Průkaz monoklonálního imunoglobulinu (paraproteinu), osteolytická ložiska skeletu, malá proteinurie a renální insuficience svědčí pro myelom IgA lambda s myelomovou ledvinou. Renální insuficience často komplikuje průběh mnohočetného myelomu. Jedním z faktorů vzniku myelomové ledviny je vysoký podíl exkrece lehkých řetězců a nízký příjem a výdej tekutin. Hlavní dva patogenetické mechanizmy jsou přímé toxické poškození tubulů a vznik bílkovinných odlitků v tubulech. Hlavními léčebnými opatřeními jsou chemoterapie, transplantace kostní dřeně, vydatná hydratace, eliminační metody (plazmaferéza, dialýza), léčba hyperkalcémie, léčba anémie (erytropoetinem), vyvarování se nefrotoxických léků a rentgen-kontrastních látek. Zkouší se aplikace kolchicinu a alkalinizace moči.

52 letý muž, který pracoval v zaplavené oblasti byl přijat pro měsíc trvající subfebrilie, zvracení a hubnutí. Laboratorně zjištěna vysoká sedimentace, ostatní zánětlivé ukazatele byly nízké, měl mírnou anémii, hepatální léze byla prakticky upravena a byla odkryta renální insuficience s malou proteinurií. Vzhledem k epidemiologické anamnéze byla vyslovena suspekce na leptospirózu, proto byl pacient léčen kúrou ampicilinu (4g/d 14 dní), ani opakované sérologické vyšetření tuto diagnózu nepotvrdilo, stejně byly negativní titry protilátek proti hantavirům. Vzhledem k abúzu analgetik pro cervikokraniální syndrom byla zvažována analgetická nefropatie. Rozhodující pro stanovení diagnózy však byl průkaz osteolytické expanze se zesílením pleury, cíleným fyzikálním vyšetřením paravertebrálně vlevo ve výši Th₉ byla diferencována mírně citlivá polokulovitá rezistence o průměru 4 cm. Tím byl určen směr dalších vyšetření k stanovení diagnózy myelomu s myelomovou ledvinou. Pacient byl předán do péče hematologa.