Případ 18

Kašel a dušnost u 25-letého HIV pozitivního muže

(pokračování)

Diferenciální diagnóza

  • Pneumocystová pneumonie
  • Bakteriální pneumonie, včetně mykoplazmové, chlamydiové a legionelové
  • Plicní tuberkulóza
  • Lymfoidní intersticiální pneumonitida (u HIV+ dětí)
  • Nespecifická intersticiální pneumonie (vzácná)
  • Plicní forma Kaposiho sarkomu
  • Levostranné srdeční selhání
  • Plicní embolie

Další laboratorní vyšetření

Výtěr z krku: norm. flora, Candida albicans citlivá na AMF, FLU, ITR, MIK, NYS, PIM, KET
Kultivace sputa: H. influenzae, plísně a kvasinky negativní.
   - na mykobakterie: založena
Sputum mikroskopicky: na acidorezistentní tyčky negativní
Indukované sputum na parazitologii: trofozoity i cysty Pneumocystis carinii +++
Sérologie RRR a TPHA: negativní
Sérologie CMV: IgG 270 arb. j. - pozit, IgM 0,32 - negat., izolace CMV z moči (CMV virurie) pozitivní
Markery virových hepatitid: anti-HAV total, HBsAg, anti-HBs, anti-HBc, anti HCV negativní

Další pomocná vyšetření

HRCT plic: Obláčkovité struktury se zesílením interalveolárních sept odpovídá obrazu infiltrující pneumocystové pneumonie difúzně v obou plicních křídlech od vrcholu po bránici.
Psychiatrické konzilium: Simplexní osobnost, psychicky v normě. Pohovor o životosprávě, terapii, safer sexu.
Oční pozadí: Sítnice bez ložiskových změn, papily ohraničné v úrovni. Ré: Bez známek městnání a známek CMV retinitidy.

Diagnóza

Klinický obraz, rtg nález i laboratorní hodnoty, včetně průkazu původce v indukovaném sputu dovoluje stanovit diagnózu pneumocystové pneumonie. Pacient trpěl i dalšími chorobami, které jsou vázány na těžký imunodeficit (s CD4+ lymfocyty pod 200/ml): perianálními erozemi až ulceracemi, obvykle způsobenými infekcí herpes simplex virem (typu 2), a orofaryngeální kandidózou, která se může propagovat do jícnu (kandidová ezofagitida). Rozhodujícím faktorem vzniku pneumocystové pneumonie je svévolné vysazení primární profylaxe co-trimoxazolem. Vysoká virová nálož HIV spojená s progresí nemoci je způsobena non-adherencí antiretrovirotik.

Průběh

25-letý HIV+ pacient v těžkém imunodeficitu a s špatnou compliance AR terapie byl přijat s více než týden se rozvíjejícím neproduktivním kašlem a horečkou pro klidovou dušnost. Na základě klinického obrazu, rtg plic a laboratorních výsledků (včetně elevace LD) byla předpokládána pneumocystová pneumonie, ihned byla nasazena léčba megadávkami co-trimoxazolu (Primotren) 4 x 1440 mg/d i.v. s prednisonem 80 mg/d, který pak byl postupně snižován. Vzhledem k trvající dušnosti a snížené saturaci krve kyslíkem byla podávána podpůrná oxygenoterapie. Nález pneumocyst v indukovaném sputu, obraz v HRCT a příznivá odpověď na léčbu potvrdily diagnózu. Pro orofaryngeální kandidózu byla zahájena léčba fluconazolem (Mycomax) 200 mg/d, na níž došlo k promptní odpovědi, takže v následujícím průběhu byla dávka snížena na 100 mg/d. Horečka za 2 dny poklesla, dušnost a kašel postupně odezněly. Průběh a kontrolní rtg plic si vynutily prodloužení léčby o 1 týden (na 4 týdny). Byla reinicializována antiretrovirová terapie. Za 4 týdny byl pacient propuštěn v dobrém stavu, bez kašle a dušnosti, se zklidněnou perianální erozí.

Doporučení (při dimisi)

Medikace: Combivir (zidovudin + lamivudin) 2 x 1 tabl, Viramune (nevirapin) 2 x 1 tabl, Cotrimoxazol AL forte 1-0-0 tabl, Mycomax (fluconazol) 100mg 1-0-0 caps, Herpesin (acyklovir) 3 x 400 mg p.o., sedací koupel v heřmánku či KMnO4, Imazol (clotrimazol) a Bactroban (mupirocin) střídavě 3 x/d do okolí anu a po defekaci. Příští ambulantní kontrola za 14 dní.


Literatura

  • Rozsypal H. AIDS - klinický obraz a léčba. Maxdorf, Praha 1998, pp. 236
  • Watson J. Pneumocystis carinii where are we now? Journal of HIV Therapy 2002;7(1):8-12

Zpět na Kasuistiky infekčních nemocí
Úvodní stránka
 
© Hanuš Rozsypal, 10. 7. 2002