Případ 8

Bolestivé eflorescence na bércích u 19-leté ženy

(pokračování)

Diferenciální diagnóza

  • Erythema nodosum (po předchozí angíně, chřipkovém či průjmovém onemocnění na bércích, méně stehnech a předloktích červené až fialové bolestivé infiltráty o průměru až několik centimetrů, často provázené horečkou a artralgiemi)
  • Erythema chronicum migrans (obvykle solitární v centru blenoucí nebolestivé zarudnutí po přisátí klíštěte)
  • Panikulitida (spíše na stehnech tuhé, později měkké fluktuující infiltráty, často se provalující navenek, provázené vysokou horečkou)
  • Indurativní tuberkulóza (erythema induratum Bazin - obvykle vzadu na lýtkách tuhé ostře ohraničené zpočátku normálně, později hnědě zbarvené infiltráty, exulcerující a tvořící jizvy)
  • Hematomy (sebepoškozování, hemokoagulační porucha)
  • Vaskulitida (jiná než erythema nodosum)
  • Behçetův syndrom (předchází často aftózní léze v ústech a někdy i ulcerace na genitálu, vedle kožních lézí na bércích bývá postiženo oko, klouby, CNS, vyskytují se flebitidy, aneuryzmata a trombózy artérií)

Diagnóza

Jedná se o erythema nodosum, zřejmě vyvolané streptokokovou infekcí (vzhledem ke krční lymfadenitidě a vyššímu titru ASLO). Ve většině případů stanovení diagnózy nečiní obtíží, v opačném případě musí pomoci histologie (obraz septální panikulitidy). Součástí vyšetřovacího postupu nodózního erytému je (podle dalších příznaků) provedení

  • krevního obrazu
  • základního biochemického vyšetření krve
  • sérologie EB viru, yersiniózy, mykoplasmat a ASLO
  • výtěru z krku (streptokok)
  • kultivace stolice (Salmonella, Shigella, Campylobacter, Yersinia)
  • tuberkulinová reakce
  • rtg S+P (tbc - primární komplex, sarkoidóza)
  • imunologické vyšetření (cirkulující imunokomplexy)
  • HCG (gravidita)

Průběh

19-letá pacientka ambulantně ošetřena pro výsev bolestivých infiltrátů provázený horečkami a artralgiemi velkých kloubů - nepochybně nodózní erytém - 14 dní po pravděpodobné neadekvátně léčené streptokokové tonzilofaryngitidě (vzhledem ke krční lymfadenitidě a vyššímu titru ASLO). Bylo pokračováno v zahájené antibiotické terapii aminopenicilinem, byla doplněna základní vyšetření k vyloučení jiné než streptokokové etiologie. Podána antiflogistika celkově i lokálně (ibuprofen), dochází k  postupné resorpci infiltrátů bez celkových příznaků, ke kontrolnímu odběru zánětlivých ukazatelů se nedostavila. Záchyt séropozitivity lymeské borreliózy zřejmě s nodózním erytémem nesouvisí.


Literatura

  • Berger BW. Dermatologic manifestations of Lyme disease. Rev Infect Dis 1989;11(Suppl 6):S1475-1481 (Erythema nodosum bylo pozorováno u méně než 1% (2/237) pacientů se sérologickými známkami lymeské borreliózy.). Abstrakt on-line zde
  • Somer T, Finegold SM. Vasculitides associated with infections, immunization, and antimicrobial drugs. Clin Infect Dis 1995;20(4):1010-1036. Abstrakt on-line zde

Zpět na Kasuistiky infekčních nemocí
Úvodní stránka
 
© Hanuš Rozsypal, 6. 3. 2002