Očkování po splenektomii a při funkčním hyposplenismu

© Pavel Chalupa

III. klinika infekčních a tropických nemocí FN Na Bulovce a 1. LF UK
II. hradecké vakcinologické dny, Hradec Králové, 19.-21. 10. 2006



Historie splenektomie

  • 1549 Zaccareli první splenektomie pro splenomegalii
  • 1826 první v literatuře doložená splenektomie pro trauma (neúspěšná)
  • Od 90. let 19. století splenektomie zavedena do chir. praxe jako život zachraňující standardní výkon po úrazech
  • 1901 Haberer upozorňuje na sníženou odolnost k infekcím po splenektomii
  • 1939 publikoval Petřivalský v Rozhledech chirurgických, že asi u 10 % osob po splenektomii byl pozorován zvýšený výskyt závažných infekcí
  • 1952 King a Schumacher prokázali na velkém souboru dětí, že děti po splenektomii jsou zvýšeně náchylné k těžkým infekcím a to s nejvyšším výskytem u nejmladších
  • 1969 Diamond poprvé užil termín OPSI syndrom v časopise Pediatrics

OPSI - overwhelming postsplenectomy infection (postsplenektomický septický syndrom)
výskyt fulminantních, život ohrožujících infekcí po splenektomii

Funkce sleziny

  • Funkce sleziny v obraně organismu proti infekci je komplexní
  • Působí jako mechanický filtr. Filtrace zabraňuje v krvi přítomným bakteriím a imunokomplexům, aby se vrátily zpět do systémové cirkulace. Slezinný filtr je také důležitý v „clearance“ intraerytrocytárních patogenů (např. plazmodia, babesie). Úloha sleziny jako filtru stoupá za situace, kdy je hladina cirkulujících specifických protilátek nízká.
  • Slezina slouží také jako hlavní místo pro prezentaci nitrožilních antigenů, aktivaci lymfocytů a produkci protilátek.
  • Slezina je místem časné IgM protilátkové odpovědi po expozici intravenózními antigeny. U splenektomovaných je hladina IgM obvykle signifikantně nižší, může však být i normální.
  • Ve slezině je produkována řada opsoninů
  • Po splenektomii dochází také ke změnám v produkci cytokinů produkovaných splenocyty: IL-3, IL-4, IFN g
  • Splenektomie vede ke změnám v lymfocytárních subpopulacích v periferní krvi: absolutní počet T lymfocytů je zvýšen, procento CD4+ je sníženo, tedy poměr CD4+/CD8+ je snížen, absol. počet B-lymfocytů a monocytů může být zvýšen, celkový počet lymfocytů je zvýšen u 66 %
  • Komplexní funkce celulární imunity (testované stimulací lymfocytů nebo specif. antigeny a i.d. testy) jsou u pac. po splenectomii sníženy



Riziko OPSI

  • Je celoživotní, k rozvoji dochází u 3-5 % osob
  • Maximum výskytu do 5 let po splenektomii (40-60 % všech případů)
  • Vysoké riziko vzniku OPSI po splenektomii je u dětí do 1 roku života (až 50% )
  • U hematologických onemocnění až 3x vyšší riziko oproti posttraumaticky splenektomovaným (vysoký výskyt u thalassemia major a srpkovité anémie)
  • I v dnešní době letalita u OPSI stále 40-85 %
  • Více než 50 % nemocných umírá do 48 hod od vzniku obtíží

Hlavní původci OPSI

  • Opouzdřené mikroby (původci invazivní infekce):
    • S. pneumoniae v 50-90 %, s letalitou až 60 %
    • H. influenzae – nejvýznamnější patogen u dětí do 10 let, u dospělých jen v 6 %, s letalitou kolem 30 %
    • N. meningitidis v 5 %, s letalitou 60 %
  • Méně často jako příčina sepse:
    • salmonely, enterokoky, pseudomonády, streptokoky, klebsiely, bartonely a E. coli
  • Mimo naši klimatickou oblast:
    • původci malárie, babesiózy a další



Funkční hyposplenismus (FHS)

  • Podezření na FHS při nálezu z nátěru z periferní krve:
  • Erytrocyty obsahující Howellova-Jollyova (H-J) tělíska = malé kulaté zbytky erytrocytárních jader. (H-J tělíska nejsou pro HS patognomická!)
  • Heinzova tělíska = precipitáty insolubilního hemoglobinu
  • Přítomnost terčovitých erytrocytů a akantocytů
  • Při Perlsově barvení na Fe prokážeme siderocyty = erytrocyty s obarvenými zrny železa
  • Splenektomie vede ke zvýšení periferních krevních elementů, které se nejvýrazněji projeví u trombocytů

Krevní nátěr Esenciální trombocytopenie: nátěr periferní krve ve velkém zvětšení ukazuje nálezy spenické atrofie včetně Howell-Jollyho tělísek, terčovitých erytrocytů a akantocytózy
Krevní nátěr Hypotyreoidismus: nátěr periferní krve ve velkém zvětšení ukazuje mírnou makrocytózu, poikilocytózu a nepravidelnou akantocytózu
Krevní nátěr Homozygot pro hemoglobinopatii C: krevní nátěr ukazuje množství terčovitých erytrocytů bez zřejmých hypochromních mikrocytů
Krevní nátěr Deficience glukoso-6-fosfát dehydrogenasy: Heinzova tělíska v erytrocytech a jednotlivé retikulocyty v supravitálním barvení metylénovou modří
Krevní nátěr Nestabilní hemoglobin (Hb-Hammersmith): krevní nátěr demonstruje množství buněk s bodovitou bazofilií obsahující jednotlivá i mnohočetná inkluzní tělíska s precipitovaným a denaturovaným hemoglobinem (znázorňujících se speciálním barvením jako Heinzova tělíska)
Obrázky z publikace: Hoffbrand A.V., Pettit, J.E. Clinical Hematology. Sandoz Atlas. 1st ed. Basle: Sandoz; 1988.

  • Při podezření na FHS žádat mikroskopické vyšetření nátěru periferní krve hematologem-morfologem či patologem.
  • K potvrzení FHS - vyšetření schopnosti sleziny „čistit“ partikule z krevního oběhu pomocí aplikace sulfur colloid particles značených 99mTc. Při hyposplenismu nedochází k zobrazení sleziny, event. zobrazení je slabší
FHS může být spojen s těmito stavy:

Gastrointestinální:
celiakální sprue, ulcerózní kolitida, Whippleova ch., onemocnění jater, portální hypertenze (trombóza vv. hepaticae, cirhóza jater*, trombóza v. portae)
Imunologické:
SLE*, revmatoidní artritida, vaskulitidy (splenické infarkty)*
Infiltrativní:
amyloidóza, sarkoidóza, střádající retikulózy (m. Gaucher, m. Niemann-Pick)
Hematologické:
chronické, většinou vrozené hemolytické anémie (vrozená sférocytóza, vrozená eliptocytóza, hemoglobinopatie – srpkovitá anémie* a talasemie, enzymopatické anémie), esenciální trombocytemie a maligní histiocytóza
Smíšené:
HIV infekce
reakce štěpu proti hostiteli (GvHD)
st.p. transplantaci hemopoetické tkáně*
ozáření sleziny, včetně celotělového ozáření*
terapie vysokými dávkami kortikosteroidů
úplná parenterální výživa
Jiné:
vyšší věk
st.p. trombóze a. lienalis nebo v. lienalis
* Označeny nejčastější příčiny FHS



Prevence OPSI

  • Edukace pacienta
  • Vakcinace
  • Chemoprofylaxe
K zajištění optimální prevence OPSI aplikovat všechny 3 preventivní přístupy současně!!!

Edukace pacienta

Pac. po splenektomii poučit
  • o závažnosti zvýš. rizika vzniku těžkých infekcí
  • o nutnosti okamžitého vyhledání lék. pomoci a ATB léčby při prvních příznacích horeč. onemocnění
  • o riziku infekce Capnocytophagus canimorsus v případě kousnutí psem nebo jiným zvířetem
  • o zvýš. riziku cestovních infekcí (malárie, babesióza)
  • pac. by měl mít u sebe informační kartu s informacemi o splenektomii
  • o svém stavu informovat každého nového oš. lékaře včetně stomatologa
  • Pohotovostní zásoba ATB při delších cestách mimo domov
  • Poučit o nutnosti kontroly expirace ATB
Pro pohotovostní zásobu ATB:
  • * Augmentin™ 625 mg tbl per os po 8 hod
    nebo
  • * Zinnat™ 500 mg tbl per os po 12 hod
  • * Avelox™ 400 mg tbl per os po 24 hod
  • * Tavanic™ 500 mg tbl per os po 12-24 hod
Imunoprofylaxe

Vakcinace
  • 23valentní pneumokoková Pneumo 23™ (od 2 let věku)
  • konjugovaná pneumokoková vakcína Prevenar™ (od 2 měs. věku)
  • konjugovaná hemofilová Act-Hib Vaccine™, Hiberix™
    (vakcíny konjugované na tetanický anatoxin jsou preferovány) - od 2 měs. věku
  • konjugovaná meningokoková Neis Vac-C™, Menjugate™ - od 2 měs. věku
Aplikace minimálně 14 dní před splenektomií, dle jiných doporučení ukončení vakcinace 1 měsíc před splenektomií
Nebyly-li vakcíny aplikovány, aplikovat co nejdříve po splenektomii, dle jiných doporučení vakcinaci zahájit 1 měsíc po splenektomii
Vakcinaci nezahajujeme dříve než za měsíc od ukončení případné chemoterapie
Všechny 3 vakcíny lze podat současně (do různých míst), event. intervaly mezi vakcínami 1-2 týdny
Popsány případy selhání imunizace a rozvoje OPSI u plně vakcinovaných. Proto vakcinace by neměla vést k poklesu pozornosti a zanedbání rizika OPSI !!
Denní dávka kortikosteroidů (prednisonu) do 0,5 mg/kg/den s největší pravděpodobností imunitní odpověď na vakcinaci neovlivní X vyšší dávky vytvářenou imunitní odpověď na vakcinaci ovlivňují

Revakcinace:
  • Pneumokokovou vakcínou Pneumo 23™
    Po 5 letech u posttraumatické splenektomie
    Po 3 letech u imunosupresivní choroby, imunosupresivní léčby, onemocnění vedoucí k rychlému poklesu protilátek, častější revakcinace v případě prav. sledování hladiny protilátek při jejich ˇ
  • Protihemifilovou konj. vakcínou se dle většiny doporučení neprovádí
  • Konj. meningokokovou vakcínou zvážit při poklesu protilátek v případě jejich sledování
Každoroční vakcinace
  • proti chřipce splitovou vakcínou pro riziko sek. bakt. infekce dých. cest (Fluarix™, Vaxigrip™, Begrivac™)
ATB profylaxe

  • Vakcína Pneumo 23™ nepokryje 20 % běžných patogenních pneumokokových kmenů. Proto ATB profylaxe po splenektoimii doporučována u všech dospělých po dobu 2 let od výkonu, zahajuje se v den splenektomie
    Mnohaletá ATB profylaxe doporučována u dětí, zvláště splenektomovaných pro hematologická onemocnění
    U dospělých onkologických pac. nebo u osob imunokompromitovaných až celoživotně
  • Vhodný: V-Penicilin™ 250 mg tbl per os po 12 hod, při alergii Rulid™ 150 mg tbl per os po 12 hod

Literatura:

  • Ráčil, Z.: Prevence septických stavů u dospělých pacientů s funkčním hyposplenismem a po splenektomii. Vnitřní lék. 2001;47(11):781-789.
  • Ráčil, Z.: Infekční komplikace a jejich prevence u dospělých pacientů s funkčním hyposplenismem a po splenektomii. Postgrad Med. 2004;6(1):7-15.
  • Gruntová, I., Janoušek, S., Pařízková, R., Chalupa, P.: Naše zkušenosti s prevencí infekcí u splenektomovaných. Klin mikrobiol inf lék. 2005;11(2):51-54.
  • Očkování u splenektomovaných a asplenických pacientů. In: Beran J. et al.: Očkování. Minulost, přítomnost, budoucnost. 1. vyd. Praha: Galén; 2005. s. 228-229.
  • Hoffbrand A.V., Pettit, J.E. Clinical Hematology. Sandoz Atlas. 1st ed. Basle: Sandoz; 1988.


Na začátek
Úvodní stránka



chalupap@fnb.cz
2. 12. 2006