a-amyláza

obrazek_cislo_79 a-amyláza - ( a-1,4-glukan-4-glukan-hydroláza, EC 3.2.1.1) hydrolyzuje a-1-4 glykosidovou vazbu; pH optimum a -amylázy je mezi 7.0-7.2. V organizmu se vyskytuje ve dvou formách - slinný a pankretický izoenzym, podle jejich orgánového původu. a-amyláza je tvořena v acinárních buňkách pankreatu a hromadí se v zymogenních granulech. Do střevního lumen se dostává ve formě pankreatického sekretu (pankreatické šťávy) spolu s dalšími trávicími enzymy. Za fyziologických podmínek není molekula enzymu absorbována střevním povrchem a sérová hladina je nízká, odpovídající aktivitě enzymu uvolněného do cirkulace přímo ze žlázových buněk resp. lymfatickou drenáží. Molekulová hmotnost a-amylázy je 55.000. Z cirkulace je a-amyláza eliminována v ledvinách glomerulární filtrací. Makroforma enzymu - makroamyláza vzniká vazbou enzymu na některé bílkoviny krevního séra, především imunoglobulíny, cirkulující imunokomplexy nebo jiné glykoproteiny. Makroforma enzymu má podstatně vyšší molekulovou hmotnost (od 150 000 do 2 000 000) a není proto eliminována glomerulární filtrací. Pro klinickou diagnostiku se stanovuje hladina a-amylázy v séru, v moči a vypočítává se index clearance amylázy/kreatininu.

obrazek_cislo_23 Laboratorně lze stanovovat koncentraci proteinu imunologickými technikami nebo enzymovou, katalytickou koncentraci pomocí specifických substrátů. Při stanovení jak hmotnostní, tak katalytické koncentrace enzymu je nutno zvažovat přítomnost inhibitorů v séru a vznik makroforem enzymů. Běžně používané stanovení aktivity a-amylázy je založeno na štěpení chromogenního substrátu. Starší postupy, které používaly deriváty přirozeného substrátu-škrobu, byly obtížně standardizovatelné a již se nepoužívají. Současné syntetické substráty jsou odvozeny od maltózy, jako chromogen je nejčastěji používán 4-nitrofenylfosfát. Stanovení isoenzymů a-amylázy je umožněno inhibicí jednoho z obou isoenzymů specifickou monoklonální protilátkou. Pro POCT metody existují biosenzory se škrobovými nanočásticemi.


obrazek_cislo_78 Zvýšená hladina celkové aktivity a-amylázy je prokazatelná u celé řady onemocnění. Nejčastějším diagnostickým důvodem je dg. akutní pankreatitidy. Hladina celkové a-amylázy je sice zvýšena ve 100% onemocnění akutní pankreatitidou, zvýšena je však i v 80% všech případů akutních bolestí břicha. Podstatně větší diagnostický přínos má stanovení pankreatického izoenzymu (P-amylázy), jehož hladina je rovněž zvýšena ve 100% případů akutní pankreatitidy, u akutních bolestí břicha je zvýšena jen v 10%. V běžné klinické praxi se používá kriteria 5-násobného zvýšení celkové amylázy, které je dg.indikátorem akutní pankreatitidy. Zvýšená sérová hladina je samozřejmě prokazatelná u akutních i chronických onemocnění ledvin, u střevních zánětů ve 30% případů akutní apendicitidy. Zvýšení hladiny a-amylázy v moči u akutní pankreatitidy přetrvává déle a nastupuje později, než zvýšení hladiny v séru. Slinný typ a-amylázy (S-amyláza) je zvýšen u onemocnění slinných žlaz, u některých plicních chorob, u řady maligních tumorů, ovariální cysty, mimoděložního těhotenství. Normální hodnoty poměru clearance amylázy a kreatininu jsou mezi 2-4%, při pankreatitidě stoupá index na 10%. Zvýšený index clearance amylázy-kreatininu byl prokázán např. u diabetické ketoacidózy, popáleninách, myelomu a u ledvinných poruch. Snížení indexu clearance je diagnosticky významné pro makroamylázemii.
Existují i specifické metody pro stanovení slinné a-amylázy, např. ELISA s monoklonální protilátkou.

Reference
Bush N. - Curr Opin Gastroenterol. 2023, Medline - link
Ekka NM. - Cureus. 2023, Medline - link
Ko J. - Diabetes Res Clin Pract. 2020, Medline - link
Dehghani Z. - Anal Bioanal Chem. 2019, Medline - link
Mandal N. - Biosens Bioelectron. 2019, Medline - link
Rompianesi G. - Cochrane Database Syst Rev. 2017, Medline - link
Gubergrits N. - Pancreatology. 2014, Medline - link
Terui K. - BMC Pediatr. 2013, Medline - link
Gomez D. - BMJ Open. 2012, Medline - link
Canalias F. - Clin Chim Acta. 2010, Medline - link
Carroll JK. - Am Fam Physician. 2007, Medline - link
Kocna P. - Cas Lek Ces. 2006, Medline - link
Quarino L. - J Forensic Sci. 2005, Medline - link
Smith RC. - ANZ J Surg. 2005, Medline - link
Panteghini M. - Clin Chem Lab Med 2002, Medline - link
Treacy J. - ANZ J Surg 2001, Medline - link
Pezzilli R. - Dig Liver Dis 2000, Medline - link
Keim V. - Pancreas 1998, Medline - link
Chase CW. - Am Surg 1996, Medline - link
Malfertheiner P. - Ann Ital Chir 1995, Medline - link