Trypsinogen - TAP - CAPAP

obrazek_cislo_27 Trypsinogen, trypsinogen aktivační peptid (TAP) & karboxypeptidázový aktivační peptid (CAPAP)
Trypsinogen (in-aktivní forma, proenzym trypsinu) je produkován acinózními buňkami pankreatu ve dvou isoformách - trypsinogen-1 (katodický isoenzym) a trypsinogen-2 (anodický isoenzym). Zánětlivý proces při akutní pankreatitidě vede ke zvýšení hladiny v cirkulaci and trypsinogen-2 lze prokázat jak v séru tak v moči. Předčasná aktivace trypsinogenu v pankreatické tkáni vede ke spuštění aktivační kaskády, autodigesci a je významým patogenetickým faktorem akutní pankreatitidy. Laboratorně lze stanovovat imunoreaktivní, obě formy trypsinogenu (irAT, irCT) a jejich poměr v séru s-irAT/s-irCT nebo v moči u-irAT/u-irCT.

obrazek_cislo_68 Klinicky je používána nejčastěji hladina trypsinogenu-2 v moči, hodnoty 5600–10 000 µg/l odpovídají těžké, závažné formě akutní pankreatitidy, hodnoty 130–890 µg/l pak střední až mírné formě AP. V moči stanovujeme také produkt konverze trypsinogenu na aktivní trypsin - trypsinogen aktivační peptid - TAP. Klinicky signifikantní je zvýšená hladina TAP pro posouzení závažnosti akutní pankreatitidy, kdy hodnoty TAP v moči nad 15 nmol/l detekují středně těžkou pankreatitidu, hodnoty nad 40 nmol/l těžkou formu onemocnění.
Nejnovější studie se věnují stanovení aktivačního peptidu prokarboxypeptidázy-B v séru nebo v moči. Aktivační peptid CAPAP je delší než ostatní peptidy uvolněné při aktivaci pankreatických proenzymů, je pro stabilnější a vhodnější pro laboratorní diagnostiku. Normální hladina CAPAP v séru metodou RIA je 0.8 nmol/l.

Reference
Allemann A. - Life (Basel). 2024, Medline - link
Rainio M. - J Clin Gastroenterol. 2020, Medline - link
Zhan W. - Pancreatology. 2020, Medline - link
Yasuda H. - World J Gastroenterol. 2019, Medline - link
Wu HC. - J Gastroenterol Hepatol. 2019, Medline - link
Hu J. - Clin Lab. 2018, Medline - link
Rompianesi G. - Cochrane Database Syst Rev. 2017, Medline - link
Cao J. - Hepatogastroenterology. 2015, Medline - link
Huang W. - World J Gastroenterol. 2013, Medline - link
Jin T. - Hepatobiliary Pancreat Dis Int. 2013, Medline - link
Chang K. - Clin Biochem. 2012, Medline - link
Mayumi T. - Pancreas. 2012, Medline - link
Itkonen O. - Scand J Clin Lab Invest. 2010, Medline - link
Cevik Y. - Ulus Travma Acil Cerrahi Derg. 2010, Medline - link
Andersen AM. - Pancreas. 2010, Medline - link
Carroll JK. - Am Fam Physician. 2007, Medline - link
Sankaralingam S. - Surg Endosc. 2007, Medline - link
Jang T. - Acad Emerg Med. 2007, Medline - link
Hilal MA. - J Gastroenterol Hepatol. 2007, Medline - link
Petersson U. - JOP. 2006, Medline - link
Al-Bahrani AZ. - Clin Chim Acta. 2005, Medline - link
Papachristou GI. - Clin Lab Med. 2005, Medline - link
Chen YT. - Pancreas. 2005, Medline - link
Pezzilli R. - Pancreas. 2004, Medline - link
Lempinen M. - J Surg Res. 2003, Medline - link
Muller CA. - Pancreatology 2003, Medline - link
Kylanpaa-Back ML. - Hepatogastroenterology 2002, Medline - link
Kylanpaa-Back ML. - JOP 2002, Medline - link
Lempinen M. - Clin Chem 2001, Medline - link
Pezzilli R. - JOP 2000, Medline - link
Neoptolemos JP. - Lancet 2000, Medline - link
Kylanpaa-Back M. - Br J Surg 2000, Medline - link
Kemppainen E. -Scand J Gastroenterol 2000, Medline - link
Petersson U. - Int J Pancreatol 1999, Medline - link