V tomto článku bych se rád vyjádřil k velmi rozšířené nemoci, která je paradoxně
téměř opomíjena a těší se minimální pozornosti laické a bohužel i lékařské
společnosti.
Jde o kouření.V MKN (mezinárodní klasifikace nemocí) ji najdete pod diagnosou F17.x.
Jedná se o závislost na tabákových výrobcích, nejčastěji na cigaretách. záměrně se
vyhýbám termínu závislost na nikotinu, protože je to přílišné zjednodušení. Na
nikotin samozřejmě vzniká silná zavislost, 20% kuřáků je natolik zavislých na nikotinu
tak, že nejsou schopni s kouřením přestat ani poté, co onemocní rakovinou plic nebo
přežijí infarkt myokardu. Pravdou ale také je, že 20% kuřáků na nikotinu závislých není.
To jen tak pro začátek. Možná si při čtení říkáte, proč to vůbec číst, každej přece ví,
že to není zorvna 2x zdravý a jestli kouří, tak je to prostě jeho věc.Na to bych imaginárně odpověděl,
že to zdravý není nejen vůbec, ale dokonce je to megaškodlivý,
pokud kouří je to jeho věc (schválně nepíšu svobodná vůle, protože 75% lidi chce s
kouřením přestat, ale jen zhruba 20% z těch, kteří se odhodlali navštívit poradnu pro
odvykání kouření a zkusili přestat, to dokázali.), ale jen do té doby, než se kouř z
jeho cigarety dostane k vašemu nosu.
Přečtení textu by mělo přesvědčit čtenáře o tom, že by neměl kouřit, pokud již tak činí
a ani s tím nezačínat, pokud ještě neokusil. V tomhle už je určitý handicap, neboť
vetšina kuřáků 80% začíná kouřit před 18 lety a Já si nedělám iluze, čtete-li tento
článek a nekouříte, tak Vás ve vašem názoru přitvrdím, ale pokud již kouříte, tak Vás
nejspíš stejně nepřesvědčím.Každopádně ale budete lépe informovaní a to není nikdy na
škodu.
Historie
Tabák se dostal do Evropy už s Kolumbovými výpravami do Ameriky a už v roce 1556 se začal
pěstovat v Portugalsku.Nicméně až do 20. století se nic na poli zhoršování zdravotního
stavu nedělo. Kouření bylo totiž víceméně zakázáno a někde byly za kouření uplatňovány
docela tvrdé tresty jako třeba kastrace, nebo stětí hlavy.(fakt se nedivím, že se moc
nekouřilo hehe).Ale tabák i tak postupně pronikl až do nejvyšších mocenských kruhů, které prosadily
zrušení těchto trestů.Na sklonku 19. století vznikly 1. automaty na cigarety a
krátce poté, na začátku 20. století došlo k automatizaci výroby cigaret, což umožnilo zvýšit jejich produkci.
Ještě na začátku 2O. století byl infarkt myokardu a rakovina plic natolik vzácné, že byly pokaždé středem pozornosti..Dnes je to smutný stereotyp.Následky kouření totiž na sebe nenechaly dlouho čekat.Již ve 30. letech lékaři zaznamenali růst rakoviny plic, který
přešel v 5O. a 60. letech v úplnou epidemii.Co se týče infarktu, tak i zde jsou čísla obdobné.
Definitivní průkaz kouření na rakovině plic byl prokázán již v 50. letech, díky mohutnému
lobbování tabákových firem se však upozornění na cigaretové krabičky dostalo až v 70. letech.
Trochu čísel
Počet lidí, kteří zemřeli v na následky kouření během 20.století se odhaduje na
100 milionů (pro srovnání: obě světové války připravily o život asi 60 milionů lidí).Na následky kouření umírá ročně 3 miliony lidí, což zcela určitě není zanedbatelné číslo, v podstatě to znamená každých 10 sekund 1 zbytečně předčasné umrtí.
Česká republika:Kouří u nás 29% populace starší 18 let, v 57% rodin.Průměrná spotřeba cigaret byla v roce 1996 2165 cigaret na osobu. Na nemoci spojené s kouřením umírá 22OOO lidí ročně.Pro srovnání počet umrtí zapřičiněné užíváním drog plus počet zemřelých na AIDS je "pouze" 300. Délka života kuřáka je průměrně o 8-16 let nižší než u nekuřáků a je vhodné započítávat nižší kvalitu života oproti nekuřákům. Většina kuřáků umírá mezi 35-69
rokem.Zaznamenal jsem, že jsou relativně módní argumenty typu:" Já znám chlapa, tomu je
80, kouří krabku denně, udělá 6 piv a má o 40 let mladší manželku a znal jsem jednoho, ten nekouřil, nepil a umřel na rakovinu plic ve 40-ti".
To může být samozřejmě pravda, ale je tak trochu zavádějící, neboť demonstruje na 2 extremních případech. Na obrázku je gausova křivka, která zobrazuje statistické rozložení odolnosti populace proti tabákovému kouři. Skupina a je extrémně odolná vůči účinkům tábákového kouře, aktivita enzymu, který metabolizuje složky tabákového kouře na karcinogeny je velmi nízká.
Tato skupina má tzv. Churchillův syndrom.Naproti tomu skupina b má vysokou aktivitu
enzymu, metabolizujícího složky tabákového kouře na karcinogeny, tito lidé umírají na rakovinu plic již po desítkách až stovkách vykouřených cigaret. Tito lidé jsou velmi ohroženi i pasivním kouřením, to je zodpovědné za 30% rakovin plic u nekuřáků. Lidé, které bychom podle aktivity tohoto enzymu zařadili do skupiny b jsou velmi ohroženi i pasivním kouřením (v angličtině enviromental tobacco smoke zkráceně EVS). V České republice se umírá na následky pasivního kouření 120 lidí. Krom toho je rakovina plic z 90-ti% způsobena kouřením a to samozřejmě neznamená, že kdo má rakovinu plic musí být kuřák.
Jaká jsou zdravotní rizika kouření
Výskyt kterých onemocnění je spojen či ovlivněn kouřením? Odpověd je se bude zdát až přehnaná, ale je tomu skutečně tak, kouření způsobuje více
než 50 onemocnění, z nichž více než 20 je smrtelných.
Kardiovaskluární onemocnění
Podílí se 20% na výskytu kardiovaskulárních onemocnění na která u nás umírá 53% obyvatel. Nejčastěji na infarkt myokardu, na který lze nahlížet jako
na důsledek dlouhodobého procesu aterosklerósy, která je kouřením velmi akcelerovaná.Složky tabákového kouře totiž přímo poškozují stěny tepen. Ale to zdaleka není všechno, mechanismy vedoucí k rozvoji kardiovaskulárních onemocněni jsou komplexní. Jsou to vasokonstrikce v důsledku aktivace sympatiku, zvýšení viskozity krve a stavu zvýšené srážlivosti krve v důsledku zvýšení hladiny fibrinogenu, zvýšení inbitoru aktivace plasminogenu, zvýšení leukocytů v důsledku chronických zánětů - kouření totiž snižuje imunitu, zvýšená glukosová tolerance může vést až k diabetu II. typu, zvýšená hladina homocysteinu, non-HDL cholesterolu, triglyceridů, zvýšená peroxidace LDL (low density lipoproteins), zvýšený tlak spolu s diabetem vedou k progresi aterosklerósy a zvýšená tepová frekvence zbytečně zatežuje srdce. Kardiovaskulární systém zatežuje i vysoká hladina Carbonylhemoglobinu (COHb) díky obsahu CO v tabákovém kouři. V této souvislosti mě napadá další oblíbený argument kuřáků. Častokrát od nich slyšíte, že kouření není zas tak škodlivý, neboť na frekventovaných křižovatkách nadejchá člověk to samý ne-li víc. Není to pravda pobyt v místech s velmi frekventovanou dopravou vede max. ke 2% COHb, ale vykouření jediné "lightky" k 6% COHb, obsah COHb, bývá u kuřáků bežně 6-10%COHb. Aterosklerosa je vpodstatě zánět ve vrstvě intimy stěny arterie, který se pomalu zvětšuje a občas perforuje do průsvitu arterie - změní se na "prasklej vřed". "Prasknutí vředu" do arterie má za následek okamžitý vznik krevní sraženiny nad tímto defektem. Lumen tepny je utlačováno rostoucím "vředem" a přidáme-li k tomu krevní sraženinu, která na "vřed" nasedá, pak se průsvit tepny zúží natolik, že oblast srdečního svalu, za defektem se může dostat do existenčních potíží v důsledku příliš nízké dodávky O2.Pokud se krevní sraženina nerozpustí, dodávka O2 bude i nadále nízká a sval za překážkou nebude schopen podávat adekvátní výkon. Pokud se tepna zcela uzavře, myokard za překážkou odumře. Mechanismus aterosklerosy jsem zjednodušil témeř ad absurdum, takže prosím odbornou veřejnost o shovívavost.
Proces poškozování kardiovaskulárního systému je spojitý, někdy jsou změny skokovité. Člověk proto relativně dlouhou dobu před vlastním infarktem dostává od svého těla varovné signály, nejčastěji ve formě pálivé či řezavé bolesti a tlaku na hrudi zejména při fyzické námaze a stresu, což se označuje jako angina pektoris. Aterosklerosa se zamozřejmě nemusí a nevyskytuje pouze v tepnách zásobujících srdce, ale např. v mozkových tepnách. Následkem pak bývají cévní mozkové příhody (CMP), lidově mrtvice. Zasažení tepen nohou způsobuje ischemickou chorobu dolních končetin, onemocnění omezujícím pohyblivost člověka pro bolest svalů zapřičiněnou jejich nedostatečným zásobováním O2, nezřídka vedoucí až odumření končetiny s nutností její amputace.
Další kardiovaskulární onemocnění u kterých kouření hraje negativní roli jsou trombangitis obliterans tzv. Buergerova nemoc - nás dnes již vzácná a aneurysma aorty.Částečně sem lze zařadit i impotenci. Na ní se kouření podílí hned několika mechanismy. Jednak je to výše zmíněná aterosklerosa pánevních tepen - je to jednoduché zúženým řečištěm tepny tepny nemůže protékat tolik krve, kolik bychom v určitých situacích potřebovali mít v určitých oblastech :))), ale podílí se na ní fakt, že kouření snižuje hladinu testosteronu (kouření může vyvolávat dojem mužnosti kuřáka, ale biochemicky působí opačně. Jako 3. působí fakt, že kouření aktivuje sympatikus, což vede k vaskonstrikci (zúžení tepen).
Nádorová onemocnění
Kouření se podílí na výskytu široké palety nádorových onemocnění. Nejčastěji je to rakovina plic - 90% případů jsou kuřáci, objeví se až u 24% kuřáků.
Možná je teď někdo zmaten, proto raději vysvětlující obrázek. Větší obdélník označuje populcai kuřáků, menší obdélník populací lidí trpících rakovinou plic. Šedá barva označuje kuřáky, kteří jsou zdraví, červená kuřáky, kteří rakovinou plic onemocněli. Modrá barva označuje nekuřáky trpící rakovinou plic. Jak jsem již zmínil výše, 30% rakoviny plic nekuráků je způsobeno pasivním kouřením. Navíc pokud kouříte, jste vystaven 13x většímu riziku vzniku rakoviny plic, než kdyby jste nekouřil. Rakovina plic je záludná tím, že přichází poměrně pozdě zhruba po 20 až 30 letech kouření, což je pro většinu lidí příliš dlouhá doba, aby přemýšleli o tom, co s nimi bude. Jiným důsledkem pozdního výskytu rakoviny je, že ikdyby teď všichni přestali kouřit, tak se váskyt rakoviny plic začne snižovat až za 20 let. Kouření ovšem nezpůsobuje pouze rakovinu plic, ale i
nádory v ústní dutině včetně jazyka - současné požívání alkoholu násobí karcinogenní účinky kouření, nádory hrtnanu, hltanu, jícnu, žaludku, žlučníku, pankreasu, ledvin, močového měchýře, u žen cervixu - 1/3 případů, leukemie.
ostatní onemocnění
Kouření též poškozuje dýchací systém a vyvolává nemoci jako je emfyzém - onemocnění, při kterém dochází k úbytku plicních sklípků, čímž se zmenšuje plocha, na níž dochází k výměně dýchacích plynů, chronické bronchitidy, zhoršuje astma.
Dále je to vředová choroba žaludku a dvanácterníku.
Pokud jde o reprodukční systém, je prokázána nižší plodnost kuřaček i kuřáků, vyšší riziko spontálních potratů, nižší porodní váha u dětí kuřaček, zvýšená perinatální mortalita. Impotenci jsem zmiňoval výše.
závěr
Doufám, že jsem podal dost informací na to, aby se mi podařilo kouření dostatečně zdiskreditovat a ukázat na jeho kontraproduktivnost. Závěrem bych rád uvedl ještě pár nemedicinských důvodů proč přestat. Cigarety jsou ta největší chemie, co se týče aplikace psychoaktivních látek, kterou si dokážu
představit. Pro srovnání, pokud si aplikujete nějaký pouliční ředěný heroin, můžete počítat kromě vlastní účinné látky ještě s dalšími příměsemi, jako můžou být třeba cukr, sádra atd. Počet příměsí se pohybuje max. v řádu jednotek ev. desítek, ale cigareta obsahuje přes 4000 aktivních látek z nichž je nejméně 100 karcinogenů. Významnou částí jsou additiva, tj. látky uměle přidávané za účelem zvýšení jejich prodejnosti. Cigareta může obsahovat až 700!!!! schválených additiv s různou fcí. Jenom proto, aby se kouř ladně odvíjel z cigarety je v cigaretě obsaženo navíc několik desítek látek. Většina z nich má ale zvýšit množství nikotinu absorbovaného kuřákem, což je nutné pro správnou chuť cigarety a samozřejmě také pro co nejrychlejší rozvoj fyzické závislosti. Jednou z nich je třeba amoniak, jenž mírně zvyšuje pH, v plicích což zvyšuje extrakci nikotinu. Mezi další lze jmenovat třeba methanol, nebo vinylchlorid.
To může být samozřejmě pravda, ale je tak trochu zavádějící, neboť demonstruje na 2 extremních případech. Na obrázku je gausova křivka, která zobrazuje statistické rozložení odolnosti populace proti tabákovému kouři. Skupina a je extrémně odolná vůči účinkům tábákového kouře, aktivita enzymu, který metabolizuje složky tabákového kouře na karcinogeny je velmi nízká.
Tato skupina má tzv. Churchillův syndrom.Naproti tomu skupina b má vysokou aktivitu
enzymu, metabolizujícího složky tabákového kouře na karcinogeny, tito lidé umírají na rakovinu plic již po desítkách až stovkách vykouřených cigaret. Tito lidé jsou velmi ohroženi i pasivním kouřením, to je zodpovědné za 30% rakovin plic u nekuřáků. Lidé, které bychom podle aktivity tohoto enzymu zařadili do skupiny b jsou velmi ohroženi i pasivním kouřením (v angličtině enviromental tobacco smoke zkráceně EVS). V České republice se umírá na následky pasivního kouření 120 lidí. Krom toho je rakovina plic z 90-ti% způsobena kouřením a to samozřejmě neznamená, že kdo má rakovinu plic musí být kuřák.
Větší obdélník označuje populcai kuřáků, menší obdélník populací lidí trpících rakovinou plic. Šedá barva označuje kuřáky, kteří jsou zdraví, červená kuřáky, kteří rakovinou plic onemocněli. Modrá barva označuje nekuřáky trpící rakovinou plic. Jak jsem již zmínil výše, 30% rakoviny plic nekuráků je způsobeno pasivním kouřením. Navíc pokud kouříte, jste vystaven 13x většímu riziku vzniku rakoviny plic, než kdyby jste nekouřil. Rakovina plic je záludná tím, že přichází poměrně pozdě zhruba po 20 až 30 letech kouření, což je pro většinu lidí příliš dlouhá doba, aby přemýšleli o tom, co s nimi bude. Jiným důsledkem pozdního výskytu rakoviny je, že ikdyby teď všichni přestali kouřit, tak se váskyt rakoviny plic začne snižovat až za 20 let. Kouření ovšem nezpůsobuje pouze rakovinu plic, ale i
nádory v ústní dutině včetně jazyka - současné požívání alkoholu násobí karcinogenní účinky kouření, nádory hrtnanu, hltanu, jícnu, žaludku, žlučníku, pankreasu, ledvin, močového měchýře, u žen cervixu - 1/3 případů, leukemie.