Vyžadujeme znalosti o etiologii, epidemiologii, klinickém obrazu, diagnostice a léčbě infekčních a parazitárních nemocí přibližně v rozsahu doporučené učebnice, přednášek a stáží. Údaje se zásadním praktickým dopadem a rozhodujícím významem pro další klinické obory musíte znát přesně, naopak stačí jen orientační znalost méně častých až vzácných chorob. Vodítko pro rozlišování podstatného od méně důležitého vám poskytujeme v přednáškách a seminářích a po celou dobu stáží.

      Je předpokládána znalost normálních hodnot základních hematologických a biochemických vyšetření a jejich interpretace. Je nutné znát dávkování a (vámi vybrané) obchodní názvy základních antibiotik a chemoterapeutik.

     Součástí praktické zkoušky je vyšetření pacienta a vypracování "chorobopisu". Pacient může být přidělen již během stáží, napsaný chorobopis pak přinesete v den zápočtu k prezentaci případu a pak i k praktické zkoušce. V praktické zkoušce musíte prokázat orientaci v diagnostickém a léčebném přístupu daného okruhu diagnóz, tedy odebrat anamnézu (včetně epidemiologické), popsat charakteristické fyzikální nálezy a nálezy diferenciálně diagnostického významu, formálně správně formulovat pracovní diagnózu, orientovat se v diferenciálně diagnostické rozvaze, navrhnout laboratorní a pomocná vyšetření a zvolit správnou iniciální empirickou terapii (konkrétně!).

     Jako témata praktické zkoušky přichází v úvahu nejspíše tyto syndromy nebo zdravotní problémy:

• Faryngitida/ angina
• Infekční mononukleóza
• Zduření uzlin(y)
• Průjem dospělého
• Průjem dítěte (i kojence)
• Varicella
• Herpes zoster
• Scarlatina
• Erysipel
• Pyelonefritida
• Infekce močových cest
• Epidemická parotitida
• Hepatitida, ikterus
• Bronchitida/ pneumonie lobární, atypická
• Horečka jako dominující příznak >3 dny (a speciálně u navrátilce z cest)
• Hnisavá meningitida
• Serózní meningitida a akutní encefalitida (a speciálně středoevropská klíšťová encefalitida)
• Meningeální syndrom
• Lymeská borrelióza
• Pokousání zvířetem
• Invazivní meningokoková infekce

      Na závěr prokážete znalost ordinovat konkrétní antibiotikum nebo lék, který je součástí symptomatické terapie horečky, kašle, průjmu nebo svědivé vyrážky. Respektujeme vaši volbu léčivého přípravku, vyžadujeme znalost dávkování, nepřipouštíme užívat jakýchkoli psaných, tištěných nebo elektronických pomůcek.

      Anamnéza má být stručná. Rodinná anamnéza má obsahovat nejdůležitější opakovaná a chronická onemocnění v rodině, jak somatická, tak duševní. V osobní anamnéze je třeba uvádět časové údaje u onemocnění ovlivňujících současný zdravotní stav (diabetes diagnostikován kdy, léčen odkdy), naopak přesné časové údaje mohou chybět u onemocnění, která nemají k nynějšímu onemocnění vztah a neovlivňují stav pacienta (např. ve většině případů, kdy byla apendektomie). Některé okruhy onemocnění si vyžadují cílené dotazy v osobní anamnéze, např. úraz hlavy nebo recidivující otitidy při podezření na hnisavou meningitidu, abúzus alkoholu při hepatopatii, žlučové koliky či prokázaná cholelitiáza u ikteru, očkování u exantémových onemocnění apod. Nesmí chybět dotaz na alergie a chronická medikace.

      V epidemiologické anamnéze nelze opomíjet dietní chybu (u enteroinfekcí), parenterální výkony a kontakt s nemocným (u hepatitid), klíště a pobyt v přírodě (u neuroinfekcí), pití vody z nespolehlivých zdrojů (u neuroinfekcí, enteroinfekcí, hepatitid), kontakt s nemocným (u exantémových nemocí, parotitidy, meningokokových invazivních onemocnění, hepatitid), kontakt se zvířaty (u lymfadenopatií) apod. U řady onemocnění je důležitá cestovatelská anamnéza (horečnaté stavy, enteroinfekce, hepatitidy aj.) a údaj o očkováních (zvláště exantémová onemocnění, parotitida, hepatitidy, klíšťová encefalitida aj.).

      V anamnéze nynějšího onemocnění se mají uvádět data (nikoli dny v týdnu či relativní časové údaje), explicitně se napíše důvod k přijetí (např. “přijat pro zhoršení průjmu”). Neměly by být užívány žargonové nebo hovorové obraty (“krkání”, “motání hlavy”). Jen v omezené míře lze uvádět výroky pacienta v uvozovkách. Drobné korekce a doplňky anamnézy jsou přípustné (např. pacient si nepamatuje název léku, má však u sebe krabičku). Výhodné je anamnézu nynějšího onemocnění ukončit např. souvětím: “Od ... je pacient hospitalizován na infekční klinice, zde bylo podezření na diagnózu potvrzeno/vyloučeno, během nasazené léčby se stav ..., hlavními obtížemi jsou nyní ... .”

      Fyzikální nález při přijetí obsahuje nálezy zejména vztahující se k diagnóze, a to popřípadě vyjádřené negativně (Holzelův příznak negativní, meningeální jevy negativní). Fyzikální nález zahrnuje obecnou inspekci a popis jednotlivých částí těla od hlavy k patě. Nesmí chybět T, P, TK, u kojenců hmotnost, pakliže chybí, je nutné uvést proč. Ve zkrácené verzi fyzikálního nálezu nesmí chybět např. stav vědomí, meningeální jevy a orientační neurologický nález u neuroinfekcí, známky dehydratace, oběhové parametry a nález na břiše u enteroinfekcí, exantém, slizniční nálezy, lymfatické uzliny a játra a slezina u exantémových infekcí apod. Rozsah zápisu fyzikálního nálezu není jednoznačně určen, ale příliš stručný zápis budí pochybnost o pečlivosti vyšetření. Patologické nálezy je mnohdy potřeba upřesnit (např. údaj o zvětšené lymfatické uzlině vyžaduje upřesnění informace o velikosti, konzistenci, pohyblivosti apod.). Vyšetření může být limitováno spoluprací nebo možnostmi pacienta (na což lze v zápisu upozornit). Je samozřejmé, že se pacient krátce po lumbální punkci neposazuje a nestaví, vyčerpaného pacienta nenecháme provádět dřepy apod. Velmi negativně hodnotíme vymyšlené údaje. Jako vedlejší nález je třeba popisovat i hematomy, jizvy, špatně zhojené zlomeniny apod. (zejména z forenzních důvodů).

      Na prvním místě uveďte hlavní nemoc ohrožující zdraví a nemoc, která je důvodem hospitalizace na infekční klinice (bývají shodné). Dále vypište chronická onemocnění a nakonec vedlejší diagnózy. Diagnóza by měla logicky vyplývat z anamnézy, fyzikálního nálezu a navržených nebo poskytnutých laboratorních vyšetření. Pracovní diagnóza je do jisté míry hypotézou, nebojte se vyslovit konkrétní diagnózu. Při chybějících údajích uvádějte rámcovou diagnózu (syndrom) nebo suspekci. Do diagnózy se neuvádí jednotlivé příznaky, které se obligátně vyskytují u dané diagnózy (např. infekční mononukleóza s hepatální lézí, varicela s febriliemi, akutní encefalitida s difúzní abnormitou na EEG). Naopak nelze opominout komentář k nálezu, jež se v rámci vyslovené diagnózy obligátně nevyskytuje (např. chrůpky na plicích u gastroenteritidy). Nedoložené diagnózy lze uvést s poznámkou “v anamnéze” (např. hypercholesterolémie v anamnéze = hypercholesterolaemia in anamnesi). Vyhněte se obratům jako “akutní viróza”, “febrility”. Po formální stránce: Vhodné je psát vše latinsky nebo vše česky. V diferenciální diagnostické úvaze uvádějte alternativní diagnózy, které skutečně přichází v úvahu, a ne všechny teoretické možnosti (např. žlutou zimnici při ikteru apod.).

     Návrh laboratorních a pomocných vyšetření obsahuje:

     1) Základní vyšetření, která slouží k hrubé orientaci o okruhu nemoci (bakteriální - virové) a postižení příslušného orgánu nebo systému (vyšetření mozkomíšního moku, rentgen plic).
     2) Jiná vyšetření, která informují o celkovém stavu a závažnosti onemocnění (minerály, krevní plyny apod.). Určitá vyšetření představují neopominutelný screening všech hospitalizovaných pacientů (sedimentace erytrocytů, chemické vyšetření moči).
     3) Cílená vyšetření, zaměřená obvykle na odhalení etiologie onemocnění (kultivace stolice, sérologická vyšetření). Speciální vyšetření je třeba uvést s poznámkou, že se mají provádět až v případě pozitivního nebo negativního výsledku jiných vyšetření (např. sonografie jater při známkách cholestatické hepatální léze, CT mozku při ložiskovém neurologickém nálezu nebo neobvyklém průběhu meningitidy apod.).

     Doporučení má obsahovat informaci
     a) o dietě - číslem nebo slovy (např. s přísným omezením tuku, diabetická apod.)
     b) o režimu - přísný klid na lůžku, relativní klid, bez omezení
     c) o medikaci - název léku s uvedením dávek (pro konkrétního pacienta, tedy nikoli 50 mg/kg a den, ale např. 4 x 500 mg p.o.). Nezapomínejte ani na symptomatickou léčbu (antipyretikum, analgetikum, kloktadlo atd.).

Datum a jméno studenta

      Závěrem se napíše datum a své jméno.

      Vzhledem k předtištěným textům v lékařské dokumentaci nebudeme zkoušet dovednost psaní receptu, ale požadujeme znalost konkrétních léků a jejich dávkování, a to

• angínu (i při omezeních pro alergii)
• pneumonii (s ohledem na věk) a jiné infekce dýchacích cest
• otitidu
• sinusitidu
• infekci močových cest
• pásový opar
• lymeskou borreliózu
• enterobiózu
• některou kožní a rannou infekci

• horečce
• kašli
• svědivé vyrážce
• průjmu.