Logo internetových stránek

Expozice infekcím

© Hanuš Rozsypal
Zoonózy | Nozokomiální infekce | Profesionální expozice zdravotníků | Biologické zbraně a bioterorismus


ZOONÓZY

Epidemiologická charakteristika zoonóz

Zoonózy: Nákazy pro něž platí:
  1. Původce (bakterie, parazit, virus, mykotický mikroorganismus) je původně adaptovaný na zvíře.
  2. Zdrojem infekce je zvíře, obvykle obratlovec.
  3. Přenos se děje ze zvířete na člověka:
    • přímým kontaktem: pokousáním i jinak
    • nepřímo:
      • ingescí: orálně (kontaminace rukou), orálně-alimentárně - potravou primárně (intravitálně) nebo sekundárně (postmortálně) kontaminovanou
      • inhalací: prachu, aerosolu (např. antrax, tularémie, ornitóza, Q horečka atd.)
      • inokulací (transmisivní nákazy): vektorem, rankou
      Interhumánní přenos je výjimečný, vyjma vertikálního (transplacentárního). Horizontální interhumánní přenos nemá většinou epidemiologický význam (vyjma hemoragických horeček).
  4. Vnímavý jedinec je dán vesměs rizikem:
    • profesionalita
    • chov domácích zvířat
    • konzumace masa aj. zvířecích produktů
    • rekreace v přírodě
    • (jiný kontakt se zvířaty a zvířecími produkty)

Charakteristická vlastnost: Přírodní ohniskovost = fenomén, který vyjadřuje skutečnost, že proces šíření nákazy je vázán na místo, které existuje nezávisle na člověku.

Nejdůležitější zoonózy:
  1. Bakteriální:
    • tularémie
    • mor
    • brucelóza
    • antrax
    • červenka
    • Q horečka
    • krysí skvrnivka
    • listerióza
    • melioidóza
    • psitakóza-ornitóza
    • felinóza
    • lymská borrelióza
    • leptospirózy
    • salmonelóza
    • kampylobakterióza
  2. Parazitární:
    • toxoplasmóza
    • toxokaróza
    • trichinelóza
    • trypanosomóza
    • leishmanióza
  3. Mykotické:
    • dermatofytózy
  4. Virové:
    • vzteklina
    • klíšťová encefalitida
    • lymfocytární choriomeningitida
    • hantavirový plicní syndrom
    • žlutá zimnice
    • orf
    • opičí neštovice
    • hrboly dojičů
  5. Prionové:
    • variantní forma Jakob-Creutzfeldovy nemoci

Na začátek



Pokousání zvířetem

Aktuální informaci o výskytu vztekliny u zvířat v ČR lze nalézt na adrese http://svs.aquasoft.cz/cz/vykazy/vzteklin.htm

Na začátek



NOZOKOMIÁLNÍ INFEKCE

Nozokomiální infekce (Infectiones nosocomiales)

Definice: Nozokomiální (nemocniční) infekce jsou přenosná onemocnění získaná v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení (obvykle během hospitalizace). Nozokomiální infekce nejsou

Nespecifické nemocniční nákazy = hromadná onemocnění, která se v době epidemie vyskytují i v jiných kolektivech (respirační virová onemocnění včetně chřipky, varicela apod.).

Historie: 1847 Semmelweis: nozokomiální původ puerperální sepse, 60. léta 20. stol.: stafylokokové nozokomiální infekce.

Výskyt: Zhruba 5-10%, ale závisí na řadě okolností - narůstá s dobou pobytu ve zdravotnickém zařízení a bývá zvláště vysoká na JIP a ARO (20-50%). K dalším zařízením s častým výskytem nemocničních nákaz patří oddělení chirurgická, urologická, popáleninová, interní, porodnická, nedonošenecká, novorozenecká, kojenecká a také psychiatrické léčebny. Infekční oddělení jsou díky přísnému hygienickému režimu z tohoto hlediska relativně bezpečná.

Etiologie: Hlavními původci nozkomiálních infekcí jsou

Typickou vlastností je vyselektovaná multirezistence k antibiotikům. Obávané rezistentní kmeny mikrobů:

Podmínky vzniku: Snížení odolnosti důsledkem základního onemocnění a jeho terapie (imunosuprese), zavlečení mikroorganismů při diagnostických a terapeutických výkonech, extrémy věku (novorozenci a staré osoby), délka hospitalizace a nedostatky v dodržení hygienického režimu a asepse.

Epidemiologie: Zdrojem exogenní infekce je nejčastěji ošetřující personál nebo jiný pacient, výjimečně návštěva. U endogenní infekce je zdrojem sám pacient. Primárně endogenní infekce je vyvolána mikroorganismy osídlující člověka a uplatňující se v důsledku základního onemocnění nebo diagnostických či terapeutických výkonů, sekundárně endogenní infekce vzniká propagací mikrobů, kterými byl pacient kolonizován až v nemocnici. Cesty přenosu: Inhalace, ingesce, inokulace. Řada materiálů používaných v intenzívní péči může být sama o sobě vehikulem infekce, např. kontaminovaný infúzní roztok nebo voda ve zvlhčovači dýchacího přístroje.

Klinické obrazy:

  1. uropoetický trakt (infekce močových cest)
  2. chirurgické rány (ranné infekce)
  3. dýchací cesty a plíce (pneumonie)
  4. kůže a tkáně v okolí zavedených jehel a kanyl (flebitida, flegmóna, absces)
  5. krevní oběh (bakterémie, fungémie, katetrová sepse)
  6. alimentární nákazy (salmonelóza, shigelóza) - vzácnější.

Diagnóza: Záchyt původce má rozhodující význam.

Terapie: Racionální terapie vychází z citlivosti vykultivovaných mikrobů a ze znalosti citlivosti izolátů na příslušném oddělení. Bližší informace o problémových mikroorganismech jsou v kapitole Rezistence k antibiotikům.

Prevence: Používání jednorázových pomůcek, řádné výměny arteriálních a žilních kanyl a močových katetrů, mytí rukou personálu, používání rukavic, roušek a ochranných oděvů, dodržování asepse, úzkostlivá péče o osobní hygienu pacientů, izolace nemocných a častý úklid. Prevence nozokomiálních nákaz v širším slova smyslu: zvážení indikace invazívních technik, racionální podávání antibiotik. Na infekčním oddělení: důraz na umísťování pacientů.

Profylaxe: Neexistuje. Význam selektivní dekontaminace GIT nevstřebatelnými antibiotiky je pochybný.

Opatření při výskytu: Nemocniční nákazy se hlásí hygienické službě, resp. ústavnímu hygienikovi.

 

Chirurgické ranné infekce

Výskyt: Tvoří 1/3 nozokomiálních infekcí. Četonost se pohybuje od 2% u aseptických ran po 40% nečistých ran.

Riziko výskytu ranných infekcí

Typ výkonu Popis Příklad Výskyt ranné infekce
čistý výkony mimo trávicí či respirační trakt, bez přítomnosti tkáňového zánětu a bez technické chyby ortopedické a neurochirurgické výkony 2%
čistý-kontaminovaný výkony na trávicím či respiračním traktu, bez výlevu obsahu dutého orgánu, drobná technická chyba apendektomie 8%
kontaminovaný výkony v přítomnosti akutního tkáňového zánětu, výlev z dutého orgánu, traumatické rány, vážnější technická chyba různé výkony břišní chrirugie 15%
nečistý výkon v přítomnosti hnisu, perforací orgánu, odložená léčba traumatických ran drenáž abscesu 40%


Profylaxe je uvedena v kapitole Prevence a profylaxe infekcí.


Literatura:


Na začátek



PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE ZDRAVOTNÍKŮ

Připravuje se


Na začátek



BIOLOGICKÉ ZBRANĚ A BIOTERORISMUS

Biologické zbraně a bioterorismus - obecně

Definice: Biologické agens je živý choroboplodný mikroorganismus, schopný vyvolat masové infekční onemocnění nebo otravu lidí, zvířat či rostlin.

Biologická zbraň je pomnožený a specificky adjustovaný mikroorganismus nebo mikrobiální toxin rozšířený úmyslně člověkem do lidské či zvířecí populace za účelem šíření nemoci nebo otravy. Patří mezi zbraně hromadného ničení (i když přesněji řečeno jde o zbraně hromadného zabíjení).

Biologické napadení, resp. válka je záměrné použití biologických prostředků (mikroorganismů nebo toxinů) k vyvolání onemocnění či otravy lidí, zvířat nebo rostlin v rámci organizovaného ozbrojeného boje.

Bioterorismus je úmyslné zneužití biologických prostředků (mikroorganismů nebo toxinů) k vyvolání onemocnění či otravy lidí, zvířat nebo rostlin za účelem násilného zastrašování politických odpůrců a obyvatelstva.

Cílem biologického napadení a bioterorismu je

Charakteristické vlastnosti biologických zbraní jsou

Z pohledu útočníka mají řadu nevýhod:

Epidemický proces:

Zdrojem je kultivační médium. Příprava bojových biologických prostředků se provádí ve fermentačních tancích, plnícím zařízením se umisťuje do nosičů. Přenos se uskutečňuje dopravou biologického prostředku a jeho záměrným šířením v populaci (často odlišným od přirozených mechanismů šíření choroby):

Jako nosiče bojových biologických prostředků přichází v úvahu bomby s padákem, střely do raketometů, hlavice interkontinentálních raket, letadla s externími barely k rozprašování náplně.

Choroby vyvolané bojovými biologickými prostředky se v mnoha epidemiologických charakteristikách liší od chorob vyvolaných stejnými původci v míru (chybí sezónnost, profesionalita, endemičnost apod.).

Použití biologické zbraně se nejspíše uskuteční diverzí (záškodnickou činností).

Původci:

Požadavky na výběr agens pro použití jako biologické zbraně:

Mikroorganismy použitelné jako bojové biologické prostředky:

Opatření při výskytu: K základním zdravotnickým opatřením k likvidaci následků použití bojových biologických prostředků patří:

Prevence: Přijetí a dodržování mezinárodních dohod o zákazu vývoje biologických zbraní, dohled nad jejich dodržováním (komisaři OSN apod.).

Profylaxe: Očkování (např. proti antraxu v armádě, zahájení plošného očkování proti variole apod.), chemoprofylaxe.

Příklady:

Literatura:

Aktuality:

Aktuální informace lze nalézt pomocí stránky Odkazy na některé důležité nebo zajímavé stránky o infekčních chorobách.

Na začátek / Top of the Page
Zápisky o infekčních nemocech / Notes on Infectious Diseases
Úvodní stránka / Home Page



Aktualizace 4. 3. 2003 © H. Rozsypal