5.4 Možné působení psychofarmak

Psychostimulancia: blokáda presynaptických receptorů, zvýšené uvolňování neuromediátorů (NA, DA, někdy i 5-HT) do synaptické štěrbiny; umožňují tvorbu p-hydroxynorefedrinu.

Hypnotika: ovlivnění GABAA receptorového komplexu.

Antidepresiva: zvýšení koncentrace monoaminových neuromediátorů v synaptických štěrbinách, blokáda receptorů (5-HT2, 5-HT1C, a2-adrenoceptorů), agonistické působení na receptory (5-HT1A), inhibice MAO, interakce s G proteiny a efektorovými systémy.

Anxiolytika: tlumivé účinky na CNS (selektivnější, než u hypnotik); benzodiazepinová anxiolytika jsou agonisty benzodiazepinových receptorů spojených s GABAA receptory a chloridovými kanály, přičemž benzodiazepiny obsazením svého receptoru usnadňují tlumivé účinky GABA, tj. hyperpolarizaci membrány; všechna dosud známá anxiolytika působí tlumivě i na bdělost.

Dysforika: reserpin působí na synaptické váčky a způsobuje snížení množství monoaminových neuromediátorů v CNS.

Neuroleptika: blokáda dopaminových receptorů, hlavně D2, někdy i D1/3/4; předpokládá se, že antipsychotické účinky neuroleptik jsou zprostředkovány přes blokádu dopaminových receptorů, zatímco případná blokáda 5-HT1/2 receptorů pravděpodobně nesouvisí přímo s antipsychotickými účinky a blokáda a1/2, H1/2 a M receptorů vyvolává nežádoucí vedlejší účinky.

 

Možné působení psychofarmak

1. syntéza a ukládání mediátoru

přímo - psychofarmaka, jež jsou prekursory neuromediátorů (např. tryptofan, L-dopa)

nepřímo - přes ovlivnění enzymů podílejících se na jejich syntéze (např. proteinkinas)

2. uvolňování mediátoru

přímo - reserpin, amfetamin

nepřímo - ovlivnění procesů závislých na vápníku a vedoucích k exocytóze neuromediátorů ze zásobních váčků (pravděpodobně opět přes změnu aktivity proteinkinas)

3. interakce receptor-neuromediátor

(blokování funkce receptorů)

interakce s vazebným místem pro neuromediátor (kompetice, např. strychnin, opiáty, LSD, neuroleptika)

interakce s jinou částí receptoru, vedoucí k jeho inaktivaci

aktivace receptoru (agonisté)

4. štěpení neuromediátoru

inhibice katabolických enzymů (MAOI, acetylcholinesterasa)

5. reuptake neuromediátoru

inhibice funkce transportního proteinu

6. transdukční prvek (obvykle G protein)

interakce G protein - receptor

GTPasová aktivita Ga podjednotky

ovlivnění exprese G proteinů (přes fosforylaci proteinů regulujících transkripci DNA)

7. efektorový systém

interakce s enzymem generujícím 2. posla (např. s adenylátcyklasou)

ovlivnění dalších enzymů v efektorovém systému (např. fosfodiesterasy pro štěpení cAMP, inositol-1-fosfatasy v PIP2 cyklu)

interakce s proteinkinasou nebo s proteasou