Ošetřovatelství infekčních nemocí v intenzivní péči

Urgentní stavy u pacientů s infekcí lidským virem imunodeficience (HIV)

Definice

Infekce lidským virem imunodeficience (human immunodeficiency virus, HIV), pokud není léčena, způsobuje postupné a pozvolné zhoršování funkce imunitního systému a to ve svém důsledku dovolí vzniknout život ohrožujícím infekcím, nádorům a některým dalším onemocněním, které naplňují kritéria syndromu získané imunodeficience (acquired immune deficiency syndrome, AIDS). Infekce HIV a zejména AIDS jsou v povědomí veřejnosti mylně chápány jako rozsudek smrti. Avšak protivirová léčba (kombinovaná antiretrovirová terape, cART neboli vysoce účinná antiretrovirová terapie, highly active antiretroviral therapy, HAART) sice virus z těla neodstraní, jeho množení se však radikálně zpomalí a zabrání se dalšímu poškozování imunitního systému, což se projeví prodloužením délky přežití a zlepšením kvality života. K důležitým oportunním infekcím patří pneumocystová pneumonie (PcP), plicní i mimoplicní tuberkulóza, kandidová ezofagitida, mozková toxoplasmóza, progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), kryptokoková meningitida, diseminovaná mykobakterióza či cytomegalovirová retinitida. K charakteristickým nádorům vázaným na infekci HIV patří Kaposiho sarkom a maligní (non-Hodgkinovy) lymfomy. Některé z těchto nemocí, ač jsou život bezprostředně ohrožující, jsou samy o sobě reverzibilní a mohou být tedy i důvodem k umístění pacienta na jednotku intenzívní péče. Takovými oportunními infekcemi jsou
- pneumocystová pneumonie s respirační insuficiencí
- mozková toxoplasmóza s poruchou vědomí nebo křečemi
- kryptokoková meningitida s poruchou vědomí a selháváním základních životních funkcí.
I některé další stavy a zejména nemoci, které nejsou přímým důsledkem imunodeficitu v rámci infekce HIV, jsou důvodem k léčbě na JIPu.

Diagnostický algoritmus

Na infekci HIV může upozornit některý z jejích klinických projevů, laboratorních nálezů, popř. některý údaj v anamnéze. Definitivní diagnóza infekce HIV se stanoví průkazem protilátek anti-HIV. Pozitivní výsledek musí být sdělován lékařem, který vyšetření indikoval.

Diagnóza jednotlivých oportunních infekcí vychází ze znalosti stupně imunodeficitu a klinického obrazu, opírá se zejména o zobrazovací vyšetření a průkaz původce.
Pneumocystová pneumonie (způsobená mykotickým mikroorganizmem Pneumocystis jiroveci) je velmi typickým onemocněním infikovaných HIV. Kašel, horečka a dušnost jsou podnětem pro laboratorní a zobrazovací vyšetření (rentgen plic a HRCT plic), které poskytují charakteristické nálezy. Diagnózu potvrdí průkaz mikroorganizmu v indukovaném sputu (sbíraném po inhalaci solného roztoku) nebo v bronchoalveolární laváži.
Mozková toxoplasmóza (způsobená reaktivací toxoplasmové infekce v mozku) probíhá jako ložiskový zánět. Důvodem k vyšetření bývá výpadek hybnosti, afázie, bolesti hlavy, křeče, změna chování, horečka, CT nebo MR zobrazení mozku odhalí ložiska v mozku, další laboratorní vyšetření a jisté okolnosti ukáží na diagnózu.
Kryptokoková meningitida je subakutní mykotický zánět mozkomíšních plen. Projeví se postupně narůstající bolesti hlavy provázené horečkou, meningeální příznaky nebývají vyjádřeny, pro diagnózu je rozhodující likvorový nález a průkaz kryptokokového antigenu v krvi a likvoru.

Principy léčby

Léčba oportunních infekcí zahrnuje podávání příslušných antimikrobiálních léků (antibiotik a chemoterapeutik) a poskytnutí symptomatických opatření, zaměřených na potlačení projevů a zvládnutí stavů bezprostředně život ohrožujících. Léčba chronické infekce HIV spočívá v podávání antiretrovirotik, profylaxi a léčbě oportunních infekcí a dalších zdravotních komplikací infekce HIV. Antiretrovirotika se podávají v kombinacích a režim se upravuje podle pravidelně získaných laboratorních údajů (kombinovaná čili vysoce účinná antiretrovirová terapie, cART čili HAART). Péče o HIV pozitivní osoby je svěřena specializovaným pracovištím, není však vyloučeno, že si specifický zdravotní problém vyžádá umístění na pracovišti, které není primárně zavedeno pro péči o HIV infikované.

Ošetřovatelská péče

Ošetřování HIV pozitivních pacientů má své aspekty epidemiologické a psychologické. Nákaza při běžném ošetřování a používání ochranných pomůcek nehrozí. Nebezpečnou situaci představuje poranění o krví kontaminovaný nástroj (píchnutí se jehlou, říznutí se skalpelem). V tom případě lze riziko minimalizovat podáním postexpoziční profylaxe (PEP) antiretrovirotiky. Informace o infekci HIV podléhá přísné důvěrnosti. Mimo zdravotníky vázané povinnou mlčenlivostí není možné sdělovat tento fakt komukoli a v opačném případě mohou být vyvozeny legislativní důsledky. O HIV infekci se jedná otevřeně jen se svolením pacienta. Většina nemocných se obává vyzrazení. Pacienti bývají zvýšeně citliví k náznakům diskriminace, je nutné vyvarovat se projevům opovržení a zjednodušeným hodnocením.

Předchozí | Nahoru | Obsah | Následující

Úvodní stránka