Principy použití antibiotik

© Michal Holub


Po pečlivém odebrání anamnézy a klinickém vyšetření by si měl lékař položit před zvolením antibiotika 10 důležitých otázek:

 

1. Je antibiotikum indikováno na základě klinických příznaků?

  • Zřejmé bakteriální infekce - lokalizované (fokální) infekce: pneumonie, IMC, celulitida
  • Pravděpodobné bakteriální infekce: nespecifické znaky bakteriální nebo virové infekce
  • Naléhavost situace:
        Nenaléhavá situace - jinak zdravý nemocný s lehkým onemocněním, které nevyžaduje léčbu dokud není získána přesná diagnóza
        Urgentní situace - pacient s předpokládanou infekcí, který je středně těžce nebo závažně nemocný:
    • Těžká sepse a septický šok
    • Febrilní neutropenie
    • Bakteriální meningitida
    • Akutní nekrotizující celulitida

 

2. Byl získán odpovídající klinický vzorek pro kultivační vyšetření?

  • Gramovo barvení může pomoci v rozpoznání hlavních mikroorganizmů (tj. antibiotická terapie může být zaměřena proti grampozitivním nebo gramnegativním baktériím)
  • Získání odpovídajících kultivací je nezbytné (anaerobní nebo aerobní kultivace tělesných tekutin, exsudátů a krve)
  • Antibiotická léčba může být modifikována po získání výsledku kultivací
  • Opakované kultivace (zvl. při léčbě) nejsou dostatečně spolehlivé - ideální je odebrání vzorků před léčbou
  • Při podezření na anaerobní infekci je příslušná kultivace podmínkou

 

3. Jaký mikroorganizmus je nejpravděpodobněji původcem infekce?

  • Charakter fokální infekce - významně ovlivňuje rozhodnutí o antibiotické léčbě (viz tabulka 1)
  • Věk - purulentní meningitida - novorozenci jsou většinou infikováni streptokoky skupiny B, děti mladší 2 let mají převážně infekce vyvolané Haemophilus influenzae typ b, dospělí S. pneumoniae a N. meningitidis
  • Závažnost onemocnění - je určující pro rychlé nasazení antibiotik a rovněž pro zvolení antibiotických kombinací (např. u těžké sepse a spetického šoku nejasné etiologie se často používají četné antibiotické kombinace)
  • Epidemiologické znaky - nozokomiální vs komunitní infekce, předchozí užívání antibiotik apod.
  • Kultivační data z období před infekcí mohou být využita při kolonizaci patogenní flórou


Infekce horních dýchacích cest

Malinový jazyk Povlaková angina
Malinový jazyk * Povlaková angina *
Herpangina
Herpangina

* Edmont RTD, ed. Color Atlas of Infectious Diseases, 1995


 

4. Pokud lze zvolit z několika antibiotik, které je nejlepší možná volba u konkrétního pacienta?

  • Alergie k antibiotiku - pokud pacient má v anamnéze možnou alergii na penicilin, musíme předpokládat, že tomu tak je
  • Penetrace antibiotika a pH - především důležité u infekcí CNS. pH může signifikantně ovlivnit aktivitu antibiotika: např. aminoglykosidy jsou mnohem více efektivní v alkalickém prostředí
  • Možné nežádoucí účinky - chloramphenicol - výskyt aplazie kostní dřeně 1/25 000-1/50 000. Tetracykliny - defekty zubů u dětí ap.
  • Baktericidní vs bakteriostatické antibiotikum - u život ohrožujících infekcí jsou baktericidní antibiotika nezbytná
  • Cena antibiotika - v současné době, kdy ceny antibiotik rostou, je nezbytné posuzovat nákladovou efektivitu

Antibiotika volby u běžných patogenů

Fokus infekce Antibiotikum první volby Záložní volba
katarální faryngitida žádné žádné
lakunární tonzilitida fenoxypenicilin p.o. 25 000 j/kg 4x d klaritromycin, azitromycin
bakteriální bronchitida (H. influenzae) amoxicilin p.o. 50-60 mg/kg 3x d co-amoxicilin nebo co-trimoxazol
pneumokoková pneumonie prokain benzylpenicilin i.m. 1,5 mil.j. 1x d 1 cefalosporiny 1. generace
mykoplazmová pneumonie doxycyklin p.o. 100 mg á 12 hod. klaritromycin, azitromycin
infekce močových cest amoxicilin p.o. 50-60 mg/kg 3x d co-trimoxazol, ciprofloxacin
akutní pyelonefritida amoxicilin p.o. 60-80 mg/kg 3x d ciprofloxacin, co-amoxicilin

1 Dávkování pro dospělé

 

5. Je zvolená antibiotická kombinace vhodná?

  • Širokospektrá antibiotika - při septickém šoku nejasné etiologie a febrilní neutropenii
  • Infekce několika mikroorganizmy - abdominální sepse nebo abscesy v malé pánvi (gramnegativní bakterie a anaeroby)
  • Synergismus - jedno antibiotikum potencuje aktivitu jiného (určeno podle baktericidního efektu)
        A. Mnohočetná inhibice bakteriálního růstu. Kombinace trimethoprimu (80 mg) se sulfamethoxazolem (400 mg) blokuje několik kroků při syntéze kyseliny listové
        B. Jedno antibiotikum zesiluje penetraci druhého antibiotika, např. synergický efekt penicilinů a aminoglykosidů
  • Běžně užívané antibiotické kombinace - aminoglykosidy a peniciliny, tikarcilin a cefalosporin, trimethoprim-sulfamethoxazol, amoxicilin a tikarcilin s klavulanátem, imipenem-cilastatin

Nevýhody antibiotických kombinací

  • Zvýšené riziko toxicity nebo alergické reakce
  • Zvýšené riziko kolonizace rezistentními mikroorganizmy
  • Možnost antagonizmu (penicilin a tetracyklin)
  • Vyšší cena
  • Falešný pocit bezpečí - Pokrytí všech potenciálních bakteriálních původců použitím kombinace antibiotik není vždy možné a bývá spojeno s výskytem komplikací a nežádoucích účinků


Pneumonie

Bacterial pneumonia Bacterial pneumonia
Bakteriální pneumonie Bakteriální pneumonie
Bakteriální pneumonie Bakteriální pneumonie
Bakteriální pneumonie (v den přijetí)* Bakteriální pneumonie (6. den)*
Chlamydiová pneumonie Legionelová pneumonie
Chlamydiová pneumonie Legionelová pneumonie
Mykoplasmová pneumonie Varicelová pneumonie
Mykoplasmová pneumonie Varicelová pneumonie
Erythema multiforme
Erythema multiforme

* Edmont RTD, ed. Color Atlas of Infectious Diseases, 1995


Antimikrobiální rezistence

Bakterie rezistentní k antibiotikům:

  • Pneumokok rezistentní k penicilinu
  • Pneumokok rezistentní k makrolidům
  • Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA)
  • E. coli rezistentní k chinolonům
  • Klebsiella pneumoniae rezistentní k chinolonům
  • Klebsiella pneumoniae rezistentní ke karbapenemům

Pneumokok rezistentní k penicilinu Pneumokok rezistentní k makrolidům
S. pneumoniae S. pneumoniae
   
Methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) E. coli rezistentní k chinolonům
S. aureus E. coli
   
Klebsiella pneumoniae rezistentní k chinolonům Klebsiella pneumoniae rezistentní ke karbapenemům
Klebsiella pneumoniae Klebsiella pneumoniae

    European Antimicrobial Resistance Surveillance System
    
EARSS interactive database access


 

6. Existují specifické faktory ve vztahu k imunitnímu systému?

 

7. Jaká je nejlepší cesta podání?

 

8. Co je odpovídající dávka?

Generický název Dávka pro děti Denní dávka pro dospělé
fenoxypenicilin 20 000-50 000 j./kg/d 4x d 400 000-800 000 j. 4x d
amoxicilin 25-80 mg/kg/d 4x d 500-1000 mg 3x d
cefalexin 50-60 mg/kg/d 4x d 250-500 mg 4x d
doxycyklin 4 mg/kg/d 2x d 1 100 mg 2x d
klaritromycin 7,5 mg/kg/d 2x d 250-500 mg 2x d
co-trimoxazol 30(6) mg/kg/d 2x d 2 960 mg 2x d

Pozn.: Uvedené dávkování je pro lehčí infekce; 1 pouze pro děti starší 8 let; 2 dávkování sulfamethoxazolu (v závorce trimethoprimu)

 

9. Je nutné modifikovat iniciální antibiotickou léčbu po získání výsledků kultivací?

Zhodnocení účinnosti

Infekční pacient (např. při spále)

Pokud je to nutné, antibiotická léčba by měla být modifikována:

 

10. Jaká je optimální délka léčby?

Onemocnění Optimální doba léčby
Meningokoková meningitida
Pneumokoková meningitida
Invazivní infekce H. influenzae typ b
Bakteriální sinusitida
Otitis media
Gramnegativní pneumonie
Mykoplazmová pneumonie
Legionelová pneumonie
Streptokoková faryngitida
7-10 dní
10-14 dní
10-14 dní
10-14 dní
7-10 dní
14 dní
14 dní
21 dní
10 dní


Literatura

  • Reese RE, Betts RF. A Practical Approach to Infectious Diseases, 3rd edition. Boston, Little, Brown and Company 1991
  • ČLK. Základní antimikrobiální terapie infekcí dýchacích a močových cest v první linii. Břeclav, Moravia Press 2000
  • Suchopár J, Šimek R, Valentová Š et al., eds. Remedia compendium. 3.vydání. Praha, Panax Co, spol. s.r.o. 1999
  • Lobovská A. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha, Karolinum 2002
  • Dostál V. Infektologie. 1. vyd. Praha, Karolinum 2005

 

Na začátek
Úvodní stránka


Aktualizace 3. 10. 2011