Případy z historie

Výběr několika kazuistik Bangovy nemoci z 50. let

      Vzhledem k tomu, že nejen mladší kolegové, ale ani střední generace lékařů nezná klinický obraz Bangovy nemoci, využil jsem pečlivých poznámek doc. MUDr. Milana Duniewicze, CSc. v ambulantních kartách (určených ke skartování) a vybral obvyklé průběhy této nemoci. Kazuistiky jsou zajímavé i pro představu o diagnostických a terapeutických možnostech v 50. letech minulého století.


Rentgen L a S páteře a SI skloubení Kožní reakce s brucelerginem
Rentgen L a S páteře a SI skloubení k vyloučení brucelózní sakroilitidy u pacientky s brucelózou a bolestmi v zádech Kožní reakce s brucelerginem


Pacient č. I

47 letý krmič dobytka

Anamnéza a stav při přijetí: Asi 2 měsíce před přijetím se dostavila malátnost, nechutenství, pocení v noci, bolesti ve svalech, od asi 17.1. 53 večer subfebrilie, ráno afebrilní, návaly do hlavy. Udává, že před vánoci při zdvíhání vozíku s hnojem se objevila bolest v třísle, pak zduření levého varlete, které trvalo 14 dní. Na inf. kliniku byl přijat 22.1. 53, při přijetí byla popsána hepatosplenomegalie (obé na 3 prsty).

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 7/18..15/35
KO: leu 3,1, ery 5,1, dif.: seg 20, tyč 7, ly 63, mo 7, eo 2, pl.b. 1
Moč chem. negat.
Bioch.: TZR 5,7j., blr př. neg., nepř. 0,5 mg%
EKG norm.
Sérologie Bangovy nemoci: aglutinace 1:160, během pobytu 1:1280

Průběh hospitalizace: Během hospitalizace značné pocení, pocity horka, T okolo 37,1-37,2°C, bolesti v kolenním kloubu.

Závěr: Morbus Bang, susp. orchidoepididymitis l. sin.


Pacient č. II

53 letý zaměstnanec v zemědělství, ve styku s bangózním dobytkem (na Zbraslavi)

Anamnéza a stav při přijetí: Od 26.12. 53 měl bolesti v zádech, subfebrilie, 6.1.-22.1. 53 byl léčen pro chřipkové onemocnění, po propuštění opět zvýšené teploty, byla vyšetřena sérologie Bangovy nemoci, 20.2. přijat k hospitalizaci, při přijetí játra na prst, slezina naráží.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 20/34
KO: leuko 4,0, ery 3,86, dif.: seg 24, tyč 8, ly 57, mo 6, eo 4, pl.b. 1
Moč chem. negat.
Bioch.: TZR 6,4, blr přímý zpožděný, nepřímý 1,3 mg%
Sérologie Bangovy nemoci: aglutinace 1:640

Průběh hospitalizace: Hospitalizace 14 dní, léčen streptomycinem 1 g/d 7 dní, během pobytu bez obtíží, afebrilní, po propuštění se cítí zdráv.

Závěr: Morbus Bang


Pacient č. III

37 letý dělník Pražských jatek v Praze VII

Anamnéza a stav při přijetí: Od podzimu 1952 se necítil dobře, měl bolesti hlavy frontálně. XI/53 byl proveden kožní test na Bangovu chorobu, dle pacienta byl očkován. 2 dny po aplikaci došlo k vzestupu teploty na 39°C, cítil se unavený, 4. den po aplikaci se v místě vpichu vytvořil infiltrát velikosti 10x10 cm, během 14 dnů došlo k hnisání, provalil se a zhojil se. Teploty trvaly (okolo 38,5°C), ambulantně byl léčen na interním odd. jako "reakce po očkování". Na infekční kliniku byl přijat 11.1. 54 s normálním fyzikálním nálezem, afebrilní.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 5/15 KO: leuko 3,5, ery 4,32, dif.: seg 50, tyč 0, ly 38, mo 7, eo 5 Moč: ubg +, ostatní negat.
Bioch.: TZR nevyš.
Sérologie Bangovy nemoci: agl. 1:640

Průběh hospitalizace: Hospitalizace 7 dní, antibiotiky neléčen, během hospitalizace uváděl bolesti v končetinách a závratě při chůzi, nález v hrdle svědčil pro chronickou tonzilitidu, proto byl předán na ORL odd. k provedení tonzilektomie, ke kontrolní prohlídce se nedostavil.

Závěr: Morbus Bang, bakterin aplikovaný i.d., tonsillitis chronica


Pacient č. IV

29 letý zvěrolékař pracující se zvířaty a infekčním materiálem v okrese zamořeném brucelózou (Podbořany, Karlovy Vary)

Anamnéza a stav při přijetí: V XI/52 měl T 39°C, malátnost, bolesti ve svalech a kloubech, deprese, již v roce 1952 sérologie Bangovy nemoci pozitivní, hospitalizován na inf. klinice v Plzni, zde byl proveden kožní test, který byl rovněž pozitivní. IX/53 bolesti ve svalech a kloubech, hospitalizován v Pardubicích, dostával streptomycin a salicyláty, stav podstatně nezměněn. Nyní zhoršení subjektivních obtíží, 23.9.54 přijat k hospitalizaci s chudým fyzikálním nálezem, afebrilní.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 1/3
KO: leuko 4,5, ery 5,0, dif.: seg 60, tyč 8, ly 26, mo 4, eo 2
Moč chem. negat.
Bioch.: TZR 3,3 j, blr př. negat., nepř. 0,8 mg%
Sérologie Bangovy nemoci: KFR 1:16+++, aglutinace 1:128+, inkompl. protilátky 1:256+++, před dimisí aglutinace negativní.

Průběh hospitalizace: Během hospitalizace dominují artralgie (ramene, lokte), afebrilní, léčen aureomykoinem 2 g/d 10 dní, při dimisi po 13 dnech byly artralgie mírnější.

Závěr: Morbus Bang

Poznámka: Po 4 letech se pacient cítil vcelku vpořádku, přál si děti, byl poslán k dr. Rabochovi, který shledal normospermii se závěrem "s oplodněním semenem pacientovým lze dobře počítat".


Pacient č. V

31 letý zvěrolékař na okrese Praha-jih neustále ve styku s dobytkem nemocným brucelózou

Anamnéza a stav při přijetí: Míval bolesti kloubů, 4 týdny před přijetím se objevily epizody 2-denních teplot až 39°C, bolesti v kolenou a ramenou, bolesti hlavy, únava, malátnost. 27.9. 54 byl přijat na inf. kliniku, při přijetí byl afebrilní, bez hepatosplenomegalie, drásoty při pasivním pohybu pravého kolene a levého ramene.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 9/15
KO: leuko 4,6, ery 5,1, dif.: seg 53, tyč 5, ly 31, mo 9, eo 2
Moč chem. negat.
Bioch.: jaterní testy nevyšetřeny
Sérologie Bangovy nemoci: KFR 1:4+, aglutinace negat.

Průběh hospitalizace: Během 10 denní hospitalizace pokračovaly značné bolesti v pravém koleni a levém rameni, byl přeléčen aureomykoinem 2 g/d 8 dní, při dimisi obtíže významně ustoupily.

Závěr: Morbus Bang


Pacient č. VI

32 letý lékař, zaměstnanec Vojenské lékařské akademie v Praze

Anamnéza a stav při přijetí: Od listopadu 1955 se dostavila únava, malátnost, od 5.11. 55 zvýšené teploty večer, bolestivý otok levého hlezenního kloubu, teploty vystouply na 38,5°C, bolesti pr. ramenního kloubu a drobných kloubů rukou, od 6.11. ischialgie trvající asi 5 dní, ráno pocení, od 10.11. léčen na interně ÚVN v Praze, provedena sérologie Bangovy choroby, 20.11. 55 došlo ke zduření pravého varlete, dostával terramycin (24 g) a kortison (500 mg), pak streptomycin (19 g). 31.12. 55 propuštěn, trvají však subfebrilie, artralgie, bolesti pravého varlete. 9.1. 56 přijat na infekční kliniku, při přijetí zaznamenána játra na 2 prsty, slezina na prat, zduření pravého varlete a nadvarlete.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 2/3
KO: leuko 3,2, ery 4,74, dif.: seg 50, tyč 5, ly 41, mo 2, eo 2
Moč chem negat.
Bioch.: TZR 7,8j., blr přímý neg., nepřímý 0,70 mg%
Sérologie Bangovy nemoci: KFR 2,048+, aglutinace 1:640+, Coombs 1:1280+

Průběh hospitalizace: Hospitalizace 31 dní, občasné subfebrilie do 37,2°C, bolesti v kloubech, léčen aureomykoinem 2 g/d ve dvou sériích 11 a 14 dní, sulfathiazol 8 g/d 5 dnů, prvních 10 dní byla prováděna autohemoterapie á 10 ml krve i.m., při propuštění byl bez obtíží s reziduálním zduřením pravého nadvarlete.

Závěr: Morbus Bang, orchitis et epididymitis l. dx.


Pacientka č. VII

38 letá uklízečka v laboratoři Vojenské lékařské akademie v Praze-Střešovicích

Anamnéza a stav při přijetí: 8.11. 55 se objevily zvýšené teploty, únavnost, nechutenství, 28.11.-19.12. 55 léčena v ÚVN Praha-Střešovice streptomycinem a Terramycinem. Po propuštění pociťovala skleslost, měla subfebrilie a bolesti v kloubech a zádech. 11.1.56 byla přijata na infekční kliniku, subfebrilní, byla zaznamenána mírná hepatosplenomegalie, bolest v levém ramenním kloubu.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 1/4 KO: leu 4,4, ery 4,12, dif.: seg 44, tyč 3, ly 51, mo 1, eo 1
Moč chem. negat.
Bioch.: TZR 2,8j., blr př. neg., nepř. 0,5 mg%
Sérologie Bangovy nemoci: 12.1.56 aglutinace negat., 26.1. KFR 1:16+++, aglut. 1:1280++
EKG: známky myokarditidy

Průběh hospitalizace: Hospitalizace trvala 49 dnů, léčena aureomykoinem 2 g/d 7 dní, streptomycinem 1 g/d 14 dní a terramycinem 2 g/d 12 dní, při propuštění trvaly lehké subfebrilie a mírné bolesti kloubů. Při ambulantní kontrole po 2 letech udávala značné artralgie, hlavně krční a dolní hrudní páteře, T do 37,0°C, únavu.

Závěr: Morbus Bang, myocarditis brucellosa


Pacient č. VIII

47 letý ošetřovatel skotu v JZD v okr. Mělník

Anamnéza a stav při přijetí: 13.1. 56 se objevila únava, kašel, nauzea, zvýšená teplota, 14.1. 57 vyhledal lékaře, 17.1. stav trvá, proto přijat do nemocnice v Mělníku, kde dostával injekce penicilínu, teploty trvaly, takže 24.1. 57 přeložen na infekční kliniku. Při přijetí byl febrilní, játra na 2 prsty a slezina na 1 cm citlivá.

Laboratorní a pomocná vyšetření:
FW 20/40..55/78..5/11
KO: leuko 6,0, ery 5,0, dif.: seg 27, tyč 18, ly 49, mo 4, ba 2
Moč chem. negat.
Bioch.: bil. př. neg., nepř. 0,5 mg%, TZR 1,8, diastázy (tj. AMS) 7.2. v krvi 16j., v moči 8j.
Mikrob.: BK negat.
Sérologie Bangovy nemoci: 25.1.: aglutinace 1:320+, 19.3.: KFR 1:128+++, aglut. 1:1280++
RTG S+P: 2.2.: negat., 23.2.: pleuropneumonie vlevo
EKG: známky myokarditidy

Průběh hospitalizace: Hospitalizace trvala 84 dní, po 6 týdnů měl horečky až 38°C, ale i 39°C, léčen auromykoinem, chloramfenikolem, streptomycinem, tetracyklinem, penicilinem a erytromycinem, při propuštění byl bez obtíží. Při kontrole po 2 letech si stěžoval na zadýchávání při chůzi do kopce, kašel, pobolívání v levém kotníku a pravém koleni, časté bolesti hlavy, chuť k jídlu byla dobrá, pocení neudával, stěžoval si na sníženou potenci, bolesti varlat nikdy neměl.

Závěr: Morbus Bang, pleuritis exsudativa l. sin., myocarditis toxica


Doporučená literatura:

  • Procházka J. Brucelosy. In: Kredba V, Ondráček J, Procházka J. Infekční nemoci 2. vyd., Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1958, pp.331-335
  • Duniewicz M, Viklický J. Brucella-Infektionen. In: Brüschke G (ed.). Handbuch der Inneren Erkrankungen, Band 5 Infektioskrankheiten, VEB Gustav Fischer Verlag, Jena 1983, pp. 655-660
  • Kolbabová J, Havlasová J, Veleba J. Brucelóza. Klin mikrobiol inf lék 2001;7(7-8):210-213 (Kazuistika 44 letého revírníka po poranění palce levé ruky při preparaci divokého prasete s náhle vzniklými horečkami a masivním zvětšením lymfatických uzlin nad levým klíčkem a v podpaždí vlevo. Vzhledem k předpokládanému kontaktu s infekcí a klinické symptomatologii byly střední titry proti brucelóze interpretovány jako akutní brucelóza - onemocnění vyvolané zde pravděpodobně druhem Brucella suis var. leporis.)

Zpět na Kasuistiky infekčních nemocí
Úvodní stránka
 
© Hanuš Rozsypal, 15. 9. 2004