• Bubonický mor (přes klidnou epidemiologickou situaci)
• Sepse např. meningokoková s diseminovanou intravaskulární koagulací
• Intoxikace arzénem či akonitinem (z kořene oměje šalamounku Aconitum záměnou za ředkev)
• Perforace peptického vředu či jiné krvácení do gastrointestinálního traktu (s obleněnou pasáží střevem)
• Uskřinutá tříselná kýla
• Syfilis či ulcus molle spolu s dalším akutním onemocněním, hemoragickou diatézou, např. trombocytopenií
• Jiná diagnóza

Tumba krále Ladislava Pohrobka v hrobce českých králů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě byla otevřena za přítomnosti odborné komise pod vedením Dr. E. Vlčka 19. 11. 1984. Kosterní pozůstatky byly převezeny do Národního muzea v Praze. Byly zkoumány metodami antropologickými a metodami srovnávací anatomie, rovněž byla provedena jejich všestranná dokumentace. Vysvětlení náhlého onemocnění a rychlé smrti bylo umožněno lékařským výzkumem - metodami patologicko-anatomickými včetně histologických, radiologickými a chemicko-toxikologickými. Po ukončení antroplogicko-lékařského průzkumu byly pozůstatky, moderně ošetřené, opět uloženy do hrobky českých králů.

Byla potvrzena autenticita pozůstatků podle záznamů o jejich prohlídce a přenášení. Kostra náleží muži (podle znaků na lebce a typu pánve) uváděného věku 17 let (podle stupně mineralizace trvalého chrupu a stupně osifikace kostry). Habsburk Ladislav Pohrobek měl po matce Alžbětě i lucemburské a přemyslovské předky: skutečně na horní čelisti, 6. a 7. krčním obratli a křížové kosti jsou znaky dříve zkoumaných jedinců lucemburské dynastie, naopak habsburské vlastnosti zjištěné u králů pohřbených v Praze nejsou přítomny. Průzkum tedy potvrdil genetické vazby s jeho předchůdci českého královského trůnu.
     Kostra prozrazuje jedince s výškou postavy 172cm, střední robusticity s dobře vyvinutým svalstvem. Lebka byla středně velká, krátká, nižší, s čelem středně širokým, středně vysoký obličej měl vysoké očnice a úzký, vysoký nos. Podobu krále netřeba rekonstruovat, protože se dochoval velmi realistický portrét neznámého rakouského mistra, uložený ve sbírce Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Srovnání podobizny s tvarem lebky metodou superprojekce vykazuje shodu. Neméně zajímavé je zjištění nápadné podoby krále Ladislava (v oblasti očí a nosu) s portrétem jeho děda - císaře a krále Zikmunda.

Kosti celého těla jsou prostoupeny mnohočetnými osteolytickými ložisky. Okolí defektů nejeví zánětlivé změny. Otvory v kompaktní kosti jsou lokalizovány vždy na jedné z obou kompaktních desek. Defekty v spongióze jsou velikosti špendlíkové hlavičky. Pokud mají podlouhlý až čárkovitý tvar, jsou uloženy ve směru průběhu architektoniky kosti. Maximum chorobných změn je vyjádřeno na mozkovně v temenních partiích, na ramenech, dolní čelisti, dále na lopatkách, pánevních kostech, dlouhých kostech v oblasti ramenních a kolenních kloubů a na kostech rukou a nohou. Další nález na čelistech - okraje zubních lůžek nesou známky proběhlého zánětu dásní.

Patologické nálezy na rtg snímcích jsou trojího druhu:

1. Nepravidlné prořídnutí a zvýšená transparence kostní tkáně, obláčkovité a skvrnité zahuštění a drobná rozptýlená projasnění na kostech stehenních a kostech ruky, trámčina zhrublá, ostrost jakoby "vygumovaná", kompaktní deska ztenčená.
2. Osteolytická ložiska prostupující všechny kosti: vycházejí z hloubi kostní tkáně a vytvářejí drobná nepravidelná projasnění, proděravují vždy jen jednu z obou kompaktních desek, mají tvar nepravidelných kulatých otvorů ("jako vyžraných od molů"), okolí defektů není změněno hojivými procesy.
3. Subperiostální reaktivní změny jevící se jako poškození vnější nebo vnitřní kontury stěny rourovitých kostí nebo rozvláknění okrajů.

Ve vzorcích kostní tkáně a zbytcích mumifikovaných hmot byl chemickými metodami stanovován obsah arzénu a rtuti. Hladina arzénu byla normální, hladina rtuti byla v mumifikovaných tkáních o 2-4 řády vyšší než je norma. Tento nález připouští nejspíše lokální aplikaci rtuťového přípravku. Je rovněž možné, že rtuťový preparát vyvolal na kostře zjištěný zánět dásní.

Určete diagnózu a vyjádřete se k vině Jiřího z Poděbrad na smrti krále Ladislava Pohrobka. Pak klikněte na pokračování.