Akutní pankreatitida (AP)

obrazek_cislo_36 Akutní pankreatitida (AP) je onemocněním s variabilními klinickými projevy. Diagnostickou otázkou je časná diagnóza, stupeň závažnosti onemocnění, prognóza a monitorování průběhu léčby. U těžké formy AP lze rozpoznat dvě fáze. První fází je extensivní zánět pankreatu, případně i nekrotizující, s následným rozvojem syndromu systémové odpovědi - SIRS (Systemic Inflammatory Response Syndrome), který může vést k syndromu mnohočetné orgánové dysfunkce - MODS (Multiple Organ Dysfunction Syndrome) s příznaky a komplikacemi podobně jako u multitraumat, sepse a popálenin. V další fázi dochází k bakteriální infekci pankreatické nekrózy a prohloubení systémových komplikací, selhání ledvin, poruchy koagulace a další projevy.

obrazek_cislo_37 Laboratorní diagnostika zahrnuje stanovení celé řady specifických a nespecifických markerů, pankreatických enzymů a jejich prekurzorů v séru nebo v moči, zánětlivé markery, a markery imunitních reakcí - cytokiny, interleukiny, TNF. Nejčastěji je používána hladina celkové sérové amylázy, jejíž zvýšené hodnoty se mohou po 3–5 dnech od počátku onemocnění normalizovat. Hladina celkové alfa-amylázy je spolehlivě zvýšena ve 100% onemocnění akutní pankreatitidou, zvýšena je však i v 80% všech případů akutních bolestí břicha. Podstatně větší diagnostický přínos má stanovení pankreatického izoenzymu (P-typu, P-AMS), jehož hladina je rovněž zvýšena ve 100% případů akutní pankreatitidy, u akutních bolestí břicha je zvýšena jen v 10%, nebo stanovení hladiny lipázy. Spolehlivým markerem akutní pankreatitídy je rovněž hladina pankreatické elastázy - 1. Nejčasnějšími markery pro rychlou diagnostiku akutní pankreatitídy je detekce aktivačních peptidů TAP a CAPAP v moči. V posledních letech je studován jako marker bakteriální infekce pankreatické nekrózy a sepse sérový prokalcitonin a další markery - cytokiny.

Reference
Hegde SG. - Pancreatology. 2023, Medline - link
Goyal H.- Endosc Int Open. 2022, Medline - link
Beyer G. - Dtsch Arztebl Int. 2022, Medline - link
Venkatesh NR. - Cureus. 2020, Medline - link
Shumeiko V. - Sensors (Basel). 2020, Medline - link
van den Berg FF. - Pancreatology. 2020, Medline - link
Wu HC. - J Gastroenterol Hepatol. 2019, Medline - link
Lee PJ. - Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2019, Medline - link
Hu J. - Clin Lab. 2018, Medline - link
Rompianesi G. - Cochrane Database Syst Rev. 2017, Medline - link
Papachristos A. - ANZ J Surg. 2016, Medline - link
Lee KJ. - Pancreas. 2016, Medline - link
Basnayake C. - Aust Prescr. 2015, Medline - link
Staubli SM. - Crit Rev Clin Lab Sci. 2015, Medline - link
Nieminen A. - Crit Care. 2014, Medline - link
Otsuki M. - World J Gastroenterol. 2013, Medline - link
Huang W. - World J Gastroenterol. 2013, Medline - link
Jin T. - Hepatobiliary Pancreat Dis Int. 2013, Medline - link
Woo SM. - Korean J Gastroenterol. 2011, Medline - link
Qu R. - Saudi Med J. 2012, Medline - link
Whitcomb DC. - Annu Rev Med. 2010, Medline - link
Andersen AM. - Pancreas. 2010, Medline - link
Gurda-Duda A. - Pancreas. 2008, Medline - link
Skipworth JR. - Curr Opin Crit Care. 2008, Medline - link
Kim YS. - World J Gastroenterol. 2008, Medline - link
Carroll JK. - Am Fam Physician. 2007, Medline - link
Kapetanos D. - Hepatogastroenterology. 2007, Medline - link
Purkayastha S. - World J Surg. 2006, Medline - link
Matull WR. - J Clin Pathol. 2006, Medline - link
Al-Bahrani AZ. - Clin Chim Acta. 2005, Medline - link
Papachristou GI. - Clin Lab Med. 2005, Medline - link
Riche FC. - Surgery. 2003, Medline - link
Smotkin J. - J Clin Gastroenterol. 2002, Medline - link
Mandi Y. - Int J Pancreatol. 2000, Medline - link