2.2 Typy synapsí

Podle umístění na postsynaptickém neuronu lze synapse rozdělit na:

·       axodendritické synapse - postsynaptická část je lokalizována na dendritech, někdy na dendritických trnech; jsou nejčastější;

·       axosomatické synapse - postsynaptickým místem je buněčné tělo;

·       axoaxonové synapse - postsynaptickým cílem je místo na jiném axonu (axonový kužel, iniciální segment, preterminální část neuritu, presynaptické zakončení); jsou zodpovědné za jev presynaptické inhibice a vyskytují se řídce;

·       dendrodendritické synapse - dendrity slouží jako presynaptické i postsynaptické elementy; tvoří jen malou část synapsí;

·       synapse v průběhu („en passant“) - po vytvoření synaptického kontaktu axon pokračuje a vytváří na tomtéž vlákně další kontakty s jinými buňkami.

V lidském nervovém systému se vyskytují především chemické synapse, v nichž presynaptický neuron uvolňuje přenosovou látku (mediátor, transmiter, přenašeč), která difunduje přes synaptickou štěrbinu, interaguje se specifickými receptory v postsynaptické membráně a vyvolává tím procesy vedoucí ke změnám toku iontů přes tuto membránu a tedy ke změnám membránového potenciálu. Tento způsob přenosu vysvětluje jednosměrnost vedení signálu, neboť axony samotné mohou vést signály oběma směry. Chemickému přenosu signálu odpovídá také funkce nervosvalového spojení, což je místo, kde motorický nerv končí na svalovém vlákně.

U elektrických synapsí jsou membrány pre- a postsynaptických buněk velmi těsně u sebe a jsou spojeny kanálky („gap junction“), resp. póry, které umožňují volný pohyb iontů a malých molekul (s molekulovou hmotností až 1000) mezi cytoplazmou obou buněk. Předpokládá se, že pór je tvořen komplexem šesti proteinů nazvaných konexiny. Hlavní charakteristiky jsou: obousměrný přenos signálu, symetrická morfologie a větší rychlost přenosu signálu, než u chemických synapsí. Nacházejí se především v nervovém systému bezobratlých a u nižších obratlovců, ale vyskytují se i u savců. Jejich úloha v CNS není zcela jasná; mohou se zřejmě podílet na synchronizaci elektrické aktivity velkých populací neuronů nebo na některých procesech spojených se zpracováním vizuálních informací. Elektrické synapse mohou být regulovány v menší míře, než synapse chemické. Smíšené synapse, umožňující chemický i elektrický přenos, jsou vzácné.

Pozn.: Pro studium synapsí lze použít synaptosomy, což jsou presynaptická zakončení spolu se synaptickou štěrbinou a přilehlou postsynaptickou membránou získaná po jemné homogenizaci mozkové tkáně v izotonickém sacharózovém roztoku.

Mezibuněčné komunikace neuronů z hlediska způsobu přenosu signálu

TYPY SYNAPSÍ

(Podle Němeček S. a kol.: Neurobiologie, Avicenum, Praha 1972; upraveno.)