3. ORGANIZACE PÉČE O INFEKČNĚ NEMOCNÉ, IZOLACE, INTENZIVNÍ PÉČE

H. Rozsypal, 27. 4. 2020

Úvod

Nastudujte kapitolu Organizace péče o infekčně nemocné v učebnici (strany 97-104)

 

Stručný přehled

Infekční pracoviště oddělení zajišťují léčbu a izolaci infekčně nemocných nebo kolonizovaných patogenním agens. Ambulance poskytují všeobecné a specializované ambulantní služby, pacienti vyžadující hospitalizaci jsou umístěni na lůžkovém infekčním oddělení, resp. klinice. Předpokladem účinné izolace pacientů na infekčních odděleních je stavební uspořádání, spolehlivá likvidace odpadů a důsledné dodržování provozního řádu respektujícího specifika příjmu, umístění, ošetřování a propouštění pacientů. Dbá se na mytí rukou, používání ochranných pomůcek a jednorázových nástrojů, častý úklid, dezinfekci a autoklávování nádobí.
 

Typ izolačního režimu se odvozuje od způsobu přenosu infekce a závažnosti hrozícího onemocnění, popř. vnímavosti ostatních osob.

  1. Infekce přenosné krví vyžadují zejména používání rukavic při odběrech biologického materiálu a opatrnost při manipulaci s ostrými kontaminovanými nástroji.
  2. Infekce přenosné kontaktem, zejména přenosné fekálně-orálně vyžadují umístění pacienta na samostatný pokoj se záchodem, hlavním opatřením je mytí a dezinfekce rukou. Pacienti s nákazami přenosnými kontaktem, které jsou zvláště nebezpečné nebo dlouhodobě kontaminující prostředí (rezistentní stafylokoky a klostridia), se ošetřují v bariérovém ošetřovacím režimu.
  3. Původci infekcí přenosných vzdušnou cestou jsou volně rozptylováni do vzduchu, proto si umístění pacientů vyžaduje samostatný box v lepším případě opatřený filtračním odsávacím zařízením. Vnímavý personál musí používat těsnící obličejové masky.
  4. Infekce přenosné kapénkami (>5 µm), které se uvolňují z dýchacích cest, záhy klesají na zem a ohrožují osoby v bezprostřední blízkosti (cca do 1[-2] m). V samostatném pokoji se musí vydatně větrat, personál se chrání (běžnou) ústní maskou, popř. štítem k ochraně očí.

U určitých přenosných nemocí je izolace nařízena ze zákona. Infekčně nemocní s ohrožením nebo selháním vitálních funkcí vyžadují umístění na jednotku intenzivní péče. Intenzivní péče je vysoce specializovaná diagnostická a léčebná činnost ve zdravotnických zařízeních určená nemocným s hrozícím nebo nastalým reverzibilním selháním životních funkcí s nutností jejich podpory nebo dočasné náhrady.

Intenzívní péči je vyčleněna část lůžkového fondu infekčních klinik a oddělení (jednotka intenzivní péče, JIP). Technické a provozní předpoklady musí vyhovovat potřebám na vysoké nároky v péči o nemocné a současně splňovat izolační požadavky potřebám infekčního oddělení. Stavební uspořádání musí umožňit průběžný dohled nad lůžky. Sleduje se vzhled a projevy nemocného, Možné stavební uspořádání infekční jednotky intenzivní péče o osmi lůžkách pacientovi jsou kontinuálně snímány parametry vitálních funkcí a data vyvedena na displej monitoru ve služební místnosti, kde jsou průběžně vyhodnocována, pravidelně jsou kontrolovány funkce přístrojů.

 

Postup přijetí pacienta na jednotku intenzivní péče

Na JIP se pacient přijímá z terénu (přímo nebo přes přijímací ambulanci), ze standardního oddělení téhož zařízení (při zhoršení stavu) nebo překladem z jiných jednotek intenzivní péče (pro upřesnění diagnózy, potřeby izolace a specializované péče). Pro příjem bývá vyčleněna samostatná místnost, kde se pacient přesune na resuscitační lůžko a odkud se převeze na pokoj. Během převzetí po uložení na lůžko je nutné

S pacientem se přebírá dokumentace (parere, překladová zpráva), průkaz totožnosti, průkaz zdravotního pojištění, osobní věci a cennosti.

Po umístění na monitorované lůžko je třeba uskutečnit obecně prospěšná opatření:

  1. zajistit dýchací cesty, při dušnosti polosed, event. aplikovat kyslík maskou nebo připojit k ventilátoru;
  2. zavést monitorování vitálních funkcí: připojit EKG elektrody, čidlo pulsního oxymetru a manžetu manometru a nastavit limity alarmů a časové intervaly měření krevního tlaku;
  3. zajistit periferní žilní vstup, resp. ověřit funkčnost kanyly či zavedeného centrálního žilního katétru, zavést infuzi krystaloidu (fyziologického roztoku), zavést druhou periferní kanylu (k odběrům, aplikaci vazoaktivních aminů apod.);
  4. provést odběr krve;
  5. zabránit sebepoškození u neklidného pacienta, event. přikurtovat, navodit analgosedaci;
  6. zavést močový katétr a získat vzorek moči na základní biochemické, mikrobiologické, event. toxikologické vyšetření;
  7. zavést nazogastrickou sondu (dle potřeby);
  8. provést hygienickou očistu;
  9. natočit 12svodové EKG;
  10. aplikovat léky.

Při diagnóze selhání vitálních funkcí během příjmu na JIP je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci a další opatření. U pacienta lucidního a kooperujícího se provedou některé úkony jako při příjmu na standardní oddělení. Po základním zajištění je třeba

V dalším sledu se provádí podle indikace

 

JIP   Obr. 1: Pacientský pokoj na JIP

 

CVVHD   Obr. 2: CVVHD

 

Hemodialýza   Obr. 3: Hemodialýza

 

Literatura

  1. Organizace péče o infekčně nemocné. In: Rozsypal H. Základy infekčního lékařství. 1. vydání, nakladatelství Karolinum 2015. str. 97-104.

Otázky

Otázky, na které byste měli po nastudování kapitoly umět odpovědět. Odpovědi si ujasněte, ale nemusíte je posílat e-mailem.

  1. Kde se uskutečňuje izolace a léčba infekčně nemocných?
  2. Jaké musí infekční oddělení splňovat technické a provozní předpoklady?
  3. Porovnejte izolační režimy u různě přenosných infekcí – jak umístit pacienta, aby se nákaza nešířila na spolupacienty, a jak ošetřovat, aby se nenakazil personál?
  4. Předveďte techniku správného mytí a dezinfekce rukou.
  5. Jak se realizuje bariérový ošetřovací režim?
  6. Vysvětlete rozdíly mezi vzdušnými a kapénkovými nákazami.
  7. Která obecně prospěšná opatření se provádí u pacienta přijatého na jednotku intenzivní péče?

Zpět
Obsah
Úvodní stránka

© 27. 4. 2020