RA: Otec Albrecht II. Habsburský +1439, matka Alžběta Lucemburská +1442.
SA: Svobodný, sjednána svatba s francouzskou princeznou Magdalénou.
PA: Král český, rakouský a uherský.
EA: Příjezd do Prahy 52 dní před prvními naléhavými příznaky nemoci, v Praze se v roce 1457 nevyskytl jediný případ moru (ač epidemii v roce předtím výhružně věstila jasná [Halleyova] kometa), není vyloučena expozice bělehradskému moru (pestis Nandoralbensis). Den před začátkem obtíží jedl na hostině na křtinách dítěte pana Zdeňka z Konopiště.
AA: Nezjištěna.
OA: Vážněji nestonal. Těžší úraz neměl.

NO: Král měl několik dní bolesti hlavy, končetin a nespavost ("a tu neděli, když bude k wečeruom, tehdy král jide s hradu do Prahy, a hned jeho hlawa zaboli"). 21. 11. 1457 se objevuje zduření a bolest tříselných uzlin ("wywrhle se jemu dwě hlíze"), což král před lékaři zatajil ("a on jich tajil pro dolejší hanbu"). Lékaři proto po vyšetření moče a pulsu ("podržaw krále za ruku") ordinovali prostředky na pocení ("I dali jemu lékařství, aby se upotil..."). Týž den král předsedal jednání soudu a, ač byl již napadlý sníh, král se oblékl nápadně lehce (snad měl zvýšenou teplotu), během soudního jednání si nestěžoval, ale byl skleslý. Večer se uchýlil do ložnice. Nechal si přinést ředkvičky a zapíjel je pivem. (V listopadu poněkud výstřední přání krále večeřet ředkev a pivo možná pramenilo z jeho autodiagnózy moru.) Během večeře se však stal hovorným a vesele se bavil s komorníky (možná se jen přemáhal). Za hodinu po večeři jej přepadly silné bolesti v epigastriu. Ulehl na lože, usnul, ale asi za hodinu se probudil a pro bolest již nemohl usnout. Druhý den povolal lékaře, ti zjistili vážný stav, zvětšené uzliny v tříslech a břiše a zahájili léčbu otravy: dávidla a projímadla ("... a potom dali jemu jiné lékařství, aby usty wywrátil; a potom dali jemu třetí lékařství, aby jeho proskočilo."). Když se stav nelepšil, nechali provést venesekci ("...a najposléze púštěli jemu krew"). V noci z 22. na 23. 11., vědom si svého vážného stavu, král nechal zavolat Jiřího z Poděbrad, aby jej pověřil správou země a plněním poslední vůle. Odpoledne se objevily černé skvrny v obličeji a na trupu (krvácení do kůže). Přijal poslední pomazání a kolem 16. hodiny uprostřed modlitby a se svící v ruce zemřel.
     Bradýři vida zčernalý obličej a temné skvrny na trupu se obávali "černé smrti" (moru) a odmítli exenteraci a balzamaci těla, následující den bylo tělo vystaveno v otevřené rakvi v královské rezidenci na Starém Městě pražském. Břicho mrtvoly bylo nápadně vzedmuté (ač bylo zima, jak si všiml P. Eschenloer). Další den (23. 11. 1457) se uskutečnil pohřeb: mrtvola byla nesena v otevřené rakvi na nosítkách do Svatovítského chrámu na Hradčanech. Pohřeb byl nezvykle urychlen (před církví vyžadovanou lhůtou 48 hodin) a zkrácen (bez obvyklých zastávek smutečního průvodu v kostelích). Rakev byla uložena v hrobce českých králů pod kněžištěm katedrály sv. Víta, po boku svého praděda Karla IV.

Před smrtí nejspíše při plném vědomí. Na obličeji a trupu mohutné podkožní hematomy. Břicho nad nivó: meteoristické (při obleněné peristaltice), možná ascites, možná hepatomegalie a/nebo splenomegalie. Zduřelé inguinální lymfatické uzliny.

Jaká mohla být příčina smrti krále Ladislava Pohrobka. Diferenciálně-diagnostický přehled a výsledky antropologicko-lékařského průzkumu jeho tělesných pozůstatků se dozvíte, kliknete-li na pokračování.