Při hledání molekulárních mechanismů procesů vedoucích ke vzniku duševních poruch jsme do značné míry odkázáni na nepřímé metody, především na studium mechanismů účinků psychotropních látek v podmínkách in vitro nebo in vivo. Přestože se dnes používají stovky psychofarmak s více či méně specifickými účinky na onemocnění (a s různými vedlejšími příznaky), nejedná se pravděpodobně o léčbu kauzální. Nicméně právě poznání mechanismů účinků těchto léčiv vedlo a vede k vytváření hypotéz o biochemické podstatě duševních poruch, což zpětně ovlivňuje vývoj nových léčiv.
Psychofarmaka jsou malé molekuly ovlivňující chemický přenos nervového signálu. Farmakologicky jsou obvykle definována podle svých interakcí s buněčnými enzymy a neuromediátorovými receptory a/nebo transportními proteiny.
Existuje řada klasifikačních schémat pro psychofarmaka. U nás se používá dělení podle jejich účinků na bdělost (vigilitu), afektivitu a psychické integrace (myšlení) - Tabulka.
Klasifikace psychotropních látek podle účinků na duševní funkce
|
parametr
|
smysl ovlivnění |
skupina psychofarmak |
příklady |
|
bdělost (vigilita) |
pozitivní |
psychostimulancia |
amfetamin, amfetaminil, efedrin, fenmetrazin, mazindol, mezokarb,
pemolin, metylfenidát |
|
nootropika |
piracetam, pyritinol, meklofenoxát |
||
|
negativní |
hypnotika |
barbital, amobarbital, hexobarbital; |
|
|
afektivita |
pozitivní |
antidepresiva |
imipramin, desipramin, amitriptylin, nortriptylin, klomipramin,
maprotilin, citalopram, fluoxetin, fluvoxamin, mianserin, buspiron,
moklobemid, Li+ |
|
anxiolytika |
guaifenezin, meprobamát; diazepam, alprazolam, oxazepam; neuroleptika
a antidepresiva |
||
|
negativní |
dysforika |
reserpin, klonidin, a-metyldopa |
|
|
psychické integrace |
pozitivní |
neuroleptika |
thioridazin, chlorpromazin, chlorprotixen, levopromazin, haloperidol,
perfenazin, klozapin, amisulprid, risperidon |
|
negativní |
halucinogeny |
lysergid, kokain, amfetaminy, ketamin, hašiš, marihuana, fencyklidin,
meskalin |
(podle Švestka J. a kol.: Psychofarmaka v klinické praxi. GRADA Publishing, 1995)
Podskupiny některých skupin psychofarmak podle chemického složení:
Neuroleptika
-fenothiaziny (chlorpromazin)
- xanteny a thioxantheny
- jiné tricyklické struktury
- tetracyklické struktury
- pentacyklické struktury (reserpin)
- butyrofenony (haloperidol)
- difenylbutylpiperidiny, piperaziny
- benzimidazolinony
- bicykličtí antagonisté 5-HT2 a D2
- imidazolidinony, indolové a naftonové deriváty
- benzamidy
Antidepresiva
- tricyklická (imipramin)
- tetracyklická
(mianserin, maprotilin)
- bicyklická (citalopram)
- monocyklická
Anxiolytika
(trankvilizéry, antifobika)
- benzodiazepiny (diazepam)
- heterocyklické diazepiny
- benzazepiny a ligandy benzodiazepinového receptoru
- difenylmetanové deriváty
- piperazin- a piperidinkarboxyláty
- quinazolinony, thiaziny, thiazoly
- jiné heterocyklické a imidazolové deriváty
- propandiolové deriváty a karbamáty
(meprobamát)
- alifatické složky a antracenové deriváty
(podle Psychotropics 92/93, Lundbeck Netherland B.V., 1992)