VIROVÉ HEPATITIDY A INFEKČNÍ HEPATOLOGIE - TEST

P. Chalupa, 14. 4. 2020

Test

Na uvedený e-mail pošlete také odpovědi na otázky v testu (v němž vždy právě jedna odpověď je správná). Před vypracováním si nastudujte i problematiku zoonóz (kapitola 15).

  1. Doposud bylo popsáno 7 typů virových hepatitid - A až G. U kterých z těchto typů bylo později prokázáno, že jejich původci nejsou hepatotropní agens:
    a. u D a F
    b. u F a G
  2. U pacienta s akutní hepatitidou A detekujeme v séru pozitivitu protilátky:
    a. anti-HAV IgG
    b. anti-HAV IgM
  3. Pacient prodělal hepatitidu A v minulosti a nyní je znovu infikován virem hepatitidy A:
    a. k nové akutní hepatitidě A již nedojde
    b. může dojít k nové infekci virem hepatitidy A
  4. V současné době u imunokompetentních pacientů proti hepatitidě A očkujeme:
    a. jednou dávkou vakcíny
    b. dvěma dávkami vakcíny
    c. třemi dávkami vakcíny
  5. U pacienta s akutní hepatitidou B detekujeme v séru pozitivitu těchto markerů:
    a. HBsAg, HBeAg a HBcAg
    b. HBsAg a HBeAg a anti-HBc IgM
  6. V současné době u imunokompetentních pacientů proti hepatitidě B očkujeme:
    a. jednou dávkou vakcíny
    b. dvěma dávkami vakcíny
    c. třemi dávkami vákcíny
  7. Pacient prodělal hepatitidu B v minulosti a nyní je znovu infikován virem hepatitidy B:
    a. může dojít k nové infekci virem hepatitidy B
    b. k nové akutní hepatitidě B již nedojde
  8. Pacient s HBeAg pozitivní chronickou hepatitidou B má v séru pozitivní tyto markery:
    a. HBsAg, HBcAg a anti-HBe
    b. HBsAg, HBeAg a anti-HBc IgM
    c. HBsAg, HBeAg a anti-HBc IgG
  9. Pacient s HBeAg negativní chronickou hepatitidou B má v séru pozitivní tyto markery:
    a. HBsAg, HBcAg a anti-HBe
    b. HBsAg, anti-HBe a anti-HBc IgG
    c. HBsAg, HBeAg a anti-HBc IgM
  10. U akutní virové hepatitidy C detekujeme v séru:
    a. pozitivitu protilátky anti-HCV
    b. pozitivitu protilátky anti-HCV IgM
  11. U virových hepatitid hovoříme o chronicitě, pokud infekce trvá minimálně:
    a. 3 měsíce
    b. 6 měsíců
    c. 12 měsíců
  12. Do chronicity může přejít:
    a. akutní hepatitida B a C
    b. akutní hepatitida B, C a D
    c. akutní hepatitida B, C, D a E
  13. U závažně probíhající akutní hepatitidy B lze použít:
    a. pegylovaný interferon alfa
    b. nukleosidová nebo nukleotidová analoga
    c. DAA preparáty (direct acting antiviral drugs)
  14. Pacient prodělal hepatitidu C v minulosti a pokud bude v budoucnu znovu infikován virem hepatitidy C (např. i.v. narkoman, pokud pokračuje ve sdílení jehel a stříkaček):
    a. může dojít k nové infekci virem hepatitidy C (k nové akutní hepatitidě C) např. jiným genotypem viru.
    b. k nové akutní hepatitidě C již nedojde
  15. K léčbě chronické hepatitidy C v současné době používáme:
    a. pegylovaný interferon alfa s nebo bez ribavirinu
    b. DAA preparáty (direct acting antiviral drugs)
    c. ribavirin
  16. U závažně probíhající hepatitidy E lze použít:
    a. ribavirin
    b. entecavir
    c. tenofovir
  17. Pacient prodělal hepatitidu E v minulosti a pokud bude v budoucnu znovu infikován virem hepatitidy E:
    a. může dojít k nové infekci virem hepatitidy E (k nové akutní hepatitidě E)
    b. k nové akutní hepatitidě E již nedojde
  18. Pokud u pacienta prokážeme v séru protilátky proti lymeské borrelióze, zahajujeme léčbu:
    a. vždy
    b. pouze pokud je přítomna také klinická symptomatologie
  19. Tvorba protilátek třídy IgM u lymeské borreliózy začíná obvykle až ve 3.-4. týdnu po primoinfekci, tedy v době 1. stádia (tj. erythema migrans) nemusí být protilátky ještě vytvořeny. Pokud jsme ale přesvědčeni, že o erythema migrans se jedná, léčbu:
    a. zahajujeme
    b. se zahájením léčby čekáme, až se objeví pozitivita protilátek třídy IgM
  20. U tularémie specifické protilátky detekujeme koncem 2., nejčastěji až ve 3. týdnu onemocnění. Pokud jsme ale přesvědčeni, že o tularémii se jedná, léčbu:
    a. zahajujeme, neboť v případě pozdního nasazení antibiotik je nebezpečí, že nedojde k regresi zvětšených regionálních uzlin a bude nutno provést jejich extirpaci
    b. se zahájením léčby čekáme až je pozitivita protilátek
  21. Toxoplasma gondii může způsobit poškození plodu. Pro plod je nebezpečné, pokud matka má v těhotenství:
    a. exacerbaci chronické toxoplasmózy
    b. primoinfekci
  22. Pokud matka neví, zda toxoplasmózu v minulosti prodělala, může být užitečné vyšetření avidity IgG protilátek. Nízké hodnoty jsou u:
    a. u exacerbace chronické toxoplasmózy
    b. u primoinfekce

Zpět
Obsah
Úvodní stránka

© 2. 5. 2020