Infekce imunokompromitovaných pacientů
© Michal Holub
Klinika infekčních a tropických nemocí 1. LF UK
Imunokompromitovaný nemocný je definován jako pacient, jehož přirozené obranné mechanizmy jsou narušeny, a proto je ohrožen závažnými, život ohrožujícími infekcemi.
- Infekce u imunokompromitovaných nemocných jsou často vyvolány patogeny s nízkou virulencí (např. mikroorganizmy, které jsou součástí přirozené mikroflóry)
- Infekce virulentními mikroorganizmy u imunokompromitovaných nemocných probíhají jako závažná nebo perzistující onemocnění
- Nepřítomnost nebo alterace imunitní odpovědi modifikuje obvyklý klinický obraz (např. nepřítomnost febrilní reakce)
- Rychlá diagnostika je velmi důležitá, neboť infekce imunokompromitovaných pacientů bez časné a agresivní léčby jsou většinou fatální
Přehled specifických defektů imunitního systému, při kterých je zvýšené riziko infekčních komplikací
Defekty přirozené imunity
- neutropenie
- poruchy fagocytózy
- deficience komplementu
Získané deficience imunity
- defekty T lymfocytů
- hypogamaglobulinémie (defekty B lymfocytů)
Specifické skupiny pacientů
- onkologičtí pacienti (akutní a chronické leukémie, lymfomy, myelom apod.)
- splenektomované osoby
- nemocní po transplantaci
- nemocní s imunosupresivní léčbou (autoimunní onemocnění, onkologické choroby apod.)
- diabetici
- kriticky nemocní (pacienti JIP)
I. Deficience přirozené imunity: neutropenie
Příčiny: lékové reakce (např. cytostatika, analgetika), leukémie a její léčba apod.
K infekcím dochází při poklesu počtu neutrofilů <500 buněk/mm3, vysoké riziko infekce při počtu neutrofilů <100 buněk/mm3
Infekční komplikace (bakteriální nebo plísňová infekce) se projeví jako febrilní neutropenie,
u 20-30% pacientů s febrilní neutropenií je infekce vyvolána běžnou bakteriální flórou z kůže nebo sliznic (S. aureus, S. epidermidis, S. viridans, S. mucilaginosus, E. faecalis, E. faecium, korynebaktéria a další),
febrilní neutropenie vyvolaná plísněmi (především hematoonkologičtí pacienti): C. albicans, C, parapsilosis a C. glabrata, Aspergillus sp., Fusarium sp., Trichosporon sp.
Prevence: ochranná izolace, filtrovaný vzduch, hygienická opatření, profylaktická antibiotická a antifungální léčba
Diagnostika: ochranná izolace, filtrovaný vzduch, hygienická opatření, profylaktická antibiotická a antifungální léčba
Léčba: podle mikrobiální etiologie, iniciálně je podávána empirická antibiotická léčba (i.v.): piperacilin/tazobactam, při přetrvávání horeček
imipenem/cilastatin (popř. meropenem) + vankomycin; v případě plísňových infekcí je podáván amphotericin B;
podpůrná léčba: stimulační faktory - GM-CSF, G-CSF
II. Deficience přirozené imunity: fagocytóza - vnitřní poruchy
Vnitřní poruchy fagocytózy jsou způsobeny poruchou enzymů, které jsou součástí metabolických pochodů sloužících k usmrcení baktérií:
- NADPH oxidáza - X chromozom vázaná chronická granulomatóza: manifestace do 2 let věku, infekce vyvolané S. aureus, Burkholderia cepacia a Aspergillus sp.; léčba - transplantace kostní dřeně, antibiotika
- Myeloperoxidáza -
porucha tohoto enzymu je charakteristická opožděným usmrcováním baktérií; infekce vyvolané stafylokoky a kandidami; léčba - cílená antimykotická a antibiotická terapie
- Glukózo-6-fosfátdehydrogenáza -
onemocnění se manifestuje jako chronická granulomatóza (i stejná léčba), nicméně postihuje jak muže, tak i ženy; přítomna bývá i hemolytická anemie
- Chédiakův-Higashiho syndrom -
multisystémové onemocnění charakteristické abnormálním usmrcováním baktérií; projevuje se opakovanými infekcemi vyvolanými S. pneumoniae a S. aureus
- Poruchy fagocytózy při metabolických poruchách:
- diabetes mellitus, urémie při renálním nebo hepatálním selhání
- defekty fagocytózy, chemotaxe i proliferace lymfocytů
- zvýšené riziko tuberkulózy (6-16×)
III. Deficience přirozené imunity: komplement & některé vzácné poruchy
Deficience komplementu
- vrozené deficience komplementu - deficience properdinu, poruchy C6, C7, C8
- získané deficience komplementu - především C3b (renální selhání, SLE)
Klinický obraz se projevuje jako rekurentní infekce vyvolané meningokoky nebo gonokoky, častější jsou i pneumokokové infekce
Prevence: imunizace proti meningokokům, pneumokokům a hemofilům
Léčba: dle doporučeného schématu
Prognóza: u získaných defektů komplementu je menší riziko fatálního průběhu meningokokové sepse; u vrozeného defektu properdinu se naopak často vyskytuje těžký průběh invazivního meningokokového onemocnění (sepse a meningitidy)
Defekty adhezních molekul - LAD sydrom (defekt leukocytárních integrinů CD11/CD18)
projevuje se v novorozeneckém věku (jako parciální defekt i v dospělosti) jako omfalitida, kožní abscesy a gingivitida
IV. Defekty získané imunity: T-lymfocytární imunodeficience
Primární deficience T-lymfocytů
- DiGeorgův syndrom
- Chronická mukokutánní kandidóza
Sekundární deficience T-lymfocytů (s výjímkou HIV infekce)
- Iatrogenní - incidence se zvyšuje díky používání kortikoidů, cyklosporinu a dalších imunosupresivních léků
- Při infekčních chorobách - například spalničky, tuberkulóza
Klinický obraz a léčba:
defekty se projevují jako oportunní infekce vyvolané intracelulárními baktériemi a viry: herpetické viry (CMV, VZV, vzácně EBV a HHV-6), mykobaktéria (M. tuberculosis, M. kansasi, M. avium-intracellulare, M. chelonei), L. monocytogenes, mykotické mikroorganizmy (Pneumocystis carinii), parazitární infekce (Toxoplasma gondii, Cryptosporidium parvum, Isospora belli, Strongyloides stercoralis a mikrosporidia)
Prevence: profylaktické podávání antivirových preparátů (například acyklovir), antibiotika (například azitromycin jako profylaxe mykobakteriózy)
Léčba - podle etiologie infekce
Prognóza: - nejistá, dle vyvolávající příčiny infekční komplikace
V. Deficience získané imunity: protilátkové imunodeficience
Primární protilátkové imunodeficience - většinou vzácené genetické defekty s nízkou prevalencí - 1 případ/100 000 obyvatel
- Selektivní deficit IgA - nejčastější z těchto poruch (1 případ/700 obyvatel), projevuje se od dětského věku recidivujícími infekcemi horních dýchacích cest, močovými infekcemi apod.
- Brutonova agamaglobulinémie - manifestuje se recidivujícími bronchopneumoniemi (H. influenzae, S. aureus); profylaxe spočívá s substituci imunoglobulinů
- Běžná variabiliní imunodeficience - klinicky se projevuje ve druhé nebo třetí dekádě života, spektrum infekcí i léčba jsou podobné jako u Brutonovy gamapatie
Sekundární protilátkové imunodeficience - vznikají v důsledku ztráty imunoglobulinů (močí nebo stolicí), případně jejich nedostatečnou tvorbou (leukémie)
- Glomerulonefritida - dochází především ke ztrátám IgG, tvorba imunoglobulinů není porušena a nedoporučuje se jejich substituce
- Exsudativní enteropatie a malabsorpce (céliakie, střevní lymfomy, ulcerózní kolitida), onemocnění je charakteristické ztrátami všech tříd imunoglobulinů, doporučuje se jejich substituce
- B-lymfocytární lymfomy, chronická lymfatická leukémie a myelom - tato onemocnění jsou někdy komplikována recidivujícími infekcemi, léčba spočívá v substituci imunoglobulinů
VI. Specifické skupiny pacientů
Infekce u kriticky nemocných
Sekundární bakteriální infekce jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality kriticky nemocných s výjimkou kardiologických JIP (polytrauma, popáleniny, velké chirurgické výkony, primární sepse)
Patofyziologie: poškození bariér (kůže, sliznice, invazivní výkony, katétry apod.); sekundární defekty obranyschopnosti vyvolané kompenzací systémového zánětu: snížení fagocytózy, prezentace antigenu, redukce počtu lymfocytů, posun k Th2 odpovědi
Nejčastější zdroje bakteriálních komplikací: respirační trakt, urogenitální trakt a katétry
Etiologická agens (v ČR): enterobaktérie - P. aeruginosa, K. pneumoniae, P. mirabilis;
nárůst incidence G+ infekcí - S. aureus včetně MRSA (nejčastější příčina nozokomiální bakterémie v USA)
Diagnostika: někdy problematická (infekce vs kolonizace apod.)
Léčba: širokospektrá antibiotika
Prevence: ochrana před nozokomiální nákazou (bariérové ošetřování, antibakteriální filtry, uzavřené systémy močových katétrů apod.)
Na začátek
Úvodní stránka
Aktualizace 26. 9. 2011