Vyšlo v knižní podobě v roce 1998.

Zdeněk Fišar: Biochemické hypotézy afektivních poruch, Praha, Galén, 103 stran.

1. Úvod

   Při hledání molekulárních mechanismů procesů vedoucích ke vzniku duševních poruch jsme do značné míry odkázáni na nepřímé metody, především na studium mechanismů účinků psychotropních látek v podmínkách in vitro nebo in vivo, na měření v lidských mozcích post mortem, nebo na použití zvířecích a buněčných modelů (leukocytů, trombocytů, buněčných kultur, liposomů atd.). Přestože se dnes používají stovky psychotropních látek s více či méně specifickými účinky na onemocnění, nejedná se pravděpodobně zatím o léčbu kauzální. Nicméně právě poznávání mechanismů účinků těchto léčiv vedlo a vede k vytváření hypotéz o biochemické podstatě duševních poruch, což zpětně ovlivňuje vývoj nových léčiv.

   Z biochemického a elektrofyziologického hlediska existuje řada důkazů, že na vzniku afektivních poruch (poruch nálady) se podílejí poruchy v přenosu nervového signálu. Svědčí pro to jednak změny koncentrací neuromediátorů a jejich metabolitů v mozku, mozkomíšním moku (CSF) a plasmě u některých depresivních pacientů, jednak dosud známé účinky antidepresiv. Novější výsledky svědčí pro účast G proteinů v mechanismech vzniku a léčby afektivních poruch. Rovněž byly popsány přímé interakce antidepresiv s efektorovými enzymy, proteinkinasami a dalšími enzymy podílejícími se na přenosu signálu.

   Vzhledem k velkému počtu prací souvisejících s formulováním hypotéz afektivních poruch cituji často jen přehledné články a souhrnné analýzy. V textu používám některé zažité termíny, jako uptake (pro vychytávání, vtok, příjem, resp. aktivní transport neuromediátoru do buňky), reuptake (pro zpětné vychytávání neuromediátoru do presynaptických zakončení), desenzibilizace (pro snížení odezvy na aktivaci receptoru) apod. Oproti tomu jsem se vyhýbal použití pojmů downregulace a upregulace pro označení regulace snížením nebo zvýšením počtu receptorů. Protože řada pojmů používaných v této oblasti výzkumu je různými autory používána nejednoznačně, jsou v Dodatku uvedeny jejich více či méně podrobné definice a vysvětlení.

 

na začátek