 (např. u psychopatií). V současné době nemá citlivost na lepek žádný specifický bio­marker. Diagnostika je možná pouze vyloučením jiných příčin symptomů a jejich ústupem při bezlepkové dietě podávané dvojitě slepou a placebem kontrolovanou metodou s náhodným pořadím obou etap k vyloučení placebového efektu potravinové intervence.


Exokrinní pankreatická nedostatečnost
květen 2013Pankreas (81)
Vnitřní Lék., 2013, 59(1): 65 - 70
Zvláštnosti diagnostiky a terapie exokrinní pankreatické nedostatečnosti
Dítě P., Novotný I., Kocna P., Bojková M., Kupka T., Nechutová H., Kianička B.
Akademické centrum gastroenterologie a gastroonkologie OU Ostrava, Gastroenterologické oddělení Masarykova onkologického ústavu Brno, Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, Interní klinika Lékařské fakulty OU a FN Ostrava, Gastroenterologické oddělení II. interní kliniky Lékařské fakulty MU a FN u sv. Anny Brno
Souhrn:
Exokrinní pankreatická nedostatečnost se vyvíjí plynule, avšak iniciální snížení sekrece není prakticky diagnostikovatelné, pokročilejší stadia, většinou kopírující změny morfologické, lze stanovit testy, posuzujícími exokrinní pankreatickou kapacitu. Při významné devastaci pankreatu a náhradě funkčního parenchymu vazivem je přítomna steatorea a tento nález odpovídá snížení exokrinní pankreatické sekrece pod 10 % fyziologické sekrece. Testy exokrinní pankreatické sekrece nejsou stále dostatečně citlivé pro diagnostiku časných stadií postižení pankreatu, a proto se k diagnostice nehodí, navíc nález snížené exokrinní sekrece nic neříká o etiologii onemocnění, např. zánět/nádor. Nejpřesnějším testem je ekonomicky nákladný test se stimulací žlázy enterohormony, ale pro posuzování efektu terapie exokrinní nedostatečnosti jsou doporučovány testy dechové. Terapie exokrinní pankreatické nedostatečnosti spočívá v podávání léků s obsahem pankreatinu (amyláza, lipáza, peptidáza), a to nejen u osob se steatoreou anebo manifestní pankreatickou nedostatečností. Jako standard jsou doporučeny preparáty ve formě kapslí, které obsahují mikročástice 1,0–2,0 mm velké, s ochranným obalem proti inaktivaci v mikročásticích obsažených enzymů žaludeční kyselinou chlorovodíkovou. Lék má být podáván při každém jídle, tj. několikrát denně. Nejčastější chybou v léčbě pankreatickými enzymy je jejich poddávkování. Platí, že při trávicí nedostatečnosti, při tzv. hlavních jídlech, má být podáno 40 000–50 000 j lipázy, při dopoledních anebo odpoledních svačinách 25 000 j lipázy. Nejlépe je podat lék během jídla. Nedostatečná léčba a dávkování je spojena s nedostatečným trávením a vstřebáváním řady látek a s obrazem pankreatické malabsorpce.


Protilátky anti-GP2 u IBD
březen 2013Tlusté střevo (80)
Gastroent Hepatol 2013; 67(1): 10-16
Sérové protilátky proti zymogenovému glykoproteinu 2 (anti-GP2) u nemocných s idiopatickými střevními záněty
Malíčková K., Ďuricová D., Bortlík M., Hrdlička L., Machková N., Lukáš M.
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE a 1. LF UK, Praha
Souhrn:
Účel studie: Cílem práce je studium výskytu a významu sérových protilátek proti zymogenovému glykoproteinu 2 (anti-GP2) u nemocných s idiopatickými střevními záněty (Inflammatory Bowel Disease, IBD). Metody: Vyšetřili jsme 81 nemocných s diagnózou IBD - 66 pacientů s Crohnovou nemocí (CN) a 15 pacientů s ulcerózní kolitidou (UC), kontrolní skupinu 20 nemocných s neléčenou celiakií a 50 zdravých dárců krve. Všichni vyšetření pacienti s IBD byli léčeni infliximabem. Testování anti-GP2 IgG/lgA bylo provedeno ve vzorcích z nultého (W0) a desátého (W10) týdne léčby. Výsledky: Pozitivita anti-GP2 alespoň v jednom izotypu byla nalezena u 52 % nemocných sCN, ale jen u 13 % pacientů s UC (p = 0,007). V obou kontrolních skupinách byl výskyt anti-GP2 zanedbatelný. Pacienti s CN dosahovali ve srovnání s UC signifikantně vyšších koncentrací anti-GP2(p = 0,001 pro anti-GP2 IgG a WO a p < 0,001 pro anti-GP2 IgA a W0). V průběhu deseti týdnů biologické léčby nedošlo u nemocných s IBD k signifikantním změnám koncentrací sledovaných autoprotilátek. Nebyla prokázána souvislost výskytu anti-GP2 IgG ani IgA s pohlavím, věkem, místem a typem postižení ani s aktivitou zánětlivého onemocnění střev. Jediná signifikantní souvislost byla nalezena u anti-GP2 IgA s formou postižení CN, kdy strikturující a fistulující forma byla spojena s častějším výskytem a vyššími titry anti-GP2 IgA. Závěry: Anti-GP2 se vyskytují přibližně u poloviny pacientů s CN. Výskyt anti-GP2 nekoreluješ místem, formou ani typem postižení zažívacího ústrojí, nesouvisíš aktivitou nemoci a koncentrace autoprotilátek se v průběhu biologické terapie IBD zásadně nemění.


Laboratorní monitorování akutní pankreatitídy
leden 2013Pankreatitída (79)
Klin. Biochem. Metab. 2012, 20(41): 244 – 247
Těžká akutní pankreatitida – laboratorní monitorování zaměřené na rozlišení sterilní a infikované nekrózy
Malina P., Cejp V., Jabor A.
Oddělení klinické biochemie a Chirurgické oddělení, Nemocnice Písek, a.s., Pracoviště laboratorních metod, IKEM, Praha
Souhrn:
Cíl studie: Vyhodnotit přínos interleukinu-6 u těžké akutní pankreatitidy pro odlišení sterilní nekrózy (SN) a nekrózy infikované (IN). Typ studie: Retrospektivní deskriptivní observační studie série případů. Metody: Ve vlastní práci bylo zahrnuto 59 pacientů hospitalizovaných s těžkou akutní pankreatitidou (Atlantská klasifikace 1992) na chirurgickém oddělení Nemocnice Písek v průběhu sedmi let. Pravidelně byly vyšetřovány C-reaktivní protein (CRP) a interleukin-6 (IL-6), přičemž dostatečná data byla u 42 pacientů: 14 s IN (průkaz mikrobiologicky či dle CT), 28 se SN. Statistické vyhodnocení pomocí Fisherova testu a chí-kvadrát testu. Výsledky: Byla nalezena statisticky významná diskriminační schopnost denních průměrů IL-6 5. a 6., resp. 7. a 8. den hospitalizace mezi IN a SN (p=0,0014 pro den 5 a 6, resp. p=0,0009 pro den 7 a 8). Rozvoj IN reálně nastával nejčastěji mezi 5. a 9. dnem (mikrobiologický průkaz agens či nepochybné CT známky infekce). CRP tuto schopnost diskriminace neprokázalo, jeho hladiny byly od 2. do 8. dne setrvale výrazně zvýšeny. Charakteristický byl průběh koncentrací IL-6, kdy vstupně byla přítomna výrazná elevace nezávislá na pozdějším rozvoji IN a již od druhého dne hospitalizace došlo k výraznému poklesu. K dalšímu vzestupu IL-6 došlo pouze u pacientů s rozvojem IN. Pro cut-off (diskriminace IN a SN) IL-6 (platný od 5. dne hospitalizace) 100 ng/l bylo p<0,005, pro 150 ng/l p<0,01. Závěr: Interleukin-6 v naší retrospektivní studii prokázal statisticky významnou schopnost diskriminovat infikovanou a sterilní nekrózu u těžké akutní pankreatitidy. Překročení cut-off IL-6 od 5. dne hospitalizace svědčilo pro přítomnost infikované nekrózy. Cut-off 100 ng/l diskriminoval obdobně (p<0,005, senzitivita 100 %, specificita 92 %) jako cut-off 150 ng/l (p<0,01, senzitivita 87 %, specificita 100 %).


Diagnostika kolorektálního karcinomu
listopad 2012Kolorektální karcinom (78)
Postgraduální medicína 2012, 4: 409
Diagnostika kolorektálního karcinomu
Zavoral, M., Veprekova, G., Suchanek, S.
Interní klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha
Souhrn:
Česká republika (ČR) se nachází na páté, resp. třetí příčce ve světové incidenci a mortalitě kolorektálního karcinomu. Mezi evropskými zeměmi zaujímá v obou těchto epidemiologických ukazatelích třetí místo hned za Slovenskem a Maďarskem.(1) V roce 2008 byl v ČR karcinom kolorekta diagnostikován u 8106 osob a 4242 jich na toto zhoubné onemocnění zemřelo. Jedinými efektivními nástroji, kterými lze v současné době nepříznivé epidemiologické statistiky snížit, jsou prevence a včasná diagnostika. Primární prevencí rozumíme předcházení vzniku onemocnění eliminací nepříznivých vlivů zevního prostředí, jakými jsou kouření, obezita, malá fyzická aktivita a nevhodná skladba potravy. Sekundární prevence zahrnuje dvě pracovní metody: screening (depistáž), tj. časnou diagnostiku choroby u bezpříznakových jedinců, a dispenzarizaci (follow-up, surveillance), tj. dlouhodobé sledování vysokorizikových skupin.


Celiakie – opomíjená diagnóza
září 2012Celiakie (77)
Vnitř Lék. 2012, 58(2): 99 - 103
Celiakie – opomíjená diagnóza
Chvátalová T., Vepřeková G., Houska A., Frič P.
Interní klinika 1. lékařské fakulty UK a ÚVN Praha
Souhrn:
Úvod: V České republice je celiakie diagnostikována nedostatečně často, a naopak často pozdě. Cíl: Hodnocení současného stavu diagnostiky, léčby, dispenzarizace a vztahu celiaků ke kauzální léčbě. Metodika: Strukturovaný dotazník byl nabídnut celiakům sledovaným v letech 2000–2010 v odborných ambulancích (interní, gastroenterologické, kožní, hematologické a endokrinologické) Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Sledovali jsme zdravotní péči o celiaky před stanovením diagnózy celiakie (počty a odbornost navštívených lékařů, diagnózy), metody diagnostiky a dispenzarizace, screening celiakie u příbuzných 1. stupně, compliance bezlepkové diety a její omezující faktory. Výsledky: Hodnotili jsme 102 (77,3 %) ze 132 rozeslaných dotazníků. 36,8 % celiaků bylo diagnostikováno po více než 10 letech trvání příznaků. Průjem se často kombinuje s mimostřevními příznaky (zejména anémií, hubnutím, depresí, osteoporózou). Bezlepková dieta je finančně náročná a přináší nemocnému různá omezení v každodenním životě. Závěr: Současný stav diagnostiky a dispenzarizace celiakie vyžaduje mezioborovou spolupráci a zvýšený zájem institucí zdravotní a sociální péče včetně jejich vedoucích představitelů.


Karcinom pankreatu a IgG4 v séru
červenec 2012Pankreas (76)
Gastroent Hepatol 2012; 66(3): 187 – 190
Pozitivita imunoglobulinu IgG4 v krevním séru u osob s karcinomem slinivky břišní
Dítě P., Novotný I., Kala Z., Hermanová M., Nechutová H., Dvořáčková J., Martínek A., Trna J.
Akademické centrum digestivní onkologie, Lékařská fakulta Ostrava; Endoskopické centrum, Masarykův onkologický ústav, Brno; Chirurgická klinika, FN Brno; Ústav patologie FN u sv. Anny v Brně; Interní gastroenterologická klinika, FN Brno; Ústav patologie, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava
Souhrn:
Skupinu chorob vyznačujících se vysokou hladinou imunoglobulinu G4 (IgG4) v krevním séru označujeme jako IgG4 asociovaná onemocnění. Nejčastěji se vyskytující nemocí z této skupiny je autoimunitní forma pankreatitidy. Onemocnění je charakterizované v úvodu nepříliš intenzivními subjektivními potížemi, spíše pouze břišním dyskomfortem, ale prvním příznakem může být bezbolestný obstrukční ikterus. Zobrazovacími metodami lze zobrazit difuzně nebo segmentárně zvětšený pankreas, což může činit obtíže v odlišení od pankreatického karcinomu. Pro autoimunitní formu pankreatitidy, především pro její 1. typ, je charakteristickým nález zvýšené hodnoty IgG4 krevního séra, kdy 97% specificita a 95% senzitivita predikují diagnózu autoimunitní formy pankreatitidy. V literatuře se také objevila kazuistická sdělení uvádějící nález vysoké hladiny IgG4 u osob s pankreatickým karcinomem. Proto jsme v prospektivní studii vyšetřili soubor osob s histologicky verifikovaným pankreatickým karcinomem a stanovili u nich IgG4 v krevním séru. Materiál a metodika: V průběhu 52 měsíců byla v krevním séru vyšetřena hladina IgG4 metodou nefelometrickou u 81 osob s histologicky verifikovaným pankreatickým karcinomem. Podle literárních standardů je mezní hodnotou hladina IgG4 vyšší než 135 mg/dl. Výsledky: Ve sledovaném souboru byla hladina IgG4 vyšší než 135 mg/dl prokázána u osmi osob (9,8 %). Průměrná hodnota IgG4 byla 173 mg/dl, tj. o 12,9 % vyšší oproti hraniční hodnotě. U osob, které měly prokázánu vyšší hladinu IgG4, bylo pět osob, kde lze předpokládat vznik karcinomu v terénu chronické pankreatitidy, protože diagnóza chronické pankreatitidy byla stanovena více než pět let před stanovením diagnózy pankreatického karcinomu. Ani jedna z osmi osob s vyšší hladinou IgG4 neměla jakékoli diagnostické znaky autoimunitní formy pankreatitidy. Závěr: Vyšší hladina IgG4 může provázet i nález pankreatického karcinomu, avšak hodnota IgG4 je zvýšena ne více než o 20 % nad tzv. limitní hodnotu IgG4 v séru. Stanovení IgG4 není markerem vhodným pro diferenciální diagnostiku mezi autoimunitní formou pankreatitidy a pankreatickým karcinomem, jak bylo původně předpokládáno, a lze souhlasit s názory, že alespoň dvojnásobné zvýšení IgG4 krevního séra je významným diagnostickým znakem pro autoimunitní formu pankreatitidy, resp. pro celou skupinu chorob označených IgG4 asociované nemoci.


Cílený screening celiakie
květen 2012Celiakie (75)
Interní Med. 2012; 14(5): 221-223
Celiakie – od screeningu k diagnóze
Latta J.
Interní klinika IPVZ, KNTB Zlín
Souhrn:
Celiakie je v české populaci nedostatečně diagnostikována, většinou po dlouhém trvání nemoci. Nediagnostikovaná celiakie často vede k rozvoji osteoporózy, autoimunitních chorob i zhoubných onemocnění. Osoby s celiakií, která není diagnostikována, mají proti osobám séronegativním téměř čtyřnásobně větší úmrtnost. Zavedení cíleného screeningu je zásadním krokem v omezení negativních důsledků nepoznané nemoci. U osob indikovaných ke screeningu celiakie se provede kvantitativní vyšetření protilátek proti tkáňové transglutamináze a celkového IgA. Patologická hodnota indikuje provedení gastroskopie s biopsií sliznice aborální části duodena. Po histologickém vyšetření s využitím Marshovy klasifikace jsou dalšími možnými kroky vyšetření protilátek proti endomysiu, diferenciální diagnostika vylučující choroby napodobující celiakii, genetické vyšetření a potvrzení diagnózy pozitivní klinickou a sérologickou odezvou na bezlepkovou dietu.


Diagnostika HER2 a karcinom žaludku
březen 2012Žaludek (74)
Čes.-slov.Patol. 2011; 47(4): 160 - 163
Prediktivní diagnostika HER2 v adenokarcinomu žaludku
Daum O., Skálová A., Rozkoš, T., Laco J.
Šiklův ústav patologie LF UK v Plzni a FN Plzeň; Bioptická laboratoř Plzeň, Fingerlandův ústav patologie LF UK a FN Hradec Králové
Souhrn:
Trastuzumab je monoklonální protilátka proti receptoru HER2, jehož zvýšená exprese je prokazatelná asi u 20 % adenokarcinomů žaludku charakterizovaných horší prognózou. Zároveň však bylo prokázáno signifikantní prodloužení celkové doby přežití pacientů s HER2-pozitivními metastazujícími karcinomy při kombinované terapii s trastuzumabem. Indikace této cílené léčby je založena na stanovení HER2-pozitivity tumoru. Tato HER2 pozitivita se primárně stanovuje imunohistochemickým průkazem overexprese proteinu, a to podle skórovacího systému specifického pro žaludeční lokalizaci, který rozlišuje, zda jde o materiál z resekátu či z endoskopické biopsie. V případě sporné pozitivity imunohistochemického vyšetření (skóre 2+) se provádí analýza amplifikace genu HER2. Za znak HER2-pozitivity je stanoveno imunohistochemické skóre 3+ a dále skóre 2+ s prokázanou amplifikací genu HER2. O případném dalším rozšíření spektra biologické terapie žaludečního adenokarcinomu rozhodnou výsledky probíhajících klinických studií s dalšími monoklonálními protilátkami a inhibitory receptorových tyrosinkináz.


Celiakie pro praxi
leden 2012Celiakie (73)
Med. praxi 2011; 8(9): 354 - 359
Celiakie pro praxi
Frič P., Keil R.
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha
Souhrn:
Celiakie je častá autoimunitní choroba dětí i dospělých ve všech zemích světa. Její prevalence v České republice se odhaduje na 1:200– 1:250. Celiakie je diagnostikována v české populaci nedostatečně často a naopak často pozdě. Příčinou je změněný fenotyp s častými extraintestinálními symptomy u dospělých nemocných. Manifestace celiakie závisí nejen na genetické dispozici, ale také na funkci střevní slizniční bariéry, jejíž propustnost je ovlivněna střevním mikrobiomem a slizničním imunitním systémem. Nediagnostikovaná celiakie je provázena malnutricí, přidruženými autoimunitními chorobami a komplikacemi, z nichž některé mají život ohrožující charakter. Jedinou kauzální terapií je finančně nákladná celoživotní bezlepková dieta, tj. úplné vyloučení všech pokrmů obsahujících obiloviny v jakékoliv formě. Četnost kojení je nepřímo úměrná prevalenci celiakie v populaci. Virové enteritidy v prvním roce života poškozují slizniční bariéru a jsou rizikovým faktorem manifestace celiakie. Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR, „Cílený screening celiakie“, umožňuje vyhledat velkou populaci dosud nediagnostikovaných celiaků a zahájit jejich léčbu bezlepkovou dietou.


Molekulární biologie a kolorektální karcinom
listopad 2011Karcinom KRCA (72)
Rozhl. Chir., 2011, roč. 90, č. 6, s. 315 - 323
Přínos molekulární biologie v diagnostice a léčbě kolorektálního karcinomu – současnost a budoucnost
Pitule P., Liška V., Třeška V., Novák P., Čedíková M., Králíčková M.
Chirurgická klinika LF UK FN a Ústav histologie a embryologie LF UK v Plzni
Souhrn:
Kolorektální karcinom, jedno z nejčastějších maligních onemocnění, je i přes pokroky moderní chirurgické a onkologické léčby pro pacienta stále velmi závažnou diagnózou. Přežití pacienta po radikálním chirurgickém zákroku ovlivňuje zejména časnost záchytu onemocnění a výběr vhodné onkologické léčby, jejíž úspěšnost závisí především na vlastnostech samotné nádorové tkáně. V posledním desetiletí stoupá role molekulárně biologických metod v obou výše zmíněných kategoriích. Genetické a molekulárně biologické determinanty umožňují předpovědět prognózu onemocnění a rovněž napomoci ve výběru nejvhodnější léčby, která pacientovi přinese kýžený benefit v podobě prodloužení bezpříznakového a celkového přežití. Předkládaný přehledný článek popisuje nejdůležitější molekulárně-biologické znaky s prognostickým či prediktivním významem, které jsou využívané v klinické praxi nebo se nacházejí ve vysokém stupni klinické studie.


Diagnostika celiakie v dospělosti
září 2011Celiakie (71)
Med. praxi 2011; 8(7 a 8): 333 - 336
Celiakie – projevy mimo gastrointestinální trakt v dospělosti
Pískovská M.
Ordinace všeobecného praktického lékařství, Městská nemocnice Ostrava
Souhrn:
Kazuistické sdělení by mělo posloužit praktickým lékařům a internistům při diagnostice celiakie v dospělosti u pacientů s oligosymptomatickou formou s projevy onemocnění bez gastrointestinální symptomatologie. U symptomů jako je sideropenická anémie, chronická únava, osteoporóza věku nepřiměřená, problémy s otěhotněním a opakované potraty z neznámé příčiny, palčivost jazyka a poruchy zubní skloviny, kožní exantém, deprese a sklon k úzkosti bychom měli v rámci diferenciálně diagnostické rozvahy pomýšlet i na celiakii. Vyšší riziko výskytu celiakie je u pacientů s již manifestovaným jiným autoimunním onemocněním často se pojícím s celiakií, jako je autoimunitní Hashimotova tyroiditis, psoriáza, astma bronchiale a další. Zároveň sdělení poukazuje na sociální aspekty související s bezlepkovou dietou, která je 2–4× dražší než běžná strava. V tabulce 1 jsou výše sociálního příspěvku pro pacienty s celiakií pobírající dávky hmotné nouze. Dalším sociálním aspektem je možný váhový nárůst u pacientů s celiakií po zahájení bezlepkové diety. Suroviny pro přípravu bezlepkového pečiva jsou kaloričtější než jejich ekvivalenty s obsahem lepku. Dále je v článku připomenut metodický pokyn MZ ČR pro cílený screening celiakie.


Kolorektální karcinom a TOKS testy
červenec 2011KRCA karcinom (70)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2010; 64 (6): 4 - 9
Postavení a výtěžnost koloskopie v rámci screeningového programu založeného na testu na okultní krvácení (TOK) ve stolici
Špičák J., Štirand P., Drastich P., Beneš M., Bužga R., Hucl T., Wohl P., Šperl J., Honsová E., Brůha R., Hnuta J., Jungwirt J., Jungwirtová J., Kotrlík J., Koželuhova J., Lukáš M., Nosek V., Petrtýl J., Pulgretová D., Řehoř M., Šperl D., Vyhnálek P.
Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, Praha; Interní oddělení, Vítkovická nemocnice, Ostrava; IV. interní klinika, VFN, Praha; Almeda, a.s., Městská nemocnice Neratovice; Fakultní nemocnice u sv. Anny, Praha; Gastroenterologické oddělení Městské nemocnice následné péče, Praha; I. interní klinika, FN Plzeň; Endoskopické oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou; Oblastnínemocnice v Příbrami; Interní oddělení Nemocnice Mariánské lázně; Interní oddělení Krajské nemocnice Pardubice
Souhrn:
Úvod, cíl studie: Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších malignit s velkou šancí na ovlivnění screeningem. Cílem prospektivní multicentrické studie bylo podat přehled záchytu karcinomu a polypů a posoudit účinnost koloskopie a screeningového programu. Výsledky: Bylo analyzováno 3 827 následných koloskopií provedených v letech 2005-2006. 927 (24,2 %) bylo indikováno v rámci screeningu a 2 990 (75,8 %) pro subjektivní obtíže. Nejčastějším příznakem byla krev ve stolici (32,5 %), následovaná bolestmi břicha (27,5 %). U symptomatických koloskopií bylo caekum dosaženo v 87,4 % (terminální ileum ve 36,3 %), u screeningových v 88,6 % (terminální ileum ve 45,6 %). 24 % vyšetření bylo provedeno bez premedikace. Dosažení caeka kolísalo mezi 75 a 98 % u jednotlivých endoskopistů. Nalezeno bylo 2 614 polypů u 1169 nemocných (30,6 %). Pokročilé adenomy byly zjištěny u 259 nemocných (6,8 %), karcinomy u 146 (3,8 %). Z polypů bylo 1 620 (62 %) stopkatých. Ze 1 081 histologických vyšetření bylo 580 (53,6 %) tubulárních adenomů. 212 (81,9 %) významných adenomů a 106 karcinomů (72,6 %) bylo lokalizováno v levostranném tračníku. Detekce velkých polypů se u 10 nejaktivnějších endoskopistů pohybovala mezi 7 a 20 %, detekce všech polypů pak od 28 do 145 %, vztaženo k počtu koloskopií. 485 koloskopovaných udalo pozitivní rodinnou anamnézu. Z nich u 257 byla koloskopie indikována jako diagnostická, zatímco u 228 (47,0 %) se jednalo o screening. Pokročilý adenom byl nalezen vtéto skupině s pozitivní rodinnou anamnézou u 25 (5,1%), karcinom u 7 (1,4%). Z těchto 32 pokročilých neoplazií bylo 17 (53 %) diagnostikováno screeningovým vyšetřením, jejich průměrný věk byl 47,0 let. Po pozitivním TOK byla detekce karcinomů 8,1 %, po negativním TOK 2 %, při primární screeningové koloskopií 4,2 %. Celkem bylo screeningem zachyceno 96 (37 %) pokročilých adenomů a 52 (35,6 %) karcinomů. Závěr: Poměr screeningových koloskopií vzhledem k symptomatickým indikacím byl přibližně čtvrtinový. Metodický pokyn doporučující koloskopií jako sekundární screeningové vyšetření po pozitivním TOK není jednoznačně dodržován. Poměr histologických vyšetření vzhledem k nalezeným polypům byl nedostatečný. Malou výtěžnost screeningu při pozitivní rodinné anamnéze lze vysvětlit významně nižším věkem. K vyšetření patrně přichází dříve, protože jsou o riziku informováni. Screeningem bylo zachyceno větší množství významných lézí, nezodpovídalo počtu screeningových vyšetření.


Karcinom pankreatu v ČR
květen 2011Pankreas (69)
Onkologie 2010; 4(5): 322 - 325
Zátěž nádory pankreatu u české populace
Geryk E., Dítě P., Trna J., Kozel J., Konečný M., Kubíček P., Štampach R.
Fakultní nemocnice, Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Brno
Souhrn:
Za posledních 46 let bylo u české populace evidováno 56 828 onemocnění nádorem pankreatu (PC) dg. C25, s incidencí 19,1 na 100 tis. mužů a 18,2 na 100 tis. žen v roce 2007. Prevalence PC vzrostla mezi roky 1989–2005 u mužů o 45,9 % na 629, u žen o 119,1 % na 241. Z 3 632 vícečetných nádorů PC, evidovaných za období 1976–2005 v registru, bylo u mužů 321 (1,5 %) primárních a 1 581 (7,4 %) následných, u žen 241 (1,2 %) primárních a 1 489 (7,7 %) následných, které představovaly 11 % ze všech nově hlášených PC. Duplicitní PC byl početnější u žen, multiplicitní u mužů. Počet primárních PC se zvýšil na 34 případů a následných PC na 258 v r. 2005. Téměř polovina vícečetných PC u mužů a třetina u žen byla evidována ve věku 35–64 let. Z 3 632 vícečetných PC se více vyskytlo v kraji Severomoravském 11,8 %, Jihomoravském 11,1 % a v Praze 8,1 %. Průměrný interval mezi primárním PC a jinými následnými novotvary (dg. C00–D48) byl 3,2 roku u mužů a 2,1 roku u žen, poměr synchronních a metachronních případů byl 1:0,7 u mužů a 1:0,5 u žen. Nejpočetnější po primárních PC byly u mužů nádory trávicích, dýchacích a močových cest a pohlavních orgánů, u žen nádory trávicích cest, pohlavních orgánů, močových cest a prsu. Následným PC nejčastěji předcházely u mužů primární nádory kůže, trávicích, dýchacích a močových cest a pohlavních orgánů, u žen nádory kůže, pohlavních orgánů, trávicích cest a prsu. Z 562 primárních PC zemřelo k říjnu 2007 celkem 526 (93,6 %) nemocných a přežívalo jen 23 mužů a 13 žen. Český screeningový program a dispenzární péče se nejeví dostatečný vzhledem k riziku vícečetných PC, ale také ostatních nádorů GIT a zejména kolorekta. Rozbor 165 050 následných novotvarů u 125 262 nemocných s nádory pokračuje s průběžnými sděleními.


Cílený screening celiakie
březen 2011Celiakie (68)
Interní Med. 2009; 11(11): 484 - 487
Cílený screening celiakie
Frič P., Nevoral J.
Interní klinika 1. LF a ÚVN, Pediatrická klinika 2. LF a FN Motol, UK, Praha
Souhrn:
Celiakie je nadále diagnostikována v české populaci nedostatečně často a naopak často pozdě. Příčinou je změna fenotypu choroby v posledních desetiletích. Střevní příznaky dominují jen u malých dětí. U starších dětí, mladistvých a zejména u dospělých převládají mimostřevní (atypické) příznaky. Nejdůležitější opatření k zlepšení současného stavu je cílený screening zaměřený na rizikové skupiny a choroby, podezřelé symptomy a přidružené autoimunitní choroby. Dvoustupňový screening doporučuje u probandů těchto skupin v první etapě stanovení sérových autoprotilátek k tkáňové transglutamináze ve třídě IgA (AtTGA-IgA) a celkového IgA. Při selektivním deficitu IgA se stanoví AtTGA-IgG. Pozitivní sérologie indikuje druhou etapu: histologické vyšetření perorální biopsie sliznice tenkého střeva (duodena). Přijetí tohoto programu může významně zlepšit současnou situaci. Jeho hlavní výstupy zahrnují: časnou diagnostiku, terapii a dispenzarizaci, odhalení mimostřevních forem, zjištění skutečné prevalence celiakie v České republice, prevenci komplikací, omezení a lepší kontrolu přidružených autoimunitních chorob, zlepšení kvality života celiaků a úsporu prostředků zdravotního a sociálního pojištění.


Kvantitativní FOBT test pro KRCA screening
leden 2011KRCA karcinom (67)
Česká a slovenská gastro.hepato. 2010, 64 Suppl.2, 14
Kvantitativní imunochemická metoda TOKS a screening KRCA
Kocna P., Zavoral M.
Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky a Interní Klinika 1.LF UK a ÚVN, Praha
e-mail kocna@lf1.cuni.cz
Souhrn:
Detekce okultního krvácení - FOB (Fecal Occult Blood) nebo TOKS (Test Okultního Krvácení ve Stolici) je v klinické praxi indikován především jako screeningová metoda záchytu kolorektálních nádorů. Laboratorním analytem je hemoglobin, který může být detekován chemicky, immunochemicky nebo fluorescenčně, a to kvantitativně nebo kvalitativně. Na imunochemickém principu jsou založeny testy hemaglutinační, latexové imunoprecipitace, radiální imunodifúze a imunoafinitní chromatografie. Detekce proteinu (lidského hemoglobinu) monoklonální protilátkou vylučuje možnost ovlivnění potravou a imunochemické testy jsou řádově citlivější než testy guajakové. Zásadní změnu nabízí v posledních letech použití automatických analyzátorů stanovujících kvantitativně množství lidského hemoglobinu ve stolici. Analyticky se jedná o latexovou, imunochemickou, aglutinační reakci s mnohanásobným monoklonálním antigenem k proteinu lidského hemoglobinu, např. typu A0. Analyzátory OC-Sensor kombinují navíc kvantitativní analýzu s kvantitativním odběrem vzorku stolice v unikátních odběrových kazetách pro nemocné. Kvantitativní analýza turbidimetrickým měřením při 600 nm umožňuje, oproti kvalitativním testům, definovat optimální cut-off hodnotu. ROC křivky prokazují specificitu pro kolorektální karcinom 89% a senzitivitu 90% při cut-off hodnotě 75 ng Hb/ml. Celá řada evropských zemí testovala v letech 2008-2009 tuto novou variantu imunochemických testů FOBT - National Cancer Screening Service Board, Ireland (12/2008), doporučil iFOBT zpracovávané na automatických analyzátorech, Centre for Evidence-based Purchasing of the NHS Purchasing and Supply Agency, UK (11/2009) doporučilo OC-Sensor/DIANA jako vhodné systémy pro KRCA screening v UK a The Health Council of the Netherlands (11/2009) doporučilo screening metodou OC-Sensor. V České republice je automatický analyzátor OC-Sensor Mikro japonské firmy Eiken instalován již v 15 nemocnicích, mj. i zde v Karlových Varech. V roce 2008 proběhla pilotní studie ve VFN a FTN Praha podpořená výrobcem Eiken-Japonsko a dodavatelem Dialab Praha.V tomto sdělení přinášíme přehled zkušeností z mnoha evorpských zemí, naše vlastní zkušenosti a především způsob integrace kvantitativního stanovení na automatických analyzátorech do struktury screeningu KRCA v Českké republice.


Lymfomy tenkého střeva
listopad 2010Tenké střevo (66)
Čes.-slov. Patol., 46, 2010, No. 1, p. 20 - 24
Lymfomy tenkého střeva
Mačák J., Falková I., Šmardová J., Křen L.
Ústav patologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice, Brno
Souhrn:
V sérii osmi lymfomů tenkého střeva byly zjištěny dva případy folikulárního lymfomu (FL), jeden případ anaplastického velkobuněčného lymfomu (ALCL) ALK negativního a pět případů difuzního velkobuněčného B lymfomu (DLBCL). Lymfomy byly diagnostikovány na základě vyšetření hematoxylinem-eozinem, imunohistologie a FISH metodou na průkaz translokace t(14;18). Imunohistologické vyšetření neprokázalo, že difuzní velkobuněčný B lymfom vzniká v této lokalizaci z buněk zárodečného centra (jde tedy o non GC-DLBCL). Nádory většinou tvořily solidní ložisko nebo vedly k difuznímu ztluštění stěny střeva. V jednom případě folikulárního lymfomu se mikroskopicky zjistila infiltrace sliznice střeva, která se šířila na značnou vzdálenost od hlavní nádorové masy a pravděpodobně překročila hranici resekce. Je obtížné posoudit, jestli tato ložiska představují kolonizaci původně nenádorových folikulů lymfomem nebo jde od začátku o histohomologní šíření lymfomu. V tomto případě se ukazuje, že chirurgické odstranění lymfomu je problematické.


Karcinom žaludku a současnost
září 2010Karcinom žaludku (65)
Rozhl. Chir., 2010, roč.89, č.3, s.169 - 177
Karcinom žaludku a současnost
Tesař J., Krška Z., Zeman M.
I. chirurgická klinika BHÚ VFN, Praha
Souhrn:
Úvod: Karcinom žaludku je závažné maligní onemocnění projevující se velmi často v pokročilém stadiu a již s přítomností metastatického rozsevu do lymfatických uzlin. Cíl studie: Smyslem práce bylo zhodnotit výsledky vlastního pracoviště s odkazem na moderní trendy v chirurgii karcinomu žaludku a výzkum závislosti věku a stadia choroby na přežití. Metodika: V období od 10/1998–10/2008 bylo na I. chirurgické klinice břišní, hrudní a úrazové chirurgie VFN v Praze provedeno celkem 191 operací žaludku pro jeho maligní nádor. K době ukončení studie zemřelo 130 pacientů, 40 pacientů přežívalo. Všichni byli po operaci podrobeni endoskopickému vyšetření žaludku a duodena pravidelně jednou za rok. Data u 21 pacientů se nepodařilo dohledat. Ze skupiny operovaných s dohledatelnými daty bylo 88 pacientů starších 65 let, 82 bylo mladších. V prospektivně-retrospektivní studii jsme pozorovali přežití pacientů a závislost na věku a stadiu choroby.Výsledky a závěr: Námi zjištěné celkové přežití 24 % v obou skupinách odpovídá výsledkům uváděným v odborné literatuře, která se pohybuje v rozmezí od 10 do 30 %. Věk není independentní faktor dlouhodobého přežití. Je patrná závislost na stadiu choroby.


Karcinom pankreatu a diabetes mellitus
červenec 2010Karcinom pankreatu (64)
Čas. Lék. čes., 2010, 149, pp. 291 - 296
Karcinom pankreatu – naše zkušenosti se vztahem k diabetes mellitus
Krechler T., Zeman M., Vecka M., Jáchymová M., Hořejš J., Krška Z., Ulrych J., Dušková J., Žák A.
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, IV. interní klinika VFN, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Radiodiagnostická klinika VFN, 1. chirurgická klinika VFN a Ústav patologie
Souhrn:
Východisko. Prognóza karcinomu pankreatu v době diagnózy je přes všechny dosud zavedené diagnostické metody obvykle infaustní. Proto se hledají takové markery, jejichž stanovení by umožňovalo diagnostikovat karcinom pankreatu v „preklinickém stadiu“. Diabetes mellitus je mezi pacienty s karcinomem pankreatu mnohem častěji přítomen než v ostatní populaci. Není jasné, zda je diabetes rizikovým faktorem pro vznik karcinomu pankreatu, nebo zda diabetes vzniká sekundárně jako následek destrukce žlázy růstem nádoru či působením dosud neznámých faktorů, produkovaných nádorovými buňkami. Metody a výsledky. Vyšetřili jsme celkem 204 probandů, z toho 69 kontrolních osob, 70 pacientů s diabetes mellitus 2. typu a 65 pacientů s nově diagnostikovaným karcinomem pankreatu. Mezi našimi pacienty s karcinomem pankreatu mělo 68 % poruchu homeostázy glukózy a významně vyšší hodnoty ukazatele inzulínové rezistence HOMA-IR oproti kontrolní skupině. Přítomnost poruch glukózové homeostázy ve skupině karcinomu pankreatu nemá vliv na zastoupení jednotlivých stadií karcinomu ani na jeho lokalizaci. Závěry. Výsledky naší pilotní studie potvrzují dosud nevyhovující stav diagnostiky karcinomu pankreatu (většina nádorů ve stadiu III a IV) a těsný vztah karcinomu pankreatu k diabetes mellitus. Mezi faktory účastnící se regulace homeostázy glukózy a inzulínové senzitivity bude vhodné hledat biologické časné markery rizika rozvoje karcinomu pankreatu.


Minimální reziduální karcinom pankreatu
květen 2010Karcinom pankreatu (63)
Čas. Lék. čes., 2010, 149, pp. 69-73.
Možnosti využití stanovení minimální reziduální choroby u adenokarcinomu pankreatu pomocí metodiky real-time RT-PCR – pilotní studie
Klos D., Loveček M., Srovnal J., Benedíková A., Růžková V., Radová L., Hajdúch M., Neoral Č., Havlík R.
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta, I. chirurgická klinika a Dětská klinika FN, Laboratoř experimentální medicíny
Souhrn:
Východisko. Minimální reziduální choroba u karcinomu pankreatu je definována jako přítomnost izolovaných nádorových buněk v těle pacienta po primárním radikálním odstranění nádoru, který je v současnosti bez známek onemocnění. Izolované nádorové buňky můžeme označit jako možné prekurzory metastáz. Stanovení minimální reziduální choroby u pacientů s tímto vysoce maligním onemocněním může vyselektovat skupinu nemocných nevhodných k chirurgickému výkonu pro rozsah onemocnění a může sloužit jako prediktivní faktor. Metody a výsledky. Do této studie bylo zařazeno celkem 70 pacientů operovaných pro karcinom pankreatu s kurativním záměrem. Pomocí metody real-time RT-PCR (polymerázová řetězová reakce v reálném čase) byla hodnocena exprese genů nádorových buněk a to hTERT (telomeráza), EGFR1 (receptor pro epidermální růstový faktor) a CEA (karcinoembryonální antigen), a to v periferní a portální krvi, kostní dřeni, peritoneální laváži a v tumoru. Výsledky byly korelovány s klinicko-patologickými činiteli a přežíváním. Byl přitom prokázán statisticky signifikantní vztah mezi expresí EGFR v portální krvi a klinickým stadiem – pacienti s pokročilým onemocněním měli vyšší expresi EGFR v portální krvi a také peritoneální laváži oproti pacientům bez vzdálených metastáz. Závěry. Výsledky této studie prokazují vysokou senzitivitu a specificitu metodiky RT-PCR v detekci cirkulujících nádorových buněk u pacientů s karcinomem pankreatu. Rozšíření této metodiky umožní v budoucnu použít detekci minimální reziduální choroby jako prediktivního faktoru a také posílí její význam v indikaci k chirurgickému výkonu.


Screening kolorektálního karcinomu
březen 2010Screening KRCA (62)
Vnitřní lékařství, 2009, 55 (9): 878
Kvantitativní imunochemický test na skryté krvácení do stolice ve screeningu kolorektálního karcinomu v České republice
Kovářová J.T., Žák A., Kocna P., Kohout P., Vránová J., Vaníčková Z., Granátová J., Čelko A.
IV. interní klinika 1. a Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, 2. interní oddělení a Oddělení klinické biochemie Fakultní Thomayerovy nemocnice, Ústav lékařské biofyziky a informatiky a Epidemiologický ústav 3. LF UK, Praha
Souhrn:
Úvod: Cílem studie bylo nalézt optimální hranici množství krve ve stolici pro kvantitativní imunochemický test, která bude optimální pro screening kolorektálního karcinomu v České republice. Metodika: 813 pacientů na 2 gastroenterologických pracovištích si před provedením kolonoskopie provedli 2 kvantitativní imunochemické testy. Podle nálezů na kolonoskopii byly stanoveny průměrné hodnoty hemoglobinu ve stolici pro různé diagnózy. Byly vypočítány parametry testu – senzitivita, specificita a přesnost pro hodnoty 50, 75, 100, 125 a 150 ng/ml u pacientů s kolorektálním karcinomem a pokročilými polypy pro první test a pro vyšší ze dvou testů. Na základě výsledků byla stanovena optimální hranice testu a optimální počet testů pro jednoho pacienta ve screeningu. Výsledky: Optimální hranice imunochemického kvantitativního testu pro populační screening v České republice je 75 ng/ml při provádění jednoho testu. Závěry: Výsledek této studie bude před uvedením do screeningového programu ověřen na velké studii asymptomatické populace v České republice.


Idiopatické střevní záněty
leden 2010Tlusté střevo (61)
Vnitřní lékařství, 2009, 55 (11): 1022 - 1029
Idiopatické střevní záněty - familiární a sporadická forma
Pintér M, Pintérová Kolesárová M, Rejchrt S, Douda T, Repák R, Kopáčová M, Bureš J.
II. interní klinika Lékarské fakulty UK a FN Hradec Králové
e-mail michalpinter@volny.cz
Souhrn:
Cíl práce: Familiární forma idiopatických střevních zánětů vykazuje určité odlišnosti ve srovnání se sporadickou formou. Cílem naší práce je porovnat vybraná klinická data mezi sporadickou a familiární formou idiopatických střevních zánětů. Materiál a metody: V práci byla vyhodnocena data od 248 pacientů s idiopatickým střevním zánětem, s Crohnovou chorobou (CD) 167 pacientů a s ulcerózní kolitidou (UC) 81 pacientů, sledovaných v letech 1994- 2004 na gastroenterologickém pracovišti II. interní kliniky FN Hradec Králové. Jednalo se o 222 pacientů (89,5 %) se sporadickou formou idiopatického střevního zánětu (89 % CD, 91 % UC) a 26 pacientů (10,5 %) s familiární formou (11 % CD, 9 % UC). Data klinických ukazatelů byla získána jednak z dotazníku, jednak ze zdravotnické dokumentace. Veškerá data byla zpracována bez identifikačních údajů pacientů, v souladu se zajištěním plné ochrany osobních údajů vyšetřených nemocných. Výsledky: Nebyl nalezen signifikantní rozdíl ve věku stanovení diagnózy. Mužské pohlaví se vyskytovalo častěji u familiární formy Crohnovy choroby. Nebyly nalezeny signifikantní rozdíly v distribuci onemocnění v rodině. Pacienti s Crohnovou chorobou měli častěji lokalizované onemocnění do tenkého střeva (47 % vs 20 %, p = 0,007 F). Nebyl nalezen rozdíl v rychlosti ani prvních příznacích onemocnění, v extraintestinálních příznacích, přidružených chorobách či alergii. Pacienti po appendektomii provedené před stanovením diagnózy střevního onemocnění měli častěji Crohnovu chorobu. Nebyl nalezen rozdíl při sledování závažnosti onemocnění hodnocením nutností nutriční terapie, imunosupresivní, biologické či chirurgické léčby. Závěr: V našem souboru jsme neprokázali ve většině zkoumaných znaků významné rozdíly mezi sporadickou a familiární formou idiopatických střevních zánětů. Pacienti s familiární formou měli častěji lokalizované onemocnění do tenkého střeva. Z naší práce však vyplývá, že by mužské pohlaví mohlo být rizikovým faktorem u familiární formy Crohnovy choroby.


Karcinom pankreatu u chronické pankreatitídy
listopad 2009Karcinom pankreatu (60)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(5): 216 - 220
Pankreatický karcinom v terénu chronické pankreatitidy
Dítě P, Novotný I, Přecechtělová M, Růžička M, Žáková A, Hermanová M, Trna J, Ševčíková A.
Interní hepato-gastroenterologická klinika FN a Lékařská fakulta MU Brno, Department of Surgery, Sheik Kalifa Medical City, Abu Dhabi, UAE, Ústav patologie, FN u sv. Anny v Brně
Souhrn:
Úvod: Pankreatický karcinom patří mezi většinou pozdně diagnostikovaná onemocnění. Cíl studie: Screening pankreatického karcinomu přitom efektivně realizovatelný není, a proto možným přístupem v diagnostice tzv. časného karcinomu žláz je identifikace a systematické vyšetřování z pohledu vzniku pankreatického karcinomu, rizikových osob. Materiál a metodika: Od roku 1992 do roku 2005 jsme systematicky sledovali celkem 223 osob s diagnózou chronické pankreatitidy. Za toto 14leté období jsme ve sledovaném souboru, kromě klasických diagnostických parametrů biochemických metod, endosonografie, CT vyšetření a ERCP vyšetření, hodnotili počet vykouřených cigaret za rok. Jako alkoholická forma chronické pankreatitidy byli označeni jedinci s pravidelným příjmem alkoholu více než 80g alkoholu denně u mužů po dobu 5 let a 50 g alkoholu denně po dobu 5 let u žen. Nemocné jsme rozdělili dle TIGARO klasifikace do tří skupin - alkoholická forma, obstruktivní a idiopatická forma. Alkoholická etiologie byla prokázána u 73,1 % vyšetřených, ve 21,5% se jednalo o chronickou obstruktivní formu pankreatitidy a pouze ve 5,4 % jsme zařadili nemocné do skupiny idiopatické pankreatitidy. Výsledky: Karcinom pankreatu v terénu chronické pankreatitidy jsme nalezli celkem u 13 osob (5,8 %), u tři nemocných s chronickou pankreatitidou byl prokázán karcinom žaludku a u jednoho ze sledovaných karcinom jícnu. Malignita pankreatu byla prokázána především u nemocných s alkoholickou formou pankreatitidy. V intervalu 14 let zemřelo 11 osob, z toho v 8 případech v souvislosti s karcinomem pankreatu. Maximum diagnostikovaných karcinomů bylo u osob starších 50 let s trváním chronické pankreatitidy delší 5 let. Závěr: Pankreatický i mimopankreatický karcinom s lokalizací v gastrointestinálním traktu patří mezi závažné komplikace dlouhodobě probíhající chronické nehereditární pankreatitidy. Systematickou dispenzarizaci osob s chronickou nehereditární pankreatitidou je třeba proto provádět cíleně se zaměřením na časnou diagnostiku gastrointestinálních a pankreatických malignit.


Celiakie a kostní metabolismus
září 2009Celiakie (59)
Čas. Lék. čes. 2009, 148: 246 - 248
Celiakie a její vztah ke kostnímu metabolismu
Žofková I.
Endokrinologický ústav, Praha
Souhrn:
Celiakie (netropická sprue) je autoimunitní onemocnění střevní sliznice, které obvykle vzniká u jedinců přecitlivělých na lepek. Objevit se může v kterémkoliv věku, nejčastěji však v rané dospělosti. Kromě střevní symptomatologie – distenční bolesti břicha, průjmy a hubnutí – bývá celiakie často provázena komplikacemi extraintestinálními, mj. také osteopenií, osteoporózou nebo osteomalacií. Nadprodukce cytokinů IL-1alfa, IL-1beta a TNF-alfa zvyšuje resorpci kosti, jež je dále akcelerována hyperparatyreózou související s malabsorpcí kalcia a vitaminu D. Důsledkem interakce obou těchto mechanismů je zrychlení úbytku kostní hmoty. Podobně jako klasická (symptomatická) celiakie je s rizikem osteoporotických nebo osteomalatických fraktur spojena i okultní forma onemocnění, častá zvláště ve stáří. Diagnóza je založena na pozitivitě IgA a IgG antigliadinových a endomysiálních protilátek a charakteristickém endoskopickém nálezu zánětu a atrofie sliznice duodena. Plošný screening celiakie u nemocných s osteoporózou je považován za velmi dubiózní. Vyšetření by však mělo být vždy provedeno u pacientů s nevysvětlitelnou hyperparatyreózou nebo dalšími autoimunitními chorobami (diabetes mellitus 1. typu, chronická tyreoiditida), u premenopauzálních žen a u mužů, kteří nedosáhli přiměřeného vrcholu kostní hmoty. Naopak podrobná analýza metabolismu kalcia včetně ukazatelů kostní remodelace a rentgenová denzitometrie kosti (DXA) jsou doporučovány u všech nemocných s prokázanou celiakií. V práci je diskutována efektivita bezlepkové diety, suplementace vitaminem D a kalciem a léčba bisfosfonáty. Příslibem do budoucnosti je nová molekula s reparačním účinkem na střevní sliznici (AT-1001).


Testy FOBT okultního krvácení
červenec 2009Tlusté střevo (58)
Interní Med. 2009; 11(4): 193–196
Principy testů určených k detekci okultního krvácení do stolice a jejich charakteristika
Chrastina J.
Fakulta zdravotnických věd UP v Olomouci
Souhrn:
Článek shrnuje principy jednotlivých testů k detekci okultního krvácení do stolice (nejen při podezření na diagnózu kolorektální karcinom). Článek je zaměřen na výhody i nevýhody jednotlivých v současnosti užívaných principů testování. Příspěvek seznamuje čtenáře s jednotlivými typy testů určených k detekci okultního krvácení ve stolici. Příspěvek rovněž vychází ze změn v provádění screeningu kolorektálního karcinomu od ledna 2009. Klíčová slova: testování, TOKS, okultní krvácení, diagnostika, stolice, kolorektální karcinom, guajakový test, imunochemický test.


Molekulární biologie a karcinom pankreatu
květen 2009Pankreas (57)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(2): 58 - 64
Molekulární patogeneze karcinomu pankreatu
Hucl T, Špičák J.
Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Praha
Souhrn:
Karcinom pankreatu představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí na malignitu u obou pohlaví. Snaha o pochopení molekulárně biologických procesů vedoucích postupně k jeho vzniku může tuto nepříznivou prognózu změnit, ať už umožněním včasné diagnostiky či cílené racionální terapie. Pravděpodobně více než desetina karcinomů vzniká v důsledku vrozené predispozice, za kterou jsou odpovědné geny BRCA2, CDKN2A, LKB1 či PRSS1. Stejně jako jiné epitelové karcinomy vzniká karcinom pankreatu postupnou progresí z neinvazivních prekurzorů. Tyto prekurzory, nazývané PanIN (Pancreatic Intraepithelial Neoplasia) společně s IPMN (Intraductal Papillary Mucinous Neoplasms) a MCN (Mucinous Cystic Neoplasms) tvoří skupinu lézí s maligním potenciálem, z nichž některé mohou být detekovatelné zobrazovacími metodami. Histologická progrese sleduje progresi genetickou. Vedle dobře známých mutací (K-ras, CDKN2A, p53, SMAD4) je dnes intenzivně studována role genů signální dráhy Fanconiho anémie. Znalost specifických genetických alterací je základem pro užití cílené racionální terapie. Souhrn identifikace pacientů s vrozenou predispozicí, včasné rozpoznání prekurzorů karcinomu pankreatu či nalezení specifických genetických či negenetických alterací umožňujících racionální terapii představují určitou naději na včasnou diagnostiku a účinnou léčbu tohoto onemocnění.


Stanovení kalprotektinu ve stolici
březen 2009Crohnova choroba (56)
Epidemiol. Mikrobiol. Imunol. 2008, 57/4: 147 - 153
Stanovení koncentrace kalprotektinu ve stolici u nemocných s idiopatickými střevními záněty - srovnání dvou komerčních testů
Malíčková K., Janatková I., Bortlík M., Komárek V., Lukáš M.
Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN a 1. LF UK, Klinické a výzkumné centrum pro idiopatické střevní záněty ISCARE IVF a 1. LF UK, Ústav biologie a lékařské genetiky VFN a 1.LF UK, Praha
Souhrn:
Úvod: Vyšetření fekálního kalprotektinu je neinvazivní, jednoduchá, časově i finančně nenáročná diagnostická metoda, sloužící k odlišení funkčních poruch zažívacího ústrojí od zánětem provázeného organického postižení a k predikci hrozícího relapsu nespecifického střevního zánětu. V posledním roce se objevily komerčně dostupné diagnostické soupravy, využívající monoklonálních nebo polyklonálních protilátek proti heterodimetickému komplexu kalprotektinu k detekci koncentrace fekálního kalprotektinu metodou enzymové imunoanalýzy (ELISA). Cíl práce: Srovnání dvou ELISA metod stanovení fekálního kalprotektinu, které se navzájem liší použitou protilátkou (monoklonální versus polyklonální). Materiál a metodiky: Byly studovány ELISA soupravy Calprotectin ELISA (Bühlmann, Bazilej, Švýcarsko), ve které je použita monoklonální protilátka, a PhiCalTM Calprotectin ELISA (R-Biopharm, Darmstadt, Německo) využívající polyklonální protilátku proti kalprotektinu. Vyšetřili jsme eluáty stolice nemocných s Crohnovou nemocí (CN, n = 36), ulcerózní kolitidou (UC, n = 29) a kontrolní vzorky, kterými byly eluáty stolice zdravých osob (n = 98). Analýzou získaných dat byly pomocí softwaru Statistica CZ 8.0 (Statsoft, Tulsa, USA) stanoveny parametry variability měření (linearita, opakovatelnost, stabilita), senzitivita a specificita testů a bylo provedeno srovnání metod. Výsledky: Obě studované soupravy vykázaly velmi uspokojivé hodnoty přesnosti stanovení (intra- a inter-assay < 10%). Dilučním testem linearity byly prokázány lepší hodnoty u soupravy firmy Bühlmann, a to zejména u vysokých koncentrací kalprotektinu. Výsledky získané dvěma metodami navzájem uspokojivě korelovaly: Pearsonův korelační koeficient r = 0,83, limitní diference podle Blanda-Altmana se pohybovaly v rozmezí –17% až 30%. Diagnostická senzitivita testů byla 79 % pro soupravu Calprotectin ELISA Bühlmann a 74 % pro soupravu Calprotectin ELISA R-Biopharm, specificita 87 % pro soupravu Calprotectin ELISA Bühlmann a 84 % pro soupravu Calprotectin ELISA R-Biopharm. Závěry: Obě studované soupravy mají dobré a srovnatelné parametry měření, u testu využívající monoklonální protilátky proti kalprotektinu jsme zjistili vyšší hodnoty senzitivity a specificity. Dostupnost, citlivost a výkonnost ELISA testů fekálního kalprotektinu lze dobře využít v klinické praxi.


Genové exprese u ulcerózní kolitidy
leden 2009Ulcerózní kolitída (55)
Čes.Slov.Gastroent.Hepatol. 2008; 62(6) 314 - 320
Změny genové exprese asociované s DALM u ulcerózní kolitidy
Švec J, Musílková J, Bryndová J, Jirásek T, Mandys V, Kment M, Pácha J.
2.interní klinika-3.LFUK a FNKV, Fyziologický ústav AVČR, Ústav patologie 3.LFUK a FNKV, Praha
Souhrn:
Úvod: Dlouhotrvající ulcerózní kolitida (UC) je spojena se zvýšeným rizikem vzniku kolorektálního karcinomu (CRC). Nárůst exprese některých proproliferativních a antiapoptotických genů, jako jsou survivin, katalytická podjednotka telomerázy (hTERT), integrinová kináza (ILK) a transkripční faktory c-MYB a Tcf-4, byl nalezen během vzniku a vývoje mnoha lidských malignit včetně kolorektálního karcinomu. Cíl studie: Ve studii jsme stanovili expresi výše zmíněných markerů a prozánětlivých enzymů cyklooxygenázy 2 (COX-2) a inducibilní NO syntázy (iNOS) v bioptických vzorcích ulcerózní kolitidy s neoplastickými změnami epitelu a ve vzorcích pacientů operovaných pro kolorektální karcinom. Materiál a metodika: Hladiny transkriptů byly měřeny pomocí kvantitativní PCR v 19 vzorcích od pacientů s chronickou ulcerózní kolitidou a 12 vzorcích pacientů operovaných pro kolorektální karcinom. Výsledky: Tkáňové vzorky získané od nemocných s neoplastickými změnami vykazovaly signifikantně zvýšené transkripty pro survivin, c-MYB, Tcf-4, COX-2 a iNOS, zatímco exprese hTERT a ILK nebyla zvýšena. Naopak ve vzorcích karcinomu tlustého střeva byla zvýšena exprese nejen survivinu, c-MYB, Tcf-4, COX-2, iNOS, ale také hTERT. Závěr: Získané výsledky naznačují, že transkripční aktivace hTERT a ILK se pravděpodobně objevuje v pozdějších stadiích vývoje kolorektálního karcinomu, zatímco zvýšení exprese survivinu, c-MYB a Tcf-4 je spojeno se vznikem neoplazie a zdá se, že by jejich stanovení mohlo sloužit jako časný marker kolorektální kancerogeneze asociované s ulcerózní kolitidou.


Novinky v bezlepkové dietě
listopad 2008Celiakie (54)
Interní Med. 2008; 10 (3): 113–116
Novinky v bezlepkové dietě
Kohout P.
II. interní klinika, Thomayerova nemocnice, Praha
Celiakie je autoimunitní choroba, při které dochází u predisponovaných jedinců k poškození enterocytů po podání lepku, resp. jeho toxických peptidů, v potravinách, které obsahují pšenici, žito, ječmen či oves. Toxické peptidy jsou při svém průchodu střevní stěnou deamidovány (působením tkáňové transglutaminázy) a v lymfatické tkáni střeva (GALT) dochází ke vzniku protilátek proti nim. Ty mají zkříženou aktivitu proti antigenům buněk tenkého střeva (enterocytů), jejich působením dochází k různě závažnému poškození střevní sliznice a ke vzniku různě vyjádřených klinických příznaků. Klinické příznaky můžeme ovlivnit eliminací lepku a jeho toxických peptidů z potravy, což v poslední době neznamená pouze hledání nových bezlepkových potravin.


Celiakie - celosvětová choroba mnoha tváří
září 2008Celiakie (53)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2008; 62(4): 187-189
Celiakie - celosvětová choroba mnoha tváří
Frič P.
Interní klinika 1. LF UK a VFN a Ústřední vojenské nemocnice, Praha
Celiakie je autoimunitní hereditární onemocnění způsobené trvalou nesnášenlivostí lepku (glutenu), tj. hlavní bílkovinné složky v povrchní části pšenice, žita a ječmene. Jde o geneticky podmíněnou ztrátu orální tolerance na jeho některé štěpné produkty (peptidy), které vyvolávají u disponovaných jedinců trvalou tvorbu protilátek k těmto peptidům a i k některým vlastním bílkovinám lidského organismu (autoprotilátek). V současné době jsou definitivně překonána dvě dogmata dlouhodobě spojovaná s celiakií. Celiakie není jen chorobou dětského věku, z níž se vyroste. Nevyskytuje se jen v zemích mírného klimatu (jako tzv. netropická sprue). tomu právě naopak. Celiakie se vyskytuje u dětí i dospělých ve všech zemích světa. Přiléhavě byla planeta Země označena za globální vesnici celiakie. Současné údaje o prevalenci opírají především o screeningová data získaná v rozsáhlých populačních souborech stanovením protilátek a vyšetřením vzorku střevní sliznice. Tyto studie z 10 evropských zemí, USA a severní Afriky zjistily prevalenci 1:70 až :550, což znamená dramatické zvýšení prevalence ve srovnání s dřívějšími údaji. Prevalence celiakie v celkové populaci USA je blízká hodnotě 1:100 a celkový počet celiaků v Severní Americe se odhaduje na 3 miliony(1,2). Stejný počet se předpokládá v Evropě. V České republice činí kvalifikovaný odhad 40 000-50 000 celiaků při prevalenci 1:200 až 1:250. V současnosti je diagnostikováno a dispenzarizováno jen 10-15 % celkového počtu(3). Prevalence celiakie závisí také na množství lepku v potravě a je vysoká v zemích Středního východu, severozápadní a východní Afriky, Jižní Ameriky a jižní Asie. Celiakie v rozvojových zemích je mimořádně významný problém veřejného zdravotnictví, neboť chybí program umožňující diagnostiku a léčení všech postižených a bezlepkové suroviny a potraviny nejsou z různých důvodů dostupné. Celiakie však přibývá také v rozvinutých zemích. Celková prevalence celiakie ve Finsku se v průběhu 20 let zdvojnásobila (1978-1980: 1,05%, 2000-2001: 1,99%) podobně jako u diabetů. Vzestup je způsoben nejen lepší diagnostikou, ale pravděpodobně se na něm podílejí také faktory prostředí.


Cyklooxygenáza-2 v pankreatických lézích
červenec 2008Karcinom pankreatu (52)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2008; 62(3):157-162
Imunohistochemická analýza exprese cyklooxygenázy-2 v premaligních a maligních duktálních pankreatických lézích
Hermanová M, Trna J, Nenutil R, Ševčíková A, Dítě P.
I. patologicko-anatomický ústav LF MU a FN u sv. Anny, lnterní gastroenterologická klinika LF MU a FN, Oddělení onkologické a experimentální patologie, Masarykův onkologický ústav, Brno
Souhrn:
Cíl studie: Cyklooxygenáza-2 (COX-2) je enzymem, který hraje klíčovou roli v procesech zánětu a karcinogeneze. Je molekulou úzce spjatou s onkogenezí pankreatického duktálního adenokarcinomu, která je mnohostupňovým procesem charakterizovaným progresí z normálního duktálního epitelu přes spektrum neinvazivních pankreatických intraepiteliálních neoplazií (PanIN) ve struktury invazivního adenokarcinomu. Materiál a metodika: Byla provedena imunohistochemická analýza exprese COX-2 v 95 resekátech pankreatu s verifikovaným duktálním adenokarcinomem. Bylo vyšetřeno 95 adenokarcinomů, 155 PanIN lézí a 70 normálních duktů. Výsledky: Signifikantní exprese COX-2 byla prokázána u PanIN lézí (52,9 %) a v 76 adenokarcinomech (80 %). Exprese COX-2 narůstala progresivně se závažností duktální léze (p < 0,00001). Byly prokázány statisticky signifikantní rozdíly v expresi COX-2 mezi normálními dukty a low PanIN lézemi (p = 0,0042) i mezi low a high PanIN lézemi (p < 0,0001). Nebyla zjištěna statisticky signifikantní korelace mezi stupněm diferenciace adenokarcinomu a úrovní exprese COX-2 (p = 0,2). Závěr: Výsledky prezentované podpořily koncept modelu pankreatického duktálního adenokarcinomu a role COX-2 v onkogenezi pankreatického . COX-2 představuje možný terapeutický cíl pro potenciální chemoprevenci pankreatického duktálního adenokarcinomu selektivními inhibitory COX-2.


Biopsie z duodena během gastroskopie
květen 2008Celiakie (51)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2007; 61(5): 245-248
Rutinní biopsie z duodena prováděná během gastroskopie - jedna z možností vyhledávání asymptomatické celiakie
Kollárová H, Pektor R, Šmajstrla V, Dvořáčková J, Shonová O, Janoutová G, Janout V.
Ústav preventivního lékařství LF UP, Zdravotně sociální fakulta OU, Vitkovická nemocnice blahoslavené Marie Antoníny, CGB laboratoř, spol. s r.o., Ostrava a Gastroenterologické oddělení. Nemocnice České Budějovice, a.s.
Souhrn:
Cíl studie: Celiakální sprue má mnohem vyšší výskyt v populaci, než se dříve předpokládalo. Řada pacientů s celiakií trpí atypickou či asymptomatickou formou. Někteří nemocní nereagují na bezlepkovou dietu, která je doposud jedinou možnou léčbou. Pacienti s celiakií jsou diagnostikováni na základě klinického obrazu, ale především se jedná o histologický nález z duodena nebo jejuna a pozitivitu protilátek (EMA, tTGA). Cílem práce je zachytit pacienty s atypickou či asymptomatickou formou během běžné gastroskopie, která není indikována z důvodu diagnostiky celiakie. Metodika: Lékař provede odběr tkáně z duodena výkonem, který není nějak zatěžující pro pacienta, ale pro diagnostiku celiakální sprue je vysoce přínosný. Výsledky: Během 4 let výzkumu se podařilo endoskopovat a odebrat vzorky u 765 osob. Potvrdit diagnózu celiakie se podařilo u 17 pacientů (2,22%). Závěr: Rutinní biopsie duodena prováděná při endoskopických vyšetřeních horního zažívacího traktu je vhodnou a nezatěžující metodou k zachycení pacientů s atypickou a asymptomatickou celiakií.


ANCA, ASCA, ABBA u idiopatických střevních zánětů
březen 2008 Idiopatické střevní záněty (50)
Čas. Lék. čes., 2007, 146: 863 - 867
Význam sérových protilátek ANCA, ASCA, ABBA u idiopatických střevních zánětů
Pintér M., Pintérová Kolesárová M., Drahošová M., Rejchrt S., Douda T., Tachecí I., Kopáčová M., Bureš J.
II. interní klinika LF UK a FN a Subkatedra gastroenterologie; Ústav klinické imunologie a alergologie LF UK a FN, Hradec Králové
Souhrn:
Východisko. Přesná diagnostika a rozlišení idiopatických střevních zánětů je důležitá pro naplánování strategie léčby. Cílem této práce bylo odpovědět na otázku, jaký je význam mezi vyšetřovanými protilátkami ANCA, ASCA ve třídě IgG a IgA a ABBA a idiopatickými střevními záněty. Metody a výsledky. Bylo vyšetřeno celkem 40 pacientů s idiopatickým střevním zánětem (28/40 s Crohnovou chorobou, 12/40 s ulcerózní kolitidou) a 32 zdravých kontrol. Stanovovány byly sérové protilátky ANCA, ASCA IgG, IgA a ABBA. Protilátky ANCA byly stanoveny imunofluorescenčně (Binding Site, V. Británie). Protilátky ASCA byly stanoveny metodou ELISA (AeskuDiagnostics, Německo). ABBA protilátky byly vyšetřovány pomocí protilátky SWAHU (fluoresceinizotioikyanátem značené zvířecí antiglobuliny), Sevapharma a.s. C-reaktivní protein (CRP) byl stanoven imunoturbidimetricky na přístroji Roche/Hitachi RP. Klinická data byla získána z dokumentace. Výsledky. Specificity všech testů byly vysoké (ASCA IgA a IgG u Crohnovy choroby 96,2 %, ANCA protilátky u ulcerózní kolitidy 100%) na rozdíl od senzitivit (42,9% ASCA IgG, 67,9% ASCA IgA u Crohnovy choroby, 33,3 % ANCA u ulcerózní kolitidy). ABBA protilátky měly nízkou specificitu i senzitivitu (46,4 % a 37,5 % u Crohnovy choroby, 41,7 % a 37,5 % u ulcerózní kolitidy). Pozitivní prediktivní hodnota testu u Crohnovy choroby pro ASCA IgG 92,3 %, IgA 95 %, pro ANCA u ulcerózní kolitidy dosahovala 100 %. Kombinace ASCA+/ANCA- u Crohnovy choroby a ASCA-/ANCA+ u ulcerózní kolitidy neovlivnila pozitivní prediktivní hodnotu. ASCA IgA+/ABBA+ měla u Crohnovy choroby 100% specificitu i pozitivní prediktivní hodnotu. ANCA+/ABBA- měla 100% specificitu i pozitivní prediktivní hodnotu u ulcerózní kolitidy. Přítomnost protilátek nebyla ovlivněna lokalizací a formou onemocnění. Hodnota C-reaktivního proteinu významně neovlivnila přítomnost vyšetřovaných protilátek. Závěry. ASCA IgA, IgG a ANCA protilátky jsou vhodnými markery pro diagnostiku idiopatických střevních zánětů na rozdíl od ABBA protilátek. Kombinací ASCA a ANCA protilátek s ABBA protilátkami se však zvyšuje přesnost sérologické diagnostiky idiopatických střevních zánětů, tedy konkrétně ASCA IgA+/ABBA+ u Crohnovy choroby a ANCA+/ABBA- u ulcerózní kolitidy.


Screening KRCA - TOKS test, kolonoskopie
leden 2008 Kolorektální karcinom (49)
Čas. Lék. čes., 2007, 146: 950 - 954
Skrínink sporadického kolorektálního karcinomu v České republice
Zavoral M., Závada F.
Interní klinika 1. LF UK a ÚVN, Praha Subkatedra gastroenterologie IPVZ, Praha
Souhrn:
Epidemiologická data kolorektálního karcinomu jsou pro Českou republiku mimořádně nepříznivá. Vysoká míra incidence (78/100 000 – rok 2004) a mortality (43/100 000 – rok 2004) se v posledních letech prakticky nemění. Není zcela jasné, do jaké míry tato skutečnost odráží nepříznivé genetické pozadí české populace, faktory životního prostředí anebo zdejší dietní zvyklosti. Česká gastroenterologická společnost zahájila populační skrínink asymptomatických jedinců v roce 2000. Dvoustupňový systém je založen na kombinaci testu na okultní krvácení (TOKS) v dvouletém intervalu a kolonoskopie u pozitivních. Testování TOKS probíhá v ordinaci praktických lékařů, kolonoskopická vyšetření poskytuje síť endoskopických pracovišť. V letech 2003, 2004 a 2005 bylo provedeno 207 636, 232 930, resp. 239 795 vyšetření TOKS, 86 342, 95 686, resp. 98 134 kolonoskopií a 20 756, 23 802 resp. 24 957 endoskopických polypektomií. Míra akceptability a diagnostická výtěžnost se mezi lety 2001–2005 zdvojnásobily. Každý šestý karcinom byl v roce 2005 diagnostikován díky skríninkovému programu.


Nádorový marker M2-pyruvát kináza v diagnostice pankreatu
listopad 2007 Karcinom pankreatu (48)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2007; 61(4): 217-220
Nádorový marker M2-pyruvát kináza v diferenciální diagnostice chronické pankreatitidy a karcinomu pankreatu
Novotný I, Dítě P, Dastych M, Žákova A, Trna J, Novotná H, Nechutová H.
Interní hepato-gastroenterologická klinika, Oddělení klinické biochemie a hematologie FN, Brno
Souhrn:
Úvod: Předložená práce je příspěvkem k možnosti velice obtížné diferenciální diagnostiky mezi pankreatickým karcinomem a chronickou pankreatitidou, zvláště v případech, kdy karcinom pankreatu vznik v terénu chronické pankreatitidy. Cíl studie: V současnosti je zřejmě nejpřesnějším diagnostickým přístupem kombinace zobrazovacích metod a pod endosonografií provedená pankreatická biopsie. Avšak ani tento přístup není postupem, kdy negativní nález nádor vylučuje, a nepochybně je postupem invazivním, tj. jeho provedení musí být po splnění kritérií jak endoskopických, tak kritérií umožňujících odběr tkáně bioptickou jehlou. Materiál a metodika: Nádorové markery krevního séra jsou sice používány, ale i zde je limitací jejich senzitivita, která je většinou v rozmezí 60-70 %. V našem souboru jsme u osob s chronickou pankreatitidou, různým gradingem pankreatického karcinomu a u osob, kde pankreatický karcinom vznikl v terénu chronické pankreatitidy, vyšetřili v krevní plazmě M2-pyruvát kinázu, která jako marker přítomného nádorového bujení se ve zvýšeném množství nachází obecně u nádorů gastrointestinálního traktu. Nalezli jsme její významně zvýšení u pokročilých forem pankreatického nádoru oproti nemocným s chronickou pankreatitidou a stejně tak statisticky významně byla M2-PK zvýšena u osob s karcinomem pankreatu v terénu chronické pankreatitidy. Závěr: Z našich výsledků lze uzavřít, že stanovení M2-PK napomáhá v rozlišení mezi pankreatickým karcinomem a chronickou pankreatitidou, zvláště v případě, že změny morfologie žlázy jsou fokální, a imitují tak pankreatický karcinom.


Korelace elektrogastrografie a 13C-dechového testu
září 2007 Dechové testy (47)
Folia Gastroenterol. Hepatol. 2007; 5(1): 5 - 11
Korelace elektrogastrografie a rychlosti žaludeční evakuace stanovené dechovým testem s kyselinou 13C-oktanovou u zdravých dobrovolníků
Bureš J.,Kopáčová M.,Voříšek V.,Bukač J.,Neumann D.,Živný P.,Palička V.,Rejchrt S.
2nd Department of Medicine and Department of Paediatrics Faculty of Medicine, Charles University Hospital, Hradec Králové
Souhrn:
Evakuace žaludku je jednou z nejdůležitějších motorických funkcí gastrointestinálního traktu. Přímé měření žaludečního vyprazdňování má zásadní význam pro diagnostiku dysmotilitních poruch trávicího ústrojí. Cílem této prospektivní studie byla korelace elektrogastrografie a dechového testu s kyselinou 13C-oktanovou jako ukazatele žaludeční evakuace u zdravých dospělých dobrovolníků (5 mužů, 5 žen, ve věku 20-48 let, průměr 32; 50 % osob bylo Helicobacter pylori pozitivních). Byla zjištěna statisticky významná negativní korelace poločasu eliminace (dechového testu s kyselinou 13C-oktanovou při použití pevného testačního pokrmu) s procentuálním zastoupením normálního rytmu při postprandiálním záznamu elektrogastrografie (r = -0,632; p = 0,0498). U Helicobacter pylori negativních osob bylo vyšší procentuální zastoupení normálního rytmu a rychlejší žaludeční vyprazdňování pevné potravy ve srovnání s Helicobacter pylori pozitivními osobami, tento rozdíl však nebyl statisticky významný. Elektrogastrografie a rychlost žaludeční evakuace, stanovená dechovým testem s kyselinou 13C-oktanovou, jsou vhodné neinvazivní, navzájem se doplňující metody k vyšetření motorické funkce žaludku. Hlavní ukazatele elektrogastrografie a poločas eliminace dechového testu s kyselinou 13C-oktanovou spolu u zdravých osob navzájem korelují.


Screening kolorektálního karcinomu
červenec 2007 Kolorektální karcinom (46)
Interní Med., 2007; 9 (5): 221 - 224
Screening sporadického kolorektálního karcinomu v ČR
Frič P., Zavoral M., Seifert B., Pokorný P., Suchánek Š.
Interní klinika 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice, subkatedra gastroenterologie IPVZ, Ústav všeobecného lékařství, 1. LF UK, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Praha
Souhrn:
Česká republika zaujímá vedoucí postavení ve světových statistikách incidence kolorektálního karcinomu (KRCA). V ČR ročně onemocní kolem 8 000 osob a asi 5 000 na tuto chorobu zemře. Tyto ztráty jsou zbytečné, neboť KRCA patří k nejlépe léčitelným nádorům, pokud se zjistí v časném stadiu. Screening KRCA byl zahájen v ČR pilotními studiemi v roce 1979. V letech 1985-1991 a 1997-1998 se uskutečnily dvě otevřené prospektivní studie zahrnující více než 120 000 probandů a studie nákladů a finančního užitku (cost-benefit). Populační screening probíhá od 1. 7. 2000 v rámci preventivních prohlídek u bezpříznakových jedinců od 50 let věku s použitím dvouetapového programu guajakový test na okultní krvácení ve stolici (gTOKS) a kolonoskopie u gTOKS-pozitivních osob. V roce 2005 bylo provedeno v ČR na jednotkách digestivní endoskopie 139 926 kolonoskopií. Z tohoto celkového počtu bylo 14 885 kolonoskopií indikováno pro pozitivní gTOKS. V tomto dílčím screeningovém souboru bylo zjištěno 951 KRCA, 4 682 osob s polypy a bylo provedeno 5 572 endoskopických polypektomií, což odpovídá 16,7%, 17,8% a 16,0% hodnot zjištěných v celém souboru. Tyto údaje dokládají význam screeningového programu pro časnou diagnostiku kolorektální neoplázie v české populaci.


Testy střevní permeability - LAMA
květen 2007 Tenké střevo (45)
Klin. Biochem. Metab., 15 (36), 2007, No. 1, p. 35 – 38
LAMA-test střevní propustnosti; srovnání GC a enzymatické metody
Dastych M., Hyšpler R., Dastych M. jr., Novotná H., Číhalová J.
Oddělení klinické biochemie a hematologie, Interní gastroenterologická klinika Fakultní nemocnice, Brnoů Klinika geriatrická a metabolická Fakultní nemocnice, Hradec Králové
Souhrn:
Cíl práce: Diferenční sacharidový absorpční test se široce používá pro vyšetření střevní propustnosti. Metodou volby pro stanovení manitolu a laktulózy v moči jsou chromatografické metody (GC, HPLC). V současné době jsou dostupné komerční enzymatické testy pro stanovení těchto cukrů v moči. Srovnávali jsme výsledky plynové chromatografie a enzymatické metody. Metodika: Bylo vyšetřeno 17 vzorků moči pacientů, kteří podstoupili LAMA test, za použití plynové chromatografie a enzymatické metody na stanovení laktulózy a manitolu v moči. Výsledky těchto metod byly srovnány pomocí regrese podle Passinga-Bablocka. Výsledky: Regrese podle Passinga-Bablocka vykazuje přítomnost proporcionální odchylky, pozitivní v případě manitolu (y = 1,1994 x – 0,6512) a negativní v případě laktulózy (y = 0,8125 x – 0,0382). Patologicky zvýšená střevní propustnost byla stanovena v 6 případech GC metodou a v 5 případech enzymatickou metodou. Závěry: Mezi GC a enzymatickou metodou na stanovení manitolu a laktulózy v moči existují proporcionální odchylky. Diagnostická použitelnost obou metod byla v našem souboru pacientů srovnatelná.


Transplantace pankreatu v IKEMu
březen 2007 Pankreas (44)
Prakt. Lék., 2007, 87, No. 2, pp. 76-81
Tři sta transplantací pankreatu v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze
Saudek F., Adamec M., Bouček P., Kožnarová R., Lipár K., Janoušek L., Vlasáková Z., Lánská V., Bartoš V.
Klinika diabetologie, Klinika transplantační chirurgie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha
Souhrn:
Transplantace pankreatu představuje v současné době jedinou standardní metodu, jak u pacientů s diabetem 1. typu navodit dlouhodobou normoglykémii. Provádí se nejčastěji v kombinaci s transplantací ledviny a jen výjimečně jako samostatný výkon. Od první transplantace pankreatu v IKEM v roce 1983 zde bylo provedeno již více než 300 těchto výkonů. Cílem sdělení je zhodnotit výsledky v jednotlivých etapách. V 38 případech (1983-1990) se jednalo o transplantaci segmentu pankreatu s obliterací vývodu. Od roku 1994 byla používána technika transplantace celého pankreatu s drenáží vývodu do močového měchýře (264 případů) a od roku 2000 s drenáží do střeva. Celkem 24x byla provedena izolovaná transplantace pankreatu u neuremického příjemce (včetně 3 retransplantací) a 13x se jednalo o transplantaci pankreatu u příjemce s již funkčním štěpem ledviny. Kumulativní přežívání pacientů a štěpů pankreatu a ledviny jsme hodnotili ve 4 různých obdobích podle roku provedení transplantace. Jednoroční a tříleté necensorované přežívání pacientů, štěpů pankreatu a štěpů ledviny u kombinovaných transplantací provedených v letech 2000-2006 bylo 96, 76 a 82 % a bylo srovnatelné s výsledky transplantací provedených v USA. Nejčastější příčinou ztráty funkce štěpu pankreatu v prvním roce zůstávají zatím chirurgické komplikace, i když počet urologických komplikací výrazně klesl po zavedení střevní drenáže pankreatického vývodu. Ve srovnání se skupinou léčenou jen transplantací ledviny se podařilo při dlouhodobém sledování prokázat lepší kvalitu života a příznivější průběh diabetické retinopatie a polyneuropatie. I když úspěšná izolovaná transplantace pankreatu kompletně odstranila život ohrožující hypoglykemické stavy, přežívání štěpů pankreatu je v této skupině zatím horší, než při transplantaci kombinované. Kombinovaná transplantace ledviny a pankreatu představuje stále optimální možnost léčby uremických diabetiků 1. typu a její dlouhodobé výsledky jsou nyní velmi dobré, i když se dále zlepšují jen málo. Izolovaná transplantace pankreatu zůstává vyhrazena pro úzkou skupinu pacientů s velmi labilním diabetem. Alternativu nyní představuje transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků, jež je pro pacienta podstatně bezpečnější, ale dlouhodobé výsledky jsou zatím horší.


Geneticky podmíněné poruchy sekrece žluči
leden 2007 Cholestáza (43)
Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2006; 60(5): 218 - 221
Vrozené cholestatické syndromy
Režnáková S, Jirsa M, Hřebíček M, Vítek L.
Laboratoř experimentální hepatologie a Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Laboratoř hepatologie, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, Ústav dědičných metabolických nemocí a IV. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha
Souhrn:
Práce uvádí přehled současných poznatků o geneticky podmíněných poruchách sekrece žluči, mezi které patří progresivní familiární intrahepatální cholestáza, benigní rekurentní intrahepatální cholestáza, některé formy intrahepatální těhotenské cholestázy a poruchy syntézy žlučových kyselin. V závěru je uveden stručný seznam dalších vzácných nozologických jednotek. Nejčastější vrozenou cholestázou je deficit kanalikulární pumpy pro lecitin ABCB4/MDR3, který zahrnuje široké spektrum projevů od progresivní familiární intrahepatální cholestázy 3. typu po cholestázu indukovanou orálními kontraceptivy.


Klinické projevy céliakie
listopad 2006 Céliakie (42)
Čas. Lék. čes. 2006, 145/6: 470 - 474
Měnící se klinický obraz celiakální sprue v dětském věku
Frühauf P., Lojda Z., Fabianová J., Sedláčková M.
Klinika dětského a dorostového lékařství, Laboratoř pro histochemii a histopatologii, 1. LF UK a VFN, Praha
Souhrn:
Východisko. Celiakální sprue je považována za druhé nejčastější chronické onemocnění v dětském věku po alergických chorobách. Prevalence onemocnění je v současné době udávána až kolem 1 % obyvatel Severní Ameriky a západní Evropy. Etiologie celiakální sprue je jako u dalších chronických chorob multifaktoriální. Patogeneticky se jedná se o autoimunitní onemocnění, jehož hlavním autoantigenem je tkáňová transglutamináza. Postihuje jedince, kteří jsou nositeli HLA-DQ2 nebo HLA-DQ8 genu a kteří byli exponováni pšeničnému gliadinu nebo podobným aminokyselinám (prolaminům) v žitě a ječmenu. Cílem práce bylo určit, zda se u našeho souboru dětí změnily klinické projevy celiakální sprue v průběhu minulých 23 let. Metody a výsledky. Bylo vyšetřeno 48 dětí, u nichž byla celiakální sprue diagnostikována vyšetřením histopatologického a histochemického nálezu na sliznici tenkého střeva z bioptického vzorku. U dětí vyšetřených v období 5 let (1982–1987) byl dominujícím příznakem celiakální sprue průjem. U stejného počtu dětí, vyšetřených v období 7 měsíců v letech 2004–2005 byl počet příznaků intestinálních a extraintestinálních u celiakální sprue vyrovnaný, vyskytly se také tzv. spící formy. Závěry. Diskutovány otázky, jaké jsou spouštěcí mechanizmy a rizika vzniku celiakálního sprue a proč je v současnosti celiakální sprue diagnostikována až u starších dětí než dříve.

Hereditární adenomatózní polypóza
září 2006 Polypóza kolorekta (41)
Čas. Lék. čes., 2006, 145/6: 475 - 479
Hereditární formy kolorektální adenomatózní polypózy
Kohoutová M., Štekrová J., Šulová M., Zídková K., Kleibl Z., Vandrovcová J., Kebrdlová V., Kotlas J., Jirásek V. A.
Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Ústav biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK, IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Souhrn:
Východisko. Hereditární formy kolorektální adenomatózní polypózy jsou predispozicí pro vznik kolorektálního karcinomu. Mezi nejvíce studované syndromy patří familiární adenomatózní polypóza, podmíněná zárodečnými mutacemi v genu APC a nedávno definovaná autozomálně recesivně dědičná forma polypózy, podmíněná zárodečnými mutacemi v genu MYH. Cílem práce je stanovení genetických příčin kolorektální polypózy, určení frekvence a typu kauzálních zárodečných mutací v genu APC a MYH v souboru rodin s výskytem kolorektální polypózy v české populaci a jejich korelace s fenotypem. Metody a výsledky. Vyšetření genu APC bylo provedeno v souboru 103 probandů postižených FAP metodou detekce zkráceného proteinu a denaturační gradientové elektroforézy. Vyšetření genu MYH bylo provedeno v souboru 60 nepříbuzných pacientů, u nichž nebyla standardními metodami zachycena zárodečná mutace v genu APC. Mutační analýza byla provedena metodou DHPLC (Denaturing High Performance Liquid Chromatography). V obou případech byly zachycené mutace identifikovány sekvenací příslušných úseků genů. Celkem bylo zachyceno 51 zárodečných mutací v genu APC u 72 probandů, což představuje přibližně 70% záchyt mutací (69,9 %), z toho 31 dosud nepopsaných mutací, unikátních pro českou populaci. Molekulárně genetická analýza genu MYH v souboru 60 probandů odhalila 15 variací v sekvenci DNA (25 %), z toho dva pacienty (3,3 %), kteří byli složenými heterozygoty pro nejčastější varianty p.Y165C a p.G382D a 13 polymorfismů nebo intronických změn (21,7 %), z toho 5 nově popsaných. Závěry. Spektrum mutací v genu APC se v české populaci neliší od zahraničních údajů, zatímco význam změn nalezených v genu MYH je předčasné posuzovat. Význam práce spočívá zejména v možnosti časné presymptomatické diagnostiky onemocnění u jedinců v 50% riziku onemocnění a v možnosti diferenciální DNA diagnostiky mezi jednotlivými typy hereditárních forem kolorektální polypózy.

Stanovení elastázy - 1 ve stolici
červenec 2006 Chronická pankreatitída (40)
Čas. Lék. čes., 2006, 145/6: 480 - 483
Stanovení elastázy I ve stolici – využití v diagnostice chronické pankreatitidy
Krechler T., Kocna P., Vaníčková Z., Švestka T., Lukáš M., Doseděl J., Kohout P., Žák A.
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK, Nemocnice U Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Fakultní Thomayerova nemocnice 1. LF UK, Praha
Souhrn:
Východisko. Diagnóza chronické pankreatitidy se opírá v současné době o zobrazovací metody. Tyto metody však popisují morfologické změny v pankreatických vývodech a v parenchymu žlázy, ale nic nevypovídají o funkčním postižení žlázy. Cílem naší studie bylo stanovení elastázy I ve stolici jako jednoduchého testu zevně sekretorické funkce pankreatu u pacientů s chronickou pankreatitidou. Koncentrace elastázy I ve stolici byly korelovány se stupněm postižení parenchymu pankreatu u pacientů s chronickou pankreatitidou a dále bylo provedeno srovnání s kontrolní skupinou, kterou tvořili pacienti s jiným onemocněním. Metody a výsledky. Stanovení elastázy I ve stolici je jednoduchý, neinvazivní test, který koreluje s postižením pankreatické tkáně v rámci chronické pankreatitidy a je při diagnostice chronické pankreatitidy rutinně využíván. Klasifikace chronické pankreatitidy spočívá v současné době především na hodnocení morfologických změn v pankreatickém vývodném systému. Chybí klasifikace, která by postihovala současně vztah morfologických změn a ztráty funkce pankreatu. V naší studii jsme využili navrhovanou novou klasifikaci chronické pankreatitidy, která byla přednesena v Bernu v roce 2000 (1). Jedná se o návrh nové klasifikace, která by zahrnovala morfologické a funkční hledisko. Z hlediska stupně postižení jsou pacienti rozděleni do několika skupin. Byla stanovena koncentrace elastázy I ve stolici pomocí monoklonální protilátky. Vyšetření bylo provedeno u 196 pacientů s diagnózou chronické pankreatitidy etylické etiologie. Hodnoty elastázy I ve stolici byly porovnány u jednotlivých skupin ve vztahu k tíži postižení pankreatu. Jako kontrolní skupina byla použita skupina 144 pacientů s jinou diagnózou, než je chronická pankreatitida. Vyšetření elastázy I ve stolici představuje jednoduchý a neinvazivní test exokrinní funkce pankreatu, který velmi dobře koreluje se stupněm postižení pankreatu dle nově navrhované klasifikace chronické pankreatitidy. Pacienti s nejtěžším stupněm postižení mají významně nižší hladiny elastázy I ve stolici ve srovnání s pacienty jak z kontrolní skupiny, tak s pacienty s chronickou pankreatitidou, kteří nemají klinické komplikace nebo vyjádřenou exokrinní či endokrinní poruchu funkce pankreatu. Závěry. Vyšetření elastázy I ve stolici hraje významnou roli jednak v diagnostice těžkých případů chronické pankreatitidy a dále pak ve sledování dynamiky onemocnění u pacientů se středně těžkým poškozením pankreatu.

Autoimunní gastritis
květen 2006 Žaludek - gastritída (39)
Čes.-slov. Patol., 41, 2005, No. 4, p. 137 - 142
Autoimunní gastritis. Klinickopatologická studie 25 případů
Chlumská A., Boudová L., Beneš Z., Zámečník M.
Šikl’s Department of Pathology, Faculty Hospital, Charles University; Laboratory of Surgical Pathology, Pilsen; Department of Hepatogastroenterology, Thomayer Faculty Hospital,Charles University, Prague,
Souhrn:
Bioptické hodnocení autoimunní gastritidy (AG) je v časné fázi onemocnění a často i u pokročilého zánětu s kompletní atrofií korporální sliznice žaludku obtížné. Ke stanovení diagnózy AG se v posledních letech doporučuje posuzování několika histologických nálezů, doplněné imunohistochemickým průkazem buněk podobných enterochromafinním (ECL) buňkám a G buněk. Histologické nálezy zahrnují mononukleární infiltraci lamina propria, ložiskovou destrukci oxyntických žlazek, intestinální metaplazii (IM), pylorickou metaplazii a pseudohypertrofii parietálních buněk. Tato kritéria autoři použili při bioptickém vyšetřování korporální sliznice žaludku u 25 nemocných s achlorhydrií a/nebo megaloblastickou anémií; u části nemocných byly uvedeny nepříznačné gastrointestinální potíže. U 24 nemocných se věk pohyboval mezi 46–79 lety, jeden muž byl 31letý. Histologický nález v korporální sliznici žaludku odpovídal u všech nemocných chronické gastritidě s ložiskovou kompletní IM a s pokročilou pylorickou metaplazií, u 4 nemocných byla nalezena fokální destrukce oxyntických žlázek, u dalších dvou pankreatická metaplazie acinárního typu a u 31letého muže minimální ložisková pseudohypertrofie parietálních buněk. U jedné ženy byl diagnostikován tubulární adenom s dysplazií nízkého stupně. Imunohistochemické vyšetření s chromograninem-A prokázalo u 20 nemocných (80%) lineární nebo nodulární a jednou adenomatoidní hyperplazii ECL buněk, u ostatních nebylo možno rozlišit prostou hyperplazii od normálního počtu ECL buněk. U jedné ženy s nodulární hyperplazií ECL buněk byl při endoskopickém vyšetření odstraněn karcinoid. V reakci s protilátkou proti gastrinu se v 11 případech (44 %) v IM korporální sliznice vyskytovaly ojedinělé G buňky. U 18 nemocných byla současně vyšetřena sliznice antra žaludku. U 8 z nich měla sliznice normální nález, 10krát byla přítomna mírná chronická neaktivní gastritida a u 15 nemocných hyperplazie G buněk. Naše nálezy, podobně jako výsledky předchozích studií, prokázaly, že histologické vyšetření, doplněné imunohistochemickým průkazem ECL a G buněk umožňuje stanovit diagnózu AG v endoskopických biopsiích korporální sliznice žaludku.

Apoptóza a proliferace ve sliznici tenkého střeva
únor 2006 Céliakie (38)
Čes. Slov. Patol., 2005, 41: 3, 85 - 93
Imunohistochemická studie mechanismů apoptózy a proliferace ve sliznici tenkého střeva u celiakální sprue.
Lísová S., Ehrmann J. , Kolek A., Sedláková E., Kolář Z.
Ústav patologie LF UP a FN, Olomouc; Dětská klinika FN, Olomouc
Souhrn:
Mechanismy vedoucí k morfologickým změnám sliznice tenkého střeva při glutenové enteropatii nebyly dosud plně objasněny, ačkoliv se v současné době uvažuje o dvou hlavních mechanismech: remodelaci sliznice matrixovými metaloproteinázami a atrofii sliznice způsobené zvýšenou apoptózou. Cílem naší studie bylo analyzovat expresi proteinů regulujících apoptózu a některých proliferačních markerů ve sliznici tenkého střeva u dětí s aktivní (AC) a latentní formou (LC) celiakální sprue (CS). Pomocí nepřímé imunohistochemie byla u střevních biopsií 43 dětí s aktivní a latentní formou CS detekována a analyzována exprese Fas, Fas ligandy (Fas-L), tkáňové transglutaminázy (tTG), Bcl-2, Bid, glutathion S-transferázy (GST), CAS 3, CAS 8, PARP, Ki-67, Topoisomerázy IIa a PCNA. Nalezli jsme signifikantně nižší hodnoty exprese Fas na enterocytech u pacientů s AC než u pacientů s LC a kontrol. Počet Fas-pozitivních slizničních lymfocytů byl snížen u AC v porovnání s LC. Exprese Fas-L v enterocytech a slizničních lymfocytech byla vyšší u AC a LC v porovnání s kontrolami. Nalezli jsme signifikantně více Bcl-2 negativních lymfocytů u AC než u LC a kontrol. Exprese Bid v enterocytech byla vyšší u LC v porovnání s AC a kontrolami. V intraepiteliálních lymfocytech (IEL) byla též vyšší exprese Bid u LC než u AC a kontrol a na rozdíl od lymfocytů lamina propria, kde největší počet buněk exprimujících Bid byl nalezen u kontrol. Exprese CAS 8 byla signifikantně vyšší v kryptálních lymfocytech u AC ve srovnání s LC. Exprese tTG v extracelulární matrix a bazální membráně byla signifikantně vyšší u LC a AC ve srovnání s kontrolami. Exprese tTG byla vyšší ve skupině AC i LC než u kontrol, jak v enterocytech tak i ve slizničních lymfocytech. Naše nálezy ukazují možnost spoluúčasti Fas/Fas-L, Bcl-2 a CAS 8 na regulaci apoptózy u CS. Zvýšená apoptotická eliminace IEL u LC může částečně vysvětlit zachování normální vilózní morfologie střevní sliznice. Zvýšená exprese tTG může být časným znakem zvýšené apoptózy a může být v souladu s její rolí v patogenezi CS.

Test okultního krvácení ve stolici
prosinec 2005 Kolorektální karcinom (37)
Čes.Slov.Gastroent.Hepatol., 2005, 59; 3: 105 - 107
Míra proveditelnosti testu na okultní krvácení ve stolici v rámci populačního screeningu.
Seifert B.
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK, Praha
Souhrn:
Cíl: V České republice probíhá již 4. rokem národní program screeningu kolorektálního karcinomu testem na okultní krvácení (TOKS) v ordinacích praktických lékařů. Screening pokrývá přibližně 20 % cílové populace nad 50 let. Cílem studie bylo zjistit, u jakého počtu pacientů je vhodné vyšetření indikovat a jaký je postoj občanů k tého prevenci. Metoda: Bylo osloveno 15 praktických lékařů z různých míst republiky. Byl jim zaslán záznamový list, který obsahoval položky týkající se demografie praxe, zařazení do screeningu TOKS, počty pacientů léčených antikoagulancii; dále položky k zařazení pacientů pro screening nevhodných, a to vzhledem k biologickému věku, závažné komorbiditě, již dispenzarizovaných, nebo těch, kteří nedávno absolvovali kolonoskopii na základě klinické symptomatologie. Zvláště byli zaznamenáni oslovení pacienti, kteří test zásadně odmítli. Lékaři čerpali data ze svých zdravotních dokumentací, většinou elektronicky vedených. Výsledky: Z 15 oslovených lékařů vrátilo listy v daném termínu 12 a z nich bylo možno 9 využít k vyhodnocení. Vznikl základní soubor 14 577 pacientů, z nichž bylo analyzováno 7309 registrovaných osob ve věku nad 50 let. Z tohoto počtu bylo shledáno 1681 osob (23 %) klinicky nevhodných ke screeningu. 212 pacientů (66 % mužů) screening zásadně odmítlo (4 %). Ve věkové skupině 50–75 let (5704 osob) bylo 742 osob (13 %) klinicky nevhodných k vyšetření, ve věkové skupině nad 75 let (1605 osob) to bylo 915 (57 %) osob. 2 % pacientů byla léčena antikoagulancii. Závěr: Studie ukazuje, že u 13 % registrovaných osob ve věku 50–75 let není indikováno provádění TOKS. Kromě lékařských důvodů hrají roli i některé zásadně negativní postoje občanů. Tyto okolnosti snižují míru proveditelnosti screeningu TOKS v České republice. Ve věkové skupině nad 75 let dosahuje omezení z klinických důvodů 57 %, takže míra proveditelnosti je významně snížena. V této skupině by měl výběr pro screening TOKS provádět praktický lékař přísně individuálně. Autor si je vědom toho, že se jedná pouze o pilotní projekt, provedený v malém počtu praxí. Získané údaje je třeba ověřit na souboru zahrnujícím alespoň 1 % (50) všeobecných praxí.

Funkční gastrointestinální poruchy
říjen 2005 Funkční poruchy (36)
Folia Gastroenterol Hepatol 2005; 3 (1): 10 - 16
Funkční gastrointestinální poruchy – padesátileté vlastní zkušenosti v porovnání s Římskými kritérii.
Mařatka Z.
Praha 6 - Czech Republic
Souhrn:
Ze statistiky v roce 1964 vyplynulo, že mezi 11 765 ambulantními a hospitalizovanými nemocnými s trávicími chorobami šlo u 36 % o neorganické obtíže. Byla navržena klasifikace, která je v základě shodná s Římskými kritérii stanovenými mezinárodním konsenzem roku 1991 a 1999. Po padesát let byly poznatky o funkčních poruchách shromažďovány a v tomto článku je shrnujeme spolu s kritickými poznámkami k Římským kritériím. Na rozdíl od Římských kritérií, kde jsou funkční poruchy sestaveny podle orgánů bez ohledu na jejich původ, rozeznáváme poruchy neuropatické, jejichž vztah k trávicím orgánům je jen zdánlivý a které vyžadují psychologickou resp. psychiatrickou léčbu, a poruchy trávicí, jež jsou skutečnými trávicími chorobami ("orgánovými neurózami"). V definici funkčních žaludečních obtíží (dyspepsie) je vhodné rozlišovat bolest a indigesci. Indigesce na rozdíl od bolesti není charakterizována lokalizací obtíží, nýbrž pocity provázejícími příjem potravy. Toto rozlišení je významné pro diagnózu - bolest (event s indigescí) je charakteristická pro poruchy organické a pro dráždivý žaludek (ulcer-like dyspepsia), kdežto indigesce bez bolesti pro chabý žaludek (hypomotility-like dyspepsia). Také funkční střevní poruchy lze vhodně charakterizovat podle pocitů provázejících defekaci. Manningova nebo Thompsonova kritéria syndromu dráždivého střeva nejsou spolehlivá, protože hodnotí příznaky jako takové bez ohledu na čas a okolnosti, za nichž se objevují a mizejí. Právě toto hledisko však poskytuje možnost identifikovat funkční povahu obtíží a vyhnout se vyšetření agresivními metodami. V Římských kritériích není zmíněno několik častých a typických chorobných stavů, jako je kvasná enteropatie, solární syndrom a neurodigestivní astenie.

Postupy praktických lékařů
srpen 2005Praktická gastroenterologie (35)
Čas. Lék. čes., 2005, 144, 424 - 428
Jak hodnotí gastroenterologové postupy praktických lékařů v České republice – příspěvek k mezioborové spolupráci
Seifert B., Dítě P., Vojtíšková J.
Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK, Praha , Interní a gastroenterologická klinika FN, Brno - Bohunice
Souhrn:
Východisko. Pochopení rozdílů v poskytování péče primární a sekundární je pro vzájemné porozumění lékařů velmi důležité. Jako příspěvek k mezioborové komunikaci připravil Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK šetření názorů českých gastroenterologů na současné znalosti, kompetence a přístupy praktických lékařů k pacientům s obtížemi se vztahem k trávicímu ústrojí. Metody a výsledky. Metodou šetření byl kvantitativní výzkum. Názory byly zjišťovány pomocí dotazníku, zaslaného poštou všem gastroenterologům. Větší část otázek byla převzata a upravena z dotazníku ESPCG, připraveného pro mezinárodní výzkum postupů praktických lékařů v gastroenterologii. Návratnost činila 31 %, tj., bylo vyhodnoceno 170 vrácených dotazníků. Naprostá většina gastroenterologů (92 %) podporuje vytváření doporučených postupů pro praktické lékaře. Mezi gastroenterology není ale dostatečná důvěra v uplatňování těchto postupů v praxi. Čtyři pětiny specialistů hodnotí znalosti spolupracujících PL v oblasti gastroenterologie jako průměrné, v některých konkrétních případech (dráždivý tračník, step up a step down postup) jsou odborníci spíše skeptičtí. Jednoznačná není podpora zvyšování kompetencí praktických lékařů v gastroenterologii, např. u dostupnosti testu se značenou ureou, zejména u privátních gastroenterologů (hladina významnosti p=0,04). Závěry. Výsledky průzkumu jsou dobrým podkladem pro mezioborovou komunikaci, orientaci vzdělávání praktických lékařů a mohou být příkladem pro sbližování názorů v dalších odbornostech.

Endoskopický obraz celiakie
červen 2005Céliakie (34)
Folia Gastroenterol. Hepatol. 2005; 3 (1): 32 – 41
Endoskopický obraz celiakie
Bureš J, Rejchrt S, Kopáčová M, Tachecí I, Papík Z, Široký M, Pozler O.
2nd Department of Medicine and Department of Paediatrics Faculty of Medicine, Charles University Hospital, Hradec Králové
Souhrn:
Digestivní endoskopie není zpravidla u celiakie diagnostickou metodou první řady. Nicméně znalost endoskopických obrazů je velmi důležitá pro správné rozpoznání klinicky němých nebo oligosymptomatických případů celiakální sprue a pro následnou dispenzarizaci nemocných či diagnostiku komplikací celiakie. Endoskopický obraz celiakie zahrnuje redukci počtu (nebo ztrátu) příčných řas sliznice tenkého střeva, mozaikový vzhled, vroubkování či rýhování sliznice. V duodenu může být patrná abnormální cévní kresba a nodulární reliéf. Endoskopické změny jsou nejvíce vyjádřeny v jejunu, méně v ileu. U většiny pacientů je charakteristický endoskopický obraz patrný i v duodenu. V některých případech však je v duodenu nález nespecifický anebo jsou přítomny jen nepřímé známky (abnormální cévní kresba a nodulární reliéf), a teprve po překonání duodenojejunální flexury se objeví charakteristický endoskopický obraz celiakální sprue. V případě nejasného nativního endoskopického obrazu může být prospěšné imersní zobrazení (vynikne chybění klků) a/nebo chromoendoskopie (zvýrazní se mozaikový reliéf atrofické sliznice). Při vyšetřování osob se sideropenickou anémií byla celiakie endoskopicky diagnostikována u 2 – 9 % pacientů. Při rutinní gastroskopii (z jiné indikace) byla celiakální sprue nově diagnostikována u 0,5 – 5 % pacientů. Tyto údaje zdůrazňují význam aktivního pátrání po charakteristických endoskopických znacích celiakie. Enteroskopie, endoskopické vyšetření tenkého střeva, je důležitá zejména při diagnostice komplikací celiakie, především refrakterní sprue, ulcerózní jejunoileitidy a T-buněčného lymfomu. V literatuře byly nedávno uveřejněny také první zprávy o využití kapslové endoskopie v diagnostice celiakie a v rozpoznání komplikací tohoto onemocnění.

Vliv eradikace H. pylori na vznik refluxní choroby
duben 2005Helicobacter pylori (33)
Prakt. Lék., 2005, 85, No. 3, p. 133-138
Vliv eradikace H. pylori na vznik refluxní choroby jícnu - Randomizovana dvojitě slepá studie
Martínek, J., Špičák, J., Beneš, M., Zavoral, M., Lukáš, M., Mandys, V., Kocna, P., Kykal, J.
Klinika hepatogastroenterologie, IKEM, II. interní oddělení ÚVN a Subkatedra gastroenterologie IPVZ, IV. interní klinika VFN, Ústav patologie III. LF UK a FN KV, Ústav klinické biochemie VFN a I. LF UK, Interní oddělení Nemocnice Říčany
Souhrn:
Úvod a cíl: Některé údaje považují eradikaci infekce Helicobacterpylori za rizikový faktor vzniku refluxni choroby jícnu (RCHJ), jiné údaje tuto možnost nepotvrzují. Cílem randomizované, dvojitě slepé studie bylo zjistit, zda eradikace infekce takové riziko představuje. Metodika: Z 126 vyšetřovaných pacientů bylo randomizováno 40 pacientů s funkční dyspepsií. Dvacet pacientů bylo randomizováno do skupiny eradikační a 20 pacientů do skupiny s placebem. Skupina eradikační byla léčena trojkombinací omeprazol, amoxicilin a klaritromycin po dobu 7 dní. Skupina s placebem byla léčena omeprazolem s placebem namísto antibiotik. Všichni pacienti byli sledováni po dobu 12 měsíců. Hlavním sledovaným bodem byl vznik RCHJ (refluxní ezofagitida a/nebo soustavná refluxní symptomatologie). Výsledky: Studii dokončilo 38 pacientů (19 v obou skupinách). Vznik RCHJ byl pozorován pouze u 1 pacientky ve skupině s placebem. Léčba vedla ke zlepšení dyspeptických příznaků u 79 % pacientů ve skupině eradikační a u 58 % pacientů ve skupině léčené omeprazolem (p<0,05). Úspěšné eradikace bylo dosaženo u 89,5 % pacientů ve skupině s antibiotiky. Potvrdili jsme spolehlivost detekce antigenu H. pylori ve stolici k detekci úspěšné eradikace. U pacientů s negativním rychlým ureázovým testem jsme pozorovali 18% falešnou negativitu. Závěr: 1. S rezervou malého počtu zařazených pacientů jsme nepozorovali zvýšené riziko vzniku RCHJ po eradikaci infekce H. pylori u pacientů s funkční dyspepsií. 2. Účinnost eradikační trojkombinace byla téměř devadesátiprocentní. 3. Jak eradikace infekce, tak krátkodobá léčba omeprazolem vedla ke zmírnění nebo vymizení příznaků u více než poloviny pacientů. 4. Samotný rychlý ureázový test není vhodný k diagnostice infekce H. pylori vzhledem k vysokému riziku falešně negativních výsledků.

Multidetektorová CT kolografie
únor 2005Virtuální kolonoskopie (32)
Čes Radiol. 2004, 58/6, 372 - 377.
Multidetektorová CT kolografie, porovnání výsledků virtuální koloskopie a optické koloskopie
Ferda J., Mírka H., Kreuzberg B., Zdeněk P., Koželuhová J.
Radiodiagnostická klinika LF UK a FN, I. interní klinika LF UK a FN, Plzeň
Souhrn:
Autoři hodnotí výsledky klinické studie o porovnání diagnostické hodnoty CT kolografie provedené pomocí šestnáctiřadé multidetektorové výpočetní tomografie hodnocené použitím virtuální endoskopie a optické koloskopie. Vyšetření byla provedena v hypotonii po rektální insuflaci vzduchu s použitím kolimace 16 x 0,75 mm.V souboru 20 nemocných byla na základě informovaného souhlasu provedena v jediném dni vyšetření MDCT kolografie s virtuální endoskopií a vyšetření optickou endoskopií. U MDCT kolografie s virtuální endoskopií bylo dosaženo při porovnání s optickou endoskopií senzitivity 92,9 % při detekci polypu, specificity 68,8 %, pozitivní prediktivní hodnoty 72,2 % a negativní prediktivní hodnoty 91,6 %. Výsledky ukazují, že CT koloskopii je možno využít k detekci polypů tračníku. .

Dynamický test exokrinní funkce pankreatu
prosinec 2004Funkce pankreatu (31)
HPB Bulletin 2004, 12; 3: 76 - 77
Test exokrinní funkce pankreatu - 13C-MTG dechový test
Kocna P., Vaníčková Z., Krechler T., Lukáš M., Doseděl J.
Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 4.interní klinika, VFN a 1.LFUK, Nemocnice milosrdných sester sv.Karla Boromejského, Praha
Souhrn:
13C-MTG substrát je přednostně hydrolyzován pankreatickou lipázou, která odštěpuje stearyl v poloze 1 a 3 a vzniklý 13C-octanoát je pak metabolizován jaterní beta-oxidací. Stanovení nerozštěpeného substrátu ve stolici, resp. 13C markeru, metodou GC-MS prokázalo zbytkovou frakci 13C-substrátu ve stolici v rozmezí 1 - 5%. Kumulativní exkrece cPDR významně koreluje s výdejem pankreatické lipázy (r = 0.89) a rovněž s kvantitativním ukazatelem steatorhey. Naše dvouleté zkušenosti potvrzují význam 13C-MTG dechového testu pro hodnocení exokrinní funkce pankreatu. Ve srovnání s kvantitativním ukazatelem koncentrace pankreatické elastázy ve stolici (FELA), která velmi dobře koreluje s gradingem chronické pankreatitidy, umožňujue 13C-MTG dechový test posouzení dynamiky trávicího procesu, jeho kinetiku a optimalizaci substituční terapie pankreatickými enzymy. Diagnostický význam jednotlivých ukazatelů 13C-MTG dechového testu - cPDR, DOBmax, DOBtime, charakter křivky - je předmětem další studie, která vyžaduje především rozšíření jednotlivých skupin CHP a jejich detailní analýzu. Závěry hodnocení 108 provedených testů prokazují rozdílnost výsledků dvou testů exokrinní funkce pankreatu ve 24%, ve skupině CHP-B je frekvence nejvyšší - 41,2%. Funkční testy FELA a 13C-MTG proto mají odlišnou indikaci v diagnostickém algoritmu CHP.

PCR diagnostika familiární adenomatózní polypózy
září 2004PCR - FAP (30)
Čas. Lék. čes., 2004, 143, 543 – 546
Zvýšení citlivosti pro detekci mutací v 15. exonu APC genu u pacientů s familiární adenomatózní polypózou
Konvalinka D., Bik E. C., Tops C. M., Bakker E., Singh A. R., Vrtěl R., Šantavý J.
Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN, Olomouc; Center for Human and Clinical Genetics, LUMC, Leiden, The Netherlands
Souhrn:
Východisko. Detekce mutací v 15. exonu APC genu u pacientů s familiární adenomatózní polypózou je prováděna pomocí Protein Truncation Testu (PTT) na základě přítomnosti zkráceného proteinu. Citlivost metody je omezena schopností detekovat polypeptid o určité minimální velikosti. Cílem práce je zvýšit citlivost pro sledování výskytu mutací v tomto úseku za použití denaturační gradientové gelové elektroforézy (DGGE). Metody a výsledky. Vyšetření bylo provedeno na souboru 122 pacientů, u nichž skrínink celého APC genu neodhalil přítomnost žádné mutace. Soubor byl rozdělen na dvě nezávislé skupiny:15A a 15A+15B (51, resp. 71 vyšetřovaných). Vzorky DNA všech pacientů byly testovány za použití DGGE. Pozitivní nálezy byly ověřeny sekvenací příslušných úseků na automatickém sekvenátoru. Ve skupině 15A nebyla ve sledovaném úseku nalezena mutace u žádného z pacientů (0 %). U skupiny 15A+15B byl zjištěn polymorfizmus u 1 (1,4 %) pacienta a 4 (5,63 %) pacienti se stop mutací. Závěry. Metoda DGGE se ukázala jako účinná technika pro detekci mutací v počáteční oblasti 15. exonuAPC genu. Umožňuje odhalit jakoukoli změnu v řetězci DNA (viz záchyt polymorfizmu). Tímto vhodně doplňuje vlastnosti PTT pro výzkum celého 15. exonu.

Pankreatická elastáza ve stolici
červen 2004Chronická pankreatitída (29)
Čes a slov. Gastroent. a Hepatol., 2004, 58 (2), 61 - 65
Elastáza ve stolici a její praktické využití u chronické pankreatitidy
Dastych M., Dítě P., Přecechtělová M., Žáková A., Šenkyřík M., Starý K., Dastych M.
Interní gastroenterologická klinika, FN Brno Oddělení klinické biochemie a hematologie, FN Brno
Souhrn:
Cíl: Cílem sdělení je kritické posouzení praktického využití stanovení elastázy ve stolici u pacientů s chronickou pankreatitidou. Zároveň chceme určit senzitivitu a specificitu nového setu založeného na polyklonálních protilátkách a metodě Elisa. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 110 pacientů. Osmdesát osob mělo chronickou pankreatitidu (CP) diagnostikovanou podle sonografie, CT a ERCP vyšetření. Dvacet čtyři pacientů mělo lehkou chronickou pankreatitidu (CPI), 26 pacientů středně těžkou chronickou pankreatitidu (CPII) a 28 pacientů těžkou chronickou pankreatitidu (CPIII) klasifikovanou podle morfologických kritérií podle Cambridge. Při druhém zpracování jsme soubor rozdělili na dvě skupiny. Pacienti s lehkou CPI a středně těžkou CPII tvořili samostatnou skupinu 50 pacientů, morfologicky s lehčím stupněm CP. 28 pacientů mělo těžký stupeň CP odpovídající morfologicky těžké CPIII. Třicet pacientů tvořilo kontrolní skupinu. U všech pacientů jsme vyšetřili elastázu ve stolici. Ke stanovení byl použit Elisa test využívající polyklonálních protilátek proti lidské elastáze sandwichovou technikou (Bioserv), cut off testu 250 ug/g stolice. Výsledky: Průměrná hodnota elastázy ve stolici byla u pacientů s CPIII statisticky signifikantně nižší než u kontrolní skupiny (116,2 ± 121,2 ug/g proti 479,2 ± 57,6 ug/g, p < 0,0001) a pacientů s CPI (116,2 ± 121,2 ug/g proti 451,6 ± 95,4 ug/g, p < 0,0001) a CPII (116,2 ± 121,2 ug/g proti 349,4 ± 162,8 ug/g, p < 0,0001). Elastáza ve stolici nebyla u pacientů s CPI statisticky signifikantně nižší oproti kontrolám (451,6 ± 95,4 ug/g proti 479,2 ± 57,6 ug/g, p < 0,199). Elastáza ve stolici u pacientů s CPII byla statisticky signifikantně nižší oproti kontrolám (349,4 ± 162,8 ug/g proti 479,2 ± 57,6 ug/g, p < 0,0002). Hodnoty elastázy ve stolici se statisticky signifikantně lišily mezi skupinou CPI a CPII (451,6 ± 95,4 ug/g proti 349,4 ± 162,8 ug/g, p < 0,05). Statistické zpracování druhého rozdělení souboru bylo následující. U CPIII byly výsledky shodné se shora uvedenými. Elastáza ve stolici u pacientů s lehkou CP byla statisticky signifikantně nižší oproti kontrolám (398,8 ± 149,1 ug/g proti 479,2 ± 57,6 ug/g, p < 0,01). Elastáza ve stolici byla signifikantně nižší u pacientů CPIII ve srovnání s pacienty s lehkým stupněm CP (116,2 ± 121,2 ug/g proti 398,8 ± 149,1 ug/g, p < 0,0001). Senzitivita prováděného testu byla pro CPIII 85 %, pro lehký stupeň CP 13 %, pro CPI 4 %, pro CPII 30 %, specificita je 96 %. Závěr: Vyšetření elastázy ve stolici není vhodné pro diagnostiku lehkých stupňů CP, je dostatečně citlivým testem u těžkých stupňů CP. Opakované vyšetření může být markerem progrese funkčního postižení slinivky. Součástí klasifikace CP by mělo být vyšetření exokrinní funkce pankreatu. Stanovení elastázy ve stolici pak může rozlišit pacienty s přítomností či abscencí zevní pankreatické insuficience.

Antigen p120 (CagA) Helicobacter pylori
duben 2004Helicobacter pylori (28)
Klin. Biochem. Metab., 2004, 12 (33), No. 1, p. 19 - 23
Stanovení sérových IgG protilátek proti antigenu p120 (CagA) Helicobacter pylori a vyšetření specifické protilátkové odpovědi proti Helicobacter pylori technikou Western blotu
Rejchrt S., Havlasová J., Bureš J., Široký M., Kopáčová M., Voxová B., Krejsek J.
2. interní klinika, Ústav klinické imunologie a alergologie, Ústav lékařské mikrobiologie, Fakultní nemocnice, Hradec Králové
Souhrn:
Protilátková odpověď proti Helicobacter pylori byla vyšetřena technikou Western blotu u 76 pacientů odeslaných k elektivnímu gastroskopickému vyšetření. Dále byly u 95 nemocných vyšetřeny protilátky proti antigenu CagA metodou ELISA. Senzitivita připraveného Western blotu byla 94% a specificita 93%. Prokázala se silná korelace výsledků získaných Western blotem a ELISA metodou (r = 0,802; p < 0,001). Součet bodů semikvantitativního hodnocení Western blotů je ve skupinách Hp pozitivních osob s antrální gastritidou (s duodenálním vředem nebo bez něj) významně vyšší ve srovnání s Hp negativními pacienty. Z 95 osob mělo pozitivní protilátkovou odpověď proti antigenu CagA (> 7,5 U) 42 osob (44 %), a to 37 pacientů (58 %) ze skupiny 64 osob, které byly Hp pozitivní, a 5 nemocných (16 %) ze skupiny 31 osob, u kterých referenční testy neprokázaly aktuální přítomnost Hp. Sledování protilátek proti antigenu p120 (CagA) je důležitým vyšetřením pro bližší určení jednotlivých kmenů Helicobacter pylori. Také identifikace dalších patogenních znaků Helicobacter pylori a protilátkové odpovědi makroorganismu proti nim nemá již jen výzkumný charakter, ale nabývá klinického významu. Metoda Western blotu poskytuje komplexní informaci v této oblasti.

Histologická Marshova klasifikace
únor 2004Céliakie (27)
Čes.-slov. Patologie, 2004, 40/1, 3 - 6
Histopatologie a diferenciální diagnostika celiakální sprue
Lukáš Z.
Patologicko-anatomický ústav FN, Brno
Souhrn:
Základem Marshovy klasifikace celiakální sprue, či malabsorpčního syndromu v užším slova smyslu, je zvýšený počet intraepiteliálních lymfocytů, jakožto první a konstantní znak tohoto onemocnění. Teprve poté dochází ke strukturálním změnám sliznice, zejména architektury klků, krypt a enterocytů. Podle uvedené klasifikace odpovídá typ 0 normálnímu nálezu. Typ 1, infiltrativní, má více než 40 intraepiteliálních lymfocytů /100 enterocytů v jinak normální sliznici. Typ 2 má kromě zvýšeného počtu intraepiteliálních lymfocytů i prohloubené krypty. Typ 3, destruktivní, vykazuje zvýšený počet intraepiteliálních lymfocytů s postupnou atrofií klků až po vyhlazenou sliznici a vzácný typ 4 má vyhlazenou sliznici, ale nezvýšený počet intraepiteliálních lymfocytů. Kombinací těchto biopticky postižitelných změn, anamnézy a klinického nálezu lze definovat šest klinicko-patologických stavů. Marshova klasifikace celiakální sprue je diagnosticky přínosná a měla by být aplikována ve všech případech diagnostiky malabsorpčního syndromu. Nedostatkem tohoto systému, který lze uplatnit na formol-parafinovém materiálu, je omezení diferenciální diagnostiky celiakální sprue, zejména stanovení reaktivity disacharidáz. Z tohoto hlediska by biopsie měla být doplněná histochemickým vyšetřením vzorku, zaměřeným na reaktivitu disacharidáz, zejména laktázy.

Průkaz antigenu Helicobacter pylori ve stolici
prosinec 2003Helicobacter pylori (26)
Čas. Lék. čes., 142, 2003, No. 11, pp. 687 – 690
Diagnostika infekce Helicobacter pylori v dětském věku novou enzymoimunoanalytickou metodou stanovením antigenu ve stolici (HpStAR) pomocí monoklonálních protilátek
Sýkora J., Valečková K., Stožický F., Schwarz J., Varvařovská J.
Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň Odělení sérologie Mikrobiologického ústavu FN, Plzeň
Souhrn:
Východisko. Stanovení antigenu H. pylori ve stolici je možné dvěma metodami. HpSA Premier Platinum, již dříve zavedený, využívá polyklonální protilátky. Nově zavedený test je založený na protilátkách monoklonálních. Cílem prospektivní studie bylo zhodnotit nově zavedený test stanovení antigenu H. pylori ve stolici (DAKO HpStAR) využívající monoklonální protilátky v detekci infekce H. pylori v dětském věku. Metody a výsledky. Soubor studie tvořilo 93dě tí, které se podrobily gastroskopii a biopsii antrální a korporální sliznice. Pozitivita H. pylori byla založena na dvou přímých testech (histologie, ureáza). U všech dětí bylo provedeno vyšetření antigenu H. pylori ve stolici (HpStAR) a sérologie IgG. Výsledky HpStAR byly odečteny spektrofotometricky (450/630 nm) při cut-off optické denzity 0.150. Z 93 dětí (42 chlapců, 51dívek) (2–18 roků), 26 dětí (27,9 %) (13,1±3,2 roku) bylo H. pylori pozitivních a 67 dětí (72,1 %) (12,8±4,7 roku) H. pylori negativních. Obě skupiny dětí se nelišily ve věku. U 2 dětí byla nesprávně diagnostikována infekce H. pylori (l falešně pozitivní a l falešně negativní) dle HpStAR. Senzitivita testu je 96,1 %, specificita 98,5 %, prediktivní hodnota pozitivity testu 96,1 % a prediktivní hodnota negativity testu 98,5 %. Sérologie IgG vykazovala senzitivitu 88,5 %, specificitu 70,2 %, prediktivní hodnotu pozitivity 53,5 % a prediktivní hodnotu negativity 94 %. Závěry. HpStAR metoda založená na monoklonálních protilátkách je přesná, spolehlivá, neinvazivní metoda pro stanovení infekce H. pylori v dětském věku, rozšiřující možnosti přesné neinvazivní diagnostiky.

Detekce mutace p53 v pankreatické tkáni
říjen 2003Karcinom pankreatu (25)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2003, roč. 57, č. 5, s. 175 - 183
Funkční analýza nádorového supresoru p53 v normální a nádorové tkáni pankreatu a v tkáni postižené chronickou pankreatitidou
Šmardová J., Pavlová Š., Dítě P., Pazourková M., Růžička M., Hermanová M., Kroupová I., Vagundová M.
Základna experimentální onkologie - Masarykův onkologický ústav, Interní-gastroenterologická klinika FN, Nemocnice Delta, Patologicko-anatomický ústav FN, Oddělení patologie - Masarykův onkologický ústav, Brno
Souhrn:
Chronická pankreatitida je rizikovým faktorem pro vznik nádoru pankreatu. Jsou studovány molekulární mechanismy, které vedou k vývoji maligního onemocnění na pozadí chronické pankreatitidy, a je zvažována i úloha nádorového supresoru p53. V této práci jsme analyzovali status p53 ve vzorcích normální pankreatické tkáně, tkáně postižené chronickou pankreatitidou a nádorové tkáně pankreatu. K určení statutu p53 byla použita funkční analýza separovaných alel v kvasinkách (FASAY) a její varianta split assay. Bylo analyzováno 30 vzorků 22 pacientů, z toho 7 vzorků normální tkáně, 11 vzorků chronické pankreatitidy (CP), 1 serózní cystadenom, 2 karcinomy ostrůvkových buněk pankreatu, 7 duktálních adenokarcinomů. Jako vedlejší nález byl analyzován 1 intestinální adenokarcinom prorůstající Vaterovou papilou z duodena do pankreatu u pacienta s chronickou pankreatitidou. Mutace p53 byla detegována v jednom vzorku adenokarcinomu a ve vzorku intestinálního adenokarcinomu.

Diagnostika familiární adenomatózní polypózy
září 2003FAP (24)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2003, roč. 57, č. 4, s. 132 - 139
Presymptomatická diagnostika familiární adenomatózní polypózy (FAP) pomocí Protein Truncation Testu (PTT)
Konvalinka D., Vrtěl R., Hyjánek J., Šantavý J.
Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN Olomouc
Souhrn:
Cíl práce: Familiární adenomatózní polypóza (FAP) je autozomálně dominantně dědičné onemocnění charakterizované vývojem stovek až tisíců adenomatózních polypů v kolorektální oblasti. V téměř 100 % případů dochází k jejich karcinomatózní přestavbě. Tato transformace je způsobena zárodečnými mutacemi APC genu. Projekt se zabýval optimalizací podmínek pro diagnostiku mutací způsobujících předčasné ukončení translace a vznik zkráceného, nefunkčního proteinu. Metodika: Pro stanovení byl použit Protein Truncation Test, umožňující detekci zkrácených proteinů na základě in vitro transkripce/translace výchozí DNA sekvence sledovaného genu, amplifikované pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR). Proteiny jsou separovány polyakrylamidovou gelovou elektroforézou, přeblotovány a chemiluminiscenčně vizualizovány. Výsledky: Provedena optimalizace podmínek amplifikace cílové oblasti APC genu a in vitro transkripce/translace s následnou detekcí zkráceného proteinu. Dále byly zvoleny kritéria výběru osob, testovaných na přítomnost mutace v cílové oblasti. Funkčnost systému byla ověřena testováním pacientů s klinicky diagnostikovanou FAP. Závěry: Protein Truncation Test je účinným nástrojem pro presymptomatickou diagnostiku familiární adenomatózní polypózy. V současnosti lze jeho použitím potvrdit či vyloučit přítomnost více než 70 % všech mutací v APC genu, způsobujících tvorbu zkráceného proteinu.

Proteiny apoptózy u céliakie
červenec 2003Céliakie (23)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2003, roč. 57, č. 3, s. 87 - 92
Exprese apoptotických proteinů ve sliznici jejuna u nemocných s celiakií
Kolek A., Ehrmann J., Lísová S., Koďousek R., Drábek J., Heřmanová Z., Zapletalová J., Kolář Z.
Dětská klinika, Laboratoř molekulární patologie, Ústav patologické anatomie, Imunologický ústav a Ústav biofyziky FN a LF UP v Olomouci
Souhrn:
Cíl: Vilózní atrofie jejunální sliznice je u celiakie vyvolána autoimunní reakcí zprostředkovanou T-buňkami podmíněnou konzumací lepku. Byly podány důkazy, že zánik enterocytů je výsledkem vystupňované apoptózy. Cílem studie byla analýza exprese proteinů regulujících apoptózu ve sliznici tenkého střeva a částečné objasnění apoptotických mechanismů vedoucích k rozvoji slizničních změn. Pacienti a metody: Byly vyšetřeny v parafínu zalité vzorky jejunální sliznice u 25 neléčených nemocných s aktivní celiakií (AC), 18 s latentní (LC) a u 21 kontrol. Celiakie byla diagnostikována podle kritérií ESPGHAN. K detekci proteinů byla užita standardní nepřímá imunohistochemická technika. Byly detekovány proteiny Fas, Fas-L, tkáňová transglutamináza (tTG), kaspázy 3 a 8 (CAS 3 a 8) a proteiny Bcl-2, BID a PARP. Exprese proteinů byla hodnocena semikvantitativně. Statistická analýza byla provedena chí-kvadrát testem. Výsledky: Na enterocytech u AC bylo procento Fas pozitivity signifikantně nižší (p < 1 × 10-7) ve srovnání s kontrolami a LC. Exprese CAS-8 byla signifikantně vyšší (p < 0,04) u AC a u kontrol ve srovnání s LC. Exprese BID byla nejvyšší u LC ve srovnání s AC a kontrolami (p < 0,01). U lymfocytů lamina propria bylo procento Fas pozitivity u AC signifikantně nižší (p < 0,003) ve srovnání s LC. Fas-L exprese byla signifikantně vyšší (p < 0,003) u AC a LC než u kontrol. Nalezli jsme signifikantně více (p < 0,005) Bcl-2 negativních lymfocytů u AC než u LC a kontrol. Exprese BID byla nejvyšší u AC ve srovnání LC a kontrolami (p < 0,00001). V intraepiteliálních lymfocytech (IEL) byla u LC zjištěna vyšší exprese BID ve srovnání s AC a kontrolami (p < 0,02) a nižší exprese PARP ve srovnání s AC a kontrolami (p < 0,02). Závěr: Nálezy ukazují na význam Fas/Fas-L, Bcl-2 a dalších proteinů pro modulaci apoptózy u celiakie. Zvýšená apoptotická eliminace IEL u LC by mohla částečně vysvětlit, proč u této formy nedochází k rozvoji vilózní atrofie jejunální sliznice. Výsledky zvýšení exprese tTG vyžadují adekvátní interpretaci v závislosti na expresi jednotlivých buňkách a tkáních. Jednak mohou být znakem časné fáze apoptózy, ale také výrazem patogenetické role u celiakie.

Výskyt bodových mutací K-ras
červen 2003Kolorektální karcinom (22)
Klin. Biochem. Metab. 10(31)/3, 2002, 146 - 150
Výskyt bodových mutací v 13. kodonu K-ras genu u kolorektálních tumorů
Beránek M., Jandík P., Bureš J., Rejchrt 5., Dědič K., Palička V.
Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Chirurgická klinika, Komplementární centrum vnitřního lékařství, II. interní klinika, Fingerlandův ústav patologie, FN Hradec Králové
Souhrn:
Cílem studie bylo prokázat přítomnost bodových mutací v 13. kodonu K ras genu u osob s kolorektálními tumory různé klinicko-histopatologické klasifikace, identifikovat tyto mutace vyšetřením sekvence nukleotidů a porovnat dosažené výsledky se závěry prací provedených v jiných populačních skupinách. Ve studii bylo použito 55 vzorků kolorektálních karcinomů a 19 vzorků adenomatózních polypů tlustého střeva. Molekulárně biologické vyšetření spočívalo v PCR/R.FLP analýze a sekvenování PCR produktů. Přítomnost mutace v kodonu 13 byla prokázána ve dvou případech kolorektálníco karcinomu (4 %) a v jednom adenomatózním polypu (5 %). Frekvence výskytu těchto mutací zjištěná v České republice odpovídá odhadům provedeným na základě většch populačních studií. Ve všech třech případech mutací v kodonu 13 se jednalo o transici GGC ~GAC. Tento „agresivní" typ mutací by mohl významně ovlivňovat prognózu přežití postižených osob.

Céliakální sprue dospělých
březen 2003Diagnostika céliakie (21)
Praktický Lékař 83, 2003, 2; 62 - 65
Céliakální sprue dospělých - opomíjená choroba
Frič P., Zavoral M.
2. interní oddělení Ústřední vojenská nemocnice, Praha; Subkatedra gastroenterologie IPVZ, Praha
V posledních 15 letech došlo k značnému rozvoji základních i aplikovaných znalostí o céliakální sprue (CS). Přesto je stanovena diagnóza této jednotky u dospělých jedinců často až po řadě let. CS je definována jako autoimunitní onemocnění se známým spouštěčem (lepek), těsnou genetickou vazbou (s HLA-DQ2 a -DQ8) a specifickou autoimunitní odpovědí (autoprotilátky k tkáňové transglutamináze). Výsledky stanovení protilátek ke gliadinu, endomyziu a tkáňové transglutamináze v krvi nemocných, jejich příbuzných a osob podezřelých z tohoto onemocnění nás poučily, že klinická exprese CS je výrazně heterogenní a že tíže zánětlivých změn sliznice tenkého střeva je velmi různá. CS se často manifestuje různými atypickými příznaky a může být maskována symptomatologií, která vede k diagnóze jiné choroby a CS zůstává nerozpoznána. Současná prevalence CS činí 1:200 až 1:300 a střevní symptomatologie je přítomna jen u 10-20 % nemocných. Přítomnost typických nebo atypických příznaků, pozitivní sérologické testy a střevní biopsie s příznivou odpovědí na bezlepkovou dietu jsou dostatečné pro definitivní diagnózu CS. CS se sdružuje s řadou chorob, z nichž některé mají také autoimunitní charakter. Stanovení sérových protilátek je úvodní metodou pro diagnostiku atypických forema screening rizikových skupin. Střevní biopsie má být provedena nezávisle na výsledku sérologického vyšetření ve všech případech výrazného podezření. Základním léčebným opatřením je celoživotní bezlepková dieta. Její dodržování je nezbytné také u asymptomatických forem. Nejdůležitějším budoucím úkolem je vypracování českých diagnostických a terapeutických směrnic CS.

Dechový test s 13C-oktanovou kyselinou
prosinec 2002Žaludeční funkce (20)
Klin. Biochem. Metab. 2002, 10/4, 206 – 212
Vyšetření žaludečního vyprazdňování dechovým testem s 13C-oktanovou kyselinou. Matematická analýza eliminace: použití momentové metody k výpočtu neúplné funkce gama
Neumann D., Bukač J., Voříšek V., Pozler O., Bureš J.
Dětská klinika, Ústav lékařské biofyziky, Ústav klinické biochemie a diagnostiky a II. interní klinika - FN a LF UK, Hradec Králové
Souhrn: Dechové testy se stabilním izotopem uhlíku 13C jsou moderní diagnostickou metodou vyšetření dynamických dějů v organismu. Dechový test s 13C-oktanovou kyselinou umožňuje vyšetřit žaludeční vyprazdňování i u dětí včetně novorozenců, a u těhotných žen. Přístup k matematickému vyhodnocení eliminace a výpočet parametrů žaludečního vyprazdňování nejsou však dosud jednotné ani jednoznačné. V práci prezentujeme přehled způsobů hodnocení žaludečního vyprazdňování dechovým testem. Upozorňujeme na metodologické obtíže, rozdílné přístupy a odlišné definice při scintigrafii jako referenční metodě a dechovém testu, s cílem poskytnout snadnou orientaci v problematice. Druhá část přináší popis původního hodnocení eliminace 13CO2. Parametry funkce gama se stanoví momentovou metodou. Teoretickým základemje představa, že empirické hodnoty delta jsou úměrné hustotě rozdělení.Použitím momentové metody se podařilo vyřešit nástrahy výpočtu parametrů nelineárního regresního modelu metodou nejmenších čtverců – otázku existence minima a neznalost počátečního řešení pro iterační procesy. Výpočet byl zautomatizován. Program navíc upozorňuje na odchylky křivek a chyby v hodnocení tak, aby byl spolehlivým nástrojem analýzy pro uživatele.Dechové testy se stabilním izotopem uhlíku 13C jsou moderní diagnostickou metodou vyšetření dynamických dějů v organismu. Dechový test s 13C-oktanovou kyselinou umožňuje vyšetřit žaludeční vyprazdňování i u dětí včetně novorozenců, a u těhotných žen. Přístup k matematickému vyhodnocení eliminace a výpočet parametrů žaludečního vyprazdňování nejsou však dosud jednotné ani jednoznačné. V práci prezentujeme přehled způsobů hodnocení žaludečního vyprazdňování dechovým testem. Upozorňujeme na metodologické obtíže, rozdílné přístupy a odlišné definice při scintigrafii jako referenční metodě a dechovém testu, s cílem poskytnout snadnou orientaci v problematice. Druhá část přináší popis původního hodnocení eliminace 13CO2. Parametry funkce gama se stanoví momentovou metodou. Teoretickým základemje představa, že empirické hodnoty delta jsou úměrné hustotě rozdělení.Použitím momentové metody se podařilo vyřešit nástrahy výpočtu parametrů nelineárního regresního modelu metodou nejmenších čtverců – otázku existence minima a neznalost počátečního řešení pro iterační procesy. Výpočet byl zautomatizován. Program navíc upozorňuje na odchylky křivek a chyby v hodnocení tak, aby byl spolehlivým nástrojem analýzy pro uživatele.

HLA u dětí s céliakií
září 2002Céliakie u dětí (19)
Čas. Lék. čes., 2002, 141/16, 518–522.
HLA-DRB1/DQA1/DQB1 alely a haplotypy českých dětí s celiakální sprue
Kotalová R., Vraná M. , Dobrovolná M., Nevoral J., Loudová M.
I. dětská klinika 2. LF UK a FNM, Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha
Souhrn: Východisko. Celiakální sprue (CD) jemultifaktoriální onemocnění dané celoživotní abnormální imunitní odpovědí s autoimunitními rysy na lepek způsobující u geneticky vnímavých jedinců morfologické změny střevní sliznice. Definice geneticky vnímavého jedince k CD stále není přesně stanovena, je ale zřejmé, že onemocnění má velmi úzký vztah k HLA genům II. třídy. Cílem naší studie je zmapování asociace alel a haplotypů HLA II. třídy DRB1/DQA1/DQB1 u českých dětí s CD.
Metody a výsledky. U 77 českých dětí s CD, diagnostikované dle kritérií ESPGHAN, byly metodikou PCR-SSP genotypizovány alely HLA lokusů DRB1/DQA1/DQB1. Genotypizace HLA haplotypů II. třídy HLA- -DRB1/DQA1/DQB1 prokázala statisticky vysoce významnou asociaci CD s alelami a haplotypy tohoto genetického systému. 92,2 % nemocných má ve svém fenotypu alelu DQA1*0501 v cis nebo trans pozici s DQB1 alelou *0201/*0202. Rozšířený HLA haplotyp DRB1*0301/DQA1*0501/DQB1*0201, stejně jako haplotyp DRB1*0701/DQA1*0201/DQB1*0202 jsou přítomné u 63,6 %, respektive u 61,0 % nemocných. Jednotlivé HLA alely II. třídy DRB1*0301, *0701, DQA1*0501, *0201 a DQB1*0201, *0202 včetně výše vyjmenovaných haplotypů mají statisticky významně odlišné genotypové frekvence HLA než zdravá česká populace (P<0,06±0,001). Tyto výsledky podporují názor, že HLA molekula, exprimovaná na buněčném povrchu jako heterodimer kódovaný alelami DQA1*0501 a DQB1*0201/*0202 v konfiguraci cis nebo trans je zodpovědná za vnímavost k této nemoci. Ve sledované skupině jsme nebyli schopni nalézt asociaci různých klinických forem CD s určitým HLA haplotypem.
Závěr. Pacienti s CD mají ve srovnání se zdravou populací významně odlišnou frekvenci HLA haplotypů II. třídy. Jakkoliv nález těchto alel nestačí k jednoznačnému potvrzení diagnózy, průkaz rizikového HLA haplotypu může k diagnóze významně přispět, zvláště u potenciálních nebo latentních forem této choroby.

Průkaz antigenu Helicobacter pylori ve stolici
červenec 2002Helicobacter pylori (18)
Praktický lékař 2002, č.4, 205 - 207
Přímý průkaz antigenu Helicobacter pylori ve stolici
Richter J., Stiborová L, Král V., Jílek D.
Krajská hygienická stanice, Ústí nad Labem
Souhrn: Autoři referují o prvních zkušenostech s neinvazivní metodou průkazu Helicobacter pylori. Průkaz byl proveden s použitím setu Premier Platinum HpSATM. Průkaz je založen na standardní ELISA metodě a umožňuje rychlou a nenáročnou diagnostiku o vysoké specifitě a senzitivitě. U vyšetřených 82 jedinců bylo provedeno vstupní vyšetření a vyšetření po standardní léčbě. Byla zjištěna optimální doba pro kontrolní vyšetření po léčbě - na konci druhého měsíce od vstupního vyšetření. U všech sledovaných byly dosaženy negativní nálezy. Při dlouhodobém sledování byla zjištěna možnost reinfekce. Autoři doporučují využití testu jako další vhodné možnosti pro diagnostiku i sledování epidemiologie infekce Helicobacter pylori.

Immunochemické testy okultního krvácení
květen 2002Okultní krvácení (17)
Čas. lékařů českých, 2002, 141, č.7, s. 217 - 219
Okultní krváceni ve stolici - srovnání imunochemického a biochemického testu stanovení
Dvořák M., Kocna P., Vaníčková Z.
IV. interní klinika 1.LF UK a VFN, Praha; Ústav klinické biochemie 1.LF UK a VFN, Praha
Východisko. Stanovení okultního krvácení ve stolici patří k základním diagnostickým vyšetřením v gastroenterologii. Toto vyšetření je úvodní metodou depistážních programů pro skrínink a diagnostiku kolorektálního karcinomu. V praxi jsou nejčastěji užívány testy biochemické nebo imunochemické. Cílem této práce bylo porovnat výsledky a klinický přínos obou způsobů stanovení.
Metody a výsledky. Na souboru 253 vyšetřených pacientů (131 žen, 122 mužů, průměrný věk 52,6 roku, rozmezí 19-88 let) byly porovnány testy stanovení okultního krvácení ve stolici imunochemickou metodou Immocare (Care Diagnostica) a biochemickou metodou Haemoccult (Rohm Pharma). U všech nemocných byla následně provedena i totální koloskopie. Senzitivita imunochemického testu je zřetelně vyšší (61,2 %) proti Haemoccultu (29,4 %), specificita je jen nevýrazně nižší (95, resp. 98 %). Celková přesnost Immocare testu je rovněž vyšší (82 % proti 72 % u Haemoccultu).
Závěry. Výsledky potvrzují oprávněné místo Haemoccultu ve skíninkových či depistážních programech, nákladnější a pracnější Immocare test je vhodnější pro vyšetření symptomatických či rizikových pacientů.

Střevní propustnost u NSZ
duben 2002Tlusté střevo (16)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2002, 56, č.2, s. 53 - 60
Střevní propustnost u pacientů s nespecifickými střevními záněty – multicentrická studie
Kohout P., Šenkeřík M., Novotný A., Koželuhová J., Pospíšil V., Repák R., Musil D., Brátová M.
Klinika gerontologická a metabolická FN v Hradci Králové Dětská klinika FN UK v Hradci Králové II. interní klinika FN UK v Hradci Králové IV. interní klinika VFN UK, Praha Oddělení klinické biochemie VFN UK, Praha Interní klinika FN UK v Plzni Interní oddělení Nemocnice s poliklinikou v České Lípě Interní klinika FN UP v Olomouci.
Souhrn:
Cílem multicentrické studie prováděné na 6 pracovištích České republiky bylo vyšetřit střevní propustnost u pacientů s nespecifickými střevními záněty. Do studie bylo zahrnuto 135 pacientů, z toho 69 pacientů s Crohnovou chorobou a 66 pacientů s idiopatickou proktokolitidou, 70 mužů a 65 žen, průměrného věku 35,6 roku, u kterých bylo provedeno celkem 435 vyšetření. Střevní propustnost byla vyšetřena pomocí testu s laktulózou, mannitolem a D-xylózou s 5 hodinovým sběrem moči, ve které jsou vyšetřovány hladiny cukrů pomocí kapilárové plynové chromatografie, a srovnávána s aktivitou onemocnění, hematologickými a biochemickými parametry. Dále byla zhodnocena úloha indexu střevní propustnosti jako prediktoru relapsu. Hodnota střevní propustnosti se u pacientů s Crohnovou chorobou i idiopatickou proktokolitidou v klidovém stadiu neliší od zdravých dobrovolníků. U pacientů v aktivní fázi onemocnění se hodnota střevní propustnosti statisticky signifikantně liší od fáze klidové a u pacientů s Crohnovou chorobou koreluje pozitivně se zánětlivými markery a inverzně s hladinou hemoglobinu a hematokritu a nutričními ukazateli. Index střevní propustnosti LAMA slouží jako prediktor relapsu u pacientů s Crohnovou chorobou – se senzitivitou 66,7 % a specificitou 92,9 %, pozitivní prediktivní hodnota je 85,7 % a negativní prediktivní hodnota je 81,3 %.

Prokalcitonin jako marker AP
únor 2002Pankreas (15)
Klin. Biochem. Metabol., 2002, 10/31, č.1, s. 32 - 37
Prokalcitonin u akutních pankreatitid a v septických stavech
Kazda A., Brodská H., Valenta J., Uhrová I., Hendl J., Bělohlávek J., Stříteský M.
Katedra klinické biochemie IPVZ, Ústav klinické biochemie 1.LF UK, Klinika AR 1.LF UK, Katedra kinantropologie FTVS UK, IV.interní klinika 1.LF UK, Kardiochirurgická klinika 1.LF UK, Praha
Souhrn: Cílem práce bylo sledování hodnot prokalcitoninu (PCT) a jejich srovnání s hodnotami C-reaktivniho proteinu u vybraných souborů nemocných vyžadujících intenzivní péči.
Materiál a metody: Byly sledovány dva soubory nemocných. První tvořilo 14 nemocných s akutní pankreatitidou. Z nich mělo 9 akutní lehkou pankreatitidu a 6 akutní nekrotizující pankreatitidu. Z nich byli 3 bez septického šoku a 2 v tomto šoku. Druhý soubor tvořilo 20 nemocných. Tři z nich měli syndrom systémové zánětlivé odpovědi (SIRS) bez známek systémové infekce, 4 byli v sepsi, 7 v těžké sepsi a 6 v septickém šoku. U každého nemocného byla provedena 2-4 vyšetření v intervalu 3-5 dni. Kontrolní skupinu tvořilo 10 dárců krve.
Výsledky: V uvedených diagnostických skupinách pankreatitidy, tj. lehké, nekrotizující bez šoku a v šoku, byly hodnoty PCT: 0,69 ± 0,50 ug/l, 1,27 11,04 ug/l a 5,73 ± 1,76 ug/l. Rozdíl byl vždy významný proti předchozí skupině a navíc byl významný i mezi skupinou nekrotizující v soku a lehkou akutní pankreatitidou. Odpovídající hodnoty CRP byly: 103 ± 109 mmol/1, 264 ± 167 mmol/1 a 151 ± 73 mmol/1. Také zde byl rozdíl vždy významný proti předchozí skupině, ale s tím, že hodnoty ve skupině nekrotizující se šokem byly nižší než bez šoku.
V diagnostických skupinách SIRS, sepse, těžké sepse a septíckého šoku byly hodnoty PCT: 0,79 ± 0,30 ug/l, 1,09 ± 0,78 ug/l, 4,2l ± 25,97 ug/l a 130,14 ± 179,20 ug/l. Nálezy v šoku se vždy významně lišily od všech předcházejících skupin. Odpovídající hodnoty CRP byly: 186 ± 38 mmol/l, 169 ±131 mmol/l, 176 ± 79 mmol/l a 252 ± 140 mmol/l. Nálezy v septickém šoku se významně nelišily od SIRS, od dalších dvou stadií sepse ano. Hodnoty PCT v souboru dárců krve byly 0,48 ± 0,20 ug/l.
Závěr: PCT se jevil jako citlivý marker tíže klinického stavu v obou sledovaných souborech nemocných. Významnost rozdílů hodnot PCT mezi jednotlivými diagnostickými skupinami nemocných byla častější než pro CRP. Jsme si vědomi toho, že jde zatím o malé počty vyšetření, a proto dosavadní práci považujeme za anotaci. Oba sledované soubory dále rozšiřujeme a sledováni prodlužujeme na delší období. Předkládanou práci jsme využili k tomu, abychom v diskusi podali širší přehled o současném hodnocení významu vyšetřováni PCT v intenzivní péči.

Akutní pankreatitida – diagnostika a terapie
prosinec 2001Pankreas (14)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2001, 55, č.5, s. 167 - 172
Akutní pankreatitida – diagnostika a terapie na čtyřech pražských chirurgických klinikách
Hubaczová M., Špičák J., Antoš F., Kasalický M., Kostka R., Visokai V.
Klinika hepatogastroenterologie, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Bulovka, Praha I. chirurgická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha Chirurgická klinika, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha Chirurgické oddělení, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha
Souhrn: Cílem naší studie bylo zmapovat přístup k diagnostice a ke konzervativní a operační léčbě akutní pankreatitidy (AP) na čtyřech pražských chirurgických pracovištích, posoudit vliv použitých metod na morbiditu a mortalitu nemocných a analyzovat tak možné negativní prognostické faktory. Metodika: Retrospektivně jsme zpracovali chorobopisy nemocných hospitalizovaných na čtyřech pražských chirurgických pracovištích pod diagnózou AP v období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 1996. Výsledky: Celkem bylo do studie zahrnuto 560 nemocných. Nejčastější etiologií byla: biliární (b – 224), dále pak idiopatická (i – 250), alkoholická (a – 51) a jiná (j – 35). Průměrná délka hospitalizace byla 16,6 dne. Endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie (ERCP) byla provedena celkem u 104 nemocných, z 224 pacientů s biliární AP u 74, u AP jiné etiologie než biliární u 30. Časná ERCP (do 72 hodin po přijetí) proběhla u 32 nemocných. Ze 104, resp. 58 pacientů, kteří byli ošetřeni ERCP, resp. endoskopickou papilosfinkterotomií (EPT), jich zemřelo 9, tj. 8,7 %, resp. 2, tj. 3,5 %. Infekční komplikace se vyskytly u 71 pacienta, tj. 12,7 %, nejčastější z nich byla sepse (30). Antibiotika (ATB) byla podávána 502 nemocným z celkového počtu, přičemž byla používána převážně imidazolová a penicilinová ATB, dále aminoglykosidy a cefalosporiny I. a II. generace. Operováni byli celkem 92 pacienti, z toho na pankreatu 30, přičemž v těchto dvou skupinách zemřeli 34 (37 %), resp. 19 (63,3 %) z nich. Operační výkony byly provedeny převážně v prvních třech týdnech hospitalizace. Celkem zemřelo 50 nemocných, nejčastější příčinou úmrtí byla sepse (23). K úmrtí došlo v průměru 23,2 dne hospitalizace. U nemocných přeložených z jiného zdravotnického zařízení byla vyšší mortalita než u nemocných přijatých primárně. Závěr: Z výsledků naší retrospektivní studie vyplývá, že 1. časná ERCP byla indikována nedostatečně, 2. mortalita po EPT byla nižší než u ostatních pacientů s biliární AP, 3. nemocní byli operováni převážně v prvních třech týdnech hospitalizace s vysokou mortalitou, 4. ATB byla podávána paušálně aniž se dostatečně zvažovala účinnost proti předpokládaným patogenům, 5. nejčastější příčinou úmrtí byla sepse, 6. prognóza byla horší u nemocných převzatých z jiných zdravotnických zařízení.

Endoskopické biopsie nebo klasické enterobiopsie?
září 2001Tenké střevo (13)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2001, 55, č.3, s. 88 - 91
Srovnání výsledků sukční a endoskopické biopsie tenkého střeva v diagnostice dětské celiakie
Kolek A., Procházka V., Tichý M.
Dětská klinika, II.interní klinika a Ústav patologie, LF UP, Olomouc
Abstrakt: Bylo provedeno srovnám 27 vzorků sliznice jejuna odebraných sukční bioptickou kapslí (19 nemocných), 53 vzorků odebraných standardními kleštěmi Olympus FB-24K, FB-25K (21 nemocných) a 30 vzorků odebraných „pediatrickými" kleštěmi Olympus FB-21K během endoskopického vyšetření (14 nemocných). Byla měřena délka a výška vzorků na řezu, hodnocena orientace, poškození a interpretovatelnost (více než 3 souvislé klky/krypty a zachycení hloubky krypt) při správné orientaci. V délce vzorků nebyly rozdíly, výška vzorků odebraných kapslí byla signifikantně menší. Nejvíce dobře orientovaných (92 %) bylo odebráno kapslí a nejméně bioptickými kleštěmi FK-21B (80 %). Nejčastěji poškozeny byly vzorky odebrané kleštěmi FB-21 K (60 %) a nejméně kapslí (33,3 %). Histologicky interpretovatelných bylo nejvíce (88,8 %) vzorků odebraných kapslí 83 % a nejméně kleštěmi FB-21K 76,6 %. Nejpříznivější parametry vykazovaly biopsie odebrané kapslí a nejméně příznivé kleštěmi FB-21K. Všechny metody jsou použitelné v diagnostice malabsorpčního syndromu. Pro zlepšení parametrů endoskopické biopsie je nezbytný odběr více vzorků a jejich správná orientace na podložce.

Sérová hladina pepsinogenu I
srpen 2001Helicobacter pylori (12)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2001, 55, č.3, s. 83 - 87
Chronická Helicobacter pylori pozitivní gastritis: přínos stanovení sérového pepsinogenu I pro diagnostiku
Gregar I., Za Nzambi F., Gregar J., Tichý M.
II.interní klinika a Ústav patologie, LF UP, Olomouc
Abstrakt: Helicobacter pylori je nejvýznamnějším etiologickým činitelem chronické gastritidy. Její diagnostika vyžaduje endoskopické vyšetření včetně histologického zhodnocení bioptických vzorků sliznice antra a těla žaludku, stanovení infekce Helicobacter pylori a vyšetření hladiny pepsinogenu. Zmíněná vyšetření jsou předmětem hodnocení u souboru 67 nemocných chronickou Helicobacter pylori pozitivní gastritidou. Histologické vyšetření prokázalo chronickou gastritidu s nálezem parciální, nebo multifokální glandulární atrofie ve 41,8 %. Průměrná hodnota pepsinogenu I séra u těchto nemocných byla statisticky významně nižší (p < 0,001) oproti hodnotě nemocných s chronickou gastritidou bez atrofie v histologickém nálezu.

Elastáza I ve stolici - funkční test pankreatu
červen 2001Funkční diagnostika (11)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2001, 55, č.2, s.59 - 61
Změny elastázy l ve stolici u osob s diabetem mellitus
Dítě P., Tomečková T., Dolina J., Novotný L, Prášek J., Žákova A., Dastych M.
Interní / gastroenterologická klinika FN MU, Brno
Abstrakt: Diabetes mellitus je provázen u části nemocných exokrinní pankreatickou nedostatečností. Jedná se zvláště o diabetiky l. typu. Vyšetření zevní pankreatické sekrece je hodnoceno pomocí náročných i nákladných testů stimulací žlázy enterohormony, protože neinvazivní testy nejsou pro posouzení zevní pankreatické sekrece dosti citlivé, jestliže se jedná o morfologicky lehkou formu pankreatopatie. Na základě vlastních zkušeností s vyšetřením změn elastázy l ve stolici, kdy jsme prokázali v 70,0 % snížení již u středně těžké formy chronické pankreatitidy (klasifikace podle ERCP), byla vyšetřena skupina osob s diabetes mellitus l. typu a skupina s diabetes mellitus 2. typu. Exokrinní pankreatická sekrece byla prokazatelně snížena u 60,0 % osob s diabetes mellitus l. typu a pouze u 5,0 % a s diabetes mellitus 2. typu. Tento výsledek koreloval s hladinou C-peptidu, nebyl ovlivněn aktuální hodnotou glykemie. Autoři upozorňují, že u osob s diabetes mellitus l. typu, kde přetrvává i během kompenzace stavu ztráta tělesné hmotnosti, je nutno pomýšlet na přítomnost exokrinní pankreatické insuficience a nemocné suplementovat pankreatickými enzymy.

Střevní propustnost u nemocných s céliakií
duben 2001Funkční diagnostika (10)
Čes. a slov. Gastroent. a Hepatol., 2001, 55, č.2, s.39 - 42
Střevní propustnost v diagnostice celiakie dospělých a monitoraci dodržování bezlepkové diety u těchto pacientů
Kohout P.
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Abstrakt: V naší studii jsme vyšetřovali střevní propustnost s použitím testu s laktulózou, mannitolem a D-xylózou u pacientů s celiakií. Do studie bylo zahrnuto 30 pacientů s celiakií před nastavením bezlepkové diety, jako kontrolní soubor sloužilo 30 pacientů bez organického postižení trávicího ústrojí. Střevní propustnost je statisticky významně zvýšena při použití indexů laktulóza/mannitol i laktulóza/D-xylóza u pacientů s celiakií. U 23 pacientů jsme sledovali hodnotu střevní propustnosti před nastavením bezlepkové diety a po 2-6 měsících jejího dodržování (kontrolováno snížením či normalizací hodnot protilátek proti gliadinu a/nebo endomysiu a retikulinu). Hodnota střevní propustnosti měřená indexy laktulóza/mannitol i laktulóza/D-xylóza statisticky významně poklesla, nikoliv však k normálním hodnotám. Test střevní propustnosti je vhodným doplňkem, neinvazivním testem, při diagnostice celiakie a monitorování compliance k bezlepkové dietě.

Specifické protilátky u IBD
únor 2001IBD (9)
Čas. Lék. čes., 139, 2000, No. 23, p. 735 - 737
Orgánově specifické protilátky u dětí s idiopatickými střevními záněty a jejich užití v klinické praxi
Sýkora J., Varvařovská J., Stožický F.,Haschová M.,Hanzlíková J.
Dětská klinika LF UK a FN, Plzeň Ústav imunologie a alergologie LF UK a FN, Plzeň
Abstrakt: Východisko. Etiopatogeneza idiopatických střevních zánětů není dosud uspokojivě vysvětlena. Je prokazována řada odchylek humorální imunity podporující koncepci autoimunního onemocnění. Cílem naší studie byla charakterizace výskytu orgánově specifických protilátek proti pohárkovým buňkám tlustého střeva a acinárním buňkám zevně sekretorického pankreatu a posouzení jejich významu pro diagnostiku idiopatických střevních zánětů. Metody a výsledky. Vyšetřovaný soubor tvořilo 69 dětí. Nemocných idiopatickou proktokolitidou bylo 20 (11 hochů, 9 dívek, prům. věku 15,5 roku - rozmezí 6-18 let), nemocných Crohnovou chorobou bylo 14 (9 hochů a 5 dívek, prům. věk 14,7 let - rozmezí 5-18 let). Kontrolní skupinu tvořilo 35 dětí (20 hochů a 15 dívek, prům. věk 10,9 roku). Ve skupině idiopatická proktokolitida byly prokázány metodou nepřímé imunofluorescence protilátky proti pohárkovým buňkám tlustého střeva v 55 %, zatímco u Crohnovy choroby byly pozitivní protilátky proti acinárním buňkám exokrinního pankreatu v 64,2 %. Rozdíly v průkazu protilátek proti acinárním buňkám exokrinního pankreatu u Crohnovy choroby byl statisticky významný (p=0,01). Statisticky významný (p=0,01) byl i průkaz protilátek proti pohárkovým buňkám tlustého střeva u idiopatické proktokolitidy oproti nemocným s Crohnovou chorobou. Statisticky významný rozdíl (p=0,001) byl nalezen v průkazu protilátek proti acinárním buňkám exokrinního pankreatu u Crohnovy choroby a protilátkám proti pohárkovým buňkám tlustého střeva u nemocných s idiopatickou proktokolitidou.
Závěr. Vyšetřování specifických protilátek proti acinárním buňkám exokrinního pankreatu a pohárkovým buňkám tlustého střeva je přínosné pro diagnostiku idiopatických střevních zánětů v dětském věku.

EUS diagnostika chronické pankreatitidy
prosinec 2000EUS (8)
Vnitřní lékařství, 46, 2000, No. 10, 704 - 708
Endoskopická sonografie v diagnostice časného stadia chronické pankreatitidy
Novotný I.
Interní gastroenterologická klinika FN Brno, pracoviště Bohunice
Abstrakt: V přehledné práci autor shrnuje diagnostické možnosti časných stadií chronické pankreatitidy. Z tohoto pohledu hodnotí možnosti běžných zobrazovacích metod (ultrasonografie, počítačové tomografie, endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie) a endoskopické ultrasonografie (EUS). Hodnocení sekreční exokrinní kapacity pomocí sekretin-ceruleinového testu, i když je z hlediska rutinní diagnostiky metodicky náročné, je metodou s porovnatelnou senzitivitou a snad ješti vyšší specificitou než ERCP. Ostatní testy vnější sekrece slinivky nejsou dostatečni citlivé, aby se v této diagnostice mohly uplatnit. Ze zobrazovacích metod ERCP, která je stále považována za zlatý standard, hodnotí i subtilní změny na vývodném systému. Endoskopická ultrasonografie zobrazí spíše diskrétní změny struktury parenchymu, okrsky fibrózy a edému, případně změny echogenity stěny duktu. V současnosti se v diagnostice časného stadia chronické pankreatitidy může uplatnit nejspíše kombinace metody hodnotící sekreční exokrinní kapacitu pankreatu a citlivé zobrazovací metody (ERCP). Až další studie ukáží zda, a kdy by EUS mohla nahradit ERCP.

Výskyt refluxní ezofagitidy
listopad 2000GERD (7)
Čas. Lék. čes., 139, 2000, No. 16, p. 497 - 499
Výskyt refluxní ezofagitidy u pacientů s bolestí na hrudi a s normálním selektivním koronárním angiogramem
Lukáš K.
IV. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha 1 Hlavův I. patologicko-anatomický ústav 1. LF UK a VFN, Praha 2 II. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Abstrakt: Východisko. Bolesti na hrudi mohou být vyvolány jak onemocněním koronárním, tak dalšími příčinami, z nichž k nejčastějším patří onemocnění jícnu. Cílem práce bylo zjištění výskytu refluxní ezofagitidy u nemocných s bolestí na hrudi s normálním selektivním koronárním angiogramem. Metody a výsledky. Do skupiny bylo zařazeno 65 pacientů v průměrném věku 55,2 roku (42 žen a 23 mužů). Všichni byli vyšetřeni endoskopicky s odběry biopsií z oblasti terminálního jícnu. Endoskopický obraz byl hodnocen dle klasifikace Savary-Miller. Bioptické vzorky vyšetřeny histologicky a hodnoceny dle vlastní klasifikace refluxní ezofagitidy (stupeň 1: mírná, stupeň 2: střední, stupeň 3: těžká, stupeň 4: ulcerózní). Endoskopický nález byl normální u 59 pacientů (90,8 %), refluxní ezofagitida 1. stupně byla nalezena u 2 pacientů (3,1 %), 2. stupně u 1 pacienta (1,5 %), 3. stupně u 2 pacientů (3,1 %), 4. stupně u 1 pacienta (1,5 %). Histologické změny, které lze zařadit do obrazu tzv. mikroskopické ezofagitidy, byly zjištěny u 49 pacientů (75,4 %), u ostatních pacientů byl histologický nález normální. Závěry. U 75,4 % pacientů s bolestí na hrudi a negativním selektivním koronárním angiogramem byly nalezeny při histologickém vyšetření mikroskopické změny odpovídající ezofagitidě, převážně mírného stupně.

Helicobacterové infekce u dětí
říjen 2000Laboratorní diagnostika (6)
Praktický lékař, 80, 2000, No. 8, p. 435-437
Současný stav diagnostiky a léčení helikobakterové infekce u dětí
Sedláčková M.
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN, Praha,
Souhrn: Sérologické vyšetření specifických protilátek proti Helicobacter pylori u dětí je nutno interpretovat s přihlédnutím k věkovým kategoriím. Vyšetření dechového testu s 13 C ureou je u nás dostupné, ale není z ekonomických důvodů v praxi obecně využíváno. Endoskopické vyšetření proto zůstává prozatím v našich podmínkách „zlatým standardem“ diagnostiky chronické gastritidy a infekce H. pylori u dětí. U dětí není žádná specifická gastrointestinální symptomatologie, která by byla spojena s infekcí H. pylori s výjimkou vředové choroby. Plošný screening infekce H. pylori u dětí s gastrointestinálními příznaky není vhodný a vyhledávání infekce je vyhrazeno pro děti s vážnými příznaky, které jsou suspektní z organického onemocnění. Zde je endoskopie metodou volby. Zatím není uzavřena otázka vztahu dlouhodobé přítomnosti chronické gastritidy u dětí k event. výskytu závažných, na H. pylori závislých onemocnění v dospělosti. Terapie infekce u dětí je nezbytná při výskytu peptického vředu a u dětí s vážnou symptomatologií s prokázanou infekcí H. pylori, a to zejména těch dětí, v jejichž rodinách se vyskytují H. pylori-pozitivní, vředová choroba nebo karcinom/MALT lymfom žaludku. Terapeutické režimy se řídí obecnými pravidly s přihlédnutím k dětskému věku.

Serologická diagnostika céliakie u dětí
září 2000Laboratorní diagnostika (5)
Čes.-slov. Pediatrie, 2000, roč. 55, č. 7, str. 424 - 427
Význam stanovení antigliadinových a antiendomyziálních protilátek a HLA-DR, DQ genotypu u malých dětí s atrofií jejunální sliznice
Kotalová R., Nevoral J., Loudová M., Šmídová J., Bláhová K., Nevolová P.
I. dětská klinika 2. LF UK, FNsP v Motole, Praha
Souhrn: Cílem studie bylo zjistit, zda současné stanovení antigliadinových protilátek (AGA), antiendomyziálních protilátek (EMA) a HLA-DR, DQ haplotypů u dětí mladších dvou let v době první enterobiopsie, která prokázala atrofii jejunální sliznice, přispěje k rozlišení etiologie atrofické sliznice. Ve studii byl užit soubor dat 24 dětí, které v době první enterobiopsie (EB) byly mladší než 2 roky a EB prokazovala atrofii jejunální sliznice. Po druhé EB provedené po expozičním testu s lepkem byla definitivní diagnóza u 18 dětí uzavřena jako celiakální sprue (CD) a u 6 dětí byla CD vyloučena. EMA protilátky byly pozitivní u 17 z 18 dětí s CD (1x se jednalo o IgA deficit) a negativní u všech 6 dětí s neceliakální atrofií jejunální sliznice (non-CD). AGA-IgA byly pozitivní u 15 z 18 dětí s CD a u žádného s non-CD. AGA-IgG byly pozitivní u všech dětí s CD a u jednoho s non-CD. Všechny děti s CD měly HLA haplotypy typické pro CD, ale také 3 z e 6 dětí s non-CD měly haplotypy typické pro CD. Jednorázové souborné vyšetření EMA, AGA, HLA alel II. třídy lokusů DRB1, DQA1, DQB1 a enterobioptické vyšetření diagnózu CD u dítěte do 2 let (v záměru odlišení od zdravého jedince nebo od jedince s jinou enteropatií) upřesňuje, ale možnost chyby není vyloučena.

Diagnostika infekce Helicobacter pylori
srpen 2000Laboratorní diagnostika (4)
Vnitřní lékařství, 2000, roč. 46, č. 6, s. 341 - 346.
Současné možnosti diagnostiky Helicobacter pylori
Kopáčová M., Bureš J., Voříšek V.
Komplementární centrum vnitřního lékařství – II. interní klinika Fakultní nemocnice, Hradec Králové
Souhrn: Autoři podávají na základě vlastních zkušeností i údajů z literatury přehled o současných možnostech diagnostiky Helicobacter pylori (HP) se zaměřením na diagnostiku neinvazivní. Mezi neinvazivní metody (tedy nevyžadující endoskopickou intervenci) je řazeno vyšetření serologické (ze vzorku krve) a dechové testy. Obě metody jsou porovnávány (i s metodami invazivními) nejen z hlediska senzitivity a specificity, ale zejména z hlediska praktického využití a správné indikace jejich použití. Dechové testy s ureou značenou uhlíkem 13 C jsou neinvazivním globálním testem se 100% reprodukovatelností, vysokou senzitivitou a specificitou, je možno je provádět kdekoliv a ke zpracování zaslat poštou, analýza jednoho vzorku dechu trvá 60 sekund. Dechový test je zlatým standardem diagnostiky HP, pokud je použit jen jeden test, je ideálním testem k ověření úspěšnosti eradikační terapie, k vyšetřování dětí a těhotných žen a k provádění populačních studií.

Minimální standardní terminologie (MST) - česká verze
červen 2000Terminologie, endoskopie (3)
Dokument České gastroenterologické společnosti
MUDr. Marek Ferkl - za spolupracovníky
Na WWW stránce ČGS je v sekci dokumenty ke stažení česká verze Minimální standardní terminologie (MST)
Endoskopie jako každá deskriptivní metoda potřebuje svou terminologii, přičemž snaha o vytvoření jednotné, mezinárodně uznávané a současně jednoduché terminologické soustavy se datuje již do 80. let. Terminologická komise Evropské společnosti digestivní endoskopie (ESGE) ve spolupráci s komisemi ASGE a OMED vytvořila Minimální standardní terminologii (MST), která byla tvořena tak, aby v ní byly obsaženy všechny termíny, kterých je třeba k popisu endoskopického nálezu alespoň 1x za 100 provedených vyšetření. Tato terminologie byla poté prospektivně testována a přeložena do dalších jazyků. Její českou verzi, poprvé prezentovanou na Českých a slovenských endoskopických dnech v Luhačovicích 23.6.2000, Vám tímto dáváme k disposici.

Test exokrinní funkce pankreatu
červen 2000Laboratorní diagnostika (2)
Česká a slovenská gastroenterologie, 2000, roč. 54, č. 1, s. 20 - 23.
Elastáza ve stolici – ukazatel exokrinní funkce pankreatu a její diagnostické využití u chronické pankreatitidy
Dastych M. jr., Přecechtělová M., Žáková A., Dítě P., Novotná A.*, Dastych M. sr.*
III. interní klinika gastroenterologická, FN Brno * Oddělení klinické biochemie, FN Brno
Souhrn: Cíl studie: Cílem sdělení je zjistit diagnostickou využitelnost stanovení elastázy ve stolici u různých stupňů chronické pankreatitidy (CP) a jiných gastrointestinálních (GI) afekcí. Materiál a metody: Elastázu jsme vyšetřili u 139 pacientů, kteří byli rozdělení do skupin. 66 pacientů mělo diagnostikovanou CP na základě ERCP vyšetření. Tito byli dále členění podle stupně CP klasifikované Cambridgeskými kritérii: 23 pacientů CP I. st., 12 pacientů CP II. st., 31 pacientů CP III. st., 42 pacientů mělo jiné GI choroby. Z těchto bylo vyčleněno 7 osob s maligním onemocněním a stenózou vývodných cest žlučových a pankreatu. Jako kontrolní sloužila skupina 24 pacientů s negastrointestinálními chorobami. Výsledky: Hodnoty elastázy v jednotlivých skupinách byly: CP I st. 409,2 ± 137,4, CP II. st. 183,1 ± 140,0, CP III. 75,0 ± 108,9, GI afekce 364,2 ± 182,4, stenózy žlučových cest 64,8 ± 74,1, kontroly 397,9 ± 133,0. Statisticky významný rozdíl byl prokázán mezi kontrolní skupinou a skupinou pacientů s CP II., III., st. a stenózou vývodných cest žlučových a pankreatiku. Senzitivita pro CP II. st. 75 %, CP III. st. 94 %, specificita 86 %. Závěr: Stanovení elastázy ve stolici je přínosem v diagnostice CP II. a III. stupně. Ukazuje skutečnou pasáž trávicích fermentů u obstruktivních procesů subhepatálních. Hladina není ovlivněna jinými GI afekcemi.

GastroWeb - zdroj informací na internetu
červen 2000Aktualita (1)
Nový internetový portál pro gastroenterology byl spuštěn dne 26. června 2000. Toto datum je zajímavé i tím, že v roce 1824 se narodil světoznámý fyzik, lord William Kelvin.
Kelvin William, lord, původně William Thomson, * 26. 6. 1824, † 17. 12. 1907, britský (skotský) matematik a fyzik; člen Královské společnosti v Londýně a Francouzské Akademie věd. Zabýval se zejm. elektřinou a magnetismem; spoluzakladatel termodynamiky, autor teplotní stupnice (nazvané jeho jménem), spoluobjevitel jevu nazvaného Jouleův-Thomsonův jev. Zkoumal stáří Země na základě geotermických úvah. Uplatnil teorii elasticity na slapy pevné Země.

WebMaster: Petr Kocna - kocna@cesnet.cz
HomePage: orientovaná lékařsky na 1.LF UK nebo orientovaná církevně a teologicky