Případ 3

Horečka u 20-letého cestovatele

(pokračování)

Diagnostický postup u horečky po návratu z tropů a subtropů

naleznete zde (na stránce Infekce tropických a subtropických oblastí).

Diferenciální diagnóza

Více dní trvající horečka u navrátilce z tropů a subtropů bez lokalizační symptomatologie a s mírnou leukopenií, trombopenií (a anémií) nutí myslet na specifickou importovanou nákazu (popř. akutní [meningo]encefalitidu a výjimečně tuberkulózu). Na prvním místě uvažujeme malárii. Riziko nákazy malárií je v Indii (vyjma států Himáčalpradéš, Džammú, Kašmír, Sikkim a velkých měst) vysoké. 70% tvoří malárie vyvolaná Plasmodium vivax, v některých oblastech (zvláště Západní Bengálsko) i Plasmodium falciparum vysoce rezistentní na chlorochin. Přichází v úvahu břišní tyfus, japonská encefalitida B (z oblastí sousedících s Čínou a Nepálem), viscerální leishmanióza (z Rádžasthánu), schistosomóza (jen v okrese Ratnagiri ve státě Maháráštra jižně od Bombaje), vzácně dengue (včetně její hemoragické formy), brucelóza, klíšťový návratný tyfus, horečka West Nile, krymsko-konžská hemoragická horečka (ze západní Indie) a horečka Kyasanurského lesa (v okresech Šimoga a Kanara státu Karnátaka). Není zanedbatelné riziko akvizice HIV od bombajských prostitutek (primoinfekce HIV).

Výsledky laboratorních vyšetření (3. den)

Sérologie: Protilátky proti Entamoeba histolytica: negativní.
Widalova reakce: b negat., d 1:80, 9,12 1:80, 4,5,12 1:20, Vi 1:20.
Virologie: IgM anti-HAV negat., HBsAg negat.
Bakteriologie: Hemokultura: Salmonella typhi citlivá k AMP, CEF, CMP, OFL, CIP.
Kult. stolice: Salmonella typhi - citlivost stejná.

Diagnóza a výklad

Samozřejmě. Jedná se o břišní tyfus. Před obdržením pozitivní hemokultury a před odečtením krevního nátěru a tlusté kapky bylo nutno uvažovat na prvním místě i o malárii.

Průběh

20-letý pacient byl přijat pro febrilie s mírným průjmem a lehkými katarálními příznaky 6 dní po návratu z Indie, kde pobýval ve ztížených hygienických podmínkách s nedostatečnou profylaxí malárie. Vzhledem k detekci bakterií v hemokultuře přístrojem BACTEC (vzhledem k leukopenii predikující břišní tyfus) zahájena antibiotická léčba ofloxacinem (Tarivid 2 x 400mg/d p.o.) a pro nevyloučenou diagnózu malárie podán i meflochin (Lariam) v obvyklém dávkování. Horečky poklesly k normě. 3. den byla v hemokultuře identifikována Salmonella typhi a rovněž Widalova reakce svědčila pro břišní tyfus. Další průběh byl bez komplikací, bolesti břicha neměl, elevovaná amyláza poklesla, tyfová rozeola nebyla patrná, titry Widalovy reakce již začaly klesat (viz tabulka). Během měsíce byla odebrána 10x stolice, 5x moč, 1x duodenální obsah (sondou) a nic nenasvědčovalo přechodu do chronického nosičství.

Vývoj titrů Widalovy reakce

Antigen 16. 11. 28. 11. 7. 12.
d 1 : 80 1 : 320 1 : 40
b neg. neg. neg.
1,2 neg. neg. neg.
9,12 1 : 80 1 : 80 1 : 160
4,5,12 1 : 20 1 : 20 1 : 40
Vi 1 : 20 1 : 10 neg.


Literatura

  • Vaništa J. Horečka po návratu z tropů. Trendy v medicíně 2001;3(2):36-39
  • Humar A, Keystone J. Evaluating fever in travellers returning from tropical countries. Brit Med J 1996;312:953-956. Článek on-line: zde
  • Magill AJ. Fever in the returned traveler. Infect Dis Clin N Am 1998;12(2):445-469. Abstrakt on-line zde
  • Šerý V. a kol. Lexikon cestovní medicíny. Encyklopedický dům, Praha 1996, pp. 305

Zpět na Kasuistiky infekčních nemocí
Úvodní stránka
 
© Hanuš Rozsypal, 6. 3. 2002