Uvažujeme o poškození laminae cribrosae při příliš radikálním odstranění polypů z čichových sklípků (které je nutné pro dlouhodobý efekt u recidivující polypózy), v jehož důsledku může infekce přestoupit intrakraniálně přes vznilý intra-extrakraniální shunt za vzniku nejspíše sekundární hnisavé meningitidy, popřípadě epidurálního empyému nebo mozkového abscesu.

• Cytol.: seg 10/3, ly 48/3, ery 1290/3
• Bioch.: B 0,4, G 3,6, Cl 118
• Kultivace: sterilní

Izotopová (radionuklidová) cisternografie: Normální likvorová pasáž s cystickou kumulací na rozhraní přední a střední jámy lební, naznačený průnik aktivity vpravo paramediálně. Jde zřejmě o komunikaci paramediálně vpravo s cystickým rozšířením subarachnoidálních prostor nad sfenoidálními siny.

Časová souvislost s operací, likvorea, nedostatečně léčená první ataka hnisavé meningitidy, zřejmé klinické známky meningitidy, vysoké zánětlivé ukazatele a likvorový nález svědčí pro sekundární purulentní meningitidu při extra-intrakraniální komunikaci předpokládané klinicky a potvrzené izotopovou cisternografií. CT mozku vyloučilo formování mozkového abscesu (drobná hypodenzní ložiska v obou frontálních lalocích jsou ischemického původu). Rychlý ústup likvorového nálezu a zánětlivých markerů mluví proti enkapsulaci hnisavého procesu epi- či subdurálně.

69-letá žena, hypertonička přijata pro recidivu sekundární purulentní meningitidy jako komplikace plánovaného operačního výkonu na vedlejších nosních dutinách (polypektomie). Druhá ataka meningitidy, jež se ohlásila vzestupem febrilií, bolestí hlavy, poruchou vědomí a meningeálním syndromem, dobře zareagovala na léčbu cefotaximem (4 x 3g i.v.), manitolem a dexamethasonem. Bolesti hlavy ustoupily, teplota byla zpočátku subfebrilní, dále afebrilní, kontrolní lumbální punkce 5. den léčby ukázala (až překvapivě) významné zlepšení likvorového nálezu. Vzhledem k deklarované možné hemateméze byla kortikoterapie kryta podáním ranitidinu (Ranisan 2 x 1 tabl), s ohledem na EEG nález byl přidán fenytoin (Sodanton 2 x 1 tabl). Izotopová cisternografie potvrdila předpoklad likvorové píštěle, s vědomím stranové diskrepance byl naplánován neurochirurgický výkon. Do termínu operace užívala profylaxi oxacilinem (3g/d). Pacientka byla propuštěna bez obtíží v dobrém klinickém stavu. Hypertenze (zpočátku až 190/100) byla zkompenzována až čtyřkombinací antihypertenziv (hydrochlorothiazid + amilorid [Moduretic], endralazin [Miretilan], nifedipin [Corinfar]). Po 2,5 měsíce byla na neurochirurgické klinice provedena z bifrontální kraniotomie plastika báze lební a tvrdé pleny v oblasti lamina cribrosa. Peroperačně byly totiž shledány vícečetné defekty tvrdé pleny. Operace trvající necelé 3 hodiny proběhla bez komplikací, stejně tak pooperační průběh. Rány se zhojily per primam, stehy byly vyndány 7. den. V ambulantních kontrolách byla bez obtíží, antihypertenzní léčba mohla být redukována na dvojkombinaci, antiepileptikum bylo později vysazeno.